ZH (Pondělí 26. června 2017)  ⇑

Díval jsem se do nákresů staroměstského archeologa Vladimíra Píši (Staletá Praha 1965), ten zakresluje brodiště v úrovni Sovových mlýnů a druhé nad Mánesovým mostem, cca 100 metrů. Most pak klasicky v prodloužení Platnéřské ulice směrem k malostranským mosteckým věžím.

S tím bych souhlasil, ulice od Myší díry směřuje ne k Mánesovu mostu, ale mírným obloukem k vjezdu do Vltavy, který je dodnes prakticky zachován. Na druhé straně řeky je na Globicově panoramatu (viz) v úrovni kostela sv. Valentina též vjezd do Vltavy (jsou tam malovány přistavší vory). Je to přímo proti zmíněnému vjezdu na druhé straně, ovšem oboje cca sto metrů nad Mánesovým mostem (k tomu se z Kaprovky jede esíčkem, a kostel sv. Valentina byl při jižní straně Kaprovky, proto těch sto metrů. Je to ještě před obloukem řeky, těsně pod nejvyšším pahrbkem (Cihelná ulice). Tento pahrbek mi mimochodem přijde pozoruhodný, to je opravdu navážka?

Takže pro sebe bych to měl vyřešeno, zkrátka sto metrů nad Mánesovým mostem.

---

Když jsem si tak četl v Píšovi, který stále (i krátce po Borkovského nálezu tzv. kostela Panny Marie na Baště) nadhazoval, že by mohlo jít o kostel staroměstský, jak se domníval i leckdo před ním, narazil jsem na to, že by se prý měly přezkoumat Herainovy výkopy v okolí Týnského chrámu (zmiňuji se o tom v Zaniklých kostelech), kde byla nalezena zakřivená zeď podobná kostelu na Budči. Myslím, že revizní výzkum proveden nebyl.

Jan Čihák (Pondělí 26. června 2017)  ⇑

Zvýšení hladiny mohl způsobit sesuv pobřežního svahu někde na Klárově.

Arch. nálezy na Malé Straně, viz. Možná pozůstatek jednoho z mnoha dřevěných mostků.

ZH (Pondělí 26. června 2017)  ⇑

S monet.cz mám dlouhodobě problém, když pominu, že mají přeházené popisky k obrázkům, leccos mi tam přijde nevěrohodné. Například tzv. původní hladina (to je co?) je ve stejné výšce jako dno holocenního ramene. Ta tvrzení o zvednutí hladiny o 2-3 metry při "obvyklých velkých vodách" za necelé století by zasloužilo podrobnější výklad. Autoři tvrdí, že úroveň "ostrova pod mostem pražským" byla zvýšena nánosy potoka Brusnice, což je úplná pitomost, nejen, že je to stružka 4 km. dlouhá, ale když tak by zužovala rameno od břehu, ne zvyšovala ostrov. Atd, atd. Nehledě na to, že název Ostrov pod mostem pražským patřil velmi pravděpodobně jinému ostrovu.

Mimochodem v místě řezu u Mánesova mostu je původní hladina 6.3 metru nad skalním podkladem, což by o nějakém přirozeném prahu nesvědčilo.

Zvýšení hladiny může jít na vrub zúžení koryta regulací řečiště, přestože ve stati naopak píší, že se Vltava rozlila díky nánosům nad domělým jezem.

Mimochodem, překvapilo mě, že v nákresech ve vaší stati o dřevěném mostu používáte orientaci dle katstrálních map, ne podle světových souřadnic.

No, jediné, co mi přišlo věrohodné, když tak listuji materiály, je, že Čiháková předpokládá dřevěný most a původní brod ve stejné trase, jako já ;-). Pochopitelně opět ne dle GPS souřadnic, takže je to matoucí.

Jan Cinert (Pondělí 26. června 2017)  ⇑

Závazný je zároveň archeologicky zjištěný údaj o zvednutí hladiny o 2-3 m během 13. století na ostrově Rybáře, jak jsem uvedl 23. června. Tím jez tehdy musel být postaven a to nedaleko, když hladina tak stoupla. Možná, že jen podle toho byl onen jez předpokládán. Pak ještě, kdyby byl/byly mlýny pod Rybářema, tak by se k nim dostal písek za povodně principem gradačního nánosu stejně, jako za Rybáře. Když si to takhle člověk představí reálně, tak to vychází i s předpokladem jezu.

ZH (Pondělí 26. června 2017)  ⇑

Dík oběma ;).
Latiník jsem bídný, asi dva roky před 45 lety..., ale nic podrobnějšího tam zdá se není.

Ohledně Pisků x Rybářů mám informaci z tohoto
pramene.

Pokud byla proudnice velké řeky při vnějším okraji zákruty, stačilo to podle mě k pohonu mlýnů i bez jezu.

Jinak ten údaj o zacpání běhu vody pískem je zajímavý.

Jan Cinert (Neděle 25. června 2017)  ⇑

Tady o té povodni píše František Pražský. Zdatný latiník může porovnat, jestli je tam více, nežli uvádí Tomek.

Jan Cinert (Neděle 25. června 2017)  ⇑

Odborník Libor Elleder ochotně prozatímně odpověděl a poslal výňatek z Tomkova Dějepisu Prahy, z něhož já sem dávám ještě výňatek:
Jakoby padla koruna králowstwí praví kanovník
František když pověstný tento most se rozpadl Powoden tato změnila
také podobu břehu dolejší části Malé strany na tak zwaném Písku Nebot
množslwi písku zde naplaweného zacpalo běh wody mezi břehem a jakýmis
ostrowy které tu býwaly tak že mlýny někdy tu stáwawší musily přestati...
Takže se nejednalo o tu největší povodeň v létě, ale v zimě 1432. Na písku ale bylo více k Myší díře a podle toho bývala Písecká brána u Pálffyho paláce ve Valdštejnské, pak Písecká brána v ústí Myší díry a pak dodnes barokní Písecká brána nahoře nedaleko Belvedéru. Místo/ostrov, který nás zajímá, v patě Mánesova mostu měl vlastní název Rybáře. Takže to zatím ještě není zcela jasné.

Jan Cinert (Neděle 25. června 2017)  ⇑

I dálkové cesty vedoucí k brodům byly sezónní. Teprve když na jaře vyschly, tak se vyrazilo za obchodem. Všichni žijící u řeky, teda i Slované hned po příchodu, užívali monoxyly, takže v prvé řadě se přes řeku přeplavovali. Jiné už to bylo v 9. a 10. století, z té doby jsou právě nejstarší nálezy cest vedoucích k brodu a přívozu.
Zkusil jsem se dotázat na tu zkázu jezu jednoho odborníka, tak uvidíme.

ZH (Neděle 25. června 2017)  ⇑

Brod byla asi jen sezónní věc, v zimě přes led, při větší vodě nic. Navíc jen pro zvířata, krom prvopočátků, než začali podnikat převozníci. Místní by se nebrodili, leda chudina, pro kterou by se to neudržovalo, a dálkoví méli zvířata, krom chudiny. Asi néjaký místní velmož na koni by se našel, ale zmáčel by si boty...
Takže "frekventovaný brod" mi připadá jako nesmysl.
Neumím si moc představit, že by k kronikách přesné popsali zrovna néjaký zničený jez, to by musel být podrobný soupis škod, což vyloučit nemůžu, ale zachoval se, z 15. století? Možná ano.

Jan Cinert (Sobota 24. června 2017)  ⇑

Osobně bych vycházel z toho, že nejprve byl přírodní brod a kvůli němu vedla Pražskou kotlinou stezka už před vznikem Prahy. Nicméně brod byl pak zřejmě lidmi upravován a zpevňován, aby se zajistila jeho pojezdnost. Rybáři by nepřehrazovali celou velkou řeku.

Ochotnická Wikipedie vznikla později, nežli bádání o klárovském brodu. Tam původ nějakého pomýlení nebude, ani že by badatelé nerozpoznali značku přívozu. Prošel jsem toto v naději, že tam něco o zkáze jezu v roce 1432 bude. Není tam nic, navíc pro raný středověk jsou tam staré mystifikace, jako že se z legendárního přenesení těla sv. Václava dá odvodit skutečná povodeň roku 938. Takže původ informace o zkáze a umístění onoho jezu zatím jasný není. Nicméně jak vyplývá, musel být pod Klárovem a nad níže položeným mlýnem. Takže informace snad pochází z nějaké zprávy o mlýnu, patrně v místě navážek na pravém břehu. Na I. voj. mapování jsou už jen mlýny u tří jezů až nad ostrovem Štvanice. Takže v místě přirozené tvorby brodových míst.

Jan Čihák (Sobota 24. června 2017)  ⇑

Klárovský brod nemusel vzniknout jen působením samotné Vltavy. Zkusme si představit, že tam rybáři nejprve založili kamenný jez. Ten byl potom využíván jako snadný přechod přes řeku. Velká voda může jez poničit, ale pokud je odolný, zpravidla se před i za jezem usazuje splavený štěrk.

Na našich řekách už pozůstatky středověkých jezů nenajdeme. Našel jsem zajímavou ukázku z amerického kontinentu.

ZH (Sobota 24. června 2017)  ⇑

Ve Wikipedii pod heslem Vltavské brody v Praze je jako zdroj k "brodu u Kaprovy ulice" uveden Jüttnerův plán Prahy z r. 1815, kde je ovšem zakreslen přívoz, jsou tam ještě tři další. Uznávám, že symbol přívozu je trochu nejasný a může někoho mást, ba zapřičinit, že jeho omyl pak všichni slepě reprodukují.
Na Hurtigově plánu z r. 1891 je přívoz se stejným symbolem zakreslen v prodloužení dnešní ulice U plovárny. To už stála řada mostů, Rudolfinum, vysoká regulace atd. Stejný symbol je i pod Vyšehradem – příčný přívoz i podélný okolo vyšehradské skály.

ZH (Sobota 24. června 2017)  ⇑

SLČ 1432: Léta téhož v pondělí před sv. Máří Magdalénú byla u Praze povodeň veliká, že na Starém Městě vozili se na Rynku na lodech. A na ovocném trhu tekla voda až do domuov barvírských k Železné ulici a zbořila u Praze kamenný most nový a všecky mlýny, což jich bylo na Vltavě, pobrala, zbořila a zanesla a mnoho vsí s obilím pobrala, lidí mnoho ztopila a mnoho u Praze domóv zbořila. (zde).
Krolmus: zde.

Jan Cinert (Pátek 23. června 2017)  ⇑

Popis povodně a zkázy jezu v roce 1432 má být ve Starých letopisech českých, konkrétně snad od Františka Pražského. Ale nedohledával jsem to.

ZH (Pátek 23. června 2017)  ⇑

Dík, že jste si s tím dal práci. Někde mám starý soupis pražských povodní, zkusím se tam podívat, jak to bylo v r. 1432.
No v Kromusovi k povodni r. 1432 o takovém jezu nic není.