Jan Cinert (Úterý 21. ledna 2014)  ⇑

V onom "hledišti" se nachází svahové sedimenty, které pozvolna narůstají. Takže podle zapuštění do zeminy by se dala přibližně odhadnout posloupnost skutálení jednotlivých bílých kamenů.

J. Čihák (Úterý 21. ledna 2014)  ⇑

Západně od skaliska je více bílých kamenů různé velikosti. Jsou z větší části zapadlé do země. Pouze ten vyfotografovaný leží na povrchu. Proto jsem si hned pomyslel, že byl kdysi přemístěn člověkem a možná i vícekrát. V souvislosti s letní linií jsem pomyslel i na hranu plošiny. Kámen může také pocházet ze svahu akropole.

Jan Cinert (Pondělí 20. ledna 2014)  ⇑

Asi je to ostuda, ale přímo na Kněživce jsem nikdy nebyl. On je buližník šedý až černý uvnitř kamene. My tady neustále koukáme na povrch kamenů, který je zbarvený různým způsobem. Psal jsem tady už o vlastní zkušenosti, jakého původu jsou odstíny okro-červené, že díky sprašům a jílům v původních puklinách. Ale jak dochází k vybělení povrchu a naopak k tmavému zbarvení nevím. Snad ta tmavost jsou mikroorganismy a na bělost by mohly zapůsobit kyselé deště v kombinaci se sluncem. Laicky odhaduji.

Jan Cinert (Pondělí 20. ledna 2014)  ⇑

J. Čihák: Opravdu pěkné úlovky. Vyfocené bílé kameny vypadají totožně s naším kamenem. Raději už si netroufám vyjadřovat se takhle od boku k druhu kamene. Některé mi připadají jako buližník, jiné zase jako křemenec. Ale zdá se, že se tedy jedná o místní kámen.

Vycházejí zatím obě možnosti, co bylo na linii. Buď něco na hraně plošiny, ten svalený kámen je zajímavý, nebo bylo původně skalisko vyšší. Uvidíme, co se ještě k tomu vybádá. Jestli jsem podle fotky správně odhadl, tak svalený bílý kámen je v hledišti bývalého divadla, tedy západně od skaliska na slunovratové linii. Tak by se mohlo dát případně najít místo, ze kterého se odlomil, nebo jej nenalézt, a pak by mohl kámen být záměrně dopravený na hranu plošiny.

S trilitem to bude nějaký omyl. Kdyby se tu někdy nalézal, byl by proslavený po celé Evropě.

Franta (Pondělí 20. ledna 2014)  ⇑

A znáte Kněžívku? To je označováno jako "buližníkový suk". Podle Geowebu je buližník šedý až černý silicit. Otázka je, co myšleno šedou barvou?

J. Čihák (Pondělí 20. ledna 2014)  ⇑

Cinert: Myslím, že skalisko nemá v linii letního slunovratu význam. Tento bílý kámen, sice menší, ale podobný tomu na plošině, mohl původně stát na okraji plošiny. Nyní leží na svahu vedle skaliska.

J. Čihák (Pondělí 20. ledna 2014)  ⇑

Včera jsem si udělal čas a vydal se na cestu přes Červený vrch až na šáreckou akropoli. Kolem byla spousta rozeklaných skal a pod nimi suťová pole, kde jsem viděl pěkné jehlany a menhiry, které zřejmě nikdo nikdy nepoužil. Bohužel jakékoli stopy po trilitu jsem nezahlédl. Na konci cesty jsem vyfotografoval přírodní bránu a představoval si, jak na ní leží kamenný překlad.

Nedalo mi to a znovu jsem prohlížel sporný kámen ze všech stran, ale nic nového jsem nezjistil. Potom jsem začal pátrat v přivráceném svahu akropole. Zanedlouho se dostavil úspěch. Uviděl jsem výchoz pokrytý tmavým povlakem. Jeho vyčnívající části mě upoutaly bělavým zbarvením. Zjevně se nejedná o křemen, který se v buližníku někdy vyskytuje ve větším množství. Celý výchoz je stejnorodý a vykazuje velkou podobnost s kamenem. Takže můj závěr zní, že kámen nebyl odnikud dovezen ani vytažen na hradiště z údolí, ale stáhli ho na plošinu ze svahu akropole. Fotografie výchozu 1, 2, 3, 4, 5.

Můj předchozí závěr je pouze nejpravděpodobnější. Dalším možným místem je "slunovratová" skála. (Místní říkají, že se nijak nejmenuje.) Na svahu jsou malé bílé výchozy, foto 1, 2, 3. Pod skálou leží bílé kameny, foto 1, 2, 3, 4.

Geologické poměry na hradišti jsou složitější, i když to tak na první pohled nevypadá. Na svahu akropole jsem našel bělavý výchoz a blízko nad ním vystupuje ze svahu tmavomodrý buližník. Na akropoli jsou k vidění světlé kameny a výchozy, ale nejsou čistě bílé, foto 1, 2, 3, 4. S těmito poznatky už se nedivím, že vznikla domněnka o odbarveném buližníku. Moje přesvědčení o bílém křemenci je nyní dosti oslabené, více v tom nemůžu udělat a proto jsem zvědavý na odborné posouzení, o kterém se zmiňoval J.Cinert.

Jan Cinert (Sobota 18. ledna 2014)  ⇑

Omlouvám se, oproti minulému upozornění na křemencovou kru jsem si nyní spletl světové strany.

ZH (Sobota 18. ledna 2014)  ⇑

Mám námitku, křemencová vrstva není jižně od akropole, ale severo-východně, a je v oblasti pole východně od našeho kamene, řekněme, že vrstva začíná 30 metrů od kamene. Viz.

Udělal jsem si tam dneska procházku, kámen je větší, než jsem si myslel, 180 cm vysoký, mám pocit, že je fakt trochu odlámaný od doby, co pamatuju, ale jistý si tím nejsem. Je tak obrovský, že to asi není dílo novodobého nadšence, leda s těžkou technikou, ani pozůstatek nějaké středo- či novověké hospodářské činnosti, musí mít 10-15 tun. Zabořený je, ale jak hluboko, to nevím. Vypadá, že by mohl být umístěn lidskýma rukama, potom by jistě měl kultovní význam.

Jan Cinert (Sobota 18. ledna 2014)  ⇑

Jak jsem sem dal tu geologickou mapu ve čtvrtek, tak na ní je zakreslena křemencová kra jižně od akropole (světle zeleně č. 83). Takže pokud by se jednalo o křemenec, tak mohl pocházet i od tamtud.

Podle mapy by na onom skalisku, co je nízké, ale v linii letního slunovratu, mohla původně vylézat vrstva tufu se železnou rudou. Ta mohla být odtěžena, a pak by skalisko bylo nyní nižší. To je třeba také posoudit. Již jsem tu zmínil, že vrchol skaliska je poněkud nezvykle "rozeklaný".

J. Čihák (Sobota 18. ledna 2014)  ⇑

Takže ve hře je spíše Bílá skála?

Pro doplnění uvádím další naleziště bílých balvanů na Lounsku a Podbořansku.

Chouč, Břvany, Liběšice
Popis lokality: Zde se jedná především o kamenná stáda (sluňáky), zbytky balvanů a valounů krystalického křemence jako zbytek z křemencové lavice. Dle Váněho (1999) se jednalo se o křemencovou krustu diskondartně přetínající výchozy permokarbomských a křídových vrstev, která překrývala značnou polohu Čech. Podobných výskytů je na Lounsku více, můžeme dále uvést další významné naleziště sluňáků u Třtěna, Kozlů u Bíliny a Měrunic. Řešení otázky stáří a geneze těchto křemenců bylo komplikované, vzhledem k nedostatku paleontologických důkazů. Volné křemencové a roztroušené křemencové balvany se vyskytují v nadloží různých geologických formací a hornin, bez nějaké zjevné souvislosti s podložními horninami.

Dubová hora, Kružín – Detaň, Krásný Dvůr
Popis lokality: Jedná se o dinasové křemence u obce Podbořany, v nadloží kaolinických jílů. Dle Kopeckého a Vachtla (1953) se jedná o křemence mosteckého typu ve tvaru přerušovaného horizontu. Zbytky nižší polohy křemencového horizontu se zachovaly v podobě sluňáků (kamenného stáda) u obce Vrbičky. V úpatí Dubové hory jsou nápadné volně položené balvany křemence. Jde o denudované zbytky z křemencové lavice. Dále tento významný výskyt pokračuje na jih do oblasti Žluticka. Relikty přokřemenělého horizontu můžeme také nalézt v okolí Měcholupska u obce Žatec. Bez povšimnutí nezůstavájí kamenné bloky sluňáků značných rozměrů na návrší Rovina u Kounova.

Jan Cinert (Pátek 17. ledna 2014)  ⇑

J. Čihák: J. Zavřel se jen přibližně vyjádřil podle fotky a doporučil J. Slouku, na jehož posouzení čekáme. S těmi žilkami máte pravdu, ale buližník je také původně usazenina, takže by mohl místy obsahovat větší nahromadění bílého křemíku. Z toho asi ono vyjádření "světlá forma" buližníku. Podle mne je také zajímavé, že je světlý ze všech stran a není porostlý nějakými lišejníky. Jen ty drobounké tečky je možná sezónní mrvý lišejník. Já tomu tak moc nerozumím, abych to dokázal posoudit, jen tápu podle fotek. Ale až bude lepší počasí, tak se tam vypravím, abych si kámen pořádně prohlédl.

Horolezecká stránka je opravdu zajímavá, ale není tam ani jedna zmínka o druzích kamene, takže tudy cesta zjevně nevede. Písečný vrch je podle mne příliš daleko, proč by se tak namáhali s neopracovaným kamenem?

J. Čihák (Pátek 17. ledna 2014)  ⇑

Kámen nemusí být z blízkého okolí. Zajímavá lokalita je Písečný vrch, spojnice 56 km, azimut 131°. Kdyby kámen usilovně přesouvali už od jara, pak by ho do zimy mohli mít na hradišti.

J. Čihák (Pátek 17. ledna 2014)  ⇑

Cinert: Buližník bývá protkaný bílými křemennými žilkami, obrázek. Nemohu však najít žádné informace, že by existoval bílý odbarvený buližník. Dokázal to J. Zavřel chem. rozborem nebo se jedná o domněnku?
Našel jsem stránku o lezení po šáreckých skalách, autor a kontakt dole. Autor možná zná odpověď na vaše doporučení: „Perspektivnější asi bude nalézt místo, kde se v Šárce mohl tento kus (šárecký kámen) odlomit.“

Jan Cinert (Čtvrtek 16. ledna 2014)  ⇑

Franta: Ano, to je ten kámen. Je zajímavé, že "populárně" je kámen označovaný jako menhir, ale "odborná" literature ho nezná.