J. Čihák (Středa 31. října 2012)  ⇑

1/ Tady jsou také kruhy. Schéma orloje? 2/ Zajímavý obrázek, kontakt s autorem.

Ještě bych se chtěl opravit. Jednotlivé rovnice nejsou ve vhodném tvaru, z obou jenom vyplývá skrytý rozpor 3,14 versus 3. Správný tvar je 3x7=21 a 3,14x7= přibližně 22, tedy jako pí krát dé je rovno obvodu. Takže i to dělení jsem odstranil.

J. Čihák (Středa 31. října 2012)  ⇑

To se vám teda povedlo! Vaši schopnost jste prokázal už při vkreslení pentagramu do mapy Prahy.

Moje řešení je stále možné, avšak nově je založeno na předpokladu, že poselství bylo zaznamenáno až úpravou disku. 2 hvězdy byly záměrně zakryty. Na disku je nyní celkem 31 hvězd. Zákrytová dvojhvězda se jeví jako 1 hvězda a tak jich vidíme celkem 30. 7 hvězd se odlišuje, protože zjevně tvoří kulovou hvězdokupu. 2 hvězdy se překrývají, což je charakteristické pro zákrytovou dvojhvězdu. Touto vlastností se též nápadně odlišují od samostatných hvězd , jejichž počet je 22 a při zákrytu 2 hvězd jich vidíme 21. Podvojnou úvahou se dostaneme k rovnicím 21:7=3 a 22:7=3,14..., které vyjadřují již popsaný rozpor. První rovnice vyjadřuje zdánlivou dokonalost slunečního kotouče. Zřejmě není náhodou, že se v čitateli nachází zdánlivý počet hvězd. Druhá rovnice vyjadřuje skutečnost, která způsobila velké zklamání. Dosazení skutečného počtu hvězd do čitatele také nebude náhoda.

3 hvězdy se vezou na sluneční bárce. Tato část výjevu alegorizuje neřešitelný problém. Upozorňuje na skutečnost, že obvod slunečního kotouče není dokonalým trojnásobkem průměru. Tím nastaly pochybnosti o posvátnosti čísla 3 a v číselné mystice vznikla nenapravitelná trhlina. Přirovnal bych to k Hippasovu objevu, který byl pro pythagorejce zdrcující. Hippasos dokázal, že neexistuje čtverec, jehož stranu a úhlopříčku lze současně popsat celými čísly.

ZH (Středa 31. října 2012)  ⇑

Jen tak pro pobavení, když je Jan C. čtenářem Dänikena ;). Co když je to Slunce/Úplněk zeměkoulí? viz.

ZH (Středa 31. října 2012)  ⇑

Lidská pýcha, kult osobnosti, můžou být nekonečné, příkladů je v historii mnoho. Třeba Kim-Ir-Sen se jistě domníval, že on sám a jeho obří sochy jsou samy o sobě poselstvím... Může to nabourávat jednotný systém mýtů ;).

Počet Plejád mě taky zarážel, mimochodem automobilka Subaru (japonsky Plejády) má ve znaku šest hvězd, jednu velkou a pět malých.

Důležitý je ovšem vlastní pohyb hvězd. Zkusil jsem dát vedle sebe snímky Plejád (Stellarium) z období -5500, -1700 a +2012 let, liší se, ale sedmičku nevysvětlují, leda by šlo o ten hexagon plus vedle stojící dvoj/trojhvězdu, která k němu počtem nepatří. A taky že jo, ta dvojhvězda je složena z Atlanta a Pleione, což byli rodiče sedmi sester - Plejád.

Proč jsou Plejády významné? Když koukneme na noční oblohu, upoutá nás Měsíc, je-li vidět, a pak je jednotvárná plocha posetá hvězdami, hledáme Velký vůz, Cassiopeu ap., což jsou ale lidské konstrukty. Plejády se z toho nápadně vymykají, taky Mléčná dráha. Nevím, co by na tom měla precese měnit, kór pro primitivní národy.

Jan Cinert (Úterý 30. října 2012)  ⇑

Březová kůra může jedině datovat uložení pokladu do země. Jestliže předtím disk prodělal nejméně dvě úpravy, poslední jsou dírky po obvodu na upevnění, tak musí být starší.

Já mám vždy problém pochopit, proč by někdo nechal vyrobit nějakou nákladnou věc, která by zachytila nějaký unikátní okamžik, a neměla obecné poselství platné pro následovníky. To se tady týká právě teorií o zatmění a konjunkci planet.

Dlouhodobý problém mám s tím, že vše starověké spojené s číslem sedm, je vykládáno automaticky jako důležitost a znalost Plejád. Neřešil jsem to důsledně, ale na takové jednoznačné spojení jsem v mýtech dosud nenarazil. Spíše to vypadá až na antickou spekulaci, které všichni sedli na lep. Podíval jsem se nyní na fotografie Plejád na Google. Nejjasnější jsou čtyři hvězdy, případně pět, a celkem s méně jasnými je jich devět. Kde je tedy stále s jistotou opakovaná sedmička? Proč by Plejády měly být významné, když se společně s hvězdnou oblohou posouvají za 720 let o 10°? Co by k nim mělo být trvalo vztahováno? Proč by měl být Měsíc vlkem a Plejády kůzlátky? Téměř všude je Měsíc ženskou podstatou a bůh ZO je strašlivým "vlkem", takže denní bůh ZO by měl požírat sedm dní v týdnu, podobně jako Kronos své děti.

Napadla mne možnost, že seskupení sedmi bodů, by mohlo být i vyjádření Jupitera, se šesti body po obvodu. Ale jinak se to doložit nedá.

ZH (Úterý 30. října 2012)  ⇑

Stáří disku bylo prý určeno z kousku březové kůry uvízlého v jednom z mečů, které byly součástí pokladu. Stáří je tedy nejasné, disk může být teoreticky mnohem starší, ale i mladší.

Dvojhvězd moc není, které by stály za řeč, navíc Velký vůz je dost daleko od ekliptiky, při níž jsou Plejády, Slunce, Měsíc a planety, spíš bych si tipnul na konjunkci planet. A že disk byl horoskopem-erbem-hrudním brněním, který zobrazoval významné okamžiky života velmože, proto ty dodatečné přídavky. Jestli tomu tak bylo, pak má první poznámka ztrácí význam.

"Bárka" mohla být spíš duhou, jak se ostatně píše v anglické Wikipedii, jednak jde o nebeský úkaz podobně jako hvězdy a planety, jednak je ten oblouk pruhovaný. Bárka se mi vůbec nezdá pravděpodobná, to asi jen, že se disk zobrazuje s obloukem dole, Taky ten šibalský výraz s přimhouřeným okem by asi nepřítele nezastrašil ;). Mléčná dráha by byla vlevo, ale taky se mi to moc opticky nezdá.

Franta (Úterý 30. října 2012)  ⇑

Dvojhvězda v oji Velkého vozu je Alcor - Mizar. Pak je tedy schémátko, které uvádí Mizar jako hvězdu vedle dvojhvězdy poněkud nepřesné. Existuje přísloví: "Alcor jsi viděl, ale nevidíš Měsíc v úplňku", které by mohlo poukazovat na to, že existence Alcoru a Mizaru těsně u sebe byla známá - zkoušela se tím prý u Arabů ostrost zraku.

Head of Orion, která obsahuje tu dvojhvězdu na druhé stránce - by tedy měla být mezi hvězdami Betelgueze a Bellatrix - jsou tam, ale tři malé hvězdy - největší je Meissa, :-( žádná dvojhvězda.

Možná je výjev na disku pohled z jiného koutu galaxie :-), který úhly pohledy poněkud deformuje.

J. Čihák (Úterý 30. října 2012)  ⇑

22x3x7=462 ......... 462x32=14784 ....... 25x7=175
21x2x3x7=882 ..... 882x33=29106 ....... 26x7=182 Nic mě nenapadá.

za Slunce a Měsíc můžeme dosazovat číslo 2; 32x2=64 nebo 33x2=66
samotné číslo 33 také budí pozornost
31 hvězd krát 1 dvojhvězda je jako 31x2=62, též možné 33x2=66

Jan Cinert (Úterý 30. října 2012)  ⇑

J. Čihák: Podle mých dosavadních poznatků se v zakódovaných matematických poselstvích dělení a odečítání nepoužívalo. Tzv. sluneční bárka byla na disk přidána dodatečně, takže s původním obsahem - kotouč, srpek a body neměla nic společného.

J. Čihák (Úterý 30. října 2012)  ⇑

JC: Je doloženo, že již v 2.tis.př.n.l. byly k výpočtu obvodu kruhu používány poměry s menšími čísly. Zatím jsem našel 3:1=3, 19/6=3,166..., 25/8=3,125... a (16/9) na druhou=3,160...
Neznám důvod, proč bych nemohl používat dělení a poměr 22:7=3,142857... Začátek čísla pí je přesně 3,141592...

ZH: Dosazení Orionu na disk nám připomíná, že je možné mnoho výkladů, ale který je ten správný? Každý může najít něco originálního podle svého zaměření a vědomostí.

ZH (Úterý 30. října 2012)  ⇑

Jen to tu poznamenávám, zatím jsem to nečetl.

J. Čihák (Úterý 30. října 2012)  ⇑

Odečítání se mohu vyhnout, když rovnou popíšu vlastnosti hvězd. Zákrytovou dvojhvězdu vidíme jako 1 hvězdu a proto můžeme na počet hvězd pohlížet dvojím způsobem.

1/ 21 samostatných hvězd, 1 dvojhvězda (2 hvězdy), 3 hvězdy na bárce a 7 hvězd ve hvězdokupě, celkem 33 hvězd

2/ 22 samostatných hvězd (dvojhvězda jako 1 hvězda), 3 hvězdy na bárce a 7 hvězd ve hvězdokupě, celkem 32 hvězd

Hvězdy na disku z Nebry možná vyjadřují rozpor mezi posvátnou sluneční geometrií a praktickou geometrií. Rozpor lze vyjádřit rovnicemi 21:7=3 a 22:7=3,14..., takže dělení se nemohu vyhnout. Tímto objevem se zhroutily představy o dokonalé geometrii slunečního kotouče a byla zpochybněna posvátnost mystického čísla 3. Toto můžeme srovnat s objevem nesouměřitelnosti, kterou podle legendy dokázal učenec Hippasos a přivedl tím pythagorejce do svízelné situace.

Jan Cinert (Pondělí 29. října 2012)  ⇑

J. Čihák: Dělení a odečítání nepoužívejte!

J. Čihák (Pondělí 29. října 2012)  ⇑

Franta: Na disku bylo původně 33 hvězd. 2 tvoří zákrytovou dvojhvězdu (krajní vlevo) a proto jich vidíme 32. Z toho 3 se vezou na bárce a 7 tvoří hvězdokupu. Pomocí početních úkonů dostaneme zajímavá čísla.

3+7=10
32-10=22
22:3=7,333333...
22:7=3,14...= přibližně pí

2+3+7=12
33-12=21=3x7
33:3=11

J. Čihák (Neděle 28. října 2012)  ⇑

ZH: Nejnovější výzkum podmořského města měl proběhnout nedávno, ale je zřejmé, že tiskové agentury zatím nedostaly obrázky a další přesnější informace. Jestli to není blábol, tak mi vrtá hlavou, jak se město mohlo ocitnou hluboko pod hladinou. Mohl to způsobit sesuv mořského dna u pobřeží? Ovšem pak by město asi nezůstalo zachované.