Franta (Neděle 10. dubna 2016)  ⇑

Slyšeli jste o slunečním kameni? Měla to být navigační pomůcka Vikingů. Jednalo se o krystal, který dokáže polarizovat sluneční světlo např. islandský křišťál
Měl určit polohu SLunce i při zatažené obloze a dokonce i polohu Slunce pod obzorem - podle záře nad obzorem, kterou díky polarizačnímu efeku měl zachytit.

J. Čihák (Středa 6. dubna 2016)  ⇑

Násyp na Jüttnerově plánu se zdá být nízký a plochý. Základna je kruhová. Předpokládám, že Jüttner byl pečlivý a násyp zaznamenal co nejlépe. To mě dovedlo až k úvahám, že původně pohanská mohyla byla přeměněna na křesťanské kultovní místo. Vznikla tak kruhová plošina. Uprostřed mohl být sloup s křížem nebo kaplička. Podobnou historii mají pohanské mohyly u Chotouně, Mohelna a Villingenu.

J. Čihák (Úterý 5. dubna 2016)  ⇑

Další nízká mohyla Der Heiligenbuck.

J. Čihák (Úterý 5. dubna 2016)  ⇑

Zaujala mě mohyla nedaleko Villingenu, viz Wikipedia. Mohyla je nízká s mírným svahem. Nevím, jak by takový násyp vyznačil Jüttner, zejména kdyby násyp byl poškozený a tím zploštělý. Možná by vyznačil jen okraj a tím by vznikl dojem, že se jednalo o nízký plochý násyp.

Jan Cinert (Neděle 3. dubna 2016)  ⇑

Blahopřeji ZH, že stránky Pražský hrad byly zařazeny do klubu WebArchivu NK!

Díval jsem se do Pravěké Prahy a v probíraném místě nebyly žádné archeologické nálezy. Případná mohyla by byla umístěna nezvykle na severním svahu, ale mohlo by jít o záměrnou pohledovou dominantu z údolí. Taková místa, jako toto, bývají s navátými sprašovými hlínami, takže vhodná pro vytvoření případné mohyly i vzniku názvu "Hlinišťata". Těžko to posoudit.

J. Čihák (Sobota 2. dubna 2016)  ⇑

Zatím nemám tušení, k čemu by kruhová plošina mohla sloužit. Po kruhových hradištích a tvrzích zůstaly valy a příkopy. Pravěké rondely jsou také vymezeny kruhovými valy a příkopy. Nevypadá to ani na kruhovou pohřební mohylu. Záhadu může objasnit srovnávání, t.zn. hledat podobné kruhy, o jejichž původu se něco ví.

J. Čihák (Středa 30. března 2016)  ⇑

Na Jüttnerově plánu Prahy je povrch rondelu vyznačen čárkovaně jako u zemědělských pozemků v okolí. To je druhý důvod, proč si myslím, že se jednalo o nízký plochý násyp. Vnější průměr byl 65 m.

J. Čihák (Čtvrtek 24. března 2016)  ⇑

Tady jsem našel další skutečnosti.

Plán Prahy z roku 1841

Plán Prahy z roku 1844

Plán Prahy z roku 1873
Kruh už je deformovaný. To potvrzuje moji domněnku o násypu.

J. Čihák (Čtvrtek 24. března 2016)  ⇑

Na stránkách o historii Nuselského údolí se také píše: Po vítězné bitvě nad císařskými vojsky u Štěrbohol se 6. května 1757 utábořil v Michli pruský král Fridrich II. a z nuselského návrší ostřeloval Nové Město pražské.

Předpokládám, že na návrší byly vybudovány zákopy pro dělostřelectvo. Jsou známy kruhové zákopy, které sloužily pro kruhovou obranu, ale to by při ostřelování Prahy asi nemělo smysl. Navíc z map je patrné, že se nejedná o kruhový zákop, ale spíše o velkou kruhovou jámu. Mně to ale jako jáma nepřipadá, spatřuji v tom násyp.

J. Čihák (Čtvrtek 24. března 2016)  ⇑

V hlinišťatech se prováděla povrchová těžba hlíny. Ale pochybuji o tom, že by kopali v přesném kruhu. Název Hliniště může mít i jiné významy. Např. v Pamětní knize obce Vepřek je psáno, že V hlinišťatech jsou zvány některé pozemky pro svou žlutou půdu. Na stránce o Nuselském údolí se píše: oblast hlinišťat (hliněné domky).

Z dostupných map mám dojem, že se jednalo o nízký plochý násyp, který vlivem orby splynul s okolním terénem.

ZH (Středa 23. března 2016)  ⇑

Na Císařských otiscích je kolem toho místa napsáno Vyschohradský hlinišťata.
Na Šemberovi (1831) je pěkně vidět ta usedlost Bučánka, ale nic takového tam není viz.

J. Čihák (Středa 23. března 2016)  ⇑

A tady je to taky.

J. Čihák (Středa 23. března 2016)  ⇑

Mne také nic nenapadá.

Jüttnerův plán má dvě verze. Na barevné je u rondelu nějaký další objekt.

Verze 1 a 2

ZH (Středa 23. března 2016)  ⇑

Jüttner je z r. 1811-15, na Císařských otiscích (cca 1842) a II. voj. mapování 1836-52 už je jen pole, I. voj. mapování je málo podrobné, taky tam nic není.
Kruh je uvnitř dnešního Kongresového centra, v jeho jihovýchodním cípu, tedy nahoře. Hlavní cesta k němu vede z údolí, nenapadá mi, co by to mohlo být, leda opět ona obora.

J. Čihák (Středa 23. března 2016)  ⇑

Jüttnerův plán Prahy z let 1811-15. Nad Nuselským údolím je zachycen záhadný rondel. Vede odtamtud slunovratová linie přes Petřín.