J. Čihák (Sobota 2. června 2012)  ⇑

Podobný problém mají v estonském Tallinnu. Vznik názvu se většinou vykládá jako zkrácenina či zkomolenina z „taani linn“, tedy „dánský hrad“ či „dánské město“. Není jasné, zda kmen linn(a) znamenal hrad, hradiště nebo město.

ZH (Sobota 2. června 2012)  ⇑

Prospekt der Mulden-Brücke z r. 1735, viz, je tam mj. pěkně vidět Svatojánský vršek.

ZH (Pátek 1. června 2012)  ⇑

To bych nezvládl, já dokážu tak rozebrat jednu větu, kterou už znám od dřívějška... Jinak správně by se "uprostřed města Prahy" řeklo in media urbe Praga, což jsou všechno ablativy, neb latina tu užívá přívlastky shodné oproti češtině.

Jan Cinert (Pátek 1. června 2012)  ⇑

Díky za gramatickou pomoc, ale zde jsem to psal z hlavy jako nelatiník. V připravené kapitole je vše správně podle originálu.
Přesto chytnu celou ruku když je nabízený prst :-). Nevím jestli kronikář Widukind častěji používal 1. os m. č. jako ve známém odstavci o podmanění Boleslavova bratra v roce 929 (I. kniha, kap. XXXV - ...de quo quaedam mirabilia predicantur, quae quia non proba[51]mus, silentio tegi iudicamus.). Vlastně pokud ano, tak především v úvodech všech knih, takže nemám na mysli prostudování celé kroniky, tak troufalý zase nejsem :-). Widukind.

ZH (Pátek 1. června 2012)  ⇑

No, nebudu vám to dál vymlouvat, ze zavedených klišé by kniha Bylo to jinak nevznikla ;).

Jste si jistý s tím gramatickým tvarem (budete-li to publikovat)?
Kosmas píše "et ascendens noctu in media urbe eminenciorem locum", což by se mi zdálo jako "a 'zdolav' v noci ve středu města (v lat. ablativ) vyvýšené místo (akuzativ)". To vaše je myslím "do středu města Prahy". S tím tvarem media si jistý nejsem, možná by to měl být také akuzativ. Můžu se zeptat povolanějšího, trochu se tu vytahuju, moc to už neumím.

Jan Cinert (Pátek 1. června 2012)  ⇑

"In media urbem Pragam" nemusel být úplně přesný střed města. Někde u úbočí hradního ostrohu je odhad, podpořený větší pravděpodobností přítomnosti skalního výchozu. Zase je ale hlavní, že pro každého byl podstatný rozdíl mezi opevněným areálem a venkovním prostorem včetně suburbia. Vnitřní členění nebylo postatné, celý areál bylo město - urbs.
Přiléhajícím suburbiem pak bylo vše mimo opevněný areál, takže osídlení na levém i pravém břehu.

ZH (Čtvrtek 31. května 2012)  ⇑

P.S. omlouvám se za nahromadění slova myslet ;).

ZH (Čtvrtek 31. května 2012)  ⇑

To je dobrý postřeh, že musel vstát dřív, než Marie přišly. Mám s těmi teologickými úvahami problém...

Archeologové můžou mít doklady o korytech ramen Vltavy a ostrovech v místech dnešní pevné země, jak ale v době před prvními vedutami a před regulací koryta vznikaly a zanikaly ostrovy v dnešním korytě, vědět nemohou. Sám za pouhé půl století svého života jsem viděl vzniknout a zaniknout ostrovy na řadě toků, které znám např. jako vodák. Nicméně asi ten Hollar je spíš blbě nakreslený, a ostrov tam není. Mj. spletl počet pilířů mostu.

V Římě je 7 pahorků v čele s Kapitolem, suburbium ale bylo "předměstí, blízké okolí Říma". Nicméně, že by na Újezdě a v Nebovidech bylo tolik kostelů, chalup a domů, nebo jak to Kosmas psal? Řekl bych , jak myslím naznačil Jan Čihák, že asi suburbiem myslel dnešní Staré Město. Co by ale bylo středem města, kdyby myslel Malou Stranu i s Hradem? Musel myslet buď to, anebo ono, jistě neměl na mysli něco na rozhraní.

Jan Cinert (Čtvrtek 31. května 2012)  ⇑

Z. H.: Já zase už nevím na co jsem upozorňoval. :-) Ale nebyl žádný další ostrůvek mimo nivy obtékané zaniklým ramenem, jejíž součástí byl i "Klárovský ostrov". Kampa byla velmi nízká členitá niva vytvořená naplaveninami a teprve později (od 15. století) zvýšená navážkami.

Ještě k Žiži. J. Čihák upozornil, že překlad suburbium - podhradí vlastně pochází ze Středozemí a tam byla často města stavěna na vyvýšeninách. U nás zase hrady, proto ten ustálený překlad pro osídlení spontánně vzniklé pod hradem. Z hlediska funkce by potom přesný překlad měl být "sídlo mimo hradbami". Není to však podstatné. Pokud by Kosmas měl na mysli dnešní Pražský hrad, dříve samostatně opevněnou akropoli hradiště, tak by musel napsat "uprostřed hradu (castrum) města (urbem) Prahy". Když použil "urbs" u Vyšehradu, tak také jistě myslel celý opevněný areál i s předhradím, nikoliv pouze vydělenou akropoli hradiště.

Jestliže Marie přišly za svítání (6:00) pozdě a našly kámen odvalený, tak by zmrtvýchvstání připadalo na předchozí časový bod, tedy na 3:00. Stejně se divil Pilát za soumraku (18:00), že Kristus již skonal v 15:00. Zdá se mi, že původem mohou být hříčky s porovnáním archaického dělení na čtvrtky dne oproti 12 hodinovému dělení. V mytologii je podobných anegdot spousta a dnes se berou jako pravdivý odraz dávných věrských představ. Dříve se dokonce věřilo vtipu, že Eva pochází z Adamova žebra.

ZH (Čtvrtek 31. května 2012)  ⇑

Ten kapesní zapalovač je pěkný ;). Archimedova zrcadla tu zmínil v říjnu Franta, pak jsme uvažovali o monstranci s dutým zrcadlem, ale s odstupem se mi to nezdá logické vzhledem k rozmístění oken atd.

Ještě kvalitní výřez z Hubera viz, chvíli se mi zdá, že u Kampy byl ještě ostrůvek, chvíli že ne, nemůžu najít ten ortoplán ze stejné doby, na který upozornil Jan Cinert.

Říkám si, že jednou musím podobné odkazy sdružit do nějaké tabulky, ale nemám energii, jednou jsem zkoušel na to udělat program, ale šlo by to jen s těmito novějšími preformovanými, ty starší odkazy jsou moc různorodé.

J. Čihák (Čtvrtek 31. května 2012)  ⇑

Čočka je určitě velký vynález, ale nelze opomíjet ani zrcadla. Malé zrcadlo může posloužit jako kapesní zapalovač. “Mozaikové“ zrcadlo taví kov. Archimédova zrcadla – mýtus nebo skutečnost?

ZH (Čtvrtek 31. května 2012)  ⇑

Ještě lahůdka: KBH 1831.

ZH (Středa 30. května 2012)  ⇑

Přečetl jsem to, dík.
Zkoušel jsem teď v 17 h LČ, tj. v 16 SEČ znovu zapálit papír lupou (zvětšení asi 2:1) a úspěšně, výška Slunce 35° odpovídá tomu rannímu měření, to byl ale dost opar. Čili při mši o Velikonocích třeba v 9:30 by to určitě šlo, nejspíš i dřív, ale ne za svítání.

Nicméně takto se zapalovala hranice určená k zapálení paškálu. Jestli však v kapličce kopírovali onen jeruzalémský Holy fire, kdy se patriarchovi samočinně zapálí svíce či co, tak mohl paprsek zapálit (v Praze) skrze čočku přímo svíci. Jak jsem tu psal, jeruzalémský obřad je popisován od 4. století a od v r. 1106 zdokumentován. Tehdy ruský igumen Daniil též popsal, že z chrámu sestupuje modré záření na edikulu, kde patriarcha očekává svatý oheň. Dodnes tam jediným nezazděným okénkem paprsek proniká, otázka je, zda to někdy bylo zařízeno tak, aby stropním průduchem se dostal dovnitř - a pak se na to třeba zapomnělo a srabsky čarovali s fosforem. Dvakrát už tu byl tento odkaz na holubici se svatozáří (=Sv. Duch), která v paprsku slítá do edikuly.

J. Čihák (Středa 30. května 2012)  ⇑

Našel jsem pár informací o historii čoček, kde se také píše o čočkách a zrcadlech používaných k zapalování, odkaz 1 a 2.

ZH (Středa 30. května 2012)  ⇑

Pokud bereme za historicky prokázané, že se velikonoční oheň v 8. století zapaloval lupou, pak i v době románské můžeme předpokládat podobné praktiky.

Je ale další nejasnost, kdy lze vůbec svíci lupou zapálit. Zkoušel jsem to dnes před 8. hodinou (odpovídá to výšce Slunce 9:15 8.4.), na ruku to hned pálilo, že jsem musel po vteřině uhnout, papír (bod vznícení dle Bradburyho románu 451°F = 233°C) nic. Včelí vosk nemám (bod vznícení 120°, jak psal Jan Čihák). Lupu tu mám slabou, záleží samozřejmě na zeměpisné šířce. V našich podmínkách je navíc tento způsob vzhledem k počasí nejistý.

Nicméně to jistě nešlo při východu či západu Slunce. Možná to byl jeden z důvodů, proč se začátek vigilií přesunul z večera na poledne.

Pokud byl zvyk, že se každý velikonoční den tridua zapalovala jedna ze tří svící, tak by mi to korelovalo s těmi třemi okénky. Který den které, na to jsem zatím krátký, i když jsem tu cosi navrhl. Jak jsem se dočetl, Bílá sobota je aliturgický den, kdy se zásadně neslaví mše a další svátosti, je však také nazývána Dnem světla.