J. Čihák (Úterý 17. února 2009)  ⇑

Bible obsahuje řadu varování o apokalyptickém zemětřesení a zborcení země. Text není jasně a beze zbytku pochopitelný a proto bylo nespočetně interpretací. K tomu patřilo hledání konkrétních sdělení odlišovaných od obrazností. Oprávněně vznikaly námitky, že přitom dochází k rozmělňování souvislostí v textu. Přesto je tam patrné líčení otřesů a zborcení země v souvislosti s koncem světa. Kdo v to uvěřil mohl v biblických textech nacházet důkaz jak se to stane. Malé zemské trhliny mohly znamenat předzvěst Posledního soudu a varování, aby lidé pevně setrvávali ve víře. Dále můžeme jen spřádat úvahy, co si o tom myslel třeba Karel IV. a jestli to nějak ovlivnilo sakrální geometrii gotické Prahy. Zajisté měl nějaký názor na pověst o propadení kněžny Drahomíry do země. Mohl v tom spatřovat malou ukázku Božího hněvu nad vraždou sv.Ludmily a varování, co jednou neodvratitelně postihne celou zemi.

Nakonec se vrátím do pohanské doby. Na vrchu Opyši bylo možná orakulum (fraga? vradža?). Na sousedním Petříně bylo tehdy hodně pískovcových skal a rozevřené praskliny (praga?). Petřínské skály působily tajemně a byly opředeny mýty o přírodních silách. Takové místo přitahovalo pozornost a jeho mýty ovlivnily křesťanské představy. Podle mého názoru si pokřtěná česká knížata pro nový hrad raději vybrala název místní skalní lokality než jména vztažená k původně pohanskému kopci, na němž se konaly obřady s křesťanstvím neslučitelné.

J. Čihák (Sobota 14. února 2009)  ⇑

Nejstarší záznam o rozestupu země v okolí Pražského hradu je asi zápis, jak se v prostoru dnešního Loretánského náměstí propadla do země kněžna Drahomíra(matka sv.Václava). Z puklin vystupoval teplý vzduch a nešly zasypat. Pověst je uvedena v kronice Přibíka z Radenína. Kronika je nepřesným překladem pramenů, které Přibíkovi poskytl Karel IV.. Je otázka, co si o tom tehdy mysleli a hlavně jak to ovlivnilo Karla IV.. Myslel si snad, že to bylo Boží znamení zvěstující neodvratitelnou apokalypsu? Srovnával snad proto Prahu s Jeruzalémem? Proč nechal v Praze stavět tři monumentální chrámy, které nakonec pro nedostatek prostředků nemohl dokokončit? Myšlení se tehdy upíralo k Poslednímu soudu. Víra v blížící se konec světa ovlivňovala chování lidu i panovníků.

J. Čihák (Čtvrtek 12. února 2009)  ⇑

Praha leží na pseudokrasovém území. Už za Karla IV. byly popsány rozevřené trhliny v zemi. http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/CHU-PODZ.htm Přírodní trhliny a jeskyňky musely působit mysteriózně a docela strašidelně. Nepochybně dotvářely mystické a magické zaměření. Ovlivňovaly lidskou činnost na povrchu i pod ním. Pražský pseudokras s různými geologickými útvary tady byl dříve než far-aha a proto si myslím, že Praga, Fraga(Faraga) či Braga může znamenat území prasklin-puklin-trhlin nebo území kde se trhá(trga) země. Určit přesný průběh Pražského zlomu je nesnadné i pro dnešní geology. Středověký člověk se asi řídil tím co jasně viděl, tedy rozevřené zemské pukliny a různé dutiny. Otevření tzv. petřínské propasti v 60.létech nejspíš nebylo jediné v historii Pražské kotliny. Takové jevy musely vyvolávat strach a paniku. Snad byly chápány jako Boží znamení, možná jako předzvěst Posledního soudu nebo výstup ďábla z temných hlubin. Trhliny v zemi mohly být uctívané s nadějí i s obavami.

J. Čihák (Úterý 10. února 2009)  ⇑

Našel jsem trochu informací o Pražském zlomu při stavbě vítkovských tunelů. www.geology.cz/zpravy/obsah/2007/2007-16.pdf Je tam pěkný obrázek styku křemenců a břidlic v místě zlomu a tak mě napadá, jestli něco takového bylo kdysi k vidění na povrchu. Pokud ano, třeba na Vítkově a na Petříně , pak by vyměření místa pro rotundu sv.Kříže bylo v tomto směru snažší než vyměření směru od Václavova hrobu do Jeruzaléma. Začíná být velmi pravděpodobné, že rotunda leží na křížení zlomu a J. linie. Podle popisu obrázků na sweb.cz se zlom také projevuje rovinnými plochami na skalních odkryvech. Proto brzy vyrazím po linii Pražského zlomu. Budu vyhledávat plochy na skalách, které byly tlakem vybroušeny do hladka a do roviny.

J. Čihák (Pátek 6. února 2009)  ⇑

Megality bývají často umístěny v blízkosti geologických poruch, zlomů a jejich křížení. V letech 1996-8 byly znovu zkoumány Kounovské kameny. Přitom došlo k měření geologických zlomů. Zkoumání historie a mytologie ve vztahu ke geologii není nic nového. Významné zlomy a jejich křížení jsou podle mnohých jediným vysvětlením pro umístění důležitých staveb a menhirů.

J. Čihák (Čtvrtek 5. února 2009)  ⇑

Mapu, která by umožnila potvrdit přesnou polohu sv.Kříže nad zlomem, asi nikde neseženu. Je dost míst kde byl při stavebních pracích doložen průběh Pražského zlomu, ale přesně to uvedeno není. Informace se těžko získávají, bývají zkreslené nebo nepravdivé. Zlom vede jen do Hloubětína a není tam asi jediný současný odkryv jak se píše. Další má být na skalním výchozu Žižkova vrchu přibližně za karlínským kostelem. V Motole prý zlomové plochy vidět nejsou, ale výchoz sousedí se zlomem. Geologii vůbec nerozumím, ale přesto se tam někdy půjdu podívat. Jinak předpokládám, že ta rotunda stojí v blízkosti zlomu.

J. Čihák (Čtvrtek 5. února 2009)  ⇑

Málem bych zapoměl na latinu. I tady jsou slova, která mohou vyjadřovat místo geologicky zlomené či puklé. Slova frangere-lámati, frango-zlomit, fractus-zlomený jsou nápadně podobná názvům Fraga a Fáraga. Potěšilo mě slovo rhagas-puklina. Z toho se dá vytvořit třeba Ragas, Bragas, Braga, atd..

J. Čihák (Čtvrtek 5. února 2009)  ⇑

Pražský zlom je prasklina na povrchu země. Etymologický slovník jazyka českého uvádí, že výchozí sloveso k praskati není u nás zachováno. Dále se píše: blízko jsou mu litevské sprageti a sprógti, lotyšské spragt(puknouti), norské spraka a německé springen, začáteční písmeno s u nás zaniklo. Základy prag a próg se velmi blíží starému názvu Praga, což může být místo kde praská zem. Význam názvu může být také ukrytý ve slově trhati, praslovansky trga-ti (trga?, traga?, fraga?, praga?), zachováno ve slovinštině a srbochorvatštině. V Protogermánském slovníku jsem našel zajímavá slova pro prasknout, puknout a zlomit se. Jejich hlásková přestavba a různé komolení by také mohlo vést až k Praga a Praha. Nebudu dělat úvahy kdy a proč mohl název vzniknout a jak se mohl dále vyvíjet. Nemám žádné informace o tom, že by germánská a slovanská mytologie obsahovala nějaká tvrzení o geologických zlomech.

J. Čihák (Středa 4. února 2009)  ⇑

Rotunda sv.Kříže údajně leží nad Pražským zlomem. To hned navádí ke spekulaci, že rotunda byla založena na průsečíku zlomu a linie vedoucí od Václavova hrobu k Jeruzalému. Tím by se dalo vysvětlit nevhodné umístění rotundy na břehu řeky. Už jsme o tom dříve diskutovali. Zatím nemám dostatečně podrobnou geol. mapu pražského centra, která by tu polohu nad zlomem potvrdila a navíc umožnila nově posuzovat archeologické nálezy na okraji Starého Města.

J. Čihák (Středa 4. února 2009)  ⇑

Nakonec mě napadla odvážná myšlenka, jestli Pražský zlom mohl mít vliv na osídlení Pražské kotliny starými Germány a Slovany nebo dokonce na založení Pražského hradu. Nechci, aby tohle vyznělo jako hypotéza. Je to jenom námět pro rozšíření úvah o dávných dobách. Kladná duchovní energie vyvěrající ze země nebo sestupující do země tady mohla být nejen vyhledána podle nějakého učení, ale dokonce hmatatelně zjištěna, což je nutné chápat jako důsledek magického a mystického zaměření při vysvětlování seizmických jevů. Tyto přírodní úkazy mohly na jiné kmeny púsobit strašidelně. V oblasti pocítily negativní energii, která nevěštila nic dobrého. Proto se raději přestěhovaly jinam. Přírodní jevy byly různými duchovními kulturami chápány odlišně. Jedni zde pociťovali mocné působení boží síly a jiní zde tušili vstup do temného podsvětí a rejdiště démonů.

J. Čihák (Středa 4. února 2009)  ⇑

Pražský zlom lze sledovat od Rudné přes Motol, Žižkov a Hloubětín až ke Kyjím. Kříží se např. s východním portálem vítkovských tunelů a je doložen v tunelu metra v dolní části Václavského náměstí. Prochází v místech, kde stávaly jižní hradby Starého Města. V blízkosti se nachází linie Kříž-Bartoloměj-Martin. Povrchových míst jako je PP Pražský zlom mohlo být více, ale zanikla při těžbě nebo byla zasypána. Podle sklonu a směru zlomových ploch bylo možné určit, že jednotlivé nálezy patří k témuž zlomu. Nelze v minulosti vyloučit ani jiné možnosti hledání průběhu, například pomocí průzkumných štol a výkopů. Světelné jevy (Mariánská a jiná zjevení, UFO) nejsem schopen komentovat. Snad se dá uvažovat o ionizaci plynných směsí unikajících ze země. Nebudu zapuzovat schopnosti senzibilů, kteří mohli pociťovat mírné aktivity zlomu. Někteří třeba přecitlivěle vnímali jemné vibrace zemského povrchu nad zlomem a slyšeli slabé neobvyklé zvuky. Nelze ani vyloučit, že mechanické a akustické chvění u nich mohlo vyvolat vegetativní a konverzní projevy. Pokud zlomy měly nějaký význam v magii a mystice, potom i kamenu z jejich okolí byl přisuzován magický význam a byl obzvláště žádaný jako stavební kámen, zejména pro sakrální stavby.

J. Čihák (Sobota 31. ledna 2009)  ⇑

Mystéria a mýty okolo geologických zlomů

V historii Jericha se několikrát zhroutily jeho zdi, což dokazují archeologové i vykladači Bible. Východní strana opevnění se kryje s průběhem aktivního geologického zlomu. www.myty.info/image/2007040002/2002_275_05.gif

Článek Skrytá tajemství geologie. O Zemských světlech a geologických zlomech. www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2005033001

J. Čihák (Sobota 31. ledna 2009)  ⇑

Geologické zlomy bývají někdy viditelné na skalách, v kamenolomech a jindy jsou schované pár centimetrů pod nánosem hlíny. To umožňuje vyhledat na povrchu delší zlomy. Šachty a podzemní chodby odhalovaly, že trhliny zasahují do velkých hloubek. Středověký mystik si mohl představovat, že zemská placka je sestavena z ker, které se při armagedonu rozpadnou a zřítí se do propastných hlubin, tak jako se na okraji světa neustále propadá oceán. Další návazná spekulace je také nemálo fantastická. Mystikové si mohli myslet, že kry drží pohromadě jen působením sv.Ducha ve zlomech. Tato místa mohutně prosycená sv.Duchem lákala k zakládání kostelů, klášterů a knížecích sídel. Geologické znalosti byly přísně hermetické kvůli utajení zlatých a rudných ložisek a možná i z důvodů náboženských. Tento zatím syrový závěr je nutné brát jako předběžný, ovšem je podnětem pro nové úvahy o smyslu některých linií. Pokud tomu budeme věřit, pak máme důvod hledat i zakřivené linie.
www.sweb.cz/vlastafiller/v137.html
http://foto.mapy.cz/39277-Prazsky-zlom
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlom

J. Čihák (Pátek 30. ledna 2009)  ⇑

Našel jsem názor, že některé ley lines se kryjí s částí geologického zlomu. To není špatné takto uvažovat o původu některých linek. Geologické zlomy se místy dají vysledovat na povrchu. Pravděpodobně to objevovali už ve starověku při hledání rud mědi, cínu, železa, zlata, stříbra a stavebního kamene. Můžeme jen spekulovat jaké magické vlastnosti lidé zlomům přisuzovali, jaké legendy o zlomech vyprávěli a jaký význam to mělo v různých mystikách.

J. Čihák (Středa 7. ledna 2009)  ⇑

Prohlížel jsem obrazce tvořené polodrahokamy v obou kaplích. Jsou tak trochu divoké a umělecká úroveň je nízká. Práce s nepravidelnými a různě velkými kameny byla obtížná, ale opravdový umělec by si s obklady určitě poradil lépe. Proto mě napadá, kdo to vlastně skládal, tím nechci říci Karel IV., co se v tom opravdu skrývá, fantazie tady může bujet zcela bez mezí. Často v tom spatřuji skupiny 4 a 6. Rok 1346 byl pro panovnickou kariéru Karla IV. nepochybně významný.