J. Čihák (Středa 25. listopadu 2009)  ⇑

Nápisy snad dokazují, že se názvy Praga, Braga, (Fraga) pletly i místním obyvatelům. Na nejstarších denárech jsou uprostřed další zajímavé nápisy, Cach 3-PER, Cach 4-PRA. Po obvodu Cach 60 je PRAGA+O (PRAGAO?). Slova jsou většinou nesrozumitelná. O jejich významu lze opět jenom spekulovat.

J. Čihák (Středa 25. listopadu 2009)  ⇑

Numismatika není moje záliba, ale přesto jsem si se zájmem prohlédl perokresby denárů ražených za Boleslava I.. Denár (Cach 4) má nápis PRAGA CIVITAS a denár (Cach 8) je překvapivě opatřen nápisem BRAGA CIVITAZ. Co si o tom mám myslet?

J. Čihák (Úterý 24. listopadu 2009)  ⇑

Původ názvu Praga mohou dokázat jenom fakta. Zbývá tedy doufat, že archeologové někde najdou plaketu nebo pamětní minci, která všechno osvětlí. Zajímavé čtení: http://scienceworld.cz/historie/pocatky-ceskych-minci-1437 www.richtera.cz/numismatics/literature/slavnikovci.pdf

J. Čihák (Úterý 24. listopadu 2009)  ⇑

Slovo praga je možná složené z indoevropských kořenů, ale slovanské prag je časově blíže k založení Pražského hradu. Slovo má více významů. Upřednostňuji významy hranice, mez. Znovu jsem prohlížel mapy územního vývoje v Čechách, 9.-12. století. Nevím, nakolik si byli autoři jisti tím, co zakreslili. Kmeny v Čechách odpadly od Velké Moravy již koncem 9. století. Jejich sjednocování probíhalo pomalu. Kdoví, kdy začalo nepřátelství mezi Přemyslovci a Slavníkovci. Nesmiřitelnost vedla k rozdělení celého území Čech na knížectví ovládaná pražskými knížaty a na knížectví ovládaná rodem Slavníkovců, avšak pod svrchovaností pražských knížat. Z toho všeho mám podezření, že Praga byla strategicky důležitou celnicí, dokud Boleslav II.nedokončil sjednocení českých zemí. Soupis celních omezení byl možná nazýván Praga (stř. pomn.) a název se přenesl na celnici. Praga byla pevnost, kde byla uplatňována celní omezení.

J. Čihák (Neděle 22. listopadu 2009)  ⇑

Tím místem mohl být osvědčený brod, kde se šlo vodou.

J. Čihák (Neděle 22. listopadu 2009)  ⇑

Pod slovem pra-ga si můžeme představit: 1. odpradávna-jíti, 2. odedávna-jíti, 3. postaru-jíti. Co si mysleli staří Evropané, když chtěli "pragati"? Třeba jíti jako předkové nebo jíti starocestou. Slovo praga mohlo přímo vyjadřovat místo, kudy se chodí odpradávna, odedávna, jako zastara. Tedy místo "vychozené" (věkem osvědčené a vyšlapané).

ZH (Pátek 20. listopadu 2009)  ⇑

No pokud vedla stará cesta přes temeno Opyše a nová úbočím..., ostatně se to tak dodnes jmenuje - Staré a Nové zámecké schody...
Nicméně, možné to je, ale Praha, ať už kopec, nebo celá kotlina, má podstatně nápadnější a charakterističtější prvky, brod, rozlitá řeka se spoustou ostrovů, strategický kopec se studánkou na temeni...

J. Čihák (Pátek 20. listopadu 2009)  ⇑

Předpokládaný nejstarší význam slova praga je prastará cesta. Ovšem slovo je utvořeno od jíti. Je obtížné vyjádřit jak by to staří Evropané při vyslovení cítili. Proto jsem vytvořil neologismus "jdoucnice" s předponou pra.

ZH (Pátek 20. listopadu 2009)  ⇑

To je zajímavé, per-ga, pra-ga.
Ještě doplním dle Holuba&Kopečného (nejlepší ethym. slovník, co znám): z indoevropského gua (guen) vzniklo lat. venio, německé kommen, ang. come a asi i české choditi. On zapisuje ono gua s hláskou gu, které má pod u stříšku, je to čistě zadopatrové g, takže i zápis ga je správný, ale toto g se vyslovuje víc vzadu.

Až budu mít čas, tak zas uspořádám nové nápady a hodím do sekce vznik Prahy.

J. Čihák (Pátek 20. listopadu 2009)  ⇑

Slovo hať má více významů, hatě byly používány k různým účelům a je známa řada různých provedení, i dosti odlišných. Hatě byly zpevněné břehy a svahy, ohrady, živé ploty, opevnění a zátarasy, jezy a hráze, zpevněné cesty a prostranství, kulatina, křovinaté lokality, atd.. Machek: psl. gať rovné ind. gá-tu-, cesta, od ide. gá-, jíti. Takže předslovanským významem slova praga může být místo kudy se dá odpradávna jíti, tedy starou cestou. Slovo hať je problematické, mohl tak být nazýván i opevněný (zatarasený, zahacený) brod a další objekty z roští, větví, kulatiny, valounů, písku a štěrku.

J. Čihák (Čtvrtek 19. listopadu 2009)  ⇑

V minulém příspěvku jsem chybně napsal kníže Pragana, avšak takto se mohl také jmenovat. Kníže Pragan mohl mít manželku jménem Pragana a proto vymyslel pro pevnost název Praga. To jsou však jenom fantazie. Nyní potěším všechny příznivce nejobvyklejší hypotézy. Slovo hatě je údajně předslovanského původu a jako základ byl rekonstruován indoevropský kořen gá-, jíti. Jestli je to pravda, potom i slovo praga je předslovanského původu. Na kopci byla věštírna fraga a dole chodili přes prastaré hatě-praga. Bylo by přirozené, že se to kdekomu pletlo, i místním obyvatelům. Mně se zatím více líbí představa vorového mostu sestaveného z pevných vorů spojených silným řetězem. Provoz mostu neovlivňovalo kolísání hladiny a mohl bezpečně fungovat i za povodně, pokud se tudy nehnala tisíciletá voda. Most by určitě přitahoval, neboť bylo lepší zaplatit mýto, než čekat týdny či měsíce až voda opadne nebo dokonce riskovat utopení.

ZH (Úterý 17. listopadu 2009)  ⇑

Upozorňuji po čase na odkaz č. 11. ze zdejší stránky Literatura a odkazy, přiznám se, že jsem tehdy, když jsem se intenzivně zabýval Pražským hradem, nepřečetl ostatní témata ve stati pozorně.
Je tam mimo jiné hovořeno jako o hotové věci o zaniklém "ostrově pod mostem pražským", autoři předpokládají, že byl proti ústí Brusnice. (To ovšem bylo patrně výše než dnes, prý poblíž ústí dnešní (snad uměle vytvořené) Čertovky, snad v úrovni Cihelné ulice. Autoři předpokládají, že byl ostrov navýšen nánosy Brusnice (no to mě taky dřív napadlo, že tím mohl být navýšen práh s brodem, ale zavrhl to, vždyť Brusnice je stružka 4 km dlouhá...). Autoři na stránce předcházející uvedené upozorňují na rozložení ostrovů na mapě z r. 1562, kde je v tom místě skutečně velký ostrov, zdá se však spíš, že jde o nepřesně namalovanou Štvanici. Ale na dvou dalších panoramatech v MHMP na uvedeném místě ostrov zakreslen byl. Štvanice bývá zakreslena tak, že jsou tam jen úzká ramena mezi velkými ostrovy. Poloha a velikost ostrovů se ovšem o povodních měnila a nákresy nemusí být přesné, kreslíři je ryli v ateliérech podle nákresů.

Nicméně k mojí hypotéze: jak jsem psal, mezi branou malostranských mosteckých věží a Prašnou bránou jde přesně západovýchodním směrem přímka, která probíhá ulicí Platnéřskou a Celetnou a protíná jihozápadní kout Staroměstského náměstí - přibližně střed Staroměstské radnice - z toho se paprskovitě rozbíhají další staroměstské komunikace. Tato přímka dále pokračuje žižkovským údolím ve směru bývalé vídeňské stezky ke Kolínu (a samo sebou i východně na Krakov aj. Na druhou stranu tato přímka směřuje ulicí Tržiště a Břetislavova ke Strahovské bráně a dále údolím Brusnice na západ. Nejsem první, kdo předpokládá, že Platnéřská ulice byla jednou z prvních pražských komunikací. A předpokládám, že mezi Platnéřskou a malostranskými mosteckými věžemi byl brod a pak předchůdce Juditina mostu.
Pokud tedy byl pod Pražským mostem dnes zaniklý ostrov, překračoval by onen hypotetický brod a most Vltavu přes dva až tři ostrovy (Kampa, ostrov pod Pražským mostem a možná byl delší onen dvojostrov, na němž jsou Staroměstské mlýny a přístaviště vyhlídkových lodí. Tento most by začínal na severním konci skalnaté staroměstské terasy. Tato terasa je jakýmsi ostrovem mezi okolními štěrkopísky a při velkých povodních byla obtékána i zprava v oblasti Havelského města. Takže je možné, že v pravěkých časech a v raném středověku zde mohlo být rameno Vltavy nebo přinejmenším bažina. Takže možná i tudy vedl most - možná vorový, možná haťový.

A to by podporovalo jednu z nejobvyklejších hypotéz vzniku názvu Prahy podle obyčejných dřevěných prahů - klád.

ZH (Sobota 14. listopadu 2009)  ⇑

No, místo pro Juditin a Karlův most spíš bylo vybráno, protože tam byl pevný skalní podklad (ten byl cca mezi Platnéřskou a Krocínovou, Vltavou a Husovkou), okolo byly štěrkopísky.

ZH (Sobota 14. listopadu 2009)  ⇑

No škoda, že nežijeme o 1000 let dříve, to by byl Kosmas přejal naše data a všechno mohlo být správně ;).

Máte pravdu, že delší pontoňák mohl být, nicméně ostrovy by byly jistě vítané..., ostatně, viděl jste tu Homannovu mapu z r. 1743 (http://historic-cities.huji.ac.il/czech/prague/maps/homann_1743_prague_b.jpg)? Nevím, jestli je přesná a jestli ty dva ostrovy, přes které vede Karlův most jsou těmi dnešními, každopádně v té oblasti ostrovy vznikaly a zanikaly po velkých povodních, např. Žofín prý vznikl někdy v 17 století a postupně se nánosy zvětšoval (na Homannově mapě dokonce ještě zakreslen není, no nejsou tam ani ostrovy u Libně, nejspíš je mapa jen schematická). Tipnul bych si, že brody a primitivní mosty ostrovy využívaly a asi by byly postaveny na ostrovnatějším úseku o pár set metrů níže nebo výše, pokud by mezi Mosteckou a Platnéřskou dost ostrovů nebylo.

J. Čihák (Sobota 14. listopadu 2009)  ⇑

Vorový most dlouhý přes 200 m tady mohl být. Proud sice tlačil na vory velkou silou, ale řetězy byly známy už dávno.

Moje nejnovější nápady mi připadají jako pověst. Pokusím se to shrnout. Prapastevec Pragan přivedl kmen Cichů až k Vltavě. Kmen se tady usadil a přešel na zemědělský způsob obživy. Další významnou kmenovou legendou byl Pramysl, který se stal moudrým prorokem a vladařem. V 9. stol. byl dalším mezníkem přechod na křesťanství. Kníže, který usilovně přiváděl Čechy ke Kristovu učení, byl překřtěn podle mytického Pragany. Ten také přivedl lid k lepšímu životu. Pragana měl sice pohanský původ, ale sv.Jiří na tom nebyl lépe. Překřtěný kníže založil nové sídlo a to se muselo jmenovat podle něho.

Dnes je mi jasné, že největší záhada Prahy je její název. Když nelze najít fakta, zbývá jenom fantazie. Přitom původ názvu bude asi jednoduchý. Zakladatel Pragy nemusel být nejvyšším knížetem. Až časem se pevnosti zmocnil vladař Čechů a název ponechal. Tím lze vysvětlit, proč jméno Pragan není mezi Přemyslovci.