ZH (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Ještě jsem na to koukal, myslím, že jižní část prospektu je zabírána z té vyvýšené vyhlídky u Sacre Couer, tj. nad vyústěním Strahovského tunelu. Odtud ovšem není vidět Hrad, tak ten je pak z té bašty Hladové zdi. Občas tam bloumám, tak to zkusím vyfotit.

Nemám teď představu, jak jsou struktury města vidět na tu dálku pouhým okem, já vidím do dálky celkem dobře, brýle mi na řízení nenutili, ovšem kamarád na golfu říká, že se měl narodit jako sokol, a opravdu, třeba říká na 200 metrů, že se golfový míček skryl za ty dva listy, já to vidím teprve tak na 50-70 metrů... Nemám ani představu, jaké podrobnosti lze vidět na matnici camery obscury s řádným objektivem, ale doba, kdy se malovaly ve velkém veduty a kdy byla pro tento účel zdokonalena camera obscura, se shoduje. Nebýt této možnosti, asi bych na krajinu koukal přes drátěnou mřížku a zakreslovao do obdobné mřížky na papíru. Nutno mít na paměti, že se prospekt skládá tuším z pěti dílů, kvůli tisku, ale asi i kresbě, i když... díly jsou perfekteě sesazeny.

Ty nepřirozeně vysoké věže jsou podle mě úmyslně, dodnes se to tak dělá, tj. aby se romanticky a didakticky zvýraznily dominanty.

Winkler je jistě míněn schematicky.

Camera obscura: obraz může být zakreslen výškově i stranově převrácený, ale i jen stranově, když je v cameře obscuře zrcadlo. To pak může mást rytce, pokud realitu nezná.

Jan Cinert (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Meandr za Vyšehradem tvůrci zřejmě vznikl tak, že z Petřína, když kreslil Hrad, si zároveň načrtl průběh Vltavy. Pak tam zasadil samostatně nakreslený Vyšehrad, čímž částečně překryl tamější část Vltavy. Staré a Nové Město bylo kresleno z jižní strany Petřína podle průběhu Ječné.

U Winklera je Klementinum vůbec zjednodušené, takže věž zasadil nějak do prostředka, a pak s tím fláknul a šel od toho. :-)

Jan Čihák (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Zkoumal jsem pravou stranu Sadelerova prospektu důkladněji. Vzniká dojem, že kreslíř stál kolmo k Vltavě proti Vyšehradu, tedy na Pavím vrchu, ale celý Vyšehrad je natočen. Takže kreslíř si pořídil náčrt Vyšehradu ze severnějšího stanoviště. Kdyby stál na vrchu Mrázovka, případně na Cihlářce, a díval se na Vyšehrad zešikma, pak rozdíl azimutů je cca 30°. Protože kreslíř zachytil Hradčany a Strahovský klášter, musel také využívat stanoviště na horním bastionu Hladové zdi. Pohled na Vyšehrad z tohoto místa je odkloněn o cca 70°. Vzhledem k tomu, že Špička a rotunda jsou téměř v zákrytu, nepochybuji o tom, že Vyšehrad byl nakreslen z tohoto místa. Je to sice trochu dál, ale z petřínského bastionu je lépe vidět do Vyšehradu. Bastion 290 m n.m., Mrázovka 250 m n.m. a Vyšehrad 225-235 m n.m..

Příčina natočení Vyšehradu na zkoumaném prospektu je v metodách, které používali kresliči panoramat. Nesedí mi ale jedna věc. Sadeler musel ze všech stanovišť vidět, že se Vltava před městem mírně stáčí doleva. Přesto ji nakreslil tak, jakoby přitékala od východu a u Vyšehradu ji prudce stočil doprava.

Na již zmiňované Winklerově mapě z roku 1792 mě zaujalo Klementinum. Na Révovém nádvoří je poměrně vysoká věž. Nemůže to být kostelík sv. Eligia, kam chodili zlatníci, neboť ten byl zbořen při výstavbě Klementina. Domnívám se, že to je Astronomická věž postavená v letech 1722-1751. Winkler ji přesadil na vedlejší nádvoří a pootočil.

Jan Cinert (Pondělí 1. února 2021)  ⇑

Mám pocit, že Bossche postupoval tak, že nejprve sestavil základní rozvrh složený z kreseb pořízených z několika míst širokého výhledu. Ale pak ještě musel jít blíže, aby si na detailnějších kresbách zaznamenal podrobnosti. Myslím si, že i kdyby byl výjimečně ostrozraký, tak by podrobnosti zaznamenané na vedutě z odstupu neviděl.

Je velmi málo pravděpodobné, že by pak používal nějakou prvopočáteční přenosnou cameru obscuru. Naopak velmi pravděpodobně ji mohl použít Förster na počátku 19. století. Špatným nastavením sklonu matnice mu pak vyšlo to převýšení všeho na obraze. U camery obscury stačí obkreslený výsledek, který je výškově i stranově převrácený, otočit v ploše o 180° a vše je v pořádku.

Jan Čihák (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

No, kdyby používali cameru obscuru, pak by veduty nemohly být tak deformované. Případně ji použili, ale pak obrázek překreslili do ptačí perspektivy. Přitom uplatňovali i fantazii jako malíři. Avšak buďme vděčni za ty veduty, jinak bychom jenom tápali.

Jan Cinert (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Je to otázka, zda Bossche použil cameru obscuru. Nejen Vyšehrad, ale i Belvedér je podle samostatné kresby, tentokrát z Kampy. Včetně Opyše, který je tím převýšený a se stromy, oproti skalnatému Opyši, namalovanému společně s Hradem na jiné kresbě. Takže konec Jeleního příkopu je správně i s Myší dírou, ale Opyše jsou tam dva. Jeden z pohledu s Petřína a druhý převýšený při pohledu z Kampy. Předěl mezi nimi je ohradní zeď, která je dnes za Starými zámeckými schody a náležející ke kresbě z Kampy. Proto je Belverér i s plotem vpravo tak převýšený oproti Hradu.

ZH (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

No ještě jsem při obědě přemýšlšl... V cameře obscuře je obraz převrácený stranově i výškově, takže jedna z mých předchozích úvah je lichá. Nicméně stačilo by tam vrazit jedno zrcadlo, aby byl obraz alespoň výškově správně, s tím už by se lépe pracovalo, taky by to měl kreslíř jak na stole. To by vysvětlovalo, proč je veduta Zlíchova, i La Cita di Praga stranově převrácená (resp. to druhé jsem převrátil, aby bylo poznat, že je to Praha, nicémě nadpis se tím stal zrcadlovým).
Rytec nemusel tušit, zda byl obraz obkreslen přímo, nebo přes zrcadlo. Viz ytimg.com

ZH (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Mimochodem, camera obscura byla známa už od starověku, od roku 1550 byla vylepšena čočkou, 1568 s clonou, aby obraz byl ostřejší, 1620 Kepler vyvinul přenosnou cameru obscuru, pro malíře krajin. Jistě si s tím hrál už dříve, mezi lety 1600-1612 působil v Praze.
Na Valdštejnově lodžii si lze pohrát s camerou obscurou v malém zahradním altánku, řekl bych, že obraz na matnici, resp. papíru, lze obkreslovat z obou stran.

ZH (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Já teda nemám pocit, že by Vyšehrad byl natočen o čtvrt kruhu. Sadeler i veduta z r. 1635 jsou kresleny zřejmě z Mrázovky (podle zákrytu se sv. Pankrácem), a jak vyšehradská brána, rotunda, tak Venušina lázeň jsou správně. Vtava i dnes zabíhá do přístavu, kdysi to mohlo být i víc, podle toho, jak to která povodeň vymlela či zanesla.

Ta celková paralaxa je asi způsobena tím, že z Petřína byl Vyšehrad moc daleko, dalekohledy sice byly, ale pro změnu nejen stranově, ale i výškově převrácené, tak to nebyl žádný med... Tak se přesunuli na Mrázovku, pro detaily jistě i blíž. Řek bych, že paralaxa není 90°, ale pouhých 30°.

Jan Čihák (Neděle 31. ledna 2021)  ⇑

Na první pohled se mi zdálo, že před Prahou je velký meandr podobný holešovickému. Situace se hodně odchyluje od reality, ale bude to jinak. Kreslíř natočil celý Vyšehrad i se skálou o cca -90°. Vltava přitéká od jihu, před Prahou se stáčí na západ a za Vyšehradem se se prudce stáčí na sever. Tohle kreslíř nemohl vidět a přesto nakreslil. Skutečná situace je patrná třeba na Winklerově mapě. Pak se nelze divit, že skutečnosti neodpovídají detaily jako například Myší díra. To kroucení Vltavy a natočení Vyšehradu má jiné příčiny než diskutované zrcadlové převrácení. Tohle udělal přímo kreslíř. Není mi jasné, co ho k tomu motivovalo.

Jan Cinert (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Omlouvám se, teď jsem to pochopil lépe. Převrácený výsledek vzniká z nepochopení. Třeba prvotní dlaždice tzv. vyšehradského typu jsou převrácené. To znamená že jejich výrobci dlabali formy podle předlohy, a protože to dělali poprvé, tak si neuvědomili, že výjev na obtisklé dlaždici bude převrácený. Podobně na kotli z Gundestrupu je něco určitě převrácené. Takže i tam tvůrce asi vyklepával výjev z druhé strany a z čelní je to převrácené. Takže u Zlíchova rytec zřejmě nepochopil, že kresbu má zpracovat převráceně.

Jan Cinert (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Cesta k Belvederu má vést správně přes Opyš do Hradu. Z úhlu autorova pohledu ale byla schovaná za výběžkem Opyše. Musel vědět, ža tam cesta je, ale popletl to a namaloval to takhle špatně. Pak mu vyšel konec Jeleního příkopu až za Belvedér. Tak mi alespoň připadá přijatelné vysvětlení.

Vše určené k otisku se musí udělat zrcadlově převrácené. Je to dlouho, co jsme dělali bábovičky na pískovišti, takže si člověk hned nevzpomene. :-)

ZH (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Já se nedivím ničemu, meandru ani Brusnici, jen ta cesta na 1535, která jako by vedla k Belvederu místo k Černé věži, je divná.

Všiml jsem si párkrát, že bývají rytiny stranově převrácené, z toho plyne, že rytec asi neznal reálie, například Sadelerova rytina Zlíchova z vyhlídky na Vyšehradě viz, Sadeler ovšem Prahu znal... Moc tomu nerozumím, to se nalepí kresba na papíře na měděnou desku a skrz papír se reje. Ale jak se stane, že je papír naruby? Jestli tvůrci předlohy někdy malovali zrcadlově, aby ulehčili práci, a někdy ne?

Jinak, správná námitka proti mé hypotéze, že dolní Jelení příkop vykopal POII, je, že Brusnici popisuje už Kosmas...

Jan Čihák (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

Veduty jsou někdy nepochopitelné. V níže uvedeném případě mě udivuje ten obrovský vltavský meandr před Vyšehradem.

Jan Cinert (Sobota 30. ledna 2021)  ⇑

No vida, zapracoval jste. Pravda, Švédská válka, tohle já už nedohledal, když jsem pochopil, že podle stylu jde o 19. století. Jen jsem koukal na západní fasádu Mostecké věže, jestli je Švédama poničená. Připadalo mi to tak, ale je to nezřetelné, takže jsem na to raději nepoukazoval. Podobně provedená je i na rytině z roku 1635, včetně opravy špatné perspektivy střešního hřebene, a vůbec je tedy jasné, že tahle varianta byla Försterem kopírována a při vynášení výšek se mu roztáhla měrka, nebo popletl měřítko.

Chyba s koncem Jeleního příkopu v roce 1635 zůstala, ale zmizela cesta kolem Kramářovy vily a Myší díra je prosekaná. Takže to odpovídá opravdu tomu, co jsem už předtím psal, že ona cesta byla nejspíše vytvořena jako pohodlnější, místo krkolomné původní Myší díry někdy při rozvoji Malé strany.

Jan Willenberg z 1601 tuto cestu vynechal, ale zakreslil cestu Myší dírou a správně má i konec Jeleního příkopu. Jan Kozel z 1562 tu cestu také nemá, Jelení příkop má správně a v Myší díře dokonce dvě cesty. Ale krajina je jak od Hieronýma Bosche, takže z toho se nedá vycházet.