J. Čihák (Úterý 19. září 2017)  ⇑

Ten poslední nástroj mě zklamal. Funkce Show Elevation umí dobře vykreslit mořské dno. U vodních nádrží a řek to funguje velmi nespolehlivě. Výsledek bývá značně zkreslený, profil dna je pouze naznačený.

J. Čihák (Úterý 19. září 2017)  ⇑

Další užitečné nástroje:

https://www.daftlogic.com/sandbox-google-maps-find-altitude.htm
Zvolte Satelite, celá obrazovka, při větším přiblížení se zapne pohled z ptačí perspektivy, lokalitu lze prohlížet ze 4 stran, přesunutím panáčka se dostanete na zem a a může začít virtuální prohlídka okolí, šipkou vlevo nahoře se dostanete zpátky do ptačího pohledu.

https://www.daftlogic.com/projects-advanced-google-maps-distance-calculator.htm
Tento nástroj umí zobrazit profily říčních koryt, tedy i to, co je pod vodou.

J. Čihák (Úterý 19. září 2017)  ⇑

Měření nadmořských výšek
http://www.altitude.nu/
Při větším přiblížení lze lokalitu prohlížet z ptačí perspektivy.

Jan Cinert (Neděle 17. září 2017)  ⇑

K jejich jazykovědným schopnostem a pracovitosti se dá vzhlížet jen s úctou a obdivem. Ale jsou tam přítomna právě ta přání v obrozeneckém duchu a tehdejší nevyjasněnost všech historických souvislostí.

ZH (Neděle 17. září 2017)  ⇑

OK. Nemohu polemizovat. Ale když sleduji, jak zasvěceně se ti staří filologové hrabali v originálních zdrojích, ovládali podrobně dané jazyky a písma, tak se mi nechce věřit, že by takovéto triviální chyby udělali.

Jan Cinert (Neděle 17. září 2017)  ⇑

To je dobře, že jste to vzdal. Jen vycvičený člověk se v těch rozborech může zorientovat a oddělit pravdivou podstatu od přání a poznání tehdejší doby.

Prvotní "dochovanou" redakcí I. staroslověnské legendy je redakce minejní, protože má nejlepší věcné údaje. Tvrzení, že původní je Charvátsko-hlaholská redakce, protože je stručná a psaná hlaholicí je nesmyslné. Stručná je proto, že je zestručněním redakce minejní a psaná hlaholicí proto, že byla nalezena v Chorvatsku. Tam cyrilice nebyla přijata a psalo se jen hlaholicí. Tudíž tam nemohl být nalezen zápis legendy v cyrilici.

Cyrilice vznikla v průběhu 10. století na Balkáně, takže zřejmě v Ochridu. Teprve v polovině 11. století se mohla dostat do Čech. Něco k tomu mám u datování kostelů "neznáný na Vyšehradě" a "ve Feldebrö, zde ke konci.

ZH (Sobota 16. září 2017)  ⇑

Snažil jsem se aspoň prolistovat nesmírně rozsáhlý filologický rozbor M. Weingarta o První česko-církevněslovanské legendě o sv. Václavu (je toho 225 stránek) ve Svatováclavském sborníku (1934), ale je nad mé možnosti to pojmout... Tak své repliky vzdávám.

Jan Cinert (Sobota 16. září 2017)  ⇑

O pořadí, jak jsem je uvedl, se v 19. století neváhalo. Pouze některým se pak podařilo prosadit, že později objevená I. staroslověnská legenda vznikla nedlouho po Václavově smrti. Celé to pak zamíchal J. Pekař tím, že začal prosazovat vznik Kristána koncem 10. století.

ZH (Sobota 16. září 2017)  ⇑

Dík, budu muset, jestli někdy budu v důchodu, více studovat, nezdá se mi to ;).

Jan Cinert (Sobota 16. září 2017)  ⇑

Nejautentičtější legenda není, jen věcné údaje z několika různých legend. Oficiální výklad o posloupnosti legend, jak jste jej uvedl, je nemožný. Je přizpůsoben tomu, aby kult sv. Václava vznikl brzy a v Čechách, dále aby bylo možné zasadit tzv. Kristiánovu legendu do konce 10. století. Tím pak všechny základní legendy měly vzniknout před koncem 10. století, když z nich Kristián opisoval.

Správné pořadí legend s přidanými věcnými údaji (stručně):

1. 983 - Gumpoldova legenda se základním Václavovým příběhem odehrávajícím se v "italském" městě Praze.

2. 1. pol. 11. stol. - II. staroslověnská (překlad Gumpolda) s některými domácími doplňky. Patrně původně psaná hlaholicí, dochovaná cyrilská podoba.

3. 2. pol. 11. stol. - I. staroslověnská legenda psaná cyrilicí(!) s doplňky podle nedochovaných hlaholských análů z 10. století.

4. 12. století - Crescente fide jako ubohý výtah z Gumpolda.

ZH (Sobota 16. září 2017)  ⇑

Kterou legendu vlastně považujete za nejautentičtější?
Z dostupných údajů se zdá být nejstarší I.staroslověnská legenda psaná hlaholicí (polovina 10. st.), Gumpoldova cca 980, Crescente fide poslední třetina 10. století.

Jan Cinert (Čtvrtek 14. září 2017)  ⇑

Spolehnout se dá jen na přírodovědné výzkumy, co jim historici hážou klacky pod nohy.
S Kosmou je to určitě omyl.
Boleslav pobýval na svém údělu a srub (palác) měl tam, v Boleslavi. V roce 936 si bydliště vyměnili.

ZH (Středa 13. září 2017)  ⇑

Dík, zní to přesvědčivě.
Nicméně platí mé rozpaky vypsané v minulém příspěvku.

Jan Cinert (Pondělí 11. září 2017)  ⇑

Pro lepší pochopení je dobré si uvědomit, o co vlastně původně především šlo. O stížnost Slavníkovců na pražské Přemyslovce, že nejsou hlavní rodovou větví a že Boleslav I. se neoprávněně násilím zmocnil trůnu. Gumpold pak Václavův příběh zprostředkovaný Vojtěchem upravil na legendu o zavraždění křesťanského mučedníka. Protože si takto vymýšlel, neuvedl místní reálie, a děj se odehrává v jakémsi městě, v němž sídlili Václav a Boleslav. Zmínil pouze Budeč, nutnou součást Václavova příběhu, neboť na něj byl "odstrčen" Vratislavem, a pak až umístění "mučedníkova" hrobu v kostele sv. Víta v Praze. Teprve ve staroslověnském překladu Gumpoldovy legendy domácí autor zasadil příběh do místních reálií a podle Václavova úmrtí v Boleslavi tam přesunul i jeho legendární zavraždění. Další legendy to pak už jen rozvíjí, aby se zdůraznilo nutné elevatio (vyzdvižení), translatio (přenesení) a depositio (nové uložení), jako podmínky pro biskupské svatořečení předcházející papežské kanonizace. Proto přídavky a úpravy v následujících legendách vrcholící podvrhem zv. Kristiánova legenda.

Je to pěkně vidět právě na Václavově přenesení. Gumpold uvedl, že jej vykonali nějací lidé v noci a přidal zázrak s překonáním vodního toku. V II. starosl. legendě se ale přenesení už dělo z vůle knížete, protože to bylo nutné pro uznání svatořečení v době před papežskými kanonizacemi. Zároveň byla přidána Rokytka, aby popis translace byl jakoby opravdovější, neboť Rokytka je mezi Boleslaví a Prahou. Teprve ve 13. století byl v Oriente a Ut annuncietur navíc přidán známý zázrak s překonáním Vltavy, což je pouhý literární paralelismus.

ZH (Pondělí 11. září 2017)  ⇑

Dík za výklad ;-).
Je pravda, že v budyšínském rukopisu Kosmovy kroniky o transferu sv. Václava žádné podrobnosti nejsou, nechápu tedy tu zmínku v zápatí, že Dobrovský dle zprávy Kosmovy a Křišťanovy jmenuje potok ten Rokytnice. Buď omyl, nebo měli k dispozici jiný přepis kroniky.
Jestli Gumpold jen volně fabuloval a neznal reálie, tak se nedá spolehnout na nic.
Že by měl Boleslav palác taky v Praze jako Václav, se mi moc nezdá – že by neměl úděl, a palác v něm?