ZH (Pátek 29. listopadu 2013)

Frolík píše: Vnější prstenec (zeď G2) obtáčí prstenec vnitřní (zeď J), spára mezi zdmi je dnes zcela zaplněna a částečně překryta blokem terénu, sestávajícím ve spodní části z kamenné destrukce a v horní části z kamenné dlažby. Jihozápadní úsek vnějšího líce vnitřního prstence je patrný za místem styku zdí G2 a N (tj. západní vnější oblouk a zeď baziliky při jižní gotické zdi). Dodnes je patrný necelý 1 m2 opukového zdiva. (Je to na Frolík 4/42, až u katedrální zdi, bazilikální zeď je tam nízká.)

Nevím jestli jste četl 'pádné' Hilbertovy důvody, kterými vyvrátil předchozí hypotézu (Podlaha aj.), že by vnitřní prstenec byl starší. Jsou hodné zřetele. (SvV sborník, 227-8.)

Hilbert explicitně píše, že "vnitřní podkovové zdivo zůstalo stavbou XI. století pod dlažbou zachováno. Je-li někde, jako nad t.r. oltářem sv. Apoštolův, nebo při západním zdivu apsidy a konečně při vítězném oblouku porušeno, stalo se tak teprve při mém bádání v r. 1911". Jestli to dobře chápu, tak úsek zdiva, o kterém mluvíme (jihovýchodní část vnitřního oblouku) demolován nebyl. Zdivo, které na naší fotce obkružuje levý betonový pilíř, je souvislé, nevidím tam destrukci, kde by se napojovalo myšlené pokračování zdi v pravé části fotky.