J. Čihák (Pondělí 10. června 2013)  ⇑

V souvislosti s Petřínem a Hradčany by mě zajímalo, jestli také v Čechách Slované budovali sakrální hradiště, která sloužila jako kmenové svatyně. Vše nasvědčuje tomu, že u nás jim na to nezbýval čas ani dost sil.

Jan Cinert (Pondělí 10. června 2013)  ⇑

Trochu ztrácím přehled o tom, co jsem napsal zde a co do rozpracované knihy. Došel jsem k tomu, že zásadní bylo umístění starého šáreckého ústředí. Od něho se porovnávaly směry. Levý (Hradec) byl vlevo od rovnodennostního bodu na obzoru, a proto bylo toto s odstupem času založené hradiště tak pojmenováno. Na hradiště z různých epoch se to asi přenášet nedá.

"Rus" je hodně zprofanovaný kořen díky diskuzi o původu Rusů a jejich názvu. Já na to názor nemám, původ bude v nesatemizovaném Rut (RAT), takže rátať - počítat a obdobou kentumované Rug (RAG), takže ruka, rok atd. Jenže jsou Rusavky v původním tvaru, co když z původního kořene něco vypadlo? Muselo by se to víc prozkoumat. Jenom drobnost, v názvu Minice je miltilingvistický kořen "mínit", no a egyptský bůh Min je jarní rovnodennost, když je jednoruký. Že by budečský Min doputoval po obzoru k letnímu slunovratu stejně jako pražský (šárecký) Neklan na Levý Hradec, kde odmítal dále postupovat (bojovat)?

Franta (Neděle 9. června 2013)  ⇑

Asi nějak tak, že z Budče jsou Rusavky ve směru východu Slunce o letním slunovratu, Stará Boleslev ve směru rovnodennosti a Levý Hradec je směrem k zimnímu slunovratu. Pak by ten směr k letnímu slunovratu mohl být tím "pravým" směrem, tedy k Pravému Hradci?

Franta (Neděle 9. června 2013)  ⇑

Necelých 5 km od Budče, zhruba v letním slunovratovém směru je lokalita, která se jmenuje "V Rusavkách" a bylo na ní hradiště, které je dnes označováno jako hradiště Minice (N50.21470 E14.29271). Údolí pod ním, kde se Holubický potok vlévá do Zákolanského se jmenuje Pod Rusavkou. Z hradiště je pěkný výhled na Říp. V době slovanské Budče bylo jistě už opuštěné. Ale, co bylo na místě před slovanskou Budčí?

ZH (Neděle 9. června 2013)  ⇑

Ptal jsem se dr. Tomkové, ta to konsultovala s geologem, a prý je v mapě opravdu chyba, v tištěné to není.

Jan Cinert (Neděle 9. června 2013)  ⇑

S tou opukou je to zajímavé. Ale ještě jde o to, zda ta vrstva opuky vychází (vycházela) na povrch jako skalní výchoz a tím se dala těžit. Zhruba uprostřed předhradí se v pozdějších dobách těžil písek, takže opuka může být jedině ještě pod těmito nánosy původní vysoko položené široké Vltavy. Je ovšem zvláštní, že archeologové s tím nepracují, protože vrstva opuky by měla vycházet ve svazích obou ostrohů. Tedy jestli si někdo na té geologické mapě nespletl barvy. :-)

S pravý-levý si dlouhodobě nárazově lámu hlavu. Starší se jeví desn (levý) a krasn (pravý), pozdějším levý a pravý. Zatím jsem došel k tomu, že ta prvotní opozice pochází spíše z blíženců Stín-Světlo a pravý-levý podle stran od bodu východu Slunce za rovnodenností. Nebo to původní bylo totéž při pohledu na západ místo na východ? Nevím, ale je závazný významový obsah. Desn (děsný), čili stín, krasn (krásný, krasň - rus. červený), čili světlo. Je to tedy právě obráceně, nežli že vlevo postupují východy Slunce po jarní rovnodennosti. Kdysi jsem zkoušel, jestli není třeba vodítkem hot -čehý, ale nic jsem jednoduše nenašel, a tak to odložil. Ve znojemské rotundě v jezdecké skupině je stínový blíženec vpravo, v oráčské skupině zase vlevo od Oráče. I na jiných vyobrazeních s blíženci to systémově s jistotou nefunguje. Někdo mohl brát vlevo od ústřední postavy na obraze, někdo zase z pohledu diváka, tedy zrcadlově obráceně.

ZH (Neděle 9. června 2013)  ⇑

Jan Čihák: našel jsem, že se autor kroniky zabýval severozápadními Slovany, neb působil skoro u Dánska. Zaujal mě ten Prove, který je někdy ztotožňován s Perunem, jindy nikoli.

Setkali jsme se s Janem Cinertem včera na přednášce dr. Tomkové v Levém Hradci, ptal jsem se tam, odkud brali opuku, prý z nejbližšího naleziště v Horoměřicích, což je ovšem hodně daleko, přes rokli potoka atd., kdy by byli schopni o takto těžit a dopravovat? Tak jsem kouknul do geologické mapy a jediná opuka v širokém okolí je právě na obou částech hradiště (viz). Což je pozoruhodné, když si všímáme potenciálního stavebního materiálu i u jiných hradišť.
Na základě nákresů v brožurce, kterou tam lze zakoupit, jsem přehodnotil azimut rotundy na 72.6°(kostel má 96.4°, což se blíží kostelům přes Vltavu), nad kterými si lámu hlavu.
Slovo levý mělo asi vždycky dnešní význam, to pravý bylo původně přímý atd., a jako opak levý se používalo desný. Takže k původu názvu Levý Hradec nemám nic nového.

J. Čihák (Pátek 7. června 2013)  ⇑

Vnitřní okrsky slovanských svatyní byly v ohradách. Dovnitř nemohl každý a vstupovalo se tam branami. Přes prahy?

Na ptejteseknihovny.cz k tomu píšou, že podrobnou zprávu o slovanském posvátném háji uvádí Helmold z Bosau ve své Slovanské kronice.

"...Tam jsme mezi prastarými stromy spatřili posvátné duby, zasvěcené bohu té země Provenovi, které obkličovalo nádvoří a plot, vystavěny velmi pečlivě ze dřeva, v němž byly dvě brány. Neboť kromě domácích bůžků a model, jimiž každá ves oplývala, bylo místo to svatyní celé země, a byl pro ni ustanoven žrec a slavnosti a rozličné obětní obřady. Tam se každé pondělí scházíval lid té země s knížetem a knězem za příčinou soudů. Vstup do nádvoří byl ovšem zakázán, vyjímajíc kněze a ty, kteří chtěli obětovati nebo na které doléhalo nebezpečí smrti; těmto totiž se nikterak neodpíralo útočiště..."

J. Čihák (Čtvrtek 6. června 2013)  ⇑

S těmi předponami je zmatek dodnes. Např. mezi slovy převoznictví a přívoz je nesoulad. Podle pravidel můžeme říkat převozník i přívozník.

V Geografu bavorském se píše o kamenném (časoměrném?) sloupu, který stál již roku 750 na Petříně. Podle pověstí tam pohané páchali vraždy při rituálních věštbách. Křesťané tam prý vyvolávali ďábla ještě v 18. století. Bylo to místo, kam se mnozí báli vstoupit a jiní tam chodili páchat černou magii. Myslíte si, že vznik názvu Praha nějak souvisel s pohanskými kulty?

J. Čihák (Středa 5. června 2013)  ⇑

Brodem se přechází z jednoho břehu na druhý, tedy brod je spíše přechod přes vodní tok. Perga, prega, praga – cesta přes něco, přechod. Ale kdoví, tehdy to třeba vnímali tak, že se prochází vodou na druhý břeh a brod byl cesta skrze vodu, tedy vodní průchod.

ZH (Středa 5. června 2013)  ⇑

Je to zajímavé, ale pokud by to bylo ve smyslu projít, tak si pořád myslím, že by se to týkalo spíš brodu, protože tím bylo místo pozoruhodné, skály někde na kopci asi ne, taky asi byly lepší trasy než skrze ně. Mimochodem, v Tiských stěnách se píše o historii místa, lidé ze vsí se tam ve středověku báli vstoupit, že je to ďáblovo místo.

J. Čihák (Úterý 4. června 2013)  ⇑

Zajímavá je etymologie názvu Klokočské průchody, dříve Klokočské prochody i prochoda. V jedné soutěsce je několik průchodů za sebou.
Studený průchod je skalní rozsedlina vzniklá posunem okrajové kry pískovcového masivu. V horní části Petřína jsou podobné geologické poměry, avšak těžba pískovce tuto oblast změnila. Třeba tam také byly nějaké průchody.

J. Čihák (Pondělí 3. června 2013)  ⇑

K zamyšlení pro ZH:
Už jsme tady diskutovali, že předpony pra, pre, par, per a pro byly často zaměňovány foneticky i významově. Když jsem četl o skalních rozsedlinách Klokočské průchody a Studený průchod (stč. próchod), tak mě napadaly všelijaké souvislosti.

progati, pragati – projíti
praga – průchody ?

J. Čihák (Pondělí 3. června 2013)  ⇑

Azimuty platí v Praze roku 500 mezi 1. a 7. dubnem. Patrně bylo více badatelů, kteří vypočítali přesné datum Ježíšova ukřižování a mnozí tomu věřili. Např. v době Exiguově bylo přesné datum Kristova vzkříšení určeno na 25. březen, ale někteří toto datum považovali za den Kristovy smrti.

Tady jsou azimuty pro období 25.3.-15.4. roku 500 a 1000.
Praha/500/85˚-73˚
Praha/1000/82˚-70˚
Řím/500/86˚-75˚
Řím/1000/84˚-73˚

Franta (Sobota 1. června 2013)  ⇑

Jan Čihák:

"Azimut východu Slunce začátkem dubna byl 77˚-81˚, koncem dubna 65˚."

Pro jaký rok a jaké zeměpisné souřadnice to platí?