J. Čihák (Sobota 4. ledna 2014)  ⇑

Kámen má z jedné strany tvar jehlanu, z druhé strany se jeví trochu neforemný. Myslím, že není zapuštěný do země. Zdá se, že mohl sloužit ke kultovním účelům, ale názývat ho menhirem je sporné.

ZH (Sobota 4. ledna 2014)  ⇑

Co si myslíte o tom obrovském šutru směrem z akropole na Dívčí skok? Polámal se vůz, když ho vezli z lomu a už tam zůstal, nebo je to menhir? ;)

J. Čihák (Sobota 4. ledna 2014)  ⇑

Východy a západy Slunce se začaly posouvat k severu. Zatím to dělá cca 1° a tak jsem chtěl zjistit, jak vypadá slunovratový západ za šárecké akropole. Dnes už to není možné, protože horizont zakrývají paneláky. Dobrý výhled je na Hvězdu, sv. Víta a Ládví.

Jan Cinert (Sobota 28. prosince 2013)  ⇑

Zajímavý je také název "Dům u Drahomířina sloupu", který je v jižní frontě Loretánského náměstí. V jeho nádvoří nedávno archeologové objevili středověký příkop, takže zde vlastně končilo nejzápadnější opevnění Pražského hradu. Nalezený úsek příkopu vede od jihozápadu k severovýchodu, takže v jiném směru, nežli by se u jižního svahu očekávalo. Nejspíše zde byla složitější fortifikace. Samotný val musel být viditelný i ze staroměstské strany, takže byl na horizontu výrazným bodem. Z bodu - místa pak mohla vzniknout pověst o existenci sloupu. Chce to tedy ještě prozkoumat.

Jan Cinert (Sobota 28. prosince 2013)  ⇑

Omlouvám se, má to být skutečně "o letním slunovratu". Zima mne trochu spletla. Fotka je ve skutečnosti pořízena z parčíku pod Mánesovým mostem, takže nějaký čas před, nebo po letním slunovratu. Linie teoretického azimutu západu Slunce 309° o letním slunovratu míří od příčné rokle (ve které ústila jižní cesta) do prostoru trochu severně od rotundy sv. Kříže v ul. K. Světlé. Nepočítal jsem s hradním převýšením, takže k západu na horizontu dojde ve skutečnosti dříve, tedy linie bude mířit ještě o něco severněji, takže někam do prostoru kolem uličky Boršov. V této oblasti bylo v 11. a 12. století velké soustředění železářských pecí, dokládajících prosperující osídlení. Proto ta úvaha, že zde nejprve mohla být svatyně a pak osídlení.

Z úhlu pohledu těchto obyvatel, se jeví zajímavá místní pověst o propadnutí se kněžny Drahomíry, na níž dříve upozornil J. Čihák a já to považoval za nepodstatné. Na linii od onoho prvotního staroměstského osídlení je na Pohořelci západ nízkého Měsíce. V Ludmilské legendě se totiž trochu uplatnil mýtus o soupeření Letní a Zimní bohyně alias Novolunní dívky a Úplňkové ženy. Ovšem vychází mi to spíše tak, že stará Ludmila byla Dívkou a zlá Drahomíra Úplňkem. Tak by bylo zajímavé, co na to Franta. Já už zase, jako obvykle, z problematiky Měsíce trochu vypad.

Franta (Sobota 28. prosince 2013)  ⇑

Oprava: vypadla mi "3" - azimut západu Slunce o zimním slunovratu: 233 stupňů

Franta (Sobota 28. prosince 2013)  ⇑

Fotka hezká, ale řekl bych, že je to západ Slunce o letním slunovratu. A to je myslím i tématický námět Muchovy známky.
Myslím, že je i docela publikované pozorování západu Slunce o letním slunovratu pozorované z mostecké věže - včetně různých astrologických souvislostí. O zimním slunovratu zapadá slunce někde kolem azimutu 203 stupňů, to odpovídá spojnici Letná - katedrála. Tato fotografie by mohla být pořízená někde z azimutu 300 stupňů (Staroměstská mostecká věž - katedrála) - tedy někde mezi Mánesovým a Kalovým mostem

Jan Cinert (Sobota 28. prosince 2013)  ⇑

Ta "originální" fotka je opravdu vydařená. Stejný motiv byl použit na prvních československých známkách od A. Muchy. Jenže je známo, že záleží na zvoleném stanovišti na nábřeží, aby se dosáhlo toho, že slunce zapadá právě za katedrálou. Je ale zajímavé, že prvotní staroměstské osídlení bylo právě jižně od Karlova mostu. Že by kvůli svatyni záměrně umístěné tak, aby slunce o zimním slunovratu zapadlo v příčné rokli na hradním ostrohu?

Jinak se v zásadě v mýtech projevují západy/východy Slunce a Měsíce pozorované z dominantního osídlení, tedy z hradišť používaných v příslušné době.

J. Čihák (Sobota 28. prosince 2013)  ⇑

Teď jsem našel nádhernou originální fotografii, kterou bych nazval Krepuskulární paprsky nad Pražským hradem. PF 2014

J. Čihák (Pátek 27. prosince 2013)  ⇑

Tehdejší kosmologie byla naivní. Ani bych se tomu nedivil.

PF 2014

ZH (Středa 25. prosince 2013)  ⇑

Tak já se s gratulací připojuju.
Představuju si, jak se museli na Korábě strachovat, jestli se Slunce neskutálí do Vltavy ;).

Franta (Úterý 24. prosince 2013)  ⇑

Mnohokrát děkuji za přání a připojuji se i se svým přáním. Všem vám přeji veselé Vánoce a hodně štěstí, zdraví a úspěchů do nového roku.

Jan Cinert (Pondělí 23. prosince 2013)  ⇑

Přeji všem příjemné prožití Vánočních svátků, hodně pohody a úspěchy v roce!

J. Čihák (Pondělí 23. prosince 2013)  ⇑

21.12.2013, západ Slunce z vyhlídky na Korábu, foto 1, 2, 3, 4. V dobách pohanských Slunce zapadalo asi o 30 m napravo. Když se dívám na vrstevnice v této části Petřína, spatřuji tam podobnost s Jánským vrškem (Ohnivcem) v Krušných horách.

23.12.2013, foto 1, 2, 3, 4.

J. Čihák (Sobota 21. prosince 2013)  ⇑

Bulovka je hodně protáhlý kopec, nijak nepřipomíná bouli. Bula je staré české příjmení. Tušil jsem, že se může jednat o Bulův kopec. Také je u nás obec Bulovka, což znamená Bulova vesnice.

Proč se ten dům jmenoval Koráb? Dostal se jeho majitel na koráb, tedy na mizinu? Viz Naše řeč.