ZH (Čtvrtek 27. července 2017)  ⇑

Dole vlevo je Výpis souřadnic bodu, který je třeba zapnout a pak někam bodnout kurosr, objeví se výška.
Vpravo nahoře je Výškový profil, tam je třeba stisknout Kreslení úsečky, natáhnout úsečku a pak Vypočítat, vykreslí to profil, třeba Praha-Sněžka. Myslím je třeba zapnout 5G, tedy pátou generaci.

S hladinou: třeba je to náhoda, ale s 5G mi to tak vychází.

Jan Cinert (Čtvrtek 27. července 2017)  ⇑

Vypadá to zajímavě, jen jsem nepochopil, jak získat výšky po vynesení úsečky a zrovna nemám moc čas to zkoumat.

Opravdu je "zevně" o půl metru nižší?

ZH (Čtvrtek 27. července 2017)  ⇑

Znáte tenhle úžasnej nástroj? Lze tam získat přesnou výšku pro kterýkoliv bod atd.
Pátá gererace se zdá být nejdokonalejší. Například jsem měřil úsečku na hladině mezi břehy v libeňském oblouku, a opravdu je zevně o půl metru nižší.

ZH (Středa 26. července 2017)  ⇑

Na fotce je břeh Vltavy už pár století regulovaný, aby chránil židovské gheto a samu Libeň. Řeka se tam dřív rozlévala do delty Rokytky, v místě autobusového nádraží byl jeden nebo dva rybníky při Rokytce (ulice Na hrázi). Teď se to nezdá, protože Rokytka teče hluboko pod úrovní ulic.

Jan Cinert (Středa 26. července 2017)  ⇑

Hezký obrázek. Kdyby se ale přesně nasadil na Klárov, tak hlavní tok by byl tím opuštěným ramenem a mělké rameno v Holešovicích dnešním tokem Vltavy mezi Karlovým a Hlávkovým mostem.

ZH (Středa 26. července 2017)  ⇑

Ještě k předešlé debatě, jak třeba může vypadat Vltava v zatáčce (Libeň), mělké rameno u jesepu, za ostrovy při výsepu hlavní proud. Říkám si, ža tekhle nějak (zrcadlově) to mohlo vypadat kdysi u Klárova.
Viz.

Jan Cinert (Sobota 1. července 2017)  ⇑

Tady to je ale BOMBA!!!: „Schránka obsahuje ostatky mladého, přibližně osmnáctiletého chlapce, v další rakvi jsou ostatky novorozeněte a osmnáctiměsíčního dítěte,“ uvedla historička Milena Bravermanová z oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu.

Takže z mladé ženy, zemřelé ve věku 20,4 ± 1,84 roku podle Jana Kiliana a která podle Emanuela Vlčka rodila, podle mne možná byla manželkou knížete Václava, je nyní 18letý mladík !!!

Jan Cinert (Sobota 1. července 2017)  ⇑

Správný počin, že byly ostatky takto uloženy. Ohledně uložení ve sv. Jiří, se tam suveréně hovoří o tom, že už dříve v sarkofágu byla skříňka s kostmi Boleslava II. To je z hrobu 98, což jsou ostatky Oldřicha. Stejně i ženské kosti z hrobu 92 prý náleží manželce Boleslava II., bývalé francouzské královně Emmě. To je přitom jen podivná hypotéza, založená na nápisech z mělnických denárů ENMA REGINA. Komu tyto ostatky skutečně patří, není zatím nijak vyzkoumáno. Z Hradu přichází občas překvapivá tvrzení.

ZH (Sobota 1. července 2017)  ⇑

Nehledě na Vltavu přemýšlím o tom, jak byla změněna Opyš a Petřín lomovou činností od pravéku.
Na tohle jste asi taky narazili.

Jan Cinert (Sobota 1. července 2017)  ⇑

Jenže to by se v řešeném místě zase sesula jen do zaniklého ramana.

Jan Čihák (Středa 28. června 2017)  ⇑

Ještě bych se chtěl vrátit k možnosti přehrazení koryta Vltavy sesuvem. Příkladem může být sesuv letenské stráně na pobřežní komunikaci roku 1941. Vrstva suti měla až 4 m. Stopy po sesuvu jsou patrné dodnes.

Jan Cinert (Úterý 27. června 2017)  ⇑

Teď koukám, že se u mě zase projevila ta záhadná chronická nemoc, sice že občas něco napíšu přesně obráceně. Stárnutí řeky je zanášení koryta a mládnutí zařezávání. Mnemotechnickou pomůckou pak je, že zanášení mozkových meandrů je projev stárnutí, kdyby je někdo prohloubil tak omládne. :-)

Konkrétně k Týnu já nic nevím, ale vím co platí všeobecně. Zpravidla se najdou doklady přítomnosti člověka před vznikem regulérního sídla nebo opevněného hradiska. Tím vznikají ty nadhozy, že dříve mohlo být ještě něco staršího.

Na dochované uliční síti Starého Města je pěkně vidět sběh tří původních cest ke kostelu sv. Valentina a brodu. Od východu je to Široká, od rynku Kaprova a od jihu Valentinská s pokračováním Husova a Spálená.

ZH (Úterý 27. června 2017)  ⇑

PS samozřejmě jsem mínil historiky kritizované v Bylo to jinak, ne autora té knihy ;).

ZH (Úterý 27. června 2017)  ⇑

Dík za podnětné připomínky.
Řekl bych, že trasa k brodu, kór když je logická, nepodléhala urbanizačním změnám.
Archeologové a historici se mýlili nebo fabulovali tak často (viz třeba Bylo to jinak), že mi není nic svaté ;). Kolik procent plochy Starého Města bylo archeologicky prozkoumáno? Jedno? Dvě?
Archeolog Starec uvádí v letošním rozhovoru, že Týnský dvůr je řazen do první poloviny 12. století, ale jsou indicie, že mohl mít nějakého staršího předchůdce. Podrobnosti neznám.

Jan Cinert (Úterý 27. června 2017)  ⇑

Jejej, trochu se nám to tu nahromadilo.
Na obrázku na mém webu je podkladem katastrální mapa. Díky za upozornění, chystám se ho předělat, tak to natočím.
S monet.cz skutečně určité potíže jsou. Nevím kdo kdy přišel s tím výplavovým kuželem Brusnice až na břehu hlavního koryta Vltavy. V knize Pravěká Praha dokonce tvrdí V. Cílek, že tím kuželem je vyvýšenina v Cihelné ulici, která je přitom určitě navážkou ze spálené Malé Strany po husitských válkách a později. Tak si můžete vybrat. :-) Možná jde o to, že výplavový kužel není jen v hlavním toku tvořený přítokem. Jsou i "suchozemské" výplavové kužely nanášené na svahu a průběžně zmírňující spád potoka. V případě Brusnice byl zřejmě takový v místě svahu u Myší díry. Pak ale asi někdo zapoměl, nebo se to dříve nevědělo, že bylo ještě to zaniklé rameno a tím mu vyšel kužel až na břehu Vltavy. Řekl bych, že jsme dál a už to řešit nemusíme. :-)
Nález kůlů, jak upozornil Jan Čihák, je zajímavý a stejně zajímavý bude dendrochronologický výsledek. Jsou přibližně v místě cesty od brodu k prvnímu pražskému mostu u Mostecké ulice přes zaniklé rameno, jak dlouhodobě uvádím a fakt je, že i cesta mezi brodem a mostem by měla být zpevněna a vyvýšena kvůli záplavám.
Teď ale ten hlavní problém. Vltava se v pleistocénu postupně zařezávala a pak koryto zanášela štěrkem a pískem. Nazývá se ten proces stárnutí řeky - zařezávání do podloží, zanášení a tím naopak zvyšovýní koryta je mládnutí. Závislé to bylo na střídání dob meziledových a ledových. Tak vznikaly postupně štěrkové terasy, od nejhořejší po nejnižší. Jenže, poslední zahloubení, stárnutí řeky, je na Malé Straně pod Újezdskou a Nebovidskou terasou .
(3 - tečkovaně). Tím je vyloučen uvedený princip u nejnižších teras. Po největším zahloubení se Vltava zanesla do úrovně Újezdské terasy, pak se zahloubila, ne zcela jasně jak, znovu zanesla tentokrát do úrovně Nebovidské terasy, do ní se zase zahloubila včetně zaniklého ramena, pak se zase zahloubila čímž rameno zůstalo výše a přestalo být průtočné. Jiná posloupnost není možná. V rámci tohoto procesu asi došlo k napřímení současného toku a přelití přes výběžek Nebovidské terasy od Staroměstského břehu, takže vznikl práh, nikoliv skalní, ale štěrkový. Samozřejmě, asi spolupůsobil předchozí průběh toku, který se ale nedá s jistotou určit, neboť byl zničen současným korytem. Takhle bych si to zhruba nyní představoval já.
Uliční síť ve východní části Malé Strany není určující, je to dědictví až 16. a 17. století. Pouze ulice U Lužického semináře je podstatná, vedla po břehu původního koryta, a proto se jmenovala Na břehu. Vše od ní směrem k řece jsou pozdější navážky.
Při vší úctě k V. Píšovi, konkrétní nálezy archeologů přetrvávají, ale odvozené výklady nikoliv. Ty padají s dalšími přibývajícími nálezy, v tomto případě za posledních 50 let.
"Herainovy výkopy" jsem nikdy neřešil. Je dnes ale jasné, že Kosmovo "místo kde se konají sobotní trhy", tedy Staroměstské náměstí, bylo až od konce 11. století. Tak tam nemohl být předtím kostel.