vopička (Středa 15. ledna 2014)  ⇑

V albu megalitických památek Klubu psychotroniky a UFO je Šárka bohužel bez odkazu - http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/mechanika/p_hmp.htm.
Ale mohli by vám třeba pomoct - zkuste megalit@kpufo.cz.

Franta (Středa 15. ledna 2014)  ⇑

Tohle má být detail kamenu v Šárce
Menhir v Šárce

Připomnělo mi to kámen Gibbon v kamenných řadách u Kounova. Podle toho by snad mohl být i křemenec.

Jan Cinert (Středa 15. ledna 2014)  ⇑

J. Čihák: Asi jsem způsobil já váš určitý omyl, když jsem níže vyloučil vaše porovnávání s mramorem a vzhledové porovnání s křemencem označil za možné. Křemenec je pískovec s vysokým podílem částí křemene a je to pozdější usazenina, nežli buližník. Ten pochází již ze starohor. Šárecký kámen je s největší pravděpodobností místní buližník, ale byl vybrán kus, který se odlišuje svojí světlou barvou. Takže perspektivnější asi bude nalézt místo, kde se v Šárce mohl tento kus odlomit.

J. Čihák (Středa 15. ledna 2014)  ⇑

Je to možné, že jsme zapomněli na Bílou skálu, kde jsme nedávno fotili slunovrat? Tvoří ji bělavé a žlutavé řevnické křemence a křemenné pískovce. Jestli to počasí umožní, udělám tam nějaké snímky, zatím viz www.geology.cz.

J. Čihák (Úterý 14. ledna 2014)  ⇑

Šárecký kámen nebude zdaleka. V Motolském údolí je výchoz s vrstvou bílého křemence. Foto 1, 2, 3, 4.

J. Čihák (Úterý 14. ledna 2014)  ⇑

Franta: Kdyby to byl kvalitní bílý křemenec, také by tam už dávno nebyl. Používá se na obklady. Zachránily ho četné pukliny vyplněné jílem a značný stav zvětralosti. Při otesávání, řezání nebo broušení by se rozpadal.

Jan Cinert (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

Franta: Touto hodinou jsem se nezabýval. Je to jakási zjednodušená lidová mytologie, ale původ je snadno odhalitelný. Také u zoomorfikací jde o rozdílné použití v závislosti na zemské šířce.

Celkem obecný je had, jako původní bůh počasí, posléze spláchnutý pod vodní hladinu, kdy se stal zlým stínem, který občas ohrožuje světlo - Slunce. Rozdíl už je u severského psa (P-ASA) a jižanského lva (LEVA). Oba jsou světlem - jasem (J-ASEM). Zajímavý je ještě severnější medvěd: v MEDIU (středu) VIDOUCÍ/VĚDOUCÍ (probouzející), protože medvěd se na jaře probouzí ze zimního spánku. Je u něj ale trochu problém, že je hodně huňatý, tedy zastíněný, oproti třeba jasně světlému lvovi. Opozicí lva je na jihu tradičně býk a jeho obdoby jako bůvol a zubr. Severně je opozicí psa vlk. Takže ono je vlastně jedno, zda na západním obzoru otevírá tlamu had, vlk nebo nějaká příšera s býčími kopyty. V pozdním vyspekulované egyptské představě je to dokonce bohyně Nut, která večer spolkne Slunce. Původně se jedná o Stín, na který byl ponížen původně hodný bůh denní proměny počasí.

Ona hodina je prastará záležitost, lidé s ní zároveň vznikli. Takže je lidem zakódovaná do psychiky, podobně jako podzimní deprese. Řekl bych tedy, že byla dříve, než mýty o vlku Fenrirovi.

Ragnarök je původně vypočítaný konec časového cyklu. Zmiňovali jsme tu dříve Bérossova čísla. Po ztrátě paměti na původní smysl se v relativně pozdních zápisech již uplatnilo epicky obohacené emotivní popisování soubojů mezi jednotlivými bohy.

Franta (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

Jan Cinert: S jedním známým jsme narazili na "hodinu mezi psem a vlkem", jako času, kdy člověka často přepadají úzkostné myšlenky. Říká Vám to něco?

Je to čas na rozhraní noci a dne. S odkazem na severskou mytologii je to prý známé také jako "hodina vlka". Podle keltského mýtu prý polyká vlk v noci Slunce - Otce oblohy, aby mohl začít zářit Měsíc. Je možné, že to souvisí s polykáním Slunce vlkem (Fenrir) a obavou jestli jej ráno zase neporušené vyvrhne?

Nebo je to prostě jen mystické rozhraní mezi něčím, co ještě neskončilo a něčím, co ještě nezačalo. Tedy už není noc, ale ještě není den, tedy je to taková "trhlina" mezi světy noci a dne?

Ostatně, 22.2.2014 má prý Fenrir pohltiT Odina a má nastat Ragnarok.

Franta (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

J.Čihák: kdyby to byl mramor, tedy vápenec, určitě by ho už dávno rozbili a skončil by v tom cukrovaru, pro který tam sbírali ty kosti, jak zde bylo zmíněno.

Jan Cinert (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

J. Čihák: Bílý mramor by se tam těžko dostal, ale vzhled bílého křemence je ono. Nedával jsem sem celé znění věty J. Zavřela: "Dle foto jde asi o světlejší formu místního proterozoického buližníku (povrchově navětralou a odbarvenou) pocházející ze svahové sutě (má částečně zaoblené hrany)." Myslel jsem, že druh kamene je celkem jasný. Teď si uvědomuji, že u menhirů bývá časté, že se použil kámen odlišný, nežli je přímo v místě, a byl dopravený obvykle z několikakilometrové vzdálenosti. Takže bílé zbarvení tady mohlo zaujmout svou mírnou odlišností. Trochu to nahrává tomu, že se jedná o záměrné použití kamene.

J. Čihák (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

... a ještě jsem našel bílý křemenec.

J. Čihák (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

Cinert: Určování hornin podle vzhledu může být klamné. Šárecký kámen se podobá bílému křemenci i bílému mramoru. Rozhodující je chemická analýza hornin.

Jan Cinert (Neděle 12. ledna 2014)  ⇑

Franta: Pokračující práce na knize byla naplánována hned po Vánocích. Jenže během podzimu se toho v hlavě trochu více nakupilo ohledně sedmičky, omylu o jarních héroích, obětování býka a jupiterského boha Peruna. Takže teď opět trochu ztrácím čas "vyčištěním hlavy". Chtěl bych alespoň dát dohromady článek na web o jarních héroích, abych napravil omyl, protože to mne hodně trápí. Snad ostatní prozatím hodím za hlavu a budu pokračovat na knize. Plánuji dokončení na začátku letní poloviny roku :-), tedy na začátku jara.

Franta (Neděle 12. ledna 2014)  ⇑

Jan Cinert: fakt je, že to, co uvádíte o sedmičce je inspirující. O fázích a lunovratech budu ještě přemýšlet.

PS: Kdy vyjde Kniha II.?

Jan Cinert (Neděle 12. ledna 2014)  ⇑

Franta: Letní polovina roku skutečně začíná jarní rovnodenností a končí podzimní, kdy začíná zimní polovina roku. Ono trochu mýlí, že astronomické léto začíná až o letním slunovratu, jenže solární rok jinak na dvě poloviny dělit nejde. Potvrzují to protikladné mytologické postavy (bohové/bohyně) vázané na proměny postavení Slunce a Měsíce.

Keltské svátky jsme tu probírali s tím, že není jasné proč jsou od rovnodenností posunuty právě o zhruba 40 dnů a kdy k tomu vlastně mohlo dojít. V tomto smyslu na severu asi k nějakým praktickým posunům došlo. Už Chorvati mají "mluvící" názvy měsíců posunuté dopředu, např. srpen je už červenec a listopad je říjen. Někdy posun svátků mohl záviset na fázi Měsíce, tedy že svátek se konal za novoluní/úplňku po solárně daném dni, podobně jako u Velikonoc. Při tvorbě křesťanského kalendáře se to mohlo odrazit do pevně zakotveného svátku. Také sv. Jiří a sv. Vojtěch mají svátek až za měsíc po jarní rovnodennosti. Podzimní sv. Martin se do kalendáře vešel až 11. listopadu, když byl zároveň spojen s legendární "historickou" postavou biskupa.

Vidím to tedy tak, že ony posuny některých svátků jsou kombinací více faktorů a byly praktické kvůli zpožděnému oteplování na severu. Jestliže ale řešíme obecně použitelné multikulturní a multietnické vztahy astronomických principů a mytologie z dob dávno před křesťanským kalendářem, tak zbývají k použití jen "astronomické prahy", jako třeba původně rovnodennostní Velikonoce, byť za nich u nás bývá často ještě zima.

Libušín: Na jakém principu by pak byl pojmenován Tetín, když oba názvy mají vztah daný trojicí sester podle Kosmy? Fakt je, že Nanebevzetí asi má vztah k odchodu Letní bohyně, ale v křesťanském kalendáři bylo stanoveno na 15. srpna. Je to zároveň zhruba v polovině sestupu novolunního srpku. To by pak Tetín měl mít vztah k době kolem poloviny února, kdy je sestup úplňku v polovině.

K tomu něco z té sedmičky. Innana se rozhodla navštívit svojí sestru v podsvětí. Prošla sedmi branami, až nahá a bezbranná byla nabodena na kůl. To je prostup sedmi začatými lunacemi v letním období a během sedmé není sežrána vlkem jako Karkulka, ale nabodena na kůl (zavěšena na hák), který se nachází uprostřed na rovnodennostní ose mezi slunovraty.