ZH (Čtvrtek 14. listopadu 2013)  ⇑

Jestli ty dlaždice, které tam dneska jsou, nebyly jen vráceny pro potřeby prohlídkového okruhu, rozkutali to tam opravdu důkladně.

Nevím tedy, jestli kdy bylo podzemí kaple přístupné veřejnosti, je možné, že ano. Velké vykopávky pod III. nádvořím za první republiky myslím přístupné byly, v Malých (mezi Mořicem a Věží) jsem jako dítě několikrát při běžné prohlídce byl. Teď už se nesmí ani do krypty, což ještě před pár lety bylo volně přístupné.

Vaše fotka: taky jsem hledal nějakou civilizací nedotčenou analogii, ale nevím, kde by bylo "jílovité břídlo", jakým způsobem zvětrává a co na něm roste, to poslední jsem teda někde četl zpracované v materiálech, které používáme.

Jan Cinert (Čtvrtek 14. listopadu 2013)  ⇑

Modýlek hradního ostrohu je úchvatný. Já bych na něm hlavně viděl, jak je rotunda pěkně posazena tak, aby jí nemohl minout nikdo, kdo vystoupal na ostroh od brodu po tehdy hlavní cestě. Také je vidět, že je to vlastně v tomto smyslu nejpříhodnější místo. Význam studánky bych nepřeceňoval. Bylo tam ještě před rotundou pohřebiště a pohřebiště se studánkou se vylučují i podle tehdejšího nazírání.

Výčnělek, na němž postavili kapli sv. Mořice, byl spíše mírný skalní výchoz bez humózní vrstvy. Představoval bych si to tam asi
takto.

S kostelíkem sv. Ondřeje je to tak. Dnes ale není zcela jistý průběh cesty na Pětikostelním náměstí. Nalezená cesta v Pálffyho paláci je více východně, takže může platit starší představa o serpentině podle dnešního stavu kamenné zástavby, nebo původní cesta vedla přímo od zaniklého ramene po svahu nahoru a serpentina přes Pětikostelní náměstí je až pozdější. Sv. Ondřej by byl postaven až takto později a zároveň u napojení cesty vedoucí od jihu dnešní Sněmovní ulicí.

Zkoumal jsem ohledně dlažeb i naše fotky a zatím vůbec nikde jsem nenarazil na nějaké souvrství dlažeb nad sebou, jak se všude podle Hilberta uvádí. Navíc chronologicky by pořadí mělo být: 1. pískovcová dlažba, která je i ve východní kryptě, 2. terakotová reliéfní dlažba (popisovaná), 3. pozdně románská až raně gotická z mramoru a hadce (na fotkách). Přitom tato poslední leží přímo na odbouraném vnějším prstenci. Ta je svojí strakatou částí zároveň kompromisní v orientaci, takže by měla příslušet až roku 1348. Je to tedy celé nějaké komplikované, ale jako určitá cesta z toho ven je, že Hilbertův údaj o souvrství nebude přesný. Někde se mohlo jednat o výměnu dlažby při zachování stejné úrovně a okolní nevyměněné dlažby. To zatím naznačuje právě poslední dlažba ležící na vnitřním prstenci.

ZH (Čtvrtek 14. listopadu 2013)  ⇑

Zřejmě při cestě do Jižní barány stál kostelík sv. Ondřeje viz, zřejmě rotunda, píše o něm Ekert, v 19. století tam prý ještě bylo prostranství, které k němu příslušelo.

ZH (Čtvrtek 14. listopadu 2013)  ⇑

Obávám se, že jsem to včera napsal obráceně, s ohniskovými vzdálenostmi, tak jsem to přepsal. Kamery na Google jsou super.

Dělá mi problém představa hradního trerénu dle AA, tak jsem si udělal takový modýlek.

Dlouho mi vrtá hlavou, jak už jsem asi psal, že rotunda byla umístěním taková popelka, přikládám to tomu, že patřila ke studánce. Mohli mít tenkrát představu, že napití z vody, kam mohly prosakovat atomy z posvátných ostatků (dneska dost odporná představa) mělo zázračné účinky, a ev. že celá Malá Strana tíám byla příznivě ovlivněna?

Ten vedlejší vyšší pahorek, na kterém je kaple sv. Mořice, údajně starší než západní zdi baziliky, mi skutečně přijde jako dominanta. Buď na něm tedy bylo Žiži, nebo předchůdce Mořice (Mořic je postaven na holé skále, kterou asi před tím řádně očistili, takže z ev. předchůdce nemohlo nic zůstat).Mořic má tentýž neobvyklý azimut jako západní krypta baziliky, směřuje tedy do St. Boleslavi k podobnému kostelíku sv. Klimenta, který má týž azimut. Je-li bazilika pozdější, zdědila tedy azimut po Mořici.

J. Čihák (Čtvrtek 14. listopadu 2013)  ⇑

Fotografové potřebovali někdy zachytit co nejvíce. Proto už staré fotoaparáty měly objektivy v přepočtu 35 mm.
Zadejte do Googlu plate camera, najdete spoustu obrázků a článků.

ZH (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Jestli jsem to dobře spočítal, jde o mírný širokáč, objektiv se střední ohniskovou vzdáleností by měl mít 35 cm, tento má 28 cm. Ovšem, jestli si to dobře pamatuju, soudkovitost lze soustavou čoček kompenzovat (u statického objektivu), od jaké doby se tak dělo, nevím.

J. Čihák (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

ZH: Profesionálové používali deskové fotoaparáty, příklad. Kvalita se nedala obejít. Desky se v astrofotografii používaly ještě v 90. letech.

Jan Cinert (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Teď z hlavy nevím, jestli u Podlahy nebo v přílohách JMK je zmínka o osobě nebo firmě, která přišla objednaná fotografovat.

Teoreticky by měl být pramen spíše skutečně na západním svahu prolákliny, nebo přímo v ní. Jenže tam byla postavena bazilika, a tím by se situace měla změnit. Pak spíše byla vytvořena tato studánka, ale nic o tom nevím. Je na vrstevnici 254 m, takže při hloubce cca 2 m by byla již pod úrovní prolákliny přes hřbet a mohla jímat vodu prosakující směrem od západu.

ZH (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Je to zajimavé téma, i když s identifikací dotyčného aparátu/aparátů to asi nepomůže. Pozoruhodné je, že v knihách, kde jsou dotyčné fotky publikovány, nejsou uvedeni autoři fotografií, asi je brali jen jako technické pracovníky.

J. Čihák (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Na stránkách o starých fotoaparátech jsem našel následující doporučení.
"Za asi nejlepší knihu, týkající se starých fotopřístrojů, která v ČR vyšla, považuji katalog Kamery obskury, fotografické přístroje z let 1840 - 1940 vydaný Technickým muzeem Praha ke stejnojmenné výstavě v roce 1983. Ačkoli textová část není z nejrozsáhlejších, poskytuje přehled základních typů přístrojů a především bohatou fotografickou dokumentaci fotoaparátů ze sbírek Národního technického muzea s uvedením výrobce, roku výroby a základních parametrů. Díky tomu se jedná o neocenitelnou pomůcku každého sběratele, zvláště se zaměřením na území bývalého Rakousko - Uherského mocnářství a následně České republiky."

ZH (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Kramerius - někdy to lze online, někdy ne, podle autorských práv.

Ten terén je zajímavá otázka, ještě jsme myslím nediskutovali Svatováclavskou studánku. Bohužel nevím, v jaké hloubce byla nalezena a zda je to původní pramen, je teda umístěna dost divně, JMK k tomu říkala, že dvorní geologové říkají, že podzemní průsaky jsou nevyhpytatelné, takže to mohlo být na protilehlé straně od sklonu hradního hřbetu (tj. sklon od západu k východu).

Jan Cinert (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Tak to je velká výhoda, usnadní to zpětné hledání. Díky tomu se prozradilo, že se Vám přeci jen podařilo prolomit NP Kramerius. :-) (Čtvrtek 17. října 2013 (ZH): Stať byla původně otištěna tady 1911.)

Musím vzít zpět svojí úvahu, že snad na fotce hrobu K 1 je vidět souvrství vyššího násypu. Už mi došlo, že ta tmavší homóznější vrstva je jen zbytek zásypu vně původní výdřevy hrobu, a že ve skutečnosti světlejší zvětralá břidlice pokračuje dále dolu, byť je z větší části zakryta oním sesypaným zásypem. Základy vnějšího prstence s odskoky jsou směrem do strže, takže zde se terén již prudce svažoval, jak píšete.

ZH (Středa 13. listopadu 2013)  ⇑

Pro věrné účastníky diskuse: zhola.com/praha/guestbook/vybratURL.php
Jsou tam jen odkazy učiněné oním preformovaným vkládáním, tedy od ledna 2010.

ZH (Úterý 12. listopadu 2013)  ⇑

Jan Čihák: pěkné kousky, vypadá to na nějaké amatérské foťáky na svitkový film, který měl také různé rozměry. Josef Sudek.

Jan Cinert - k nepublikované diskusi: Jak jsem měl příležitost podívat se pod III. nádvoří, překvapilo mě, jak byla rokle hluboká (viz), i když zpětně si dokonalou představu udělat neumím. Z nynějšího nádvoří k podlaze katedrály je to dnes snad 70 cm nahoru, spodní úroveň základu vnějšího oblouku apsidy je necelé dva metry pod dlažbou katedrály, tedy řekněme 130 cm pod povrchem III. nádvoří. Jak koukám na zmíněnou fotku chodby k Bartoloměji, chodba byla docela hluboko. Ale chtěl jsem tím říct, že možná spodní odskok základu či podezdívky vnějšího oblouku byl přímo na skále, vždyť se to tam prudce svažovalo do strže, proč by tam mělo být 60 cm hlíny...
Když se ale vrátím k úrovni podlahy baziliky, ta byla 108 cm pod katedrální, tedy cca 40 cm pod úrovní nádvoří, chodba ale je dle fotky mnohem níže, jakoby vedla do úrovně krypty, přitom ale mířila doprostřed baziliky mezi krypty.

J. Čihák (Úterý 12. listopadu 2013)  ⇑

Oblíbené byly Kodaky, na ukázku jsem letmo našel modely z roku 1905 a 1916.