J. Čihák (Pátek 15. února 2013)  ⇑

Děkuji za pomoc při pátrání, ale raději počkejme na výsledky vykopávek. Zbývá jenom Révové nádvoří a sklepy přilehlých budov. Počítám ale s tím, že sv.Martin ani tam nebude. Základy mohly být během přestaveb odstraněny a zůstanou pouze dohady. Pythagorejský trojúhelník by potom také zůstal v úrovni domněnek.

ZH (Pátek 15. února 2013)  ⇑

Možná jsem kostelík objevil na onom prospektu z r. 1611 (viz), a to pod levým spodním okrajem onoho pravého horního rámce s nadpisem. Odpovídalo by to cca umístění dle Píšy. Je to asi jedna z těch tří věží na Holarově prospektu, vlevo od střechy Mostecké věže, jsou vidět i na Sadelerovi.

Hranolová věž na Hollarově prospektu někde v místě severovýchodního portálu křížovnického komplexu nevím, co je, ale na tomto (1611) prospektu je cosi připomínající gotický kostel, o kterém ale nikde nic není. R. 1378 kř. areál vyhořel a byl zgruntu budován nový kostel a později špitál, ty pak byly vybombardovány Švédy 1648 a 1661 položen základní kámen k novému konventu. V barokní době se na původní stavby moc neohlíželi. Na Globicově prospektu nic takového není, je z r. 1660.

ZH (Pátek 15. února 2013)  ⇑

Z prvé se omlouvám, nebyl jsem asi v kondici - jednak jsem se v jednom z příspěvků přepsal a napsal Michal místo Martin, jednak jsem spletl světové strany a chybně opravil, kde Eligius leží vůči pozdější barokní kapli. Přesné znění v Um. Památkách (1996): "Podobně jako u jiných jesuitských staveb v Čechách nebylo při novostavbě využito staršího zdiva, zachovaly se pouze fragmenty ve vých. křídle a v části severního křídla (základy got. kostelíku sv. Elegia)." Odpovídá tomu tento nákres od Vl. Píši (1965) - viz, tj. tady.
V publikaci Z. Dragouna Praha 885-1310 je o Klementinu jen jedna věta: "ve východním křídle areálu byla 1927 konstatována přítomnost kvádříkového románského zdiva. Zdejší situaci se zatím nepodařilo ověřit".

Je tedy možné, že i zde bylo přání otcem myšlenky, a tomu zdivu byl přiřazen Eligius dle písemných pramenů, aniž by bylo jisté, že jde o kostel, anebo bylo, ale nebylo to dobře zdokumentováno. Prázdné kolečko na nákresu znamená "kostel zařazený hypoteticky do vývoje osídlení podle patrocinia, analogie založení a jiných dohadů", tak je ale označen třeba i sv. Haštal, nejde o existenci pozůstatků, ale zařazení do Píšova vývoje.

Jan Cinert (Pátek 15. února 2013)  ⇑

Zadal jsem termín špatně, správně je "Archeologický výzkum v Praze v letech...". Záznamy končí myslím rokem 2008, zpracovával to Z. Dragoun, ale nějak nemá v tomto nástupce. Něco je k tomu v Archeologický potenciál Klementina. Mně nějak ty odkazy na Pdf nejdou. :-)

ZH (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

V Uměleckých památkách bohužel nic jiného není. Kdyby měl člověk motivaci, mohl by zajít třeba do knihovny Arch. ústavu, kde by asi poradili.

Jan Cinert (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

Víte kdy by se ty vykopávky měly konat? Dalo by se zkusit zadat "Pražský sborník historický". Tam jsou stručné informace o nálezech v Praze, které teprve čekají na zpracování a publikování, případně nejsou vůbec publikovány.

ZH (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

Já vím jen to, co jsem tu v úterý citoval.
Nicméně jsem shlédl jakýsi rozhovor s archeoložkou v Klementinu, která říkala, že možná bude den otevřených dveří u odkrytých vykopávek, tam by se asi člověk mohl něco dozvědět.

J. Čihák (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

S tím východním křídlem mě nestrašte. Jak dokázali, že se jedná o kostel sv. Eligia? Proč by potom kapli, která převzala zasvěcení, stavěli poněkud západněji?

ZH (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

Z vedut se určit nedá. Ale, jak jsem psal, základy prý nalezeny byly a někde jsou jistě zakresleny, podrobnosti však nevím. Otázka, je zda nyní budou na dotyčném místě kopat. Jestli byly základy nalezeny ve východním a části severního křídla, je to dost přesné určení, myslel jsem si původně, že byly v půdorysu barokní kaple, která je západněji.

J. Čihák (Čtvrtek 14. února 2013)  ⇑

Kdysi jsem tu napsal, že přesná poloha kostela sv. Eligia není známa a nenašel jsem ani dobu jeho zániku. Z vedut jsme také nic nevyčetli. Proto musíme čekat, až začnou kopat na Révovém nádvoří.

ZH (Středa 13. února 2013)  ⇑

A ještě hrere.com, viz. A Globic z B. 1660 (MKM), viz.

ZH (Středa 13. února 2013)  ⇑

Ještě k tomu přidám Hubera, co už tu jednou byl, viz.

ZH (Středa 13. února 2013)  ⇑

Na Hollarově prospektu (viz) je možná kostelík vidět.

Baráky na Křížovnickém ostrově, viz můj předchozí příspěvek, jsou pozoruhodné, protože rytina je datována 1611, ale na Sadelerově prospektu z r. 1606 (viz) to není a na onom Hollarově (1636) taky ne. Přitom ta rytina, o jejímž původu nic nevím. Vlastně datum na ní se váže k události (vpád Pasovských), takže bůhví, z jakého roku reálie jsou, vypadá to jinak dost věrně.

J. Čihák (Středa 13. února 2013)  ⇑

V jedné starší knize o církevních památkách jsem našel zmínky o vztazích mezi oběma kostely a dnešní kaplí. Bohužel jsem starší záznamy zlikvidoval a už bych se nedonutil znovu prohrabat regály v Pragensii. Informace mě přesvědčily, že p.t. existuje a napsal jsem k tomu příspěvek.

(8.2.2007) 3. svatyní do p.t. bude zaniklý kostel sv. Martina menšího postavený okolo r. 1230. Zatím jsem nezjistil, jestli měl nějakého předchůdce. Za Karla IV. byl přebudován a zasvěcen sv. Eligiovi. Později byl nahrazen kaplí sv. Eligia v konviktu.

Ve zkoumaném prostoru se zachovaly románské základy kláštera a tak zbývá jen čekat, až se začne kopat přímo na nádvoří. Doufám, že se zachovaly alespoň nějaké části a rohy zdiva, které umožní zrekonstruovat půdorys kostela.

ZH (Úterý 12. února 2013)  ⇑

V Um. památkách píšou, že ve východním a v části sev. křídla se zachovaly části zdiva (základy gotického kostelíku sv. Eligia). Tudíž umístění někde zachycené je. To, že předchůdcem kostela sv. Eligia byl sv. Martin Menší, je uvedeno jako "snad".

Někde tam měla být i kaple sv. Bartoloměje. Původní románský kostel sv. Klimenta byl předchůdcem sv. Salvátora, jenž je ovšem větší, nynější sv. Kliment je na místě kapitulní síně dominik. kláštera.

Koukal jsem znovu na panoráma z r. 1611, srovnané s pohledem here.com, tam tedy moc kostelů nevidím. Zato jsem si všiml baráků v místě Křížovnického ostrova, nemůže to být Ostrov pod Mostem pražským?