Jan Cinert (Středa 16. února 2011)  ⇑

I když jsem se zařekl, že podle rozostřených obrysů vykopávek určovat azimut nebudu, dotlačil jste mne k tomu. Azimut je kolem 77°, a tím nejlépe odpovídá novu 23. 8. 1066. Stránku jsem uložil. Vratislav povolal mnichy zpět roku 1061, nikoliv 1064.

ZH (Úterý 15. února 2011)  ⇑

No, zkoušel jsem, jestli si toho někdo všimne ;), taky jsem čekal námitky kvůli těm kopcům okolo. Řekl bych, že pronajali arabské hvězdáře, aby to dopředu spočítali na den vysvěcení ;).

Vratislav mnichy povolal zpět v r. 1064, to by v tom byl čert, aby se nenašel aspoň nějakej ouplněk nebo nov v těch letech ;).

Jan Cinert (Úterý 15. února 2011)  ⇑

Z. Homola: Pane kolego, vysvěcení kostela je něco jiného, nežli založení, takže teorie o Zmrtvýchvstání opět není doložena :-).

Jan Cinert (Úterý 15. února 2011)  ⇑

"Čtyřlístková stavba", jinak zvaná tetrakoncha, je něco jiného než rotunda sv. Víta, která vznikla zmnožením podkovovitých apsid. Je to stavba vědomě postavená na půdorysu řeckého kříže. Zřejmě byla i na Vyšehradě a také např. v Linci, kde nahradila původní kostel sv. Martina.

Z. H.: První odkaz nefunguje.

ZH (Úterý 15. února 2011)  ⇑

Co kostel sv. Kříže v Sázavě, abychom nechodili tak daleko?
cosi o něm, GM.

Mimochodem byl údajně svěcen 1070 a má azimut 77.5°, v tom roce tomu odpovídá svátek Zmrtvýchvstání ;). Taky tam píšou, že se komise shodla, že jeho pravzorem byl kostel Anastasis v Jeruzalémě.

J. Čihák (Úterý 15. února 2011)  ⇑

Obě Svatovítské rotundy byly postaveny v záp. stylu, ale musely umožňovat vykonávání dvojího obřadnictví. Přemyslovci byli politicky předvídaví.

J. Čihák (Úterý 15. února 2011)  ⇑

Kostel Santa Caterina v italském Conversanu je "čtyřlístková" stavba s nejasnou historií, svislý řez. Můžeme jen spřádat úvahy, co měl tvar čtyřlístku symbolizovat, kříž, znovuzrození, obnovu nebo měl svatyni a okolí chránit před démony? Rotunda sv.Víta byla trochu jiná. Měla 4 menší apsidy okolo velkého válce a tak nevím, jestli ji lze zařadit mezi "čtyřlístkové" svatyně.

Jan Cinert (Pátek 11. února 2011)  ⇑

Napsal jsem to nepřesně. Nejde o pootočení apsidy, to opravdu nelze, ale o prodloužení východního ramene směrem k severu a tím k pootočení osy. Snad bude vše jasnější, až to celé dám dohromady, včetně textu.

ZH (Pátek 11. února 2011)  ⇑

No já už další argumenty přinést neumím, krom toho, že točit se v sobě mohou kruhy, ale ne podkovy. Od Hilberta už se důvod nedozvím, když jeho úhly pro to nesvědčí, tak jsem myslel, že aspoň vy přinesete argumenty a ne jen tvrzení ;).

Jan Cinert (Pátek 11. února 2011)  ⇑

Jižní apsidy na sobě "sedí", protože starší byla obezdívána novou. Tím byl střed kružnice nové apsidy totožný se středem kružnice apsidy první. Na tomto středu byla nová apsida pootočena proti směru hodinových ručiček. Jinak to při zohlednění zachovaných fragmentů nejde. Je zajímavé, že Hilbert také došel k odchylkám os severní a jižní apsidy, byť úplně jinak.

ZH (Pátek 11. února 2011)  ⇑

OK, vše sedí, jen se mi pořád zdá, že vnitřní apsida sedí v té vnější souose jako zadek v nočníku. A když v AA spojíme střed jižní apsidy (geometricky dle AA) s vrcholem severní apsidy - viz obr. 4/24 CP3, orientujeme se podle zubu bazilikální apsidy - dojdeme k 5° odchylce osy od SJ osy katedrály, tj. zase k těm 74.6°.

Taky si říkám, že v dokumentech, které mám k dispozici, nikdo nevěnoval přesným úhlům pozornost, s výjimkou Hilberta (ale nevím, jestli neměl vyžvejkaná pravítka na prkně ;)). Nejvíc mě dostala ta renesanční kaple sv. Vojtěcha, která je evidentně v AA výrazně blbě, a ač jsem na to včas upozornil před tiskem, zůstalo to tak...

Jan Cinert (Čtvrtek 10. února 2011)  ⇑

Doplněk: ... a Hilbertově z roku 1911 - obr. 4/16.

Jan Cinert (Čtvrtek 10. února 2011)  ⇑

Zdivo "L": Zde vycházím z toho, že určující je dochovaný jižní líc západního bloku. Nedochovaný severní líc a celý východní blok je pro mne pouze dokladem, že zde toto nějak existovalo. Kresebně je západní blok zachycen na Vlčkově vyobrazení v CP 3 - obr. 4/6. Šířku zdiva si vykládám tak, že bylo zároveň nutné zpevnit vrchol konchy apsidy po zbourání lodi rotundy. Nebyla to tedy jen příčka, ale zeď nahrazující zbouranou zeď lodi rotundy.

Frolíkovu formulaci chápu tak, že v porovnání s ostatními relikty jsou hroby "kolmé" na osu apsidy. To neznamená, že jsou úplně přesně kolmé, ostatně to také, mimo nás, dosud nikoho nezajímalo. Právě tak všude, kde se uvádí "osa apsidy", je míněna osa vnitřního prstence, protože nikdo neřešil, že by osa vnějšího prstence mohla být jiná. Orientaci dna románského hrobu sv. Václava Hilbert zjevně neřešil, protože možnost, že by bylo orientováno podle baziliky ho při rozebírání gotického náhrobku nemohla ještě napadnout. Vlastně to spoustu lidí nenapadlo do dneška. Je také otázka, zda po vytvoření gotického obložení byla původní orientace ještě zřetelná.

ZH (Čtvrtek 10. února 2011)  ⇑

Nojo, ale východní část onoho zdiva "L" se nedochovala, jen zakreslená Hilbertem, západní je asi všelijaká. Dle Hilbertova tmavého náčrtu má azimut 74°, což koresponduje se spojnicí severní a jižní apsidy. Víte o tom zdivu něco víc? V CP3 je jen konstatováno a opakována Hibertova domněnka, že jde o příčku zakrývající apsidu během stavby baziliky, nenašel jsem však vyobrazení nebo aspoň do jaké výšky zdivo sahá, či jde jen o základ atd. Mimochodem, proč je zdivo tak široké, když by šlo pouze o příčku?

Taky mě zaujalo, že Frolík výslovně říká, že K1 a K2 jsou kolmé na osu apsidy a mají orientaci shodnou s hrobem sv. Václava. Což nemají, ledaže by byl nalezen románský hrob jinak natočený než gotický, ale to jsem nikde nenašel, že by se románský dochoval.

Jan Cinert (Čtvrtek 10. února 2011)  ⇑

Myslím si, že postup je třeba rozdělit na tři fáze. První je stanovení odchylky mezi osami jižních apsid pomocí linie nesouhlasného zdiva a západního zbytku lodi. Druhou je nalezení středu nové rotundy při zohlednění zbytku severní apsidy. Teprve ve třetí fázi určit azimuty rotund ze vztahu rekonstruovaného půdorysu rotundy k azimutům baziliky a katedrály.