ZH (Pondělí 18. června 2012)  ⇑

Aha, na ruské Wikipedii píšou, že i ten mramorový útvar je jen podstavcem a fragment Andělského kamene je na něm uložen pod sklem.

ZH (Pondělí 18. června 2012)  ⇑

Mě církevní architektura taky baví tak nanejvýš do gotického období, ale tahle kaplička, byť z barokní doby, mě nějak přitahuje. Asi proto, že je kopií jeruzalémské kapličky, ve které jsou od začátku 12. století dokumentovány slavnosti Svatého ohně, přetrvávající dodnes. Nevím samozřejmě, zda ve stejné formě, jeruzalémská kaplička taky byla po požáru ap. rekonstruována, nicméně by měla být asi z let kolem 1040, existovala i dříve, ale byla srovnána se zemí. Říkám si, že může napovědět o rituálech se světlem a ohněm v románské době.

Bohužel to úplně s jistotou nevím, ale kámen na Petříně bude nejspíš jen soklem pro Andělský kámen, viz 1 a 2 - ten mramorový kvádr s rytými nápisy zpevněný kramlemi bude zřejmě tím pravým kamenem. Z hlediska světelných paprsků na Petříně je to ale asi irrelevantní, protože škvíra okna je svislá. Svíce jsou umisťovány na přední okraj kamene, ovšem osa okna míří půl metru před kámen, tam by snad mohl být paškál?

Jan Cinert (Pondělí 18. června 2012)  ⇑

Já jsem tu diskuzi o kapličce moc nesledoval, protože to není můj šálek čaje. Ale jak jsem si navykl skládat fakta a dojít k nějakému výsledku za celkovým =, tak by mně z toho vyšel výsledek, že na kameni muselo něco být, a to bylo ve skutečnosti osvíceno. Jestli jsem to správně pochopil, tak by potom nemusel paprsek dopadat o půl metru vedle. Ale o tom se tu již také nějak diskutovalo.

Díky za informaci, že se na Macu se na Skyviewcafe nikdy nedostanu. S těmi hodinami mne to napadlo pro možnou odchylku u pozdně antických kostelů od 9:00 (135°) a 15:00 (225°), která by mohla určit jiné datum založení nežli o rovnodennosti. Ale není to na poředu dne, ani roku.

ZH (Pondělí 18. června 2012)  ⇑

Zrovna jsem začal sepisovat, co jsme tu o kapličce napsali, občas se tím snažím obloudit nějakou lepou děvu, kterou to hrozně zajímá, jak se domnívám, ale už zapomínám, co jsme tu loni napsali, tak zatím úspěch u žen chybí, proto sepisuju...

Díky tomu jsem i počítal krajní meze, kdy vniká Slunce východním okénkem dovnitř a taky střední čas intervalu, kdy dopadá na kámen - což je v azimutu 113°, a to je mezi 8:10 22. března a 8:38 25. dubna (jedná se o pravý místní sluneční čas, tedy letního času o hodinu a minutu víc). Osou okna v onom azimutu 128° proniká 8. dubna Slunce v 9:25 pravého místního času - to ovšem na kámen nedopadá, ale půl metru před něj.

Nějak ztrácím naději, že se z toho dá něco jednoznačného usoudit, ostatně Slunce tam svítí celý rok cca ve stejnou dobu. Navíc, ač jsem se snažil být sebevíc stručný, je už teď ten text tak dlouhý, že bych se sám neodhodlal to přečíst ;).

Z Azoru se dají vymáčknout jen východy Slunce, střídavě používám Celestiální sféru Jirky Josifa, Stelárium, kde mě drtí, že to automaticky přepíná na letní čas a nedá se to ovlivnit a Skyviewcafe. Mimochodem to dcera zkusila pustit na nejnovějším Macu a neuspěla, pak jsme našli, že Steve Jobs pravil, že tak zastaralá technologie jako Java v Macu nikdy nebude...

Jan Cinert (Neděle 17. června 2012)  ⇑

Nemohlo by se jednat o 9:00 hodin v některý den? Nepřipadl by náhodou na nějaký svátek? Dá se toto vymáčknout z Azoru? Už dříve mě něco takového napadlo v jiné souvislosti, ale nevím jak nato ze známých důvodů :-).

ZH (Neděle 17. června 2012)  ⇑

Ještě bych dodal, že osa okna má sice 128.23° a blíží se azimutu východu Slunce o zimnímu slunovratu (v místních podmínkách 127.4° pro první paprsek, 128.4° pro celé Slunce), nicméně je tam pochopitelně rozpětí výhledu, přičemž nejzazší jižní mez tvoří nároží sv. Vavřince, a to je v kýženém azimutu, čili výhled z okénka do Jeruzaléma možný je a zeď kněžiště je vizírem ;). Co z toho může vyplývat pro křesťanské představy a rituály, nevím, říkám si však, že když se to celé k Jeruzalému vztahuje, význam to mít mohlo. O velikonocích kostel nepřekáží, Slunce je výš.

ZH (Sobota 16. června 2012)  ⇑

Pochybuju, že by se tím autoři článku blíže zabývali. Chtělo by to zeptat se místního kmeta, vždycky se najde někdo, kdo si pamatuje.

Poslední slovo o azimutech kapličky Božího hrobu na Petříně dle Slunce a astronomických výpočtů:

Osa předsíně: 188.33°,
osa podkovovité lodi: 188.45°,
osa vížky 188.70°.
Loď je skutečně podkovovitá, takže se stěny od oblouku k severu sbíhají, každá o 3.4° oproti ose. Tudíž
východní stěna se šikmým oknem má 184.93°,
západní stěna 191.73°,
a východní okénko 128.23°,
západní okénko 284.73.
(Setiny pochopitelně berte s rezervou, píšu, jak mi vyšly výpočty, ale desetiny by měly být v pořádku.)

Svoji teorii o chybném posunutí kapličky na katastrálkách tedy opouštím, asi mě zmátla nokiácká 3D mapa. Na Google ortomapě lze naměřit stejný azimut východního okénka cca oněch 128.23 - směřujícího na chvojku mezi Kalvárií a Vavřincem.
Také musím opustit tezi o směřování okénka k Jeruzalému (131.92 dle sférického modelu).
Omlouvám se tedy tvůrcům ortofotomap, vychází to tam docela dobře.

J. Čihák (Sobota 16. června 2012)  ⇑

V článku o lokalitách pleistocénních slínů, kapitola Miškovice, se píše, že Aronka a Korunka jsou návrší. Terén je mírně zvlněný, z map se tedy moc nevyčte, lepší je obhlídka přímo na místě. Myslím, že návrší jsou tři, viz také mapky zde.

Dlouhodobě reziduální herbicidy určené pro zemědělství jsou účinné nejvýše 1 rok. Dočetl jsem se o případu jednoho herbicidu, který byl v půdě zjistitelný ještě po 7 letech. Ovšem několik let už byl neúčinný pro nízkou koncentraci. Skvrna na Korunce vznikla minimálně před 23 lety, takže příčina bude někde jinde. Vegetační příznaky v archeologii se projevují odlišnostmi v rychlosti růstu a dozrávání. Skvrna na Korunce je úplně něco jiného. Takže pro mne je to záhada. Existuje třetí možnost?

ZH (Sobota 16. června 2012)  ⇑

Jan Čihák: K tomu postesknutí, že GPS Visualizer aj. neudělají přesný profil na 200 m - je to z principu, diskutovali jsme o tom někdy loni, GPS mapy zachycují dlaždice 30 (USA), u nás myslím 90 metrů, které mají stejnou výšku, a podrobnosti se buď dopočítávají interpolací, nebo taky ne. GPS Path to neinterpoluje, což je možná lepší, člověk ví, na čem je, používá taky jinou databázi výškových bodů než Google, zdála se mi tehdy o něco přesnější.
Pak je ještě Cykloatlas, ten je možná o poznání podrob nější, nevím, jak to dělá, a mapy Cenia, které se zdají nadějné, ovšem nějak blbnou, doufám dočasně, mapový podklad tam při měření furt mizí.

ZH (Pátek 15. června 2012)  ⇑

Haranau b. (Harunova skála, ulice K Hárunce (Hárunka=Korunka?). Mimochodem přímo přes Hárunku má vést pražský okruh, tak je předposlední šance tam něco vyzkoumat, poslední budou nejspíš mít archeologové při záchranném výzkumu.

ZH (Pátek 15. června 2012)  ⇑

Podnikl jsem v poledne další zoufalý pokus ;) o určení azimutu kapličky Božího hrobu na Petříně, tentokrát dle astronomických principů. Bohužel teď blízko slunovratu vížka nevrhá na zem stín, jediná možnost byla fotit Slunce nad kaplí, což není snadné - abych mimoděk nevyzkoušel zapalování čipu lupou. Nebylo snadné ani postavit se přesně do osy, kaple zřejmě není ideálně přesně podstavena, jak jsem pak z fotek zjistil. Ale dle série fotek můžu říct, že azimut je 188° +- 1°, protože pravá chvíle byla cca 13:19 letního času. Chtěl jsem hlavně ověřit, jak jsou přesná naše měření dle ortomap ap. Jak vidět, tak jsem moc nepokročil... Ale víceméně to odpovídá výpočtům, které jsem tu uváděl před 14 dny. Předchozí nepřesné odečty na ortomapě byly možná zkresleny tím, že těm nějaká větev stromu imponuje jako okraj střechy.

ZH (Pátek 15. června 2012)  ⇑

Podle geologické mapy i mapky tady i dle serveru Maruschka se mi zdálo, že Korunka je název celého návrší, zatímco Aronka a Zabitý kopec její součásti. Na Maruschce je kilometr severovýchodně návrší zvané Na skále, pokud je nápis dobře umístěný, tak je vidět, že na poli po ní žádné známky nejsou, ale možná název patří k některým z lesíků.

J. Čihák (Pátek 15. června 2012)  ⇑

Znovu jsem prohlížel ortofotomapu z roku 1975 a je tam naznačena protáhlá skvrna menších rozměrů. Už na snímku z roku 1953 jsou nejasné a možná související obrysy.

J. Čihák (Pátek 15. června 2012)  ⇑

Mrzí mě, že ani GPS Visualizer a GPS-VA2 neumějí při malých vzdálenostech (do 200m) vykreslit profil dostatečně podrobně.

Ta skvrna na Korunce mě donutila, abych nasbíral potřebné informace o pěstování zemědělských plodin. Nikdy jsem se o to příliš nezajímal, avšak troufám si odhadovat, že na záhadném místě je v půdě nějaká látka, která značně snižuje odolnost ozimů. Kořeny mladých rostlinek pak nevydrží zimní mrazy. Na jaře se pole zazelená, ale místo zůstane holé. Během vegetačního období zaroste trávou a plevelem. Další předpoklady jsou čistě spekulativní. Místo se mohlo odhalit až následkem mnoha let hluboké orby. Možná bylo původně kruhové a nynější oválný tvar vznikl vlivem kultivace půdy před setím.

ZH (Pátek 15. června 2012)  ⇑

Zajímavý server s výškovými profily, spíš než pro naše účely je dobrý pro cyklisty a turisty. Trochu moc složitý, ale dá se tam nastavit všechno možné, když to člověk zkouší. Sám jsem si před tím udělal jednoduchého Brontosaura.