Franta (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

Pěkné! Ty věžičky, které vykukují u okraje Slunce na druhém obrázku, to je Strahovský klášter?

J. Čihák (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

Přibližně 50°6'54.073"N, 14°27'27.684"E.

ZH (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

To je úžasné, z kterého to je místa? Jak je to otočné křeslo?

J. Čihák (Pondělí 16. prosince 2013)  ⇑

Slunovrat se blíží, počasí nebylo a zřejmě ani nebude příznivé a tak jsem dnes využil krátkodobé zlepšení. Vydal jsem se na Bílou skálu vyfotografovat západ Slunce nad Petřínem. Foto 1 2 3

J. Čihák (Úterý 10. prosince 2013)  ⇑

Stále se uvažuje převážně o tom, že Praha musí mít něco společného s prahem v různých významech. Nedivím se tomu, vždyť se to přímo nabízí. Je však správné, když jiní rozvíjejí odlišné možnosti. Mohlo třeba dojít k záměně podobně znějících slov, jejichž významy za jistých okolností souvisí. Např. pražiti a spragéti-pukati horkem či zimou. Spraga je trhlina, puklina, prasklina. Podle Machka s na začátku slov později zanikalo. Indoevropský základ je *perg, *preg, praskat.
Asi bude dobré nechat ten název na pokoji. Jsou záhady, které se prostě nedají rozlousknout.

J. Čihák (Pondělí 9. prosince 2013)  ⇑

Je v tom zmatek, Perun - Pergun - Perga.

Encyklopedia Mythica: Perun, Perkons, Perkunas.

J. Čihák (Pondělí 9. prosince 2013)  ⇑

Mě napadlo pregas-přejedení, ale z toho Praha nevznikla.

A co vás napadá ze svargas – Svarga - Svarog? Mohl také být nějaký Pergas?

ZH (Neděle 8. prosince 2013)  ⇑

Jan Čihák - nic rozumného mě nenapadá.

Na stránce envis v kapitole Stará koryta Vltavy píší o jakémsi zaniklém korytě na Huberově plánu z r. 1769, které prý vedlo "od mostu Svatopluka Čecha ke Schwaigerovu náměstí a Bubenči, kde pod kostelem sv. Gotharda býval rybník, jímající prameny z báze význačné zvodně starého koryta (viz též Záruba, 1948)." Napadá někoho, o co by mohlo jít? Na plánu ani prospektu nic takového není, oblast tam ani není zaznamenána, pokud nejde o jiný materiál, který neznám. Připadá mi to jako úplný nesmysl, maximálně by mohlo ev. rameno odbočovat někde za kostelem sv. Klimenta Bubenskou třídou.

J. Čihák (Sobota 7. prosince 2013)  ⇑

Co by mohlo znamenat slovo pragas nebo pragos? Kořen ghas je skrytý ve slovech hospodář, hostina a hospoda.

J. Čihák (Čtvrtek 5. prosince 2013)  ⇑

Teď jsem našel zajímavou etymologii. Podle legendy se kněžna Drahomíra propadla do země, tedy za trest byla uvržena do pekla. Autor vysvětlení však pochybuje, že to bylo na Loretánském náměstí. Prý to bylo o kousek dále na Pohořelci, kde Drahomíra pohořela-špatně skončila, skončila v žáru pekelném. Vlastně tím oponuje rozšířenému vysvětlení, že na Pohořelci byla vesnice vícekrát zničená požárem.

J.Čihák (Čtvrtek 5. prosince 2013)  ⇑

Doba knížete Václava byla plná náboženských zmatků. Dříve jsem tady uváděl některé pověsti, ze kterých vyplývá, že problémem Drahomíry bylo dvojvěrství. Když navážu níže uvedenou legendou, pak Drahomíra po smrti manžela ukázala svoje pravé přesvědčení. Kdyby to tak bylo, co se asi dělo s kostelem P.Marie? Byl pobořen, uzavřen nebo využíván třeba jako sýpka? Tím se dotýkám i různých spekulací, jestli sv.Václav rotundu postavil nebo přestavěl. Podivná byla i smrt Drahomíry. Vždy jsem měl dojem, že byla tajně odsouzena k trestu smrti. Pak ji přepadli a její vůz svrhli do zemské trhliny, jaké se na Petříně běžně tvořily při posunech okrajových bloků. Pak se povídalo a věřilo, že Drahomíru stihl Boží trest-propadnutí do země.

J. Čihák (Čtvrtek 5. prosince 2013)  ⇑

Kdysi jsme tady diskutovali, zda kněžna Drahomíra opravdu provedla pohanský převrat nebo se o něj jenom pokoušela. Odkázal jsem tehdy na různé články. Druhá staroslověnská legenda popisuje možnost první, ale důkazy jako vždy nejsou.

“Zlá jeho matka, zvaná pohříchu Drahomirou, dohodla se s těmi bezbožníky a řekla: Co učiníme v té věci, jelikož ten, který má být knížetem, je zkažen od kněží a od mé tchyně a je jako mnich? Zahubím tuto a ony vyženu ze země. V tu chvíli poslala své rádce a zardousila svou tchyni Ludmilu. Potom nastalo po celé zemi české veliké pronásledování kleriků a kněží a ničení chrámů. A po ulicích postavila stráže a řekla: Kdekoli spatříte, že nějaký kněz jde k mému synovi, nešetřete jeho života a na místě jej skolte. Po celé zemi zřídila modlářské svatyně a všechen kraj k nim obrátila, přinášela jim oběti a nutila k nim svého syna. Sám svatý hošík byl ještě dítětem a nemohl se protivit své matce. Chodil sice do pohanských svatyň, ale nikdy nepotřísnil své duše skvrnami modlářství.“

"Po celé zemi zřídila modlářské svatyně a všechen kraj k nim obrátila..." Z toho lze usuzovat, že došlo k obnově pohanského náboženství a převrat byl tedy dokonán.

ZH (Neděle 1. prosince 2013)  ⇑

Dotyčná zeď s cementovou maltou (která se začala používat koncem 19. st.) je tedy opravdu z moderní doby, zřejmě byla nesmyslně přeložena. Těžko říct, zda to bylo z Hilbertovy iniciativy, nebo indolentní zedníci, když budovali betonové pilíře, prostě 'bezcenné' zdivo odstranili, a když dostali sodu, tak to tam zas po svém doplnili... Nevím, kdy se betonové kostra budovala, Hilbert byl ve válce atd.

Jiný pohled na rotundu v Mantově, volnou kopii jeruzalémské rotundy, obě se budovaly kolem r. 1040, v době Šebířovy přestavby rotundy sv. Víta - viz Google. Zajímaly mě lizény apsidy. Apsida mantovské rotundy je docela pozoruhodná, není mi jasné, zda to byl původní záměr, nebo je apsida starší a loď doplněna. Lze předpokládat, že uvnitř rotundy byla i edikula Božího hrobu. Interiér, 2, 3, 4.

Jan Cinert (Pátek 29. listopadu 2013)  ⇑

Ještě se na to tedy podívám. O tom, jak jsem uvedl, že střední část na naší fotce je dodatečně postavená jinak, se někde zmiňuje J. Frolík (CP 3).

ZH (Pátek 29. listopadu 2013)  ⇑

Frolík píše: Vnější prstenec (zeď G2) obtáčí prstenec vnitřní (zeď J), spára mezi zdmi je dnes zcela zaplněna a částečně překryta blokem terénu, sestávajícím ve spodní části z kamenné destrukce a v horní části z kamenné dlažby. Jihozápadní úsek vnějšího líce vnitřního prstence je patrný za místem styku zdí G2 a N (tj. západní vnější oblouk a zeď baziliky při jižní gotické zdi). Dodnes je patrný necelý 1 m2 opukového zdiva. (Je to na Frolík 4/42, až u katedrální zdi, bazilikální zeď je tam nízká.)

Nevím jestli jste četl 'pádné' Hilbertovy důvody, kterými vyvrátil předchozí hypotézu (Podlaha aj.), že by vnitřní prstenec byl starší. Jsou hodné zřetele. (SvV sborník, 227-8.)

Hilbert explicitně píše, že "vnitřní podkovové zdivo zůstalo stavbou XI. století pod dlažbou zachováno. Je-li někde, jako nad t.r. oltářem sv. Apoštolův, nebo při západním zdivu apsidy a konečně při vítězném oblouku porušeno, stalo se tak teprve při mém bádání v r. 1911". Jestli to dobře chápu, tak úsek zdiva, o kterém mluvíme (jihovýchodní část vnitřního oblouku) demolován nebyl. Zdivo, které na naší fotce obkružuje levý betonový pilíř, je souvislé, nevidím tam destrukci, kde by se napojovalo myšlené pokračování zdi v pravé části fotky.