Franta (Úterý 17. září 2013)  ⇑

Astronomická orientácia rondelov lengyelskej kultúry

Z článku
Rondely s fixovaným směrem na "vysoký Měsíc" jsou starší než rondely s fixovaným směrem na "nízký Měsíc". Směr na nízký Měsíc má výhodu, že v tom směru lze pozorovat i Slunce. Směry na vysoký měsíc se pozorují lépe.

Franta (Úterý 17. září 2013)  ⇑

Asi je autor článku praktik, který používá osvědčená zjednodušení, se kterými lze dosáhnout použitelných výsledků. Asi je cenné, že je to pracovník hvězdárny a lze předpokládat, že o astronomii něco ví.

Pro nás je asi cenné to, co píše o pozorování hvězdy Vega - tedy to upozornění na to, že i velmi jasné hvězdy se blízko obzoru špatně pozorují. Z toho vyplývá výška 5-8 stupňů nad ideálním horizontem, ve které hvězda jako Vega vychází. Jak píše, byla Vega tenkrát cirkumpolární, tedy nezapadala, ale přesto bylo možno pozorovat její východy.

A něco možná skrývá i tento text:
Vhodné sú smery na nízky Mesiac +(e - i) a tiež -(e - i), ktoré môžu určovať okrem slnovratov ďalší kalendárny údaj roku. Tieto určujú v rondeli nasledujúce kalendárne údaje: západ nízkeho Mesiaca pri letnom slnovrate - v tomto smere Slnko zapadá 8.V (7-12.V) a znova 1.VIII (30.VII-2.VIII).Východ nízkeho Mesiaca pri zimnom slnovrate - v tomto smere Slnko vychádza 3.XI a 6-7.II.

Západ nízkého Měsíce - v jeho azimutu Slunce zapadá začátkem května a začátkem srpna - to je blízko dvou z tzv. "cross-quarter days". A podobně by to určovalo i druhé dva tyto dny.

Teď si uvědomuji, že se mi zase vykouřil z hlavy rozdíl mezi 19 letým cyklem a 18,6 cyklem, ve kterém se opakují nízký nebo vysoký měsíc. Každopádně by měl být azimut západu nízkého Měsíce uzlovým bodem, který by mohl asipirovat na začátek cyklu.

Jan Cinert (Pondělí 16. září 2013)  ⇑

Já v současné době nemám na to, abych vše ve článku uváděné pochopil, ale všiml jsem si správné úvahy, že rondel byl postaven v době, kdy lunisolární princip byl ještě nad síly tehdejších lidí. Skutečně se 19letý cyklus objevuje až někdy po 1500 př. n. l.

Germánské mýty mají někdy skutečně již poněkud "pohádkovější" podobu. Zajímavé je, že personifikace Boha počasí (ZO), tedy Ódin (Wodan) vystupuje pozitivně, ale severská zoomorfikace téže podstaty Vlk, již záporně a chce uchvátit svět. Zoomorfikace, jak je v mýtu použita, tudíž pochází až z pojupiterského období. Mýtus přináší "pohádkovou" odpověď na dětskou otázku, proč má Týr jen jednu ruku. Vlk je satemizovaně Veles a protože bohové této podstaty byli považováni za tvůrce lidí a praotce, pochází ze stejného kořene i Volk (něm. lid).

ZH (Pondělí 16. září 2013)  ⇑

Dík, to je zajímavé, ale úplně se mi zamotala hlava a zvedl žaludek při představě, že bych se do toho měl zase ponořit ;).

Namátkou mě překvapilo: "Opravu na krivosť Zeme robíme vtedy, keď je horizont veľmi vzdialený. Nesprávne je uvedená táto oprava u Wood E.J.,1981 s..87 a tiež u Weber Z.,1985 ako 0,0045 stupňa na kilometer dĺžky. Správna hodnota je 0,004496605 stupňa na kilometer dĺžky."
Že by Země byla nakloněná rovina? Já jsem na to používal Pythagorovu větu.

Franta (Pondělí 16. září 2013)  ⇑

ZH:
http://karlovsky.info/archeoastro/bucany.html
je tam popis výpočtu a nějaké vzorečky, třeba na výpočet refrakce

Franta (Neděle 15. září 2013)  ⇑

J.Čihák: podobně asi uvažoval i ten, který jádro mýtu nějak dál epicky rozvedl. Tedy pokud předloha vyprávění byl nějaký soubor piktogramů, kde byl zobrazen jednoruký a vlk, pak se nabízí vysvětlení, že se jednoruká postava ve vyšším zájmu zachovala tak, že jako záruku vložila svou ruku do tlamy vlka - tedy zachovala se hrdinsky.

Pak vznikne třeba takové vyprávění, které je vyšperkované podrobnými detaily jako je odkazovaný příběh na Wikipedii.

A všimněte si i nelogického chování Ódina a pošetilého chování vlka.
To je zjevně součástí vyprávění jen proto, že bez něj by nebylo o čem vyprávět.

J. Čihák (Pátek 13. září 2013)  ⇑

No, chápu to tak, že jeden roh je atributem, který charakterizuje vzácnost (božskost), neboť se v podstatě jedná o vzácnou anomálii. Jednorukost je dvojznačná. Vrozená jednorukost je také vzácná, ale pokud má význam chybějící ruka, nejspíše useknutá v boji, pak se jedná o atribut hrdiny.

Jan Cinert (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

Ano, to jsem myslel.

Franta (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

Jan Cinert: Myslíte tohle?

Jan Cinert (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

To je opravdu zajímavý úlovek. Také mě už napadlo, že protější podzimní rovnodennost by měla být také jednoruká, případně Jednorožec. V mýtech, myslím si, se to ale neprojevuje, ani na starých vyobrazeních. Je to relativně pozdní, ale je vidět, že autor dobře chápal podstatu. Odjíždím na víkend do zahraničí, takže nyní se k možným souvislostem s Měsícem nedokážu vyjádřit. Ale po jarní rovnodennosti postavení novolunního srpku začíná stoupat. Nicméně, teorie založené na výpadku hlásky a nebo jejich přehození mi jsou vždy podezřelé. Není jisté, jestli neměl autor nejprve utkvělou myšlenku, které přispůsobil domnělý vývoj slova.

Zajímavý je další obrázek se skupinou útočících na Jednorožce. To je pro mne velevýznamné. Připomíná to vraždu sv. Václava, byť chybí čtvrtý účastník, jak jsou uvedeni v I. staroslověnské legendě.

Franta (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

Jednoruký zabíjí jednorohého

Je to z článku, kde píšou, že:
from Italian, as a reduction of lunicorno where one syllable is lost, so l(un)icorno became licorno)

Že by byla ještě souvislost s Měsícem?

J. Čihák (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

Cinert: Neúctu k pohanským bohům zjevně projevovali už první křesťané. V legendě sv.Longina je popsána řada jeho činů. Jeho posledním je vyhnání démonů z pohanských model provázené zvoláním: „Uvidíme, jsou-li to bohové.“ Démoni se pak před ním plazili.

Jan Cinert (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

Takhle z hlavy nevím, kdy byl počátek zobrazování Krista na kříži. Snad až během 2. poloviny 1. tisíciletí? Předtím byl vyobrazován sice také jako by ve tvaru kříže, ale byl to Kristus žehnající v pozici Oranta. Bodání do srdce z pravé strany Krista i Jednorožce je tedy relativně pozdní a zřejmě s podstatou mýtu nesouvisí.

Jednorožec je zoomorfikace héroia jarní rovnodennosti, tedy všech jednorukých a tesařů se sekerou, čili i Josefa, Ježíšova přinašeče (pěstouna). Je-li P. Marie zachycena s Jednorožcem, je to výjev s Josefem před narozením syna Boha Otce, tedy Ježíše, který je potomkem, čili letním slunečním obdobím, které původně jako nepoznaný syn umíralo za podzimní rovnodennosti. Probodnutí Jednorožce je první souboj Lleia a Gronwa v Mabinogi.

Jednorožec může mít něco z býka, souhvězdí je kterém byl jarní bod ve 3. tisíciletí, berana, souhvězdí ve kterém byl jarní bod v 1. tisíciletí př. n. l. a koně, který byl zoomorfikací síly způsobující pohyb Slunce (Pegas). Nějak se to malířům trochu motalo dohromady, jak je vidět na odkazované Wikipedii. Možná spíše chtěli záměrně vystihnout neskutečnost takového zvířete.

Franta (Čtvrtek 12. září 2013)  ⇑

A ještě odkaz z anglické Wikipedie na téma "jednorožec"

Je tam také obrázek jednorožce z Ravenny, kde je zobrazen sudokopytník - tedy to není kůň

Franta (Středa 11. září 2013)  ⇑