J. Čihák (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

Hledal jsem nové názory na odchylky v orientaci kostelů. Nic převratného jsem nenašel. Nyní se častěji setkávám s názorem, že úlohu v tom také hraje Měsíc. V jednom případě jsem našel přesvědčení, že na orientaci muselo existovat výpočetní pravidlo.

ZH (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

U Ravenny jsem si uvědomil, že je přeci jen nedořešený problém, hora za kterou má zapadat Slunce za mořem, je vzdálená 238 km, ta by ale byla vidět jen za extrémního refrakčního koeficientu 0.65 (mimochodem, váš cíl je až za horou, která je vysoká 1288 m). Jestli si dobře vzpomínám, vzdálenost obzoru z pozorovatelny 2 m nad mořem je necelých 60 km (díky refrakci, bez refrakce 5 km). Jen hodně vysoké hory relativně k vzdálenosti by tento horizont převýšily. Loni v létě jsem měl tenhle problém rozpracovaný, tj. v jen případě, že by hory přesáhly ideální horizont, tak by se jejich výška brala v úvahu, ale to zapadlo. Časem se k tomu vrátím. V českých podmínkách, resp. v mých experimentech, byly totiž Krkonoše tak vysoké, že se ideální horizont neprojevil. U Ravenny jde o rozdíl cca 0.15°.

Se slzou v oku jsem zrušil své dvoje křivky v Azoru a ponechal jen GPS Path, které jsou mnohem názornější, hlavně na dlouhé vzdálenosti, a lze je měnit v reálném čase, tj. když se zatrhne 'curved Earth' a zadá hodnota gradientu. Mé křivky jsou počítány původním způsobem, data jsou sbírána partyzánsky, tak už se k tomu vracet nebudu.

Jan Cinert (Středa 20. března 2013)  ⇑

Tak při těch opravách jsem si dokonce spletl ravennský kostel Jana Křtitele s kostelem Jana Baptisty. Mají tam těch bazilik nějak hodně :-). Doporučené mapové podklady jsou opravdu dobré. Odečetl jsem u Jana Křtitele podle toho 85.75°. Ariánské baptisterium vypadá na azimut 80.2°. Takže záhada orientace některých kostelů podle osmin dne přetrvává. Že by orientace podle východů Slunce a měsíčních fází byla dodatečným zpohanštěním? Je to velké sousto a já se teď musím věnovat něčemu jinému, takže se do něho budu moci více zakousnout později.

Odkazovaná práce je studentskou prací, kde je důležitější splnit formální stránku zadání, nežli přijít s něčím opravdu novým. Aby se naplnil potřebný počet stran, tak se přidá více omáčky... Je třeba to tak vzít z lidského úhlu pohledu a případně čerpat z takových prací jen shromážděné informace, i to je obohacení. Četl jsem práci již dříve.

Franta (Středa 20. března 2013)  ⇑

J.Čihák: co asi vede antropology, že se zajímají v magisterských pracích o orientaci hrobových jam? Jinak tedy, řekl bych, nic moc...

Jan Cinert (Středa 20. března 2013)  ⇑

Rychle píšu abych se omluvil za planý poplach. Zblbnul jsem zadávání údajů při těch dnešních opravách. Opravdu má být 36° u Annaby a u Ravenny byly přehozené minuty a vteřiny. Už to opravuji.

J. Čihák (Středa 20. března 2013)  ⇑

Orientace hrobů vůči světovým stranám v 9. až 11. stol. na Moravě. Cílem této práce je na vybraných pohřebištích zjistit, co nejvíce ovlivnilo jejich orientaci.

Teď to budu číst. V anotaci se píše, že orientace některých hrobů je dána východem Slunce v době, kdy byly kopány, tedy orientace je závislá na ročním období.

ZH (Středa 20. března 2013)  ⇑

P.S. oddech jsem si, protože u Annaby je zřejmě překlep, místo 36°je 56°. Ravensku baziliku jsem už našel, podle MQO má 85.65°, jak se octla o pár km jižně, nechápu, ale těžko to stroj takhle trochu zbodnul.

ZH (Středa 20. března 2013)  ⇑

Asi tam nějaký problém stále je, protože bazilika v Ravenně by stála někde v polích u Ravenny a ta alžírská stavba v Severním moři. Bohužel nevím, kde stavby jsou, abych to prověřil.

Co se týče artiánského baptisteria, v Google mapách zakryté není.

Jinak zkuste mapové podklady v Zaniklých kostelích, ArcGis v civilizovaných obalstech zobrazuje v podstatě katastárlní síť, tam, kkde nemá data, tak lze použít MQO nebo OSM. Myslím je to přesnější než letecké mapy, které bývají zkreslené nonorto úhlem.

Jan Cinert (Středa 20. března 2013)  ⇑

Ano, v pohodě, opravil jsem si uložené stránky. Díky.

Zkusil jsem se letmo podívat na některé pozdně antické chrámy a s vytyčováním v této době to bude složitější. Něco se zdá být založeno na lunárně solárním principu, tedy archeoastronomicky, něco na principu dělení dne na osminy a něco asi jen podle Měsíce. V posledním případě se to zdá u Hagie Sofie, která má azimut asi 1,5° za nejjižnějším východem Slunce během zimního slunovratu. Tajně jsem si myslel, že by na rozdíly mohlo mít vliv ariánství, ale asi tomu tak není. Opět jsem narazil na problém obtížnosti odečtu azimutů v některých případech, jako například u ariánského baptisteria v Ravenně, které je zarostlé stromy. S tím se snoubí starý problém, že dříve nikoho v literatuře nezajímaly azimuty a ani na internetu převážně nikoho nezajímají půdorysy staveb, takže jsou takto zpravidla nedostupné.

ZH (Středa 20. března 2013)  ⇑

Nějak zmizel včerejší další vzkaz, že už je to, doufám, opraveno.

ZH (Úterý 19. března 2013)  ⇑

Je tam opravdu chyba, jak jsem nakonec zjistil, zatím nevím, kde.

Jan Cinert (Úterý 19. března 2013)  ⇑

Přeci jen je dnes s Azorem nějaký problém. Po kliknutí na Spoj se vymažou údaje v Zem. šířka, délka a naskočí 36:00:00, 07:00:00.

Jan Cinert (Pondělí 18. března 2013)  ⇑

To je dobré. Kdybych tak byl filolog, to by se to bádalo!

Franta (Pondělí 18. března 2013)  ⇑

a occidentalis - západní

Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Takhle jsem to nemyslel. Jde o to, že vytyčení za novoluní se nemohlo odehrát podle přímého pozorování Měsíce, protože v té době je Měsíc skrytý za Zemí. Tedy vynecháme-li možnost odečtu od úplňků. Podle toho by se mělo míněným principem vytyčovat až podle kalendáře, v němž jsou dopředu zaneseny úplňky a novoluní po vytvoření "velikonočních tabulek", které dopředu určovaly data Velikonoc.

Jak jsem uvedl, nemám to dosud zpracované, ale zdá se, že původní "pohanská" vazba ke Slunci byla na principu dělení kruhu na osminy (svastika). Tedy se jednalo o dělení na 4 denní osminy dne a 4 noční osminy. Jinak tedy 90° - 6:00, 135° - 9:00, 180° - 12:00, 225° - 15:00 a 270° - 18:00 za rovnodenností. Tomu odpovídá i Ježíšovo umírání na kříži za jarní rovnodennosti a orientace některých kostelů, které se vymykají principu závislém na směru východů Slunce na obzoru. Rozhodující se zdá 9:00 (135°), protože světlý blíženec v ten okamžik vítězí nad stínovým dvojčetem (začíná část dne s krátkým stínem) a naopak 15:00 (225°), kdy opět začíná v přetahování se vítězit stínový blíženec. Z toho důvodu musel být Ježíš zajat v 9:00, než začal "vítězit", a skonal v 15:00, když byl jako každý den oslaben. Správně by měl ovšem v tuto hodinu jen začít prohrávat zápas a zemřít případně až v 18:00, čili při západu Slunce.

Tak mě teď rychle napadlo, že OSA - střed, tedy pozice východu Slunce za rovnodenností mezi slunovraty, souzní s OCET, který byl dán Ježíšovi na kříži, OCCIDERE latinsky "zabít" a OCTA latinsky "osm".