Jan Cinert (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

Nedalo mi to a juknul jsem na "sousední menhir" v Horoměřicích. Také je od něj obzor za letního slunovratu až v Krkonoších. Navíc je zajímavé, že za rovnodenností vychází Slunce na jižním svahu Ládví. To znamená, že za jarní rovnodennosti by mělo dojít k zajímavému efektu. V následujících dnech by se Slunce při východech mělo posouvat severním směrem po svahu kopce nahoru. Že by nějaký vtípek, jako by se snažili vyjádřit, že nyní bude dráha Slunce stoupat výše? Naopak ve dnech před podzimní rovnodenností by se Slunce kulilo dolů. Další námět pro praktické ověření. Mapa.

Jan Cinert (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

J. Čihák: Je to kus dobře odvedené práce. Skalisko tedy není vidět, toho jsem se už obával. Podle vašeho snímku mne napadla ještě jiná věc. Jestli naše uvažování není jen podle očekávaného výsledku, tedy jejich konečného díla. Ti lidé vlastně museli nejprve slunovratový bod najít a k tomu by mohla být ideální "lavice", kterou tvoří hrana hradištní plošiny na snímku nazvaném "terén stoupá". Nakonec i tam pak jako označení linie mohlo být něco, co se nedochovalo, nebo je třeba skulené se svahu. Je to hypotéza, takže ověření může přijít až za letního slunovratu.

Odhadem by mělo Slunce o zimním slunovratu zapadat o několik kotoučů dříve, tedy před těmi smrky na snímcích a tam se nachází hrana plošiny, kde tedy byl i snad val, ale hlavně hranice akropole. Nedalo by se to nějak dopočtením zpřesnit?

Ještě jsem si všiml, že každý den v poledne by mělo být Slunce na linii "menhir" a východní svah akropole, přesněji opět na hranici využívané plochy akropole. Jak nadhodil ZH, Slunce by se překulovalo nad akropolí, ale jen během odpoledne. Podle variantní staroegyptské představy přestupoval Re v poledne do jiné loďky, se kterou pak klesal k západu. Takže poledne bylo důležité právě proto, že polední bod byl neměnný, zatímco začátek a konec dne proměnný.

Franta: Díky i tak. A nedokázal by někdo toto prověřit na nějakém simulačním programu? Mimo vlastní neschopnosti si pamatuji, že můj Mac na to není dostatečný. Na Mýty a skutečnost jsou nějaká základní data. Tato záležitost je nyní pro mne dost důležitá a oplátkou bych nabídl něco zásadního k již diskutované sedmičce a obětování býka. :-) Je toho ale více, musím si to ještě utřídit v hlavě a bude o tom nutné napsat samostatný článek(y). Tak zatím vzorek, ale dost zásadní. Mýlil jsem velmi se v tom, že Arés a spol. je bohem jarní rovnodennosti podle podoby s Jaro a dalších náznaků. Byl naopak bohem podzimní rovnodennosti, čili naším Týrem z Lučanské války a tím i Stierem (něm. býkem). Proto také v mýtu zemřel, čili byl vlastně obětován za ostatní.

Franta (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

Jan Čihák: Hezké! Jak budou západy Slunce pokračovat k severu, bude se s rostoucí deklinací měnit i úhel Slunce pod kterým bude zapadat.

Jan Cinert: Mé znalosti jsou spíše chabé, končí u toho, že když je úplněk, je v jedné linii se Sluncem. V zimě je v noci Slunce hluboko pod obzorem, tedy Měsíc v úplňku je na nebi vysoko. V zimě je to opačně.
Zatím nevím o něčem, co by počítalo polohy měsíce v lunovratech, zatím jsem jen stahoval data z JPL pro to 19 leté období a vybíral ty extrémy.

zh (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

To je zajimave, myslite, ze cely den putuje slunce po hrbete akropole? V lete ma mnohem sirsi a vyssi drahu, nemam moznost kouknout na mapu.

J. Čihák (Středa 8. ledna 2014)  ⇑

Včera se vyjasnilo a tak jsem se znovu vydal na hradiště. Zajímalo mě, jak vypadá západ Slunce od kamene. K mému překvapení Slunce klouzalo po svahu akropole a zapadlo za vyčnívajícím panelákem. Stál jsem několik metrů vpravo vedle kamene. Západy slunce však pokračují k severu a proto bude možné zanedlouho pozorovat výjev přes špičku kamene.

Měl jsem zpoždění, pak jsem letěl přes celé hradiště, na místo se dostavil na poslední chvíli a začal spěšně fotit bez příprav. Moc se mi nedařilo, ale vybral jsem sérii povedenějších fotek, které výjev dokumentují. Foto 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7.

Zklamáním byla letní linie. V jejím směru terén stoupá a skalisko zakrývá. To však může znamenat, že kámen nestojí na původním místě. ZH má asi pravdu, že by měl být více zabořen do země.

Jan Cinert (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

S tím trilitem Kozou je to nějaké složitější. V onom přehledu je i mapa, kde je vyznačena Šárecká ulice na Dívčích hradech. Takže spíše záměna Šárčiny ulice s Šárkou. Ale i v případě Dívčích hradů je to nejasné. Kdyby se to nezobrazilo, tak zde kliknout na AA.

J. Čihák (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

Při pohledu ze šárecké akropole bude Slunce o slunovratu vycházet nad Krkonošemi, přibližně v místě, kde je znatelný Labský důl a vedle něho Velký Šišák.

ZH (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

Kdesi uvádějí v nějakém přehledu, že v Šárce měl být trilit koza, ale nic víc tam není.
Podle fotek, už jsem tam dlouho nebyl, leží kámen na povrhu půdy, kdyby byl starobylý, byl by asi víc zabořen, resp. terén by se postupem času vyvýšil. Divné taky je, že se toho nadšenci přes megality nechytli.

Jan Cinert (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

Jenže jsem ještě zapomněl dopsat myšlenku. Případnou vzájemnou souvislost to mít nebude, není vysvětlitelné, k čemu by to bylo.

Jan Cinert (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

Zapoměl jsem odkazy: mapa a profil. Teď jsem si ještě na mapě všiml, že linie vede západní částí dnešních Nebušic, kde bylo nalezeno neolitické či eneolitické sídliště.

Jan Cinert (Úterý 7. ledna 2014)  ⇑

J. Čihák: Jsou tam podle uvedené fotky stromy, ale ty by teď v zimě mohly být řídké, bez listí. Možná by stálo zato, nyní zkusit fotku a pak jí složit s fotkou za letního slunovratu. Obzor je za letního slunovratu od "menhiru" až nad Špindlerovým Mlýnem, takže to může být zajímavé. Navíc, ono skalisko trochu vypadá jako přírodní vizír, linie jde mírnou prohlubní v jeho středu. Ale na druhou stranu je o několik metrů níže než "menhir".

Franta: Asi nějak chápu rozdíl mezi synodickým a drakonickým měsícem a časový posun mezi nimi přes 2,5 dne. Ale laicky logicky s tím mám stejně problém. V odkazovaném článku je i toto:
"Jev, kdy měsíční úplňky vidíme v zimě vysoko na obloze po celou noc, lze vysvětlit rozdílem v délce lunárního a drakonického cyklu Měsíce. V létě dochází k severnímu lunovratu (Měsíc je nejvýše) v obdobích blízko novu. Úplňky naopak nastávají v období jižního lunovratu, kdy je Měsíc nízko na obloze. V zimě naopak nastávají úplňky v období blízko severního lunovratu, kdy je Měsíc vysoko na obloze."

Když je za letního slunovratu Měsíc nejvýše za novolunní fáze, tak v tento den by měl vycházet a zapadat nejseverněji a v zimě naopak. Jak to potom ovlivňují lunovraty během drakonického měsíce?

J. Čihák (Pondělí 6. ledna 2014)  ⇑

Kámen mohl mít astronomický význam, docela tomu věřím. Připomíná jehlan, je špičatý, vcelku nepravidelný, trochu neforemný, ale má jednu trojúhelníkovou plochu, skoro rovnostrannou. Když se před ní postaví pozorovatel, kouká na severovýchod. Ve směru slunovratové linie se nachází skalisko. Na fotografii je však vidět, že výhledu brání porosty.

Franta (Pondělí 6. ledna 2014)  ⇑

Viz také v poznámkách citovaného článku toto:

[a] 12 významných astronomických směrů na Slunce a Měsíc:
- východ Slunce při letním slunovratu
- západ Slunce při letním slunovratu
- východ Slunce při zimním slunovratu
- západ Slunce při zimním slunovratu
- východ nízkého Měsíce v období letního slunovratu
- západ nízkého Měsíce v období letního slunovratu
- východ nízkého Měsíce v období zimního slunovratu
- západ nízkého Měsíce v období zimního slunovratu
- východ vysokého Měsíce v období letního slunovratu
- západ vysokého Měsíce v období letního slunovratu
- východ vysokého Měsíce v období zimního slunovratu
- západ vysokého Měsíce v období zimního slunovratu

Franta (Pondělí 6. ledna 2014)  ⇑

Jan Cinert:
viz
Lunovrat nemá přímou vazbu na konkrétní fázi Měsíce. Lunární cyklus (synodický měsíc) trvá zhruba 29,5 dní. Za tuto dobu se tedy Měsíc vrátí do stejné fáze. Drakonický měsíc trvá zhruba 27,2 dní. Fáze Měsíce a jeho lunovraty se vzájemně rozcházejí. [d]

z článku Měsíc (II.) - pohyb po obloze

Jan Cinert (Neděle 5. ledna 2014)  ⇑

Dosud mne nenapadlo ten kámen považovat za menhir. Asi protože vypadá trochu i jako skalní výchoz jsem si ho nikdy nevšiml. Nevím ani nic o tom, že by se nějak zkoumal. Ale na druhou stranu je umístění na volné ploše příhodné a linie východu Slunce za letní rovnodennosti od něj směřuje ke skalním výchozům na severní straně terénního bloku a linie západu Slunce líže nejzápadnější hranu akropole. Chtělo by to ale ověřit na místě, jak je to s dohledem na tyto prvky od "menhiru" (stromy tam tehdy jistě nebyly). Takže i námět pro fotografování J. Čiháka, jenže až za půl roku. :-(

Franta: Jak je to s nejsevernějším západem nízkého Měsíce? Chápu správně, že zapadá takto při fázi novolunní?