Franta (Čtvrtek 16. ledna 2014)  ⇑

Je ten kámen v Šárce toto?

Jan Cinert (Čtvrtek 16. ledna 2014)  ⇑

Tím jak v Šárce hojně vystupují buližníky, jsem měl pocit, že je zde geoterén jednodušší, nežli tomu tak ve skutečnosti je. Na této mapě je to vidět. Sytě zelené plochy (č. 624) jsou tufy obsahující železo. Takže výchoz se železnou rudou na Červeném vrchu je trochu jižněji, než jsem odhadem zakreslil na minulé mapce. Tato hornina také vystupuje na povrch před východním svahem akropole a na předhradí. Severně od akropole je křemenec (světle zeleně č. 83).

Za rovnodenností je od kamene východní obzor až na Hrubém Jeseníku. Dost hustá vzdálenost :-). Hlavně je předhradí na východě uzavřeno návrším, které má vrchol jen o sedm metrů níže, nežli je stanoviště kamene. Takže zde dojde k podobnému efektu, jako na rovnodennostním bodu od horoměřického menhiru. Po jarní rovnodennosti se bude Slunce kulit přes návrší, byť zjevně v určité výšce a na podzim naopak. Takové kulení jsme již zjistili přes akropoli během odpoledne za zimního slunovratu a v poledne bylo Slunce také výše, než obzor. Na konec této detektivky začínám být hodně zvědavý.

Jan Cinert (Středa 15. ledna 2014)  ⇑

Vítáme diskutujícího "vopičku" a děkujeme za snahu. Na doporučené stránky jsme již 7. ledna narazili s tímto výsledkem: S tím trilitem Kozou je to nějaké složitější. V onom přehledu je i mapa, kde je vyznačena Šárčina ulice na Dívčích hradech. Takže spíše záměna Šárčiny ulice s Šárkou. Ale i v případě Dívčích hradů je to nejasné.

Franta: Podle některých fotek p. Minarčíka bych se vsadil, že se jedná o buližník, podle jiných si tak jistý nejsem. Zejména jsou tam zajímavé železité pecky a žilky. Z tohoto jsem vytáhl: ... s podzemním dobýváním železných rud se můžeme setkat na kutišti na Červeném vrchu v boční rokličce pod tramvajovou smyčkou na Evropské třídě. Ústí štoly je zařícené, ale železné rudy se zde dají sbírat nejenom na odvalech, ale i na přirozeném výchozu v polní cestě asi 40 m vých. od hrany rokle. Jestli jsem smysl uvedeného textu správně pochopil, tak by to mělo být asi tady. Z auta jsem tam dosud nevystoupil, takže to nemohu teď posoudit. Čili tím křemenec je pořád ve hře a v docela logické vzdálenosti.

vopička (Středa 15. ledna 2014)  ⇑

V albu megalitických památek Klubu psychotroniky a UFO je Šárka bohužel bez odkazu - http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/mechanika/p_hmp.htm.
Ale mohli by vám třeba pomoct - zkuste megalit@kpufo.cz.

Franta (Středa 15. ledna 2014)  ⇑

Tohle má být detail kamenu v Šárce
Menhir v Šárce

Připomnělo mi to kámen Gibbon v kamenných řadách u Kounova. Podle toho by snad mohl být i křemenec.

Jan Cinert (Středa 15. ledna 2014)  ⇑

J. Čihák: Asi jsem způsobil já váš určitý omyl, když jsem níže vyloučil vaše porovnávání s mramorem a vzhledové porovnání s křemencem označil za možné. Křemenec je pískovec s vysokým podílem částí křemene a je to pozdější usazenina, nežli buližník. Ten pochází již ze starohor. Šárecký kámen je s největší pravděpodobností místní buližník, ale byl vybrán kus, který se odlišuje svojí světlou barvou. Takže perspektivnější asi bude nalézt místo, kde se v Šárce mohl tento kus odlomit.

J. Čihák (Středa 15. ledna 2014)  ⇑

Je to možné, že jsme zapomněli na Bílou skálu, kde jsme nedávno fotili slunovrat? Tvoří ji bělavé a žlutavé řevnické křemence a křemenné pískovce. Jestli to počasí umožní, udělám tam nějaké snímky, zatím viz www.geology.cz.

J. Čihák (Úterý 14. ledna 2014)  ⇑

Šárecký kámen nebude zdaleka. V Motolském údolí je výchoz s vrstvou bílého křemence. Foto 1, 2, 3, 4.

J. Čihák (Úterý 14. ledna 2014)  ⇑

Franta: Kdyby to byl kvalitní bílý křemenec, také by tam už dávno nebyl. Používá se na obklady. Zachránily ho četné pukliny vyplněné jílem a značný stav zvětralosti. Při otesávání, řezání nebo broušení by se rozpadal.

Jan Cinert (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

Franta: Touto hodinou jsem se nezabýval. Je to jakási zjednodušená lidová mytologie, ale původ je snadno odhalitelný. Také u zoomorfikací jde o rozdílné použití v závislosti na zemské šířce.

Celkem obecný je had, jako původní bůh počasí, posléze spláchnutý pod vodní hladinu, kdy se stal zlým stínem, který občas ohrožuje světlo - Slunce. Rozdíl už je u severského psa (P-ASA) a jižanského lva (LEVA). Oba jsou světlem - jasem (J-ASEM). Zajímavý je ještě severnější medvěd: v MEDIU (středu) VIDOUCÍ/VĚDOUCÍ (probouzející), protože medvěd se na jaře probouzí ze zimního spánku. Je u něj ale trochu problém, že je hodně huňatý, tedy zastíněný, oproti třeba jasně světlému lvovi. Opozicí lva je na jihu tradičně býk a jeho obdoby jako bůvol a zubr. Severně je opozicí psa vlk. Takže ono je vlastně jedno, zda na západním obzoru otevírá tlamu had, vlk nebo nějaká příšera s býčími kopyty. V pozdním vyspekulované egyptské představě je to dokonce bohyně Nut, která večer spolkne Slunce. Původně se jedná o Stín, na který byl ponížen původně hodný bůh denní proměny počasí.

Ona hodina je prastará záležitost, lidé s ní zároveň vznikli. Takže je lidem zakódovaná do psychiky, podobně jako podzimní deprese. Řekl bych tedy, že byla dříve, než mýty o vlku Fenrirovi.

Ragnarök je původně vypočítaný konec časového cyklu. Zmiňovali jsme tu dříve Bérossova čísla. Po ztrátě paměti na původní smysl se v relativně pozdních zápisech již uplatnilo epicky obohacené emotivní popisování soubojů mezi jednotlivými bohy.

Franta (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

Jan Cinert: S jedním známým jsme narazili na "hodinu mezi psem a vlkem", jako času, kdy člověka často přepadají úzkostné myšlenky. Říká Vám to něco?

Je to čas na rozhraní noci a dne. S odkazem na severskou mytologii je to prý známé také jako "hodina vlka". Podle keltského mýtu prý polyká vlk v noci Slunce - Otce oblohy, aby mohl začít zářit Měsíc. Je možné, že to souvisí s polykáním Slunce vlkem (Fenrir) a obavou jestli jej ráno zase neporušené vyvrhne?

Nebo je to prostě jen mystické rozhraní mezi něčím, co ještě neskončilo a něčím, co ještě nezačalo. Tedy už není noc, ale ještě není den, tedy je to taková "trhlina" mezi světy noci a dne?

Ostatně, 22.2.2014 má prý Fenrir pohltiT Odina a má nastat Ragnarok.

Franta (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

J.Čihák: kdyby to byl mramor, tedy vápenec, určitě by ho už dávno rozbili a skončil by v tom cukrovaru, pro který tam sbírali ty kosti, jak zde bylo zmíněno.

Jan Cinert (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

J. Čihák: Bílý mramor by se tam těžko dostal, ale vzhled bílého křemence je ono. Nedával jsem sem celé znění věty J. Zavřela: "Dle foto jde asi o světlejší formu místního proterozoického buližníku (povrchově navětralou a odbarvenou) pocházející ze svahové sutě (má částečně zaoblené hrany)." Myslel jsem, že druh kamene je celkem jasný. Teď si uvědomuji, že u menhirů bývá časté, že se použil kámen odlišný, nežli je přímo v místě, a byl dopravený obvykle z několikakilometrové vzdálenosti. Takže bílé zbarvení tady mohlo zaujmout svou mírnou odlišností. Trochu to nahrává tomu, že se jedná o záměrné použití kamene.

J. Čihák (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

... a ještě jsem našel bílý křemenec.

J. Čihák (Pondělí 13. ledna 2014)  ⇑

Cinert: Určování hornin podle vzhledu může být klamné. Šárecký kámen se podobá bílému křemenci i bílému mramoru. Rozhodující je chemická analýza hornin.