ZH (Úterý 7. května 2013)  ⇑

S tou vzdáleností ecclesioly od ecclesie jsem měl problém, ale, jak jsem tu již psal, portikus mohl být velký. Není myslím žádný ekvivalent k 13-metrové rotundě, domníval jsem se, že nejmladší rotunda mohla být ještě větší, ale to jsem musel opustit, nicméně si dovedu představit prostorný portikus vzhledem k zájmu poutníků a nedostatečně velké rotundě. Samozřejmě vše přizpůsobuju hypotéze, což je asi nekorektní, ta hypotéza, že nešíbovali s hrobkou sv. Vojtěcha při každém kopnutí do základů, je však docela nosná, myslím.

Co se týče azimutu jižní části ambitu, vycházel jsem jednak ze starších nákresů Hilbertových aj., ale i podle dlaždic v předsálích Královské hrobky a jejich odklonu od zdí základů katedrály ap., nicméně na desetinu stupně přesné to pochopitelně není. Tady na obr. 1/7 je Mockerův náčrtek severozápadního nároží ambitu vůči vnějším zdem katedrály, je to ale od ruky a z distancí se nedá přesný odklon vydedukovat, nicméně to vychází asi na 74°.

Jan Cinert (Úterý 7. května 2013)  ⇑

Díval jsem se znovu na obrázek ZH z roku 2010, který souvisí s "Homolovou hypotézou". Ona hrobka mi přijde příliš vzdálená od rotundy, aby byla v Břetislavově přístavbě k rotundě. Ale zaujal mne tam azimut kláštera 72.5°, který je blízký Bořivojově rotundě 73.6°. Jako by již v době Bořivojově byl vymezen "dvorec" kněžích příslušejících k prvnímu kostelu a klášter zdědil jeho přibližné hranice, hlavně orientaci. Nic k tomu asi dalšího není, co by podporovalo tuto "Cinertovu hypotézu", ale u sv. Jiří bylo až do barokní přestavby ctěno západní průčelí kostela a i kláštera.

ZH (Pondělí 6. května 2013)  ⇑

Tak to bych se ohradil ;). Vojtěch byl dle Homolovy hypotézy od poloviny 11. st. stále na stejném místě až do 19. století (s výjimkou období gotické přestavby hrobky, kdy byl opravdu někde jinde v bazilice), napřed v malém kostelíku vedle rotundy, pak v kapli v bazilice označované dnes jako sv. Tomáše, pak v údajné dvanáctiboké Parléřově kapli, dále v desetiboké barokní kapli, nyní je prázdná hrobka uprostřed hlavní lodi katedrály. Vojtěch neměl celkem nic společného s Jeruzalémem. Dnes je v nejvýchodnějším bodě katedrály kaple Panny Marie, hlavní oltář kostela symbolizuje obecně Krista, oba měli s Jeruzalémem společného hodně...
Ještě by někde měla být kaple sv. Víta.

J. Čihák (Pondělí 6. května 2013)  ⇑

Kdysi jsme tady diskutovali o tom, že linie vychází z kněžiště baziliky. Tehdy mě napadlo, že tam mohla být schránka s ostatky sv.Vojtěcha. Obliba světců byla nestálá a kult sv.Vojtěcha občas zastiňoval ostatní kulty.

ZH (Sobota 4. května 2013)  ⇑

Pořád mi hlodá...
Ta linie byla původně uveřejněna v jakési populární knize o magii v Praze, ovšem měla směřovat k východu Slunce o zimním slunovratu, což je blbost, nevychází to o 5°. Možná v tom mělo prsty ono tereziánské natočení map (v Praze o 8°, což je zase víc).
Váš nápad s Jeruzalémem byl skvělý, to vychází přesně.
Otázka je, proč vůbec takovou linii zkoumali. Možná jen prostě zkoušeli na nějaké tehdejší nepřesné mapě, co by někam ukazovalo, druhá možnost je, že ta spojnice kaplí byla nějaká starší tradice a oni ji vysvětlili slunovratem.
Nicméně, již na Jütnerově plánu z r. 1815 i na Císařských otiscích z r. cca 1845 je ta linie přesně stejná jako na dnešních internetových mapách, nemíří do kaple sv. Václava, ale do východního oltáře baziliky (která v době stavby rotund dávno nahradila rotundu sv. Víta).
Myslím, že ortofotomapy a další internetové mapy jsou přizpůsobeny katastrálním mapám, tedy zřejmě v principu těm z 19. století.
Kamarádka geodetka, která moderními prostředky vyměřuje mj. Prahu, říkala, že katastrální mapy jsou takové malůvky, kde na nějakém metru nezáleží, někdy v zimě jsem si hrál s 3D modelem Královského paláce a musím to potvrdit.

Rozdíl, jestli linie směřují ke hrobce sv. Václava, nebo k východnímu oltáři baziliky, je cca 12 metrů, což na vzdálenost k Jeruzalému činí přes 4 km. Stálo by tedy zato, vědět, jak je to přesně.
Ovšem všechny stavby jsou zanořeny v okolní zástavě, a je prakticky nemožné je vidět naráz, leda z vrtulníku nebo balónu. Zkoušel jsem svého času vyfotit směr z okna Ludvíkova křídla, které by mělo být v linii, ale nic z toho nebylo.
Tak nevím.

J. Čihák (Sobota 4. května 2013)  ⇑

Nevěděl jsem si rady, jak se vrátit zpátky ku Hradu. Pomohla mi jedna mapka z Wiki. Tato linie připomíná pražskou Václav-Kříž-Longin. Je škoda, že linie na Jávě nemíří někam do Indie, třeba do Rádžgiru, kde byly uloženy Buddhovy ostatky. Pak by se podobala linii vedoucí z Prahy do Jeruzaléma.

J. Čihák (Čtvrtek 2. května 2013)  ⇑

Buddhistické cykly nejsou přesně vymezeny. Velecyklus se skládá ze 4 období nezměřitelného trvání (kalpa). Každé období se dělí na dalších 20 částí (antarakalpa). Nechci to dávat do souvislosti s 1296x20=25920, ale kdoví?

J. Čihák (Čtvrtek 2. května 2013)  ⇑

Taky si myslím, že naše dosavadní zkušenosti nelze zcela uplatnit, protože na Jávě se myslelo jinak. Třeba takto: 3x3x3x3x4x4=1296, 3+3+3+3+4+4=20, 1296x20=25920.

Jan Cinert (Úterý 30. dubna 2013)  ⇑

Já se k oněm číslům nemohu více vyjádřit, neboť to nemám zcela prozkoumané. Ale je tam zřetelný původ v navyšování, či ve výsledku snižování čísel o 36 roků (36 + 36 = 72 ...). Mohlo by se jednat o jiným způsobem vytvoření systému, jakým jsou "západní" Béróssova čísla. Ale už trochu vyspekulovaně, nebo s chybně přidanými řády v opisech textů. Zároveň případně i se zaujetím tou zvláštností, že součet jednotlivých číslic dává 18, jak sem dal Franta.

Při hledání souvislostí mezi rovnodennostními héroi typu Šov a Šiva, jsme trochu zapomněli na nejslavnější příběh všech dob. Ježíš, je synem Boha otce, ale jeho ochráncem a přinašečem do Egypta je Josef, manžel Marie (Nut). A ten je v mýtu tesařem! Takže zase jednorohý, či jednoruký héroi se sekerou v ruce jako galský Esus na reliefu na sloupu lodníků. Jméno Josef tedy bylo vytvořeno z (I)Ose(f), stejně jako OSA, čili střed mezi rovnodennostmi. Takže přehozením hlásek ve jménech Šov a Šiva, která bych považoval za původní, protože na počátku se zdá být Ša-maš.

J. Čihák (Pondělí 29. dubna 2013)  ⇑

Číslo 1296 jsem na reliéfu z Mendutu také spočítal, ale co s ním? Pokud lilie vyjadřují součin 3x3x3x3=81, pak lze pokračovat: krát 4 lilie krát 4 lístky jednoho čtyřlístku = 1296.

Jan Cinert (Sobota 27. dubna 2013)  ⇑

S podobností jmen Šiva a Šov je to tak, oba vychází totožně. Jen se potomek - slunné období Ganéša stal v indickém mýtu synem Šivy. Jinde vychází jako syn Boha počasí. Ale v různých kulturách takový posun je možný při převzetí jmen a názvosloví. Vznikají tak také "etymologické anegdoty", jako s Adamovým žebrem a Evou. V tomto tématu se jedná o Achillovu patu, čili patu héroia jarní rovnodennosti (Šiva, Šov). Kořen PAT však náleží "putujícímu, chodícímu či běhajícímu" po obloze bohu počasí, tedy bohu otci (patér, god, bůh). Takže na Achilla i Šivu byl přenesen odlišným způsobem princip otcovství.

Myslím si, že uvedený vznik čísel součty je jen novodobou matematickou hrou. Vše jsou čísla na "Béróssově" principu s použitím násobků použitelných v šedesátkové soustavě, ovšem s přidanými řády, což je časté.

1728(00) = 12 x 144(00)
1296(000) = 12 x 108(000)
864(000) = 12 x 72(000)
432(000) = 12 x 36(000)

Franta (Sobota 27. dubna 2013)  ⇑

a do třetice:
Šivovo poznávací znamení je srpek nového Měsíce. Když Šiva tančí - což má tuším něco společného s tvořením světa, je zobrazen uvnitř kruhového útvaru - vzdáleně je to tedy podobné tomu jak je Šov umístěn pod vyklenutou Nut. Kromě toho, že to také souvisí s tvořením světa, jsou podobná i jejich jména.

Franta (Sobota 27. dubna 2013)  ⇑

Nechci to zlehčovat, ale:
First man in space: The first manned space flight lasted 108 minutes, and was on April 12, 1961 by Yuri Gagarin, a Soviet cosmonaut.

A určitě je zajímavé podívat se na to jak jsou některé výpočty vázané na použití desítkové soustavy:

According to Indian mythology, there are 4 Yugs
Satyug - consists of 172,800 years (1+7+2+8 = 18 = (1+8 = 9)
TretaYug consists of 1296000 years (1+2+9+6 = 18 = (1+8 = 9)
DwaparYug consists of 864000 years (8+4+6) = 18 = (1+8 = 9)
Kaliyug consists of 432000 years (4+3+2) = 9

Franta (Sobota 27. dubna 2013)  ⇑

Budhismus má zmiňovaná čísla nejspíše od hinduismu. Třeba Šiva má 108 jmen, myslím, že Budha také.

J. Čihák (Sobota 27. dubna 2013)  ⇑

27 je divné číslo, ale je prý známo už z počátků buddhismu. Číslo 27 je také počet lunárních stavů a konstelací. Když ho vynásobíme čtyřmi čtvrtěmi Měsíce, dostaneme 108 kombinací. Nerozumím tomu, ale je to druhý význam čísla 27. Nejposvátnější buddhistické číslo 108 je dělitelné devíti a součet jeho číslic je 9=1+0+8. Číslice 9 je také posvátná. 108 a 9 jsou čísla hlavních božstev. 108 jsou astrologicky kombinace 9 nebeských těles (7+2 uzly?) s 12 domy zvěrokruhu, 108=9x12. Buddhistické učení jsem také nestudoval. Hledal jsem jen potřebné informace k reliéfu na přední straně Buddhova trůnu v chrámu Mendut z poč. 9. století. Podle mého závěru by symbol mohl skrývat matematické poselství dynastie Sailendra, že Buddha zemřel v 81 letech.