J. Čihák (Sobota 18. ledna 2014)

Takže ve hře je spíše Bílá skála?

Pro doplnění uvádím další naleziště bílých balvanů na Lounsku a Podbořansku.

Chouč, Břvany, Liběšice
Popis lokality: Zde se jedná především o kamenná stáda (sluňáky), zbytky balvanů a valounů krystalického křemence jako zbytek z křemencové lavice. Dle Váněho (1999) se jednalo se o křemencovou krustu diskondartně přetínající výchozy permokarbomských a křídových vrstev, která překrývala značnou polohu Čech. Podobných výskytů je na Lounsku více, můžeme dále uvést další významné naleziště sluňáků u Třtěna, Kozlů u Bíliny a Měrunic. Řešení otázky stáří a geneze těchto křemenců bylo komplikované, vzhledem k nedostatku paleontologických důkazů. Volné křemencové a roztroušené křemencové balvany se vyskytují v nadloží různých geologických formací a hornin, bez nějaké zjevné souvislosti s podložními horninami.

Dubová hora, Kružín – Detaň, Krásný Dvůr
Popis lokality: Jedná se o dinasové křemence u obce Podbořany, v nadloží kaolinických jílů. Dle Kopeckého a Vachtla (1953) se jedná o křemence mosteckého typu ve tvaru přerušovaného horizontu. Zbytky nižší polohy křemencového horizontu se zachovaly v podobě sluňáků (kamenného stáda) u obce Vrbičky. V úpatí Dubové hory jsou nápadné volně položené balvany křemence. Jde o denudované zbytky z křemencové lavice. Dále tento významný výskyt pokračuje na jih do oblasti Žluticka. Relikty přokřemenělého horizontu můžeme také nalézt v okolí Měcholupska u obce Žatec. Bez povšimnutí nezůstavájí kamenné bloky sluňáků značných rozměrů na návrší Rovina u Kounova.