J. Čihák (Úterý 19. února 2013)  ⇑

Abych nezapomněl, díky za mapu zaniklých kostelů. Je to výzva k dalšímu zkoumání linek a trojúhelníků? Časem snad budu pokračovat.

J. Čihák (Úterý 19. února 2013)  ⇑

Románský klášter vznikal u Klimenta od roku 1232 a v té době byl postaven Martin. Že by dominikánům v tehdy ještě malém klášteře nestačily dva kostely a proto postavili Bartoloměje? Z toho bych usuzoval, že Martin byl postaven mimo tehdejší klášter. Našel jsem dohady, že v místě dnešního severního křídla byly světské domy.

ZH (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

Jan Čihák: Ale kdo to rozsoudí. V Uměleckých památkách, je že "snad" byl Eligius původně zasvěcen sv. Martinu Menšímu. Tipnul bych si, že v Ottovi by to mohlo být chybně právě kvůli tomu, protože o Eligiovi nic nepíše, heslo je stručné, tak to nemohl komplikovat přestavbami a přejmenováními kostelů.
Na druhé straně Ekert píše, že "snad" MM zanikl za husitských válek, protože z dob kališnických o něm nejsou zprávy, nicméně Oudenův prospekt (1685) vznikl 200 let před Ekertovou knihou (1883), tak bylo dost času na něj zapomenout, třeba byl jen odsvěcen kvůli nějakému novému kostelu v okolí. Prospekt vypadá velmi precisně, zdá se, že tam skutečně románský kostelík byl (a to menší ;)). Ale rostlo a zanikalo to tam jak houby...

Franta (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

Jan Cinert: pro rok 2013 to je, a jen by to chtělo namalovat líp a taky by to asi chtělo zvolit trochu jiný způsob zobrazení. Takže ještě bych zatím s publikací počkal.

Jan Cinert (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

Přímo skalní podklad to není, ten je hlouběji. Vltava se v době ledové zaryla hodně hluboko a pak se zase začala zanášet štěrkem a i balvany. Takže štěrkové podloží, na rozdíl od vrstev bahna a písku.

Jedná se o význam "mezi zástavbou" kostela P. Marie, tedy v obezděném areálu kostela P. Marie. Alespoň tak si z hlavy pamatuji interpretaci v Castrum Pragense 3 (2000).

J. Čihák (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

Tak nevím, dříve jsem získal trochu jiné informace. V Ottovi se píše, že kostel byl přímo v areálu Klementina, které bylo rozděleno uličkami. Ale jestli máte pravdu, tak bude brzy trojúhelníku konec.

ZH (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

A ještě ke hradnímu kostelu Panny Marie: Ekert odněkud v té souvislosti vyhrabal "Tehdáž pobořila vichřice dřevěnou zvonici se zvony mezi zdmi kostela Panny Marie" k r. 1255 (str.321). Nevím, jak to interpretovat, jen na to upozorňuji.

ZH (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

To s pevným dnem jsem přehlédl. Myslí tím tedy skalní podklad? Jinde je totiž tak kolem 8-10 metrů pod hladinou, ale bůhví, jak to bylo s bagrováním koryta, tohle je mimo plavební koridor. Místo také navazuje na to, čemu říkám Mostomlýnsky ostrov, tedy molo, které jde od Novotného lávky k druhému pilíři Karlova mostu.

Jan Čihák: nevím, jestli nezapadly ty statě z Eckerta, tady
by mohl být (v kroužku) Martin menší, je to románská vížka v umístění, které Ekert popsal.

Jan Cinert (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

Když jsem procházel prameny k článku o prvním pražském mostu, tak jsem narazil na toto (z mého článku): V roce 1984 provedl Z. Dragoun s pomocí potápěčů průzkum pilířů v řece a kolem třetího pilíře od pravého břehu bylo zjištěno pevné dno na úrovni 182,98 - 183,53 m n. m. Bpv (Dragoun 1998). To znamená, že se čtyřicet metrů od dnešního břehu nalézá mělčina, která v 11. století před výstavbou jezů vyčnívala až tři metry nad běžnou hladinu.
Takže ten malý ostrůvek je toho asi pozůstatek. Kříž určitě patří ke Karlovu mostu.

Franta: Je opravdu Váš graf pro rok 2013? Uvažuji, že bych ho přidal do článku s Vaším jménem, pokud budete souhlasit.

ZH (Pondělí 18. února 2013)  ⇑

K Ostrovu pod Mostem pražským: Listoval jsem v Ekertovi, píše, že ještě v minulém (tj. 18.) století byl pod Karlovým mostem ostrůvek, a na něm stála kaplička sv. Jana Nep., kterou i s ostrůvkem povodeň r. 1785 úplně zničila a odnesla. Na Oudenově panoramatu jakýsi nicotný ostrůvek je, ale křížek nad ním patří asi k mostu. Chybí tam zato Křížovnický ostrov, jak jej známe ze současnosti i jiných panoramat.
Ale je z toho vidět, jakou dynamiku mělo vytváření a zanikání pražských ostrovů. Ostatně to platí i o kostelích a jiných stavbách. Na Folpertově prospektu je zřejmě kostel sv. Linharta a za Klementinem kouká snad kousek střechy P. Marie, na rohu Karlovy a Husovy je dost velký kostel, o kterém nikde nic není, aspoň v Um. památkách a Ekertovi ne (možná nebyl katolický, tak o něm E. nepsal).

Jan Cinert (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Díky, vzpomínám si, že právě tohle mi tehdy bylo nejasné.

ZH (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Jen poznámka ke slapovým jevům, ve Wikipedii nějak neřeší, proč jsou dva přílivy denně, tedy nejen na přivrácené, ale i na odvrácené straně Země od Měsíce. Kdysi jsem se dozvěděl, že je to proto, že Z a M tvoří rotující soustavu, jejíž těžiště je uvnitř Země (vzhledem k relativně malé vzdálenosti a velkému rozdílu hmotností). Na odvrácenou stranu Země pak působí odstředivá síla, a proto je i zde příliv.

Jan Cinert (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Franta: Díky, že jste si s tím takhle vyhrál. Právě z Vámi odkazovaného článku jsem vycházel. Uvažoval jsem tak, že i malý rozdíl ve výšce mořské hladiny znamená velmi viditelný rozdíl v zaplavení plochého přístupného břehu, a že maximální hranice zaplaveného pobřeží byla pozorována lidmi žijícími na břehu a spjatými s mořem. Obrazně řečeno, Dylan jsoucí na břehu, by se v zimě dostal do vody a v létě by se zase vynořil.

Vaše upozornění je, jako obvykle výborné. Z grafu je pěkně patrné, že "druhá vlna" skočného dmutí se v průběhu roku snižuje a s přicházející zimou zvyšuje. Předpokládám správně, že hodnoty jsou pro rok 2013? Potom snižující se vlna je novoluní a to právě v létě na obloze dosahuje nejvyšší polohy. To bychom zase byli u stejného principu, tedy ztotožnění Dívky přibývajícího srpku s Letní bohyní a tím i skutečně přiřazení přídomku "druhá vlna" k letnímu vegetačnímu období. Takže Dylan by vstupoval do vody při novoluním skočném přílivu na podzim a na jaře by se z vody vynořoval. To by se mi moc líbilo, protože takhle termín "druhá vlna" má lepší logiku.

Franta (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Jan Cinert: Poznámka k Dylanovi
Jsem ryzí suchozemec a moc mi tedy pojmy příliv a odliv neříkají. Jen vím, že souvisí s Měsícem, a také Sluncem. Tak bych svou připomínku k Dylanovi uveřejnil tady.
Ve svém článku Bůh Cernunnos a kultovní vozík ze Strettwegu píšete, že:

Zajímavá je i velšká pověst v Maginogionu ve které vystupuje Dylan ail Don ve smyslu Dylan druhé vlny. Jméno se jeví jako archaické, tedy obsahující neolitický základ TAL-AN, s významem potomek Ana. V mýtu se Dylan proměňuje v rybího tvora a je samozřejmě „náhodně" zabit strýcem. Druhou vlnou je zřejmě míněna vyšší hladina přílivu na severní polokouli v zimě, zatím co první vlnou výška samotného denního přílivu. Vegetační období Dylan s příchodem „druhé vlny" mizí a při jejím odchodu naopak přichází.

Podle článku Slapové jevy

K přílivu a odlivu dochází s dvojnásobkem frekvence odpovídající průchodu Měsíce nad příslušným poledníkem, tj. každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund, mluvíme o půldenním dmutí. Interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund. Vlivem deklinace Měsíce je v některých oblastech každé druhé dmutí velmi málo patrné, proto se mluví o jednodenním dmutí. Půldenní dmutí probíhá především v Atlantském a Severním ledovém oceánu, jednodenní zejména v Jávském a Ochotském moři; v mnoha oblastech se oba typy střídají.

Pokud Měsíc, Země a Slunce stojí v jedné řadě, slapové síly obou těles se sečtou a dmutí je velmi výrazné, označuje se jako skočné dmutí. Pokud naopak Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, slapové síly se částečně vyruší a nastává hluché dmutí. Ke skočnému dmutí dochází, když je Měsíc ve fázi novu nebo úplňku, k hluchému tehdy, pokud je Měsíc v polovině fáze dorůstání nebo ubývání; perioda je tedy přibližně 15 dní.

Lze najít i program (WXTide32), který vypočítává výšku vzednuté mořské hladiny. Z různých míst na zeměkouli, které nabízejí, jsem si vybral: Liverpool (Gladstone Dock), England (aby byl blízko Wales)

Program vypíše v jednohodinnových intervalech výšku hladiny. Pro zmíněný Liverpool je kolísání mořské hladiny zobrazeno na odkazovaném obrázku. Není tam patrné, že by v zimním období byly maximální hodnoty odlišné od zbytku roku. Patrné ale je, že lze vypozorovat rozdíl ve skočných dmutích, která následují po sobě.
Grav začínáá 1.1. v 12:00 a pak následuje 8760 hodnot - každou hodinu jedna. Stejné úrovně jsou někde na hranicích vegetačního období.Ve vegetačním období je mezi nimi patrný rozdíl, na konci vegetačního období a dále je rozdíl méně patrný

Co z toho lze soudit k Dylanovi je otázka? Snad jen, že jeho matka, při jeho narození, také něco přeskakovala.

ZH (Neděle 17. února 2013)  ⇑

Jan Čihák: podívejte se na str. 386 a 387 (Posvátná místa král. hl. města Prahy), kde je o kostelu sv. Martina Menšího a o jiné kapli sv. Eligia a jejím umístění v místě pozdějšího zimního refektáře Klementina. Tady je další zmínka. Nevím ovšem, kde je zimní refektář. Nynější kaple sv. Eligia je skutečně tam, kde jsme mysleli, mezi 5. a 9. pilířem v Platnéřské od Vltavy, kaple tam ovšem byla již v době psaní dotyčných textů, kdyby původní kaple byla na místě nynější, autor by to tak jednoduše napsal.

Teda, dodávám, že mi nejde o linie atd., ale baví mě takovéhle pátrání.