Kniha HAJDY NA HRAD
TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Jan Cinert (Neděle 15. května 2022) ⇑
Kopíruji sem svůj komentář z FSB: Před mnoha lety byla objevena část zdiva této rotundy vně stávajícího kostela a výklad, že se jedná o rotundu byl podroben kritice. Takže je to o božích mlýnech. Je mi ale divné to datování do poloviny 11. století. Až v šedesátých letech 11. století bylo založeno přemyslovské hradisko Znojmo a postavena rotunda sv. Kateřiny. Tím vzniká otázka, kdo by byl stavebníkem zmíněné rotundy. Teoreticky by jím mohl být už Boleslav I. ale v méně pravděpodobném případě, že ovládal Podyjí. Připomněl bych, že velkomoravské hradisko bylo v 50. letech 10. století vypáleno Staromaďary. Nebo je rotunda pozdější a dle rozměru kopií zbořené rotundy sv. Víta. Zejména výklad o pilíři podpírajícím klenbu rotundy mi přijde nemožný. Ze stavebního hlediska i domácích analogií něco takového nejde. Muselo by se jednat o pilíř podpírající vnitřní ochoz, jak to mylně zakreslil u rotundy sv. Víta J. Cibulka v roce 1934. Pak by ale základ pilíře musel být navíc orientován podle základu rotundy a být vzdálenější. Pilíř patřil určitě k jiné stavbě. Snad se brzo dočkáme celkového vyhodnocení a výkresů, abychom věděli více.
vopička (Neděle 15. května 2022) ⇑
Jan Cinert (Pondělí 11. dubna 2022) ⇑
To je jeden ze dvou dětských hrobů přiložených z jižní strany k hrobu kněžice Václava, jenž vychází jako otec Oldřichův a vypočteně zemřel v roce 994. Dotyčné dítě zemřelo tedy následně, zatímco Spytihněv zemřel už v roce 915. Mělo by se ovšem jednat o přemyslovského potomka a matka by měla tedy být manželkou zmíněného kněžice Václava, Oldřicha - Božena, či Břetislava - Jitka. Nicméně ta shoda mtDNA je zajímavá, dosud jsem ji přehlížel. Díky za upozornění. Ale zatím se z toho odvodit mnoho nedá.
Radek (Pondělí 11. dubna 2022) ⇑
U toho Spytihněva I. a jeho mužského potomka jsem vycházel ze zveřejněného videa s názvem Ve šroubovici Přemyslovců (pořad Reporéři ČT z 3. 6. 2019, onen papír v čase od 6:30 do 6:40 tohoto videa) - odkaz zde
UC_HGL_906 Spytihněv I. XY Ychrom. R1b
UC_HGL_907 Spytihněvova žena XX mtDNA T2b
UC_HGL_912 hrob u P. Marie (mužské pohlaví) XY mtDNA T2b
Y chrom.R1b
Má tedy stejnou mtDNA se Spytihněvovou ženou a stejný Ychrom. se Spytihněvem.
UC_HGL_906 Spytihněv I. XY Ychrom. R1b
UC_HGL_907 Spytihněvova žena XX mtDNA T2b
UC_HGL_912 hrob u P. Marie (mužské pohlaví) XY mtDNA T2b
Y chrom.R1b
Má tedy stejnou mtDNA se Spytihněvovou ženou a stejný Ychrom. se Spytihněvem.
Jan Cinert (Pondělí 11. dubna 2022) ⇑
Radek:
- Kde jste vzal, že "Spytihněv mužského potomka měl, ale zemřel malý"? O tom není žádný doklad.
- Že Vratislav by se mohl stát Spytihněvovým bratrem osvojením Vratislavem naznačuje jen velká prodleva mezi narozením Spytihněva roku 875 a Vratislava 882. Jinak nic, ale mohlo by to být dosud největší netušené překvapení.
- Ostatky Boleslava I. a jeho nejbližší rodiny jsou dlouho známy. Může se totiž jednat jen o hraničku kostí K3. U jedinců byly jen antropologicky zjištěny dožité věky a dále se hranička zcela přehlíží.
- Ostatky Břetislava a Spytihněva II. byly silně zmineralizovány, takže z nich se DNA nezíská.
- Není zcela nutné, aby "měli Břetislava a Jitku, bylo možné prokázat jejich rodičovství vůči Spytihněvovi I. a olomouckému Otovi I." Bude velmi pravděpodobně zjištěno rodičovství jedinců z hrobu č. 92 ohledně Oty I. Olomouckého a tím pádem i Spytihněva II. Tím se vyloučí rodičovství Břetislava I. a Jitky. Jim pak zůstane rodičovství Vratislavu II. byť jeho ostatky jsou patrně ztraceny.
- Kde jste vzal, že "Spytihněv mužského potomka měl, ale zemřel malý"? O tom není žádný doklad.
- Že Vratislav by se mohl stát Spytihněvovým bratrem osvojením Vratislavem naznačuje jen velká prodleva mezi narozením Spytihněva roku 875 a Vratislava 882. Jinak nic, ale mohlo by to být dosud největší netušené překvapení.
- Ostatky Boleslava I. a jeho nejbližší rodiny jsou dlouho známy. Může se totiž jednat jen o hraničku kostí K3. U jedinců byly jen antropologicky zjištěny dožité věky a dále se hranička zcela přehlíží.
- Ostatky Břetislava a Spytihněva II. byly silně zmineralizovány, takže z nich se DNA nezíská.
- Není zcela nutné, aby "měli Břetislava a Jitku, bylo možné prokázat jejich rodičovství vůči Spytihněvovi I. a olomouckému Otovi I." Bude velmi pravděpodobně zjištěno rodičovství jedinců z hrobu č. 92 ohledně Oty I. Olomouckého a tím pádem i Spytihněva II. Tím se vyloučí rodičovství Břetislava I. a Jitky. Jim pak zůstane rodičovství Vratislavu II. byť jeho ostatky jsou patrně ztraceny.
Radek (Pátek 8. dubna 2022) ⇑
V mezidobí čekání na výsledky bych chtěl ještě trošku zaspekulovat k tomu výzkumu DNA ohledně možných nových poznatků.
Bořivoj - DNA nezjištěna
Ludmila - DNA neprovedena
Spytihněv - DNA zjištěna, mužského potomka měl, ale zemřel malý, onen 9 vteřinový záznam papíru s výsledky DNA v dokumentu Ve šroubovici Přemyslovců z 3.6.2019)
Vratislav - DNA zjištěna?
U Spytihněva a Vratislava tak lze zjistit, zda měli společnou matku (ale nelze porovnat s Ludmilou) a společného otce (ale nelze porovnat s Bořivojem), případně tam bude jiná mtDNA (v případě matky) nebo Y chr. (v případě otce).
Tady by tedy mohlo být jedno z překvapení, že to nebyli vlastní bratři, ale nevlastní, příp. by tam nebyl žádný společný vztah, tedy že byl Vratislav "vzatý za svého".
Odtud i spekulace ohledně pojmenovávání synů v případných rodových větvích (od Břetislava-obnovitele rodu).
Václav - DNA neprovedena
Boleslav I - ostatky neznámé
Boleslav II - ostatky neznámé
Boleslav III - ostatky neznámé
Jaromír - ostatky asi neznámé
Oldřich - DNA zjištěna? (není s kým porovnat, otázka kněžny Emmy)
A tady se končilo, Břetislav I., ani Jitka, ani Spytihněv I. nebyli zkoumáni (Frolík říkal, že se končilo Oldřichem).
Kdyby měli Břetislava a Jitku, bylo možné prokázat jejich rodičovství vůči Spytihněvovi I. a olomouckému Otovi I. a také to, jestli byl Oldřich Břetislavoývm otcem, což se jeví jako vyloučené.
Tudíž opět pouze mírný pokrok v přijatelných mezích obživy zákona oficiální vědy.
Nevíte, jestli byla zkoumána i hranička složených kostí (K3)?
Vědci v minulém roce zveřejnili údajnou podobu Spytihněva a Vratislava. Jsou si dost podobní, přičemž většinou jeden chlapec bývá po otci, jeden po matce. Vzhledem k jejich předpokládanému dožitému věku, Spytihněv 40-45, Vratislav 45-50 nemohli by být dvojčaty?
Díky za komentář.
Bořivoj - DNA nezjištěna
Ludmila - DNA neprovedena
Spytihněv - DNA zjištěna, mužského potomka měl, ale zemřel malý, onen 9 vteřinový záznam papíru s výsledky DNA v dokumentu Ve šroubovici Přemyslovců z 3.6.2019)
Vratislav - DNA zjištěna?
U Spytihněva a Vratislava tak lze zjistit, zda měli společnou matku (ale nelze porovnat s Ludmilou) a společného otce (ale nelze porovnat s Bořivojem), případně tam bude jiná mtDNA (v případě matky) nebo Y chr. (v případě otce).
Tady by tedy mohlo být jedno z překvapení, že to nebyli vlastní bratři, ale nevlastní, příp. by tam nebyl žádný společný vztah, tedy že byl Vratislav "vzatý za svého".
Odtud i spekulace ohledně pojmenovávání synů v případných rodových větvích (od Břetislava-obnovitele rodu).
Václav - DNA neprovedena
Boleslav I - ostatky neznámé
Boleslav II - ostatky neznámé
Boleslav III - ostatky neznámé
Jaromír - ostatky asi neznámé
Oldřich - DNA zjištěna? (není s kým porovnat, otázka kněžny Emmy)
A tady se končilo, Břetislav I., ani Jitka, ani Spytihněv I. nebyli zkoumáni (Frolík říkal, že se končilo Oldřichem).
Kdyby měli Břetislava a Jitku, bylo možné prokázat jejich rodičovství vůči Spytihněvovi I. a olomouckému Otovi I. a také to, jestli byl Oldřich Břetislavoývm otcem, což se jeví jako vyloučené.
Tudíž opět pouze mírný pokrok v přijatelných mezích obživy zákona oficiální vědy.
Nevíte, jestli byla zkoumána i hranička složených kostí (K3)?
Vědci v minulém roce zveřejnili údajnou podobu Spytihněva a Vratislava. Jsou si dost podobní, přičemž většinou jeden chlapec bývá po otci, jeden po matce. Vzhledem k jejich předpokládanému dožitému věku, Spytihněv 40-45, Vratislav 45-50 nemohli by být dvojčaty?
Díky za komentář.
ZH (Neděle 20. února 2022) ⇑
Jen bych doplnil, že dvouletá prodleva byla způsobena kvůli covidu zavřené univerzitou v USA včetně laboratoře.
Jan Cinert (Neděle 20. února 2022) ⇑
Ano, snad se po dvouletém čekání opravdu dočkáme. Je to ale skoro až chybný metodický postup, totiž stanovení předpokládaných výsledků už před znalostí skutečných výsledků výzkumu. Jedno "překvapení" se dá odhadnout, jelikož se také jedná o zkoumání ostatků Oty I. Olomouckého, čili potvrzení, že to jsou jeho ostatky. To se dá očekávat. Druhým snad bude něco o dokazování, že kněžna Hemma byla původně západofranskou královnou Emmou, což možné není, případně něco jiného a dosud utajovaného.
Ten předpoklad o hrobu K1 je asi pět let starý a je to jen neustálé přání, aby to nebyl Bořivoj, neboť pak by nemohl být stavebníkem rotundy sv. Víta glorifikovaný kníže Václav. Z téhož důvodu byly dříve nápady, že ostatky náleží Boleslavovi I. nebo II.
Ten předpoklad o hrobu K1 je asi pět let starý a je to jen neustálé přání, aby to nebyl Bořivoj, neboť pak by nemohl být stavebníkem rotundy sv. Víta glorifikovaný kníže Václav. Z téhož důvodu byly dříve nápady, že ostatky náleží Boleslavovi I. nebo II.
Radek (Neděle 20. února 2022) ⇑
Archeolog Jan Frolík v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Dvojka ze dne 27. 10. 2021 slibuje 2 překvapení týkající se výzkumu DNA Přemyslovců. Zveřejnění je plánováno na jaro tohoto roku, kdy mají přijít výsledky DNA z laboratoří v USA a v Polsku.
Jinak v daném rozhovoru mluví o hrobu K1 jako nám jménem neznámém synovi Boleslava I., který zemřel dříve než jeho otec.
Tak snad se na jaře dočkáme nějakého souhrnného výstupu z tohoto projektu.
Jinak v daném rozhovoru mluví o hrobu K1 jako nám jménem neznámém synovi Boleslava I., který zemřel dříve než jeho otec.
Tak snad se na jaře dočkáme nějakého souhrnného výstupu z tohoto projektu.
Jan Čihák (Pondělí 10. ledna 2022) ⇑
Šíření zvuku na velkou vzdálenost mohou přechodně způsobit inverzní vrstvy v atmosfeře. Záleží na tlouštce a výšce vrstvy s inverzním průběhem teploty. Mezi zónou přímé slyšitelnosti a abnormální slyšitelnosti je zóna ticha.
Ohyb zvuku v atmosféře
Ohyb zvuku v atmosféře
Jan Cinert (Neděle 9. ledna 2022) ⇑
No ale to jsme zase u té kvality zvonoviny, jako u činelů dřevoplechovitého národního podniku Amati oproti např. tradiční a tajné receptuře rodiny Zildjan pocházející už z Arménie 17. století. Takhle to nejde srovnávat.
ZH (Sobota 8. ledna 2022) ⇑
OK, to je moje neznalost.
Ale jestli to bylo slyšet, je sporné. Zvony londýnského St Mary-le-Bow, ne extra velké, jsou prý slyšet na 6 mil, tedy 10 km. A to jsou v ploché zásgtavbě ne přes údolí.
Ale jestli to bylo slyšet, je sporné. Zvony londýnského St Mary-le-Bow, ne extra velké, jsou prý slyšet na 6 mil, tedy 10 km. A to jsou v ploché zásgtavbě ne přes údolí.
Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2022) ⇑
Tak nyní jsem se uklidnil, protože nejsem jediný, jenž si dnes popletl osoby. O vyšehradském zvonění napsal saský kronikář Dětmar z Merseburgu, nikoli pražský biskup Dětmar.
ZH (Sobota 8. ledna 2022) ⇑
No, zrovna jsem z jiného důvodu naštvaný...
Dětmar byl v Praze nejmíň 6 let, možná neměl spočítanou vzdálenost z Hradu na Vyšehrad, ale na rozdíl od Vás ty zvony v tehdejších podmínkách slýchal, nemůžete ho nařknout z neznalosti.
Dětmar byl v Praze nejmíň 6 let, možná neměl spočítanou vzdálenost z Hradu na Vyšehrad, ale na rozdíl od Vás ty zvony v tehdejších podmínkách slýchal, nemůžete ho nařknout z neznalosti.
Jan Cinert (Sobota 8. ledna 2022) ⇑
Omlouvám se, popletl jsem Kosmu s Dětmarem. Vyšehradské zvonění je u Dětmara, takže nešlo o přesun slyšitelného zvonění do minulosti, ale o Dětmarovu neznalost vzdálenosti mezi Hradem a Vyšehradem.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ
