Jan Cinert (Neděle 9. ledna 2022)  ⇑

No ale to jsme zase u té kvality zvonoviny, jako u činelů dřevoplechovitého národního podniku Amati oproti např. tradiční a tajné receptuře rodiny Zildjan pocházející už z Arménie 17. století. Takhle to nejde srovnávat.

ZH (Sobota 8. ledna 2022)  ⇑

OK, to je moje neznalost.
Ale jestli to bylo slyšet, je sporné. Zvony londýnského St Mary-le-Bow, ne extra velké, jsou prý slyšet na 6 mil, tedy 10 km. A to jsou v ploché zásgtavbě ne přes údolí.

Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2022)  ⇑

Tak nyní jsem se uklidnil, protože nejsem jediný, jenž si dnes popletl osoby. O vyšehradském zvonění napsal saský kronikář Dětmar z Merseburgu, nikoli pražský biskup Dětmar.

ZH (Sobota 8. ledna 2022)  ⇑

No, zrovna jsem z jiného důvodu naštvaný...
Dětmar byl v Praze nejmíň 6 let, možná neměl spočítanou vzdálenost z Hradu na Vyšehrad, ale na rozdíl od Vás ty zvony v tehdejších podmínkách slýchal, nemůžete ho nařknout z neznalosti.

Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2022)  ⇑

Omlouvám se, popletl jsem Kosmu s Dětmarem. Vyšehradské zvonění je u Dětmara, takže nešlo o přesun slyšitelného zvonění do minulosti, ale o Dětmarovu neznalost vzdálenosti mezi Hradem a Vyšehradem.

Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2022)  ⇑

Jenže u vzdálenosti slyšitelnosti jde o jakou dobu se jedná. Přibližně od Kosmovy doby se vytvářely zvony z kvalitnější zvonoviny a odlévané. Takže on zvony své doby přenesl ve zkazce do minulosti.

Ještě jsem zapomněl k "hraně". U zvonků je výraznější zvuk, je-li srdce co nejníže k okraji, případné uvažované hraně. Totéž u činelů při úderu přímo na okraj. Takže by zbývaly údery na snýtovaný šev hranatých zvonků, pak by byl zvuk hlušší, stejně jako u nakřáplých. Jenže to je zase kolizní s možným vznikem obecného používání umíráčku později.

Jinak ke "zvonění hran" vím přesně, že k tomu nic nevím. :-) Z pohledu mytologie by se jednalo o přechod hrany/hranice do podsvětí.

ZH (Sobota 8. ledna 2022)  ⇑

Zvuk mělnických zvonů je slyšet na 6 kilometrů, se lze dočíst. Z Vyšehradu na Hrad jsou to tři. Namítnete jistě, že nebyly tak kvalitní... Ale čtverec vzdálenosti atd. Taky bychom se mohli vátit k někdejšímu tématu přenosu zpráv na velké vzdálenosti (nebo jsem to s Janem Čihákem řešil maily?).
S těmi irskými zvony, no možná. Ale že baziliky přímo vybízejí k tomu, aby byly zvony čtverhranné, to nemůžete popřít. No, já nemyslím vše tak definitivně jako jiní ;-).

Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2022)  ⇑

Bral jsem v potaz i dnešní zvukový smog. Ale i tak je to daleko z Vyšehradu na dnešní Hradčanské náměstí. Jakoby dnes na Vyšehradě houkala siréna, tak u Hradu nebude slyšet.
Iroskotské misie na Moravě je jen hypotéza vycházející z půdorysů několika nejstarších velkomoravských kostelů. Podstatné v tom směru je, že iroskotské misie s dřevěnými kostely skončily v Bavorsku a na Velké Moravě se stavěly výlučně kamenné, byť podobného půdorysu s kvadratickým východním závěrem. I tak je ještě důležité, že v době misií se pohřbívalo na pohanských pohřebištích, takže umíráček s nekvalitními zvonci nebyl možný.

ZH (Sobota 8. ledna 2022)  ⇑

Nesmíte soudit podle dneška, tehdy tu bylo ticho, to se zvuk v takovoé kotlině rozléhá daleko, znám to z venkova.
V jednom kostele v Bavorsku čtverhranný zvon původem z Irska ze 6. století ještě mají. Irsko-skotská misie působila třeba na Velké Moravě, nemohlo to být jinak, než že v rotundách byly kulaté zvony s kulatými srdci a v bazilikálních kostelících hranaté zvohy s hranatými srdci, to dá rozum ;-).
Umíráček je malý zvon, kterým se zvoní hned po smrti, hrana (hrany, hranou) se zvoní pak v poledne, praepuls před pohřbem, doprovod při pohřbu, při zádušní mši pak zvoní rekviál.

Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2022)  ⇑

Už jsem to viděl i komiks.

Zvony jsem nikdy neřešil. Jen mi byl vždy divný Kosmův výrok o zvonění zvonů na Vyšehradě v roce 1002 [1004], jako znamení k útoku ze západu na tehdejší Prahu (Hrad). Tehdejší zvony, dle mého názoru, nemohly být na takovou vzdálenost slyšet. Také si pamatuji, že bolševické činely zn. Amati měly plechový zvuk a nedalo se na ně hrát. Prostě stále neuměli vyrobit potřebnou slitinu.
Zvonění umíráčku může být svázáno jen následně po vzniku kostelních pohřebišť v sídlech a zvoněním pro nejbližší okolí. Z toho u nás plyne období asi od konce 11. století. Takže iroskotské mnichy s neznějícími čtverhranými zvonky v klášterech bych asi vynechal při hledání původu rčení "zvoní mu hrana". Navíc u nás takové kláštery nebyly, aby se případně zvonění při úmrtí mnicha přeneslo na zvonění při úmrtí světské osoby v sídlištích s kostely.

ZH (Pátek 7. ledna 2022)  ⇑

Chci se zptat diskutujících, zejména Franty, který se pohybuje kolem havraňského kostela, jaká je technologie zvonění hranou.
Narazil jsem na etymologické výklady, že to nemá nic společného s hranou jako ostrým přehybem, nejvíc mi přišlo pravděpodobné, že zvoník zvoní plochým srdcem naštorc, aby to vydávalo divný zvuk, nebo že se tluče kladivem na hranu zvonu. No taky byly čtverhranné zvony od 6. století v Irsku (nýtované ap.), jeden té provenience je v bavorském kostele. Ve Strattfordu mnoho staletí se zvoní half-muffled, tedy polotlumeně, zdá se, že je srdce obtočeno nedbale kůží, jde z toho zvláštní zvuk - slyš.
Říkám si, že to třeba přinesla do střední Evropy irsko-skotská misie s čtverhrannými zvony, pak se to jinde, kde nebyly, snažili napodobit zvláštní technikou zvonění. No v chudých krajích třeba byly místo zvonů kovové hranoly jako na pionýrských táborech.
V knize o pražských zvonech od Kybalové se píše, že se "zvonilo hranou", ale není to tam nikterak vysvětleno, buď to autorka neví, nebo to považuje za tak triviální vědomost, že to nepopisuje, tak si říkám, že Franta by o tom měl něco vědět.

ZH (Pátek 7. ledna 2022)  ⇑

JC: nicméně téměř všichni mí přátelé koukají na TV ČT, tak to asi opravdu účel splnilo. ČT dokonce udělala komiks. ;-)

Jan Cinert (Neděle 2. ledna 2022)  ⇑

Z mé dosud chabé činnosti nakladetele mám dva hlavní poznatky: Překlepy jsou dobře viditelné až v tištěné verzi a nemožnost předem dobře odhadnout počet výtisků v nákladu, což je zároveň hodně o vstupních nákladech. :-)

To je mi líto, že to tak dopadlo. Rozhlas by byl asi obecně milosrdnější, i proto, že tam člověk není vidět. Mě před Vánoci natočili při prodeji v Plzni, a pak jsem se nestačil divit, co že to mám na hlavě za obličej. :-)

ZH... (Neděle 2. ledna 2022)  ⇑

Taky vše nejlelpší všem účastníkům.
Dík za zajímavý výklad. Možná nelatináři nevědí, že -que je latinská příklonková spojka odpovídající "a".

Ten Tuna mi připomněl, jak jste přivezl domů dvě tuny výtisků.
Já šel s loňskou druhou knihou opačnou cestou, minimální náklad za maximální cenu za výtisk, nicméně jsem myslel, že ušetřím. Ale ještě před křtem jsem zjistil, že je výtisků málo a musel udělat dotisk, takže mě to nestálo ve výsledku o polovinu míň, ale o polovinu víc. ;-)

Jo, ten rozhovor pro Rozhlas Plus se nakonec mou vinou neuskutečnil, zato byl před Silvestrem rozhovor pro ČT, to si ale musím postěžovat, rozhovor trval dvě hodiny, mluvil jsem na své poměry skvěle, ale předem jsem redaktorku upozorňovaol, že když budu mluvit o tom, jak dědovi usekli hlavu, asi fňuknu, a že to musí vystřihnout. Samozřejmě byla nemilosrdná a do minutu a půl trvající reportáže nedala z mého projevu nic jiného než mé dva fňuky, no chápu, že novináři pasou po emocích...

Jan Cinert (Sobota 1. ledna 2022)  ⇑

Dodatečně přeji účastníkům fóra Vše nejlepší v nadcházejícím roce.

A už se zase opakuje: Co se do knihy nevešlo. :-) Přehlédl jsem, že ve středověkých rukopisech může být potvrzení mého starého poznatku, že údajní legendární vrazi kněžny Ludmily jsou blíženci Světlo-Stín. Tak jako i celá údajná vražda v Tetíně. Takže nejnovější článek na mém webu: http://www.bylotojinak.cz/tunna-a-gommon.