ZH (Sobota 3. srpna 2013)  ⇑

I na západní straně Prahy a vně jsem našel na oné mapě různé zaniklé skalky, či možná i mohyly. Zajímavá skalka byla v Nebušicích blízko náměstí.
V rámci doplňování Zaniklých kostelů - nevíte (hlavně Jan Cinert) něco o kapličce a křížku na severní části náměstí v Nebušicích? Zdá se, že o nich nejsou stopy v reálu ani v mně dostupné literatuře.

ZH (Pátek 2. srpna 2013)  ⇑

No, mě Ládví zajímá, mám tam blízko druhý domov... Teprve teď jsem si všimnul, že mapy III. v. mapování 1:25000, které jsem opomíjel, protože mapový list Prahy chybí, jsou v oblasti Ďáblic a okolí zachované. Ve starých mapách se používá Ladwie, Ládví Berg, Dablitz Berg, ve stabilním katastru je sama (zelená) hora Dablitzer Berg, a okolní (šedý) les a louka (bledě zelená) Ladwy.
Na II.v.m. je mimochodem hlavní vrchol úplně v západní části kopce, ne tam, kde je dnes. Vypadá to, že všude kolem Prahy opravdu byla spousta skalek, které vzaly za své.
Na mapách je vypichován ovčín (Schäferei) pod dnešní hvězdárnou, budova tam tuším stále je. Lado prý souvisí s germánským land. Zkoušel jsem najít, zda v chovatelské terminologii se lado ap. nekryje s pastvinami, ale nic jistého jsem nenašel.

J. Čihák (Pátek 2. srpna 2013)  ⇑

Nechme zatím Ládví na pokoji, ikdyž slova Ládví a Ledvý mají k sobě hodně blízko. Je to lepší, než srovnávání s ledví a hledví.

Kdo si hraje nezlobí a tak jsem si vzpomněl na družstvo Igra, které nám vyrábělo hračky už v dobách minulých, abychom moc nezlobili. Název družstva pravděpodobně vznikl z ruského igra-hra.

A nebylo by libo třeba Prajgra? Staroslověnsky igra a velkomoravsky jьgra je tanec, hra, zábava.

ZH (Pátek 2. srpna 2013)  ⇑

Vypadá to spíš, že tam jistému Ladislavovi patřila ložiska dotyčného ledku.

J. Čihák (Čtvrtek 1. srpna 2013)  ⇑

No, Ladoves asi bude hezká ves a pohledný vrch bych spíše nazval Ladovrch.

V článku o vsi Loužná, která stávala při cestě vedoucí ze Skočic do Albrechtic a zanikla v průběhu 16. století, jsem našel zmínku o lese Ledvý.
“V 13. století daroval Bedřich, maršálek králové Kunhuty (zemřela r.1248), vsi Humprechtice, Drahonice, Radějovice, Víckovice a Dunovice křížovníkům s červenou hvězdou. Řád tento byl sice ještě roku 1253 v držení těchto vesnic, ale nedlouho potom odňal jim král Přemysl Drahonice a připojiv je k městu Písku, oddal řádu náhradou (r.1254) les Ledvý.“

Název lesa Ledvý mohl vyjadřovat jeho bezvýznamnost. Dřeva bylo dost i v okolí a možná se nehodil ani k lesní pastvě. Tak tam rostl bez užitku. A nakonec se tomu místu začalo říkat to Ledví a Ládví. Je to jenom spekulace, ale třeba i vrch Ládví byl v dávných dobách ledvým kopcem.

zh (Sobota 27. července 2013)  ⇑

Bude to Ludvikuv (po)hledny a ladny vrch ;).

J. Čihák (Pátek 26. července 2013)  ⇑

Ledva, zastarale ledvy, ledvý čin.
Ledvý-Ledví. Gramatická chyba mohla změnit význam názvu.

Jan Cinert (Pátek 26. července 2013)  ⇑

Ještě se říká "ledabyle" a "ledva jej spatřil", čili vyjadřuje se určitá nicotnost.

J. Čihák (Čtvrtek 25. července 2013)  ⇑

Ládví je také vesnice, součást obce Kamenice. V článku o historii vesnice mě zaujal pravděpodobný původ názvu.
“Asi 26 km jihovýchodně od Prahy, v krásné kopcovité krajině uprostřed lesů na úpatí vrchu Vlková, leží vesnička Ládví. Jméno uvádí se roku 1254, tehdy však patrně ještě co pouhý les - praví se v staticko-historickém průvodci okresu Jílovského - spíše snad co lada od čehož jméno.“

Franta (Středa 24. července 2013)  ⇑

J.Čihák: Já bych se asi šel podívat do Profousových Místní jména v Čechách a podíval se, co se píše v okolních podobně znějících heslech. Když jste zmínil Ledvice,které jsou blízko Duchcova, tak vznik jména Duchcov se vykládá od Tokczaw (zmínka 1240) a má to znamenat něco jako zamokřené místo, podobně odvozené jméno prý mají Doksy. Takže už zde zmíněné "lada" - lada, ledina (přeneseně neúrodné místo), by docela do krajiny, kde asi díky stékající vodě z blízkých Krušných hor asi mohlo být močálů dostatek, docela pasovalo. Viz třeba taky Bohyňská lada.

J. Čihák (Pondělí 22. července 2013)  ⇑

Název obce Ledvice se v průběhu let změnil na Ledwic a pak na Ladowitz. Nakonec se název vrátil na české Ledvice. S vrchem Ládví to mohlo probíhat podobně, ale poslední změna částečně převzala zkomolení. Ledví-Ladoví-Ládví.

J. Čihák (Sobota 20. července 2013)  ⇑

V Chabrech je ulice Ládevská (vede k Ládví). Je to správně? Podle mého názoru je správnější Ládvická. V Radotíně je ulice Ledvická.

Hypotetický název Ledví a název obce Ledvice (1209) mohou mít podobný význam. Možná by něco napadlo Frantu.

J. Čihák (Pátek 19. července 2013)  ⇑

Historická je spíše řada Ledví-Ladví-Ládví. Lze to podložit staročeskými změnami e na a, např. hleděti-hladěti. Slovo ledví však mělo mnoho významů, stejný problém jako s prahem.

ZH (Čtvrtek 18. července 2013)  ⇑

Hora u Ústí n.L., na jejímž "opyši" leží Střekov, se nazývala "na Praze", neboli Pressberg (dle A. Sedláčka - Snůška starých jmen). Přičemž die Presse je průrva (též tlak, lis, Grimmové mají pro průrvu i tlak jiné heslo). Bratislava je Pressburg.

Jan Čihák: ty údaje v článku mají tu vadu, že se jim autor vysmívá, jestli jsem to dobře pochopil. Nicméně jsem z toho vydedukoval, že název Hledví zřejmě není historický, ale vymyslel ho autor toho kritizovaného článku.

J. Čihák (Čtvrtek 18. července 2013)  ⇑

V článku mě zaujal názor, že “jméno musí souviseti se signalisačním účelem výšiny a tak se mi ujasnil kmen hled, stč. hlad, a odtud Hladví, jehož náslovné h se otřelo“.

Nejen Palacký dospěl k názoru, že vyvýšeniny terénu byly nazývány prahy. O výkladu země na prazích už jsme hodně diskutovali. Historický odborník Ladislav Horák připadl na myšlenku, že Praha má jméno od prahu, který tvoří bělohorská výšina směrem k řece. To je velmi zajímavé. Palacký tvrdil, že Libuše věštila budoucnost Prahy na Bílé hoře a kázala jíti podél Brusnice, tedy i po bělohorské výšině, až k řece, kde najdou tesaře.