Jan Cinert (Pondělí 26. února 2018)  ⇑

Já jsem po pravdě ani žádné zvláštní reakce nečekal. Šlo mi jen o napravení dřívější situace.

ZH (Neděle 25. února 2018)  ⇑

Zdravím a omlouvám se, že nereaguju, tomuhle já vůbec nerozumím, jsem odkojen maminkou klasickou filoložkou, takže v zajetí tradičních představ o etymologii atd., ne však natolik, abych mohl aspoň polemizovat- Třeba sem zase zavítá Franta.

Jan Cinert (Středa 14. února 2018)  ⇑

Před časem jsme tady probírali keltského boha Cernunna na kotli z Gundestrupu. Tehdy jsem se po určitém váhání přiklonil k tomu, že se jedná o vyjádření prvotního Boha oblohy, byť důkazy nebyly jednoznačné. Zejména jsem vycházel z porovnání jména semitského Boha oblohy a počasí Ela s jelenem (j-el-en). Bylo to chybné a pravdu měl tehdy Franta, když upozornil že na plátu je Cernunnos v místě po kanci, tedy po podzimní rovnodennosti, takže Cernunnos by měl být bohem zimní poloviny roku.

Vývoj slova jelen je zřejmě poněkud složitější. Pokud je jelen zoomorfikací zimní poloviny roku, tak je třeba jej porovnávat se slovy např. německými Hölle (peklo) a Hirsch (jelen). Pak je původní *Gel (gel, želatina – jako projev zimní tučnosti) a pak přeměna G → J, z toho Jel-en. Po jiné přeměně G → H vznikly germánské výrazy. Ti, kdo hlásku H neslyšeli, protože užívali G, je zkrátili na öl (olej – opět projev zimní tučnosti).

Svůj článek o tom jsem na webu v tomto smyslu upravil a promazal. Zejména došlo také ke zpřesnění výkladu výjevů na kotli, vozíku a početidel v závěru článku. Kdyby to někoho po letech ještě zajímalo.

ZH (Neděle 24. prosince 2017)  ⇑

Taky krásné svátky a vše nejlepší do nového roku viz PF!

Jan Cinert (Neděle 24. prosince 2017)  ⇑

Štasné a veselé Vánoce všem účastníkům rozpravy i jejím náhodným návštěvníkům!

ZH (Pondělí 27. listopadu 2017)  ⇑

To mě mrzí...

Jan Cinert (Pondělí 27. listopadu 2017)  ⇑

Přednášející nedorazil. Organizovaly to dvě dámy a vysvětlení bylo, že přednášející nevěděl, zda termín konání je dostatečně potvrzen. Prý se zkusí další pokus v lednu.

ZH (Pondělí 27. listopadu 2017)  ⇑

Já to mám sice 300 metrů, ale do 6 zařezávám v práci...

Jan Cinert (Pondělí 27. listopadu 2017)  ⇑

Jestli to časově zvládnu, tak do Bohnic zaskočím. Zaráží mě ta délka přednášky, nečekal bych, že se o tomto hradisku dá tak dlouho přednášet.

ZH (Neděle 26. listopadu 2017)  ⇑

J. Čihák (Sobota 25. listopadu 2017)  ⇑

V Čechách byl červený pískovec používán jako stavební kámen už ve středověku, ale jeho používání k výrobě železa bylo zřídkavé. Proto mě potěšilo, když jsem na Vidouli našel zvětralé, sytě fialovočervené desky drobivé břidlice, viz foto 1 a 2. Tato břidlice obsahuje hodně oxidů železa a je snadno těžitelná. Není známo, jaká ruda se těžila na západním svahu Vidoule v 19.století. Je možné že to byla fialovočervená břidlice.

Zaujaly mě též strohé informace o železářském areálu ve Stodůlkách, viz článek.

J. Čihák (Pátek 24. listopadu 2017)  ⇑

Čtení o pražském železe.

Jan Cinert (Sobota 18. listopadu 2017)  ⇑

"Červená baň" - Zohlednění výsledků různých vědních oborů: jazykovědy, přírodovědy a archeologie, dává jasný výsledek. :-)

ZH (Čtvrtek 16. listopadu 2017)  ⇑

Upozornil bych na lom "Červená baň" v Proseckých skalách, kde se těžil červený pískovec. Pochopitelně nikdo krom mě (například v Pražském uličníku) neví, proč se ta přilehlá ulice jmenuje Červená báň ;-).

J. Čihák (Čtvrtek 16. listopadu 2017)  ⇑

Železitý pískovec byl v Praze používán jako stavební kámen, hlavní ložisko těžby mohlo být v Dejvicích, viz článek. Železitý pískovec byl využíván k výrobě železa. Podle dostupných informací byl spíše druhořadou surovinou.