j. Čihák (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

Franta: Křesťanské kostely měly vchod na východě v době Římské říše.

ZH: Přehlédl jste www.cakovice.cz/MESTSKA-CAST/Vyznamna-mista.

Západ Slunce symbolizuje v křesťanství toto: www.iencyklopedie.cz/sestoupeni-do-podsveti.

Nový zákon, 1. list Petrův. "Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení ( v podsvětí, v pekle), kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových."

Nový zákon, List Židům. "A Bůh pokoje, který pro krev stvrzující věčnou smlouvu vyvedl z mrtvých velkého pastýře ovcí, našeho Pána Ježíše."

Franta (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

Dneska jsem byl v knihkupectví a pokukoval po hřbetech knih, zabte mne, ale nepamatuji si nyní název - viděl jsem něco jako "lexikon liturgie" autor nebyl Čech, nakoukl jsem dovnitř jestli tam není něco o orientaci kostelů. Nic podnětného, co by tu už nepadlo, ale byla tam zmínka že v prvopočátcích býval vchod na východě - kněz, čelem k lidem se modlil k východu, lidé čelem ke knězi k západu. Pokud chtěli lidé také k východu museli se otáčet. Později to prý začalo působit nepatřičně a tak se to otočilo a ustálilo na oltáři na východě

toť má slabá interpretace lexikonového hesla.
Ta praxe by však měla být hodně vzdálená době, kdy byl Vámi zmíněný kostel založen.

ZH (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

Vyjmul jsem z toho seznamu kostelů, jejichž azimut překračuje 88° sv. Jiljí na Starém Městě, protože je to gotická novostavba spolu s klášterem a tipnul bych si, že orientace je ovlivněna katastrálními důvody. Jiljí snad měl románského předchůdce, to píší na oficiálních stránkách kostela, v U. Památkách o tom nic není. Takže zbývá P&P na Vyšehradě, Holešovice, Bohnice, Chabry, Prosek. Možná jsem něco přehlédl.

ZH (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

To by šlo, jen mi není jasný ten západ, jestli jde o kostel sv. Václava na Proseku, ten má alespoň apsidu klasicky na východě, oltář jsem pravda neviděl. Myslím, že klasicky křesťané očekávají spásu z východu a naopak.

J. Čihák (Pátek 10. prosince 2010)  ⇑

Ráno jsem se probudil a bylo mi to jasné. Ty čtyři kostely na severu Prahy jsou orientovány vchodem k západu Slunce 14. září, kdy bylo slaveno Povýšení svatého Kříže. Zatím jsem neměl čas pátrat po pravděpodobné motivaci, která k tomu vedla. Kostely zůstaly orientované oltářem ke spáse, jak to bylo obvyklé. Druhý kostel sv.Václava směřuje oltářem na západ (1. byl na východ), což je zcela nepochopitelné, ale v domnělých souvislostech je to výzva k dalším úvahám.

ZH (Čtvrtek 9. prosince 2010)  ⇑

Bohnický kostelík Petra a Pavla byl původně zasvěcen sv. Petru. Je barokně přestavěn a před 6 lety bylo nalezeno původní zdivo a ponecháno odkryté; ač právě sedím 200 m odtud (teda ne v blázinci ;)), tak se přiznám, že jsem uvnitř ještě nebyl, asi do lze jen o mších. Takže nevím, zda měl původně tutéž orientaci.
Zato u Chaberského kostelíku, o kterém jsme tu před časem psali, to lze snadno zjistit - viz pf.ujep.cz, původní byl přetočen ještě o 5°přes 97°, tedy 102°.

J. Čihák (Čtvrtek 9. prosince 2010)  ⇑

Možná by postačil svátek sv.Václava 28.9.. K tomu bych přidal posunutí způsobené převýšením terénu a menší chyby zeměměřičů a stavitelů. Také by se dalo uvažovat o zaměření na bod odtržení.

ZH (Čtvrtek 9. prosince 2010)  ⇑

Ještě doplním to natočení katastrálních map. Je to asi složitější, viz ony odkazy 1, 2, 3, 4. Původně a nyní zas jsem se orientoval podle plánu prahy Geobáze, který je orientován podle starých katastráních map, ale jsou tam gps souřadnice odchýlené o 7.8°.

ZH (Čtvrtek 9. prosince 2010)  ⇑

Zajímavé je, že tyto kostely se odchylují o 7-8° od západovýchodního směru, podobně jako ony katastrální mapy, o nichž jsem několikrát mluvil. Ty ovšem vznikly za Marie Terezie, je ovšem otázka proč je tehdy takto natočili, když Morava je dle zemských souřadnic, a k natočení, pokud by to bylo na zelené louce, snad nebyl důvod. Jestli tedy tereziánští kartografové nereagovali na nějaké staré tradiční katastrální nákresy. Neříkám to kvůli nějakým třem kostelům, ale obecně jsem vždycky přemýšlel, co je k natočení vedlo.

ZH (Čtvrtek 9. prosince 2010)  ⇑

Hm, Štěpán, jednak svátek světce, jednak narození Krista, jednak slunovrat.
Aby se vysvětlila orientace těch kostelů Bohnice, Chabry, Prosek (kolem 97°), chtělo by to nějaký svátek kolem 8.3. či 6.10., takový jsem nenašel.

Jestli se dle angl. Wikipedie o slunovratu posunuje Slunce o méně než 30 úhlových sekund denně, to je 1/60 úhlové velikosti Slunce, a zároveň refrakce může způsobit odchylku až cca deset úhlových minut (změna o 15°a 100 hPa - prý je rozmezí 950-1050), pak to mohlo primitivní národy vystrašit, pokud se radovali, že se Slunce zase vrací, aby bylo teplo, a ono ze dne na den skočí daleko zpět...

J. Čihák (Čtvrtek 9. prosince 2010)  ⇑

Některé kostely mohou směřovat k http://cs.wikipedia.org/wiki/Povýšení_svatého_Kříže.

Sv.Štěpán ve Vídni je orientován k svátku patrona jako sv.Jiří.
http://de.wikipedia.org/wiki/Stephansdom_(Wien)

ZH (Středa 8. prosince 2010)  ⇑

J. Čihák - dík, kouknu na to.

Franta - to je krásný odkaz; to první byl asi Cykloserver.

Převýšení obzoru a refrakce - asi pět let jsem měl půjčený theodolid, ale jako na potvoru si ho před měsícem kamarád geodet vyžádal zpět, moh jsem udělat nějaký pokus krom toho s fotkou. Oni v tom asi geodeti, jak jste myslím sám říkal, nejsou zběhlí, protože měří nejvýš v řádu stovek metrů. Ale i když tohle vykoumáme, pořád nebudem vědět, čemu říkali vycházející Slunce. V Japonsku maj zřejmě jasno...

J. Čihák (Středa 8. prosince 2010)  ⇑

Osobně mám chuť vrátit se k počátkům a proto svou zvídavost přesouvám daleko na jih. Zdrojů je na webu spousta, například
http://referaty-seminarky.sk/krestanska-antika
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005110001
http://cs.wikipedia.org/wiki/Flavia_Iulia_Helena
http://italy.wz.cz/kostely.html

Franta (Středa 8. prosince 2010)  ⇑

Chtěl jsem vám zkopírovat odkaz na lepší provedení profilu, ale adresa s parametry byla příliš dlouhé slovo, koukněte sem.
http://www.gpsvisualizer.com/calculators#bearing
na
Find the coordinates at a given distance and bearing
umí to takovéhle profily
http://pefr.net/profil.png

ZH (Středa 8. prosince 2010)  ⇑

Já to tam náhodou znám, protože jsem před rokem s podivínstvím sobě vlastním na hřbetu, který vede od oné nápadné vysočanské serpentiny měřil z tábora bezdomovců osu katedrály ;). Katedrála míří ke spodnímu okraji serpentiny, Jiří k hornímu, ale na tom kopci asi nic zvláštního nebylo, jen myslím vinařská usedlost. Kus dál na Proseku je kostel sv. Václava, nepochybně důležitý při poutích do St. Boleslavi, ale nezdá se ležet v žádném směru hradních kostelů, tuším jsem psal, že leží na linii sv. Kříž Menší - St. Boleslav.
Ten výškový profil je výborný nápad, v mnou uvedeném směru má obzor tuším 285-290 m.
Ten můj poslední odkaz je docela sugestivní, jak je Ježís symbolem vycházejícího Slunce atd. zkusím z toho udělat stručný český výtah, který pak ještě někde použiju.