Jan Cinert (Čtvrtek 14. listopadu 2013)

Modýlek hradního ostrohu je úchvatný. Já bych na něm hlavně viděl, jak je rotunda pěkně posazena tak, aby jí nemohl minout nikdo, kdo vystoupal na ostroh od brodu po tehdy hlavní cestě. Také je vidět, že je to vlastně v tomto smyslu nejpříhodnější místo. Význam studánky bych nepřeceňoval. Bylo tam ještě před rotundou pohřebiště a pohřebiště se studánkou se vylučují i podle tehdejšího nazírání.

Výčnělek, na němž postavili kapli sv. Mořice, byl spíše mírný skalní výchoz bez humózní vrstvy. Představoval bych si to tam asi
takto.

S kostelíkem sv. Ondřeje je to tak. Dnes ale není zcela jistý průběh cesty na Pětikostelním náměstí. Nalezená cesta v Pálffyho paláci je více východně, takže může platit starší představa o serpentině podle dnešního stavu kamenné zástavby, nebo původní cesta vedla přímo od zaniklého ramene po svahu nahoru a serpentina přes Pětikostelní náměstí je až pozdější. Sv. Ondřej by byl postaven až takto později a zároveň u napojení cesty vedoucí od jihu dnešní Sněmovní ulicí.

Zkoumal jsem ohledně dlažeb i naše fotky a zatím vůbec nikde jsem nenarazil na nějaké souvrství dlažeb nad sebou, jak se všude podle Hilberta uvádí. Navíc chronologicky by pořadí mělo být: 1. pískovcová dlažba, která je i ve východní kryptě, 2. terakotová reliéfní dlažba (popisovaná), 3. pozdně románská až raně gotická z mramoru a hadce (na fotkách). Přitom tato poslední leží přímo na odbouraném vnějším prstenci. Ta je svojí strakatou částí zároveň kompromisní v orientaci, takže by měla příslušet až roku 1348. Je to tedy celé nějaké komplikované, ale jako určitá cesta z toho ven je, že Hilbertův údaj o souvrství nebude přesný. Někde se mohlo jednat o výměnu dlažby při zachování stejné úrovně a okolní nevyměněné dlažby. To zatím naznačuje právě poslední dlažba ležící na vnitřním prstenci.