J. Čihák (Pátek 24. října 2008)  ⇑

Pentagram je překvapením a navíc v tom trojúhelníku. Geometricky to sedí, ale bude třeba provést důkladné historické zkoumání. Napadla mě otázka, co je v těžišti pentagramu? Těžiště leží na ose symetrie, která je u protaženého pentagramu jenom jedna. Hned jsem hledal Betlémskou kapli, ale osa bohužel prochází asi 20 m vedle.

Z. Homola (Pátek 24. října 2008)  ⇑

Napadlo mě, jestli i (budoucí) Staroměstská radnice není ve zlatém řezu úsečky malostranská mostecká brána - Prašná brána - tedy není, logicky, když vznikla později.
Ale u příležitosti zlatého řezu jsem si vzpomněl na pentagram a našel docela povedeného panáka, který spojuje výrazné věže - ony jmenované, rotundu sv. Longina, hypotetickou hradební věž u Právnické fakulty a hypotetickou předchůdkyni Petržilkovské věže na Smíchově, když byl třeba Petržilkovský ostrov větší... Vypadá to na první pohled fantasmagoricky, ale linie pasují na hlavní staroměstské ulice a hradby: Platnéřskou+Celetnou, hradbu u ulice Na Příkopě, hradbu u Křížovnické ulice a Pařížskou třídu. Panák sice nemá kruhový obrys - má delší nohy, resp. kratší ruce, ale co nadělám ;). Za podívání to stojí: viz. Panák zapadá svým způsobem do rovnoramenného též severojižně orientovaného trojúhelníku Vít-Petr-Vyšehrad.

Z. Homola (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Ač jsem v tomhle opravdu laik, mám povědomí o tom, že Přemysl Otakar II. byl král český, ale i vévoda bůhví čeho všeho, co ovládl, mj. Korutan. Předpokládám, že tam všude proběhl nějaký intronizační obřad.

J. Čihák (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Našel jsem názor, že Přemysl Otakar byl nastolen v Korutanech. Byl snad v té době pražský kamenný stolec již zaniklý? Více o nastolování knížat v Karnburgu je na webu, překlad je čtitelný, pěkné obrázky.
www.prah.net/slovenia/history/investiture/index.htm

Z. Homola (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Odhadl bych, že se na něm podílel nevědomky... Mně se stále zdá ten trojúhelník hodně násilně vytipovaný.
Nicméně, až jednou uzavřeme kapitolu linií z románské doby, mohli bychom příležitostně prozkoumat tu Karlovu mystiku. Zatím jsem narazil jen na povšechné údaje, že snad Nové Město stavěl dle Jeruzaléma, že má kamsi ukazovat Staroměstská mostecká věž, což se mi nezdálo atd.

J. Čihák (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Na vzniku trojúhelníku se podílel Karel IV.. Za jeho podpory založil roku 1372 Jan Milíč z Kroměříře kapli sv.Máří Magdalény na místě dnešního kostela sv.Bartoloměje. Více o historii konviktu: www.pis.cz/cz/praha/pamatky/konvikt.

Z. Homola (Středa 22. října 2008)  ⇑

Když opustím teorii o Staroměstské radnici, pak hypotetická staroměstská brána dřevěného mostu mohla být ve zlatém řezu dotyčné úsečky, pak by vycházela na nároží Křížovnického kláštera (Křížovnická x Platnéřská), kde by se skvěle vyjímala. Tahle linie by patřila do stejného období jako ona jeruzalémská, ostatně se s ní kříží v té malostranské mostecké bráně. V každé době mohli mít jiné magické představy, třeba si vystačili s jednorozměrnými útvary a trojúhelníky patří do jiného období...

Z. Homola (Středa 22. října 2008)  ⇑

No ten plochý trojúhelník mi moc magický nepřipadá, kór, jestli je kostel až z barokní doby.
Mě zase napadlo, že byla-li dvojice věží na Malé Straně, měla by tehdy být obdobná dvojice s bránou i na staroměstské straně. A bajlajfik Staroměstská radnice a tyto hypotetické věže jsou ve třetinách té úsečky. Ovšem Staroměstská radnice tehdy ještě dávno nebyla založena, přesná třetina je v místě popraviště před radnicí. Zda a co tam bylo před založením radnice a před založením Wolfinova raně gotického domu, ovšem nevím. Ty třetiny jsou asi hloupost, nicméně mě přivedly k myšlence, že v místě ústí Platnéřské ulice na vltavské nábřeží by logicky taky měla být mostní brána opatřená věžemi.

J. Čihák (Středa 22. října 2008)  ⇑

Spojnice mezi Prašnou bránou a vyšší mosteckou věží probíhá důležitými místy a tak mě nepřekvapilo, že spojnice patří k rovnoramennému trojúhelníku, který zapadá do soustavy. Třetím vrcholem je kostel sv. Bartoloměje. Strany 1500:893:887m. Překvapivý je poměr výšky k nejdelší straně (ley line), který se blíží 1/3. Barokní kostel se k ostatním objektům nehodí časově. Stojí poblíž zaniklých městských hradeb a proto bude dobré pátrat co tady bylo dříve. Pokud přemístíme vrchol do nižší mostecké věže, pak jsou strany v poměru 1500:882:887m.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Zapomněl jsem dodat, že ta ley line je nepochybně rovnoběžková. Takových jsem našel v okolí Prahy několik. Také jsem našel několik severo-jižních linií, které s těmi rovnoběžkovými pravděpodobně souvisí.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Zapomněl jsem dodat, že ta ley line je nepochybně rovnoběžková. Takových jsem našel v okolí Prahy několik. Také jsem našel několik severo-jižních linií, které s těmi rovnoběžkovými pravděpodobně souvisí.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Linie od Prašné brány k dvojici věží tuším není náhodná. Asi určuje osu domnělého dřevěného mostu. Pokusím se najít nějaký související obrazec. Také znovu připomínám linii vedoucí z kněžiště P.Marie Sněžné okolo radniční věže a probíhající Pařížskou ulicí. Ovšem tady asi žádný most ve středověku nenavazoval.

Ještě k těm přírodním kamenným stolcům. Říká se, že bývaly časem vylepšeny. Přírodní stolce byly otesány do tvaru trůnu. Na pahorku Žiži mohl být podobný stolec. Nemusel zcela zaniknout. Po rozlámání skály patrioti mohli uložit některé fragmenty na posvátných místech. Stejně tak mohli uchovat součásti jiného typu kamenného stolce. Avšak tím nechci tvrdit, že součásti leží zakopány pod katedrálou nebo pod sv. Jiří. V horším případě mohl pražský stolec skončit stejně jako Králův stolec u obce Doksy.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Podle jiných výkladů byl kamenný stolec sestaven z několika kamenů na pahorku Žiži. Moji představu vyjadřuje žulový stolec z článku . Velký plochý balvan byl usazen na dva menší balvany. Patrioti mohli takový stolec přemísťovat do hradišť, kde zrovna sídlil vladař. "Mobilní" stolec mohl dočasně plnit svoji funkci na Levém Hradci, na Vyšehradě, na pahorku Žiži a jinde. Dnes může být někde obřadně zakopaný. Ztratil svoji nastolovací funkci, ale pro patrioty zůstal předmětem úcty.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Poslední panovník, který měl usednout na kamenný stolec, byl Přemysl Otakar I.. Jeho syn Václav I. byl údajně korunován podle nového liturgického vzoru. To hned navádí ke spekulaci, že přírodní kamenný stolec ztratil význam, začali ho vnímat jako ohyzdné skalisko mezi vznešenými stavbami a Václav I. dal skálu odlámat.

Z. Homola (Pondělí 20. října 2008)  ⇑

Poznámka k liniím:
Jistě asi nejsem první, kdo si toho všiml, ale neuvědomuju si, že bych to kdy četl.
Brána mezi malostranskými věžemi Karlova mostu, které patřily již k mostu Juditinu, nesměřuje, jak si každý všimne, do osy Karova mostu. Kupodivu však nemíří ani ve směru mostu Juditina, který údajně stál téměř souběžně asi 25m severněji. Dle modelů, jež lze vidět v Muzeu Karlova mostu, se Juditin most hned za věžemi poměrně ostře lomil a směřoval jižněji. Předpokládal bych, že brána by měla být umístěna tak, aby směřovala do osy mostu, lomení z obranných důvodů jako u barbakánů se mi nezdá pravděpodobné.
A ta dvojice věží je postavena přesně severojižně a osa procházející branou směřuje za Vltavou Platnéřskou ulicí ke Staroměstské radnici a pak dál ulicí Celetnou a skrze Prašnou bránu. Odtud směřovala vídeňská cesta žižkovským údolím ke Kolínu. Až k Prašné bráně (resp. i pak novější Hybernskou ulicí na Novém Městě) vše přesně východozápadně.
Nicméně to vybízí k úvaze, proč obě věže směřují takto, zda most, který předcházel Juditinu, byl orientován takto, a zda byl opravdu celý dřevěný, jak se předpokládá, včetně pilířů.
P.S. - no, první, kdo předpokládal most v tomto místě, opravdu nejsem :) - viz.