ZH (Středa 17. července 2013)  ⇑

No, ještě by to mohlo souviset s ládovat či s halda (haldie - haldy, Ladwie).

ZH (Středa 17. července 2013)  ⇑

Aprílová věda - jak se historie po 100 letech opakuje, je tam vysmíváno jako Ládví od hleděti, tak Praha od prahů - kopců nad Vltavou ;).

J. Čihák (Středa 17. července 2013)  ⇑

Lad znamená pořádek. Není Ládví místo, kde se stráží pořádek? Ví se tam o ladu či neladu v okolní krajině. Samozřejmě jsou to jenom hrátky se slovíčky.

J. Čihák (Středa 17. července 2013)  ⇑

Tady se také vykládá, že název mohl vzniknout od lada, ledina (přeneseně neúrodné místo), dále od bohyně Lady a prý to byl i ladný vrch připomínající ledví. Mě se zdá pravděpodobnější, že Hledvie bylo zkomoleno na Ledvie a postupně až na Ládví. A což třeba ľadový kopec. Ve slovenštině to mimo jiné znamená dosti chladný, studený kopec (fučí tam ľadový vietor). Místo opravdu není chráněné před západním a severním větrem a v zimě tam můžete pořádně prochladnout.
Na tu přesmyčku si nevzpomínám, ale také je možná přesmyčka Dawlice/Ladwice.

ZH (Středa 17. července 2013)  ⇑

Mimochodem, nevím, jestli jsme o tom už kdysi nemluvili, nachomýt jsem se na nové rozhledně nad Ládvím u Kamenice, která je na úbočí Vlkové, na jejímž vrcholu je nepřístupná stará rozhledna. Kopec, nejvyšší v okolí, s druhdy kruhovým rozhledem, se sice jmenuje a jmenoval Vlková, ale i z Ládví a Ládevsi byl daleký rozhled. Název se tam vykládá jako odvozený od lada (úhory), ale přijde mi to nápadně podobné ďáblickým podmínkám (Ládví-Hledví (hledět)).

Už jsme diskutovali možnou přesmyčku Ládví/"Dávlí" (Davlice)?

J. Čihák (Neděle 14. července 2013)  ⇑

Pochybuji o tom, že se z Mužského předávaly signály rovnou na 60 km vzdálené Ládví. Stačí si dnes dojít na Ládví a podívat se na Říp. Přestože svítí sluníčko a je hezký den, Říp se ztrácí v oparu. Tato situace trvá celé léto a je běžná i v ostatních ročních obdobích. Takže mezi Mužským a Ládvím musela být alespoň 3 další signální stanoviště. Zatím nejsem schopen vytipovat jejich polohu. Nemám žádné informace o polabském úseku Vratislavké stezky. Severní odbočkou byla Slezská stezka, která směřovala přes Krkonoše do Slezska. Polský kníže Boleslav III. ji roku 1110 patrně použil k vpádu do Čech a pomohl sesazenému Bořivoji II. a jeho bratru Soběslavovi I. obsadit Prahu.

Jan Cinert (Neděle 14. července 2013)  ⇑

S dohledností na další hradiště a případnými kouřovými signály mi to vždy připadalo divné. Hradiště byla vybírána podle příhodnosti terénu a vedení stezek. Jestliže hrozilo nějaké nebezpečí, tak se to vědělo dopředu. Nevím o tom, že by archeologie počítala podle nějakých poznatků s místem a s vrstvou takového ohniště. Jaké jiné signály by se navíc předávaly? Snad jen mimořádné svolávání, ale kolik takových případů mohlo být třeba v průběhu desetiletí, aby podle toho bylo voleno umístění hradiště?

Co se týká pomístních názvů, tak tam mohl někdo držet hlídku třeba za třicetileté války.

ZH (Sobota 13. července 2013)  ⇑

Jan Čihák: udělali jsme si s rodinou výlet na Bořeň, českou Devils tower, úžasné, tady je panoráma Krušných hor. Připíchl jsem doleva pro orientaci Hněvín, kopec s věží na prvním výrazném vrcholku hor zleva (kousek vpravo nad Hněvínem) by měla být Jedlová, kousek vpravo se rýsuje v masivu Jánský vrch a o další kousek vpravo doleji v masivu lze tušit Jezeří, bohužel se při úpravě fotky skoro ztratilo.

Uprostřed je myslím Bouřňák se sjezdovkou a vlevo od něj větrníky.

Asi ve 4/5 fotky, tj. vpravo, je zlatá koule vodojemu v Teplicích, vpravo od něj řípovitý Nový hrad. Nad vodojemem trochu vlevo je Komáří hůrka.

Na fotografickou stránku nehleďte, je to jen pro vědecké účely ;). Vaše linie prochází asi 1.5 km jižně od Bořeně.

ZH (Sobota 13. července 2013)  ⇑

To by mě zajímalo, zda to mají opravdu ověřeno... V nedaleké obci Zásada píšou realističtěji: "Tyto kopce a návrší nesoucí jména Stráží a Vart jsou spolu opticky spojeny tak, že pravděpodobně mohlo být podáváno ve dne kouřové a večer ohňové znamení od jednoho kopce k druhému. V oblasti výše vytyčené je takovýchto míst zjištěno celkem 16." Jak to známe, pak je jen kousek k tvrzení, že to tak bylo doopravdy.

V anglické Wikipedii o tom cosi píšou, samo sebou ne o Ládví...
Pochopitelně optická a akustická signalizace se intuitivně zdá být nepochybná, ale zda o ní jsou doklady...

Mimochodem, jediné, co mě napadlo, když jsem chtěl ověřit, že naše tři rotundy jsou opravdu v zákrytu, či moji boleslavskou linii, byla kouřová znamení...

J. Čihák (Pátek 12. července 2013)  ⇑

Tady se píše, že z Hornojizerského krajiště zachycoval ohňové signály Kozákov, předával je na Mužský vrch u Mnichova Hradiště a odtud je přebíralo Ládví nad Prahou. Zřejmě to mají ověřeno, takže Ládví nebylo bezvýznamné a na vrcholu asi byly nějaké stavby. Podle jednoho výkladu název Ládví vznikl z Hledví (hleděti a věděti, pozorovatelna). Viz také diskuze 22.-23.ledna 2010.

ZH (Čtvrtek 11. července 2013)  ⇑

Řekl bych, že lepší je využívat GPS Path místo GPS Visualizeru, protože tam jde nasimulovat zakřivení zeměkoule i refrakci, jakož i zvýšit pozorovatlelnu či cíl. Pokud potřebobvali vidět přes les či kopec, asi mohli využít vysoký strom či nějaký triangl. Otázka je, k čemu potřebovali vidět z hradiště na spřátelené hradiště, na takovou dálku asi byla vidět jen kouřová znamení.
Předpokládám, že satelitní výškopis zabírá i lesní porost či zástavbu. Ještě mě právě napadlo, že nepřesnosti ve výškách kopců mohou být způsobeny i tím, že se satelitní mapa nemusí shodovat s ortofotomapou, potažmo trigonometrickou mapou.

J. Čihák (Středa 10. července 2013)  ⇑

Refrakce moc nepomůže, sem dosaďte 17510 m.

Jan Cinert (Středa 10. července 2013)  ⇑

Snad jsem pochopil podle ZH, že zakřivení Země vyrovnává refrakce. Ovšem na tak blízkém obzoru je nutné počítat s případným porostem. To je problém, se kterým se potýkám také. Ono totiž není zcela dáno, že všude na návrších byl porost - prales. Jestliže tam byly četné skalní výchozy a málo humusu, tak tam stromy nerostly. Také je nutné počítat s pastevectvím, protože dobytek spásal výhonky stromů a dostupná návrší byla často bez porostu. Takže není universální recept, jistotu by mohl dát jen paleobotanik, který by v místě dělal výzkum.

J. Čihák (Středa 10. července 2013)  ⇑

U hradiště Královice jsem vyfotil Strahov, Petřínskou rozhlednu, Žižkovskou věž a další objekty na vzdáleném obzoru. Ovšem profil z GPS Visualizer přinesl zklamání. Stačí si představit středověký prales na 2 km vzdáleném návrší a Petřín snížit o zakřivení zemského povrchu, cca 24 m.

Jan Cinert (Úterý 9. července 2013)  ⇑

Na rozdíl od "tradičních" mytologů, já si žádné komplikované otázky nekladu. Jak se rozvíjely poznatky o přírodních a astronomických zákonitostech, tak se rozvíjela i "mytologie", původně poučky o principu času. Předávaly se ústně, a aby se lépe zapamatovávaly, tak se postupně přidávaly personifikace a zoomorfikace. Učili se je adepti na šamana a spol. od starých. Poučky - příběhy se pak vyprávěly veřejně. Po vzniku písma vznikla i literatura a další posun původních pouček do epických příběhů s chováním héroiů, jako by byli lidmi. Již v antice si z toho učenci dělali legraci. Po přijetí křesťanství bylo ústní přenášení mýtů postupně zakázáno a nadále se vyprávěly "starci" již jen jako pohádky a místní pověsti.

Došlo k přebírání znění mýtů i se jmény héroiů, ale jen proto, že i přijímající je chápali, neboť věděli, že se jedná o jim známé principy. Veřejným vyprávěním byly mýty známé všem a o zneužívání mýtů mocnými já nic nevím. Jen pro povýšení účinku vyprávění o životě vládců k jejich životu přidávali zapisovatelé mýtické prvky.