Jan Cinert (Pátek 24. prosince 2010)  ⇑

Přeji všem šťastné a veselé Vánoce. Stačil jsem pouze sledovat diskuzi a zítra již budu pilnější. Děkuji Frantovi a Z. Homolovi za krásný vánoční dárek. Já budu nadělovat dodatečně, podle juliánského kalendáře :-).

J. ČIhák (Pátek 24. prosince 2010)  ⇑

Po svátcích budu zjišťovat parametry východů. Kostel sv.Mikuláše ve Starém Svojanově je příliš natočený oltářem k severu. Zvláštnost by mohl vysvětlit východ hvězdy Sadir. Deneb je u nás cirkumpolární, ale v Římě už to neplatí. Bylo by zajímavé zjistit tamní heliaktické východy hvězd Deneb, Sadir, Albireo a k tomu přidat Vegu a Altaira z tzv. letního trojůhelníku.

Přeji všem veselé Vánoce plné hvězdiček.
http://myhome.spu.edu/ddowning/Cygnus_1976_w.jpg

ZH (Pátek 24. prosince 2010)  ⇑

Využil jsem svého privilegia admina a smazal, co jsem tu napsal. Byl jsem hodně přetaženej v posledních dnech a dělal chyby, jednu jsem ještě teď opravil. Ovšem jedna z mých chyb byla i v empirickém pokusu dle Frantovy fotky. Nakonec se zdá, že program to měří přesně, nějaké odchylky +-0.2° jdou na vrub atmosférickým podmínkám, příležitostně tam ještě dám volbu min-stř-max hodnota přízemní refrakce. Ještě (to je poznámka pro mě, abych nezapomněl) bych měl promyslet vliv nadmořské výšky stanoviště na atmosférický tlak a tudíž astronomickou refrakci, ale to nebude velká odchylka. Další poznámka: při pozorování východu Slunce nad převýšeným obzorem, je možná stabilně nadprůměrná hodnota přízemní refrakce, protože vrstvy atmosféry ve výšce návrší jsou zahřáty a stoupá tlakový gradient.

ZH (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Taky přeju vše nejlepší a díky za vzájemnou spolupráci a velkorysost.

Dárek je už celkem na světě, doporučuji nepoužívat starší prohlížeče (IE6) a mít zapnuté skriptování (to ale myslím JČ nemůže), pak je to pohodlnější, že se nemusí furt skrolovat.

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Pánové, přeji vám štasné a veselé prožití vánočních svátků

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

J.Čihák - s tím výpočtem to z mé stramy bude asi problém. Nemám žádné takové vzdělání. Spíše to vidím na hledání v nějakém počítačovém planetariu jako je SkyMap nobo pro dnešní dobu Stellarium či Albiero

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Najít na letní obloze souhvězdí Labutě je docela jednoduché. Letnímu nebi dominuje to, čemu se říká letní orientační trojúhelník - jsou to tři jasné hvězdy Vega (Lyra) - Altair(Orel) a Deneb(Labuť). Deneb je ocas Labutě. Na červencové noční obloze je ten trojúhelník nepřehlédnutelný.

J. Čihák (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Fotografie souhvězdí Labuť-Cygnus. Tady se dá kříž snadno nalézt, ale na obloze to asi bude obtížnější.
www.yorkastro.org.uk/yas_images/mw_cygnus.jpg

J. Čihák (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Franta: Orientace kostelů byla možná v některých případech podřizována východům hvězd. Moje hvězdářské zkušenosti jsou malé a proto nevím, jak to je s viditelností hvězd nízko nad obzorem. Předpoládám, že i jasné hvězdy jsou špatně vidět. Přesto mě zajímá azimut a den heliaktického východu hvězd Albireo a Altair. Zhruba tím směrem jsou orientovány osy kostelů. Mohu požádat o výpočet?

Podívejte se znovu na jarní oblohu nad severním obzorem, odkaz mladez.astro.cz. Severní kříž bývá v tomto období naležato jako Skandinávský kříž, který podle legend symbolizuje šíření křesťanství. Svatojiřský kříž je též ležatý a podle legend byl atributem archanděla Michaela. V čase, kdy je delší rameno Severního kříže vodorovné, má svislice od paty kříže-hvězdy Albireo azimut cca 70˚. Sem je natočeno hodně kostelů. Nevím, jestli je tato úvaha dobrá, protože budou rozdíly mezi Římem, Prahou a skandinávskými oblastmi.

Franta (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Mapa je TOPO Czech PRO 2010 (mapový podklad v GPS, který má i PC verzi). V téhle mapě je u kostela uvedeno 331,5 m - objekt je označen jako věžovitá nástavba na budově. Vlastní kostel je umístěn blízko vrstevnice 300 m (odhadem asi desetinu vzdálenosti mezi vrstevnicí 300m a 310 m - tedy asi 301 m. Takže k okapu udělejte nějaký odhad.

U pozorovatelny je triangulační bod (310,43 m), takže poloha je zase odhad - TOPO3 ukazuje 309)

Když už spekulujete s podmínka na různé straně kopce, tak se nabízí otázka, kde je vlastně ten obzor - ten kopec vedle je o 4 km blíž, Slunce jeden den vyjde na svazu jednoho, druhý den na svahu druhého (další dny pršelo - fotky nejsou).
Ještě tedy jedna fotka
http://pefr.net/panorama.jpg
Kde je obzor?

ZH (Čtvrtek 23. prosince 2010)  ⇑

Mimochodem, vrchol Lísky je 535, ale podle Gogole Earth 507 (používá jiný model), stanoviště je dle GE 509, stejně jako uvádíte. Ještě mimochodem, odkud je ta pěkná mapa s vrstevnicemi?

Pokud v mém programu vypneme převýšení, dostanem se na hodnoty 79.49 79.90 80.29.

Starý dobrý Otto.

Ale je tady ještě jiná věc, refrakce závisí na teplotě, tlaku, vlhkosti. Zrovna při jevu, o který nám jde, jsou ovšem na každé straně kopce úplně jiné podmínky, východní strana je již vyhřátá, západní mrazivá, což jsou mimořádně příznivé podmínky pro lom světla, které jde z řidšího do hustějšího. Nevím, jestli tohle někdo počítal.

ZH (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Dík, hloupou chybu jsem opravil, ještě odpoledne tam nebyla...

Přidal jsem průměrnou hodnotu terestrické refrakce 0.13 (může mít rozpětí 0.105-0.168, což jsou empirické hodnoty z 19. století, viz jeden z těch odkazů). Tím se snad výsledky dostaly do přijatelných hodnot, ještě se zkusím zítra vyznat v těch sopkách ;) a jaké jsou typické tlakové a teplotní gradienty, když východ Slunce svádí k focení či pozorování, i když tehdy to asi byla potřeba, ne libůstka, za každého možného počasí. Fotky ale halt před 1000 lety nebyly, aby je někdo kvalifikovaně popsal. Ten Ministr to ale vymyslel dobře s tou věží. Což takhle nazvat program Ho-či-min Ci-fr podle začátečních slabik lidí, kteří tu spolupracují? ;) Škoda, že se tak jmenoval diktátor, slova prý znamenají „Ten, kdo osvětluje cestu“. Mimochodem, nevíte, jak je vysoká věž kostela v Havrani k okapu?

Bohužel jiné jazyky než js a php neumím, tak ten script je pro mě příliš těžký.

Franta (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

J.Čihák: v souhvězdí Bootes prý staří Slované viděli Přemysla Oráče (nejjasnější hvězda Arcturus).
A jedna z teorií tvrdí, že výjev z Gundestrupského kotle - ten, kde je Cernunnos se zvířaty je zobrazení oblohy okolo souhvězdí Bootes - Bootes je Cernunnos

Viz třeba také: http://havran.euweb.cz/phtml/arctur.phtml

Franta (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Ukazuje mi to pro první paprsek 80,91, pro střed 80,76 a pro celé SLunce 81,16. Tam se zdá, že jsou prohozené sloupečky nebo je tam nějaká chybka. První paprsek by měl mít azimut nejmenší a pak by to mělo růst.

V SUNAH se vším zapnutým (precese, nutace, refrakce) vychází azimut 80,25 a Slunce je 0,88° stupně nad obzorem, pokud je vše vypnuto vychází azimut 80,32 a Slunce je vysoko 0,52°

Nulovou výšku mělo podle SUNAH se vším zapnutým při atimutu 79,7° a bylo to v 5:32, tzn, že by měl být na obzoru střed a celé by to mělo být zvednuté o refrakci. Podle SUNAH je refrakce 0,36°
http://pefr.net/053208_P1050402.jpg - čas 5:32:08
http://pefr.net/053224_P1050404.jpg - čas 5:32:24
Na prvním obrázku je Slunce skryté za mrakem, horní okraj Slunce se objevil v 5:32:24
Přikládám ještě výřez z mapy s kopcem Líska
http://pefr.net/Liska.png
ten charakteristický zub na severním úbočí je vykácený les - tam, co je označení vrstevnice 480 m

Sunah refrakci počítá takto (Fortran):
c-----------------------------------------------------------------------

c refrakce.f - Refrakce s malou presnosti.
c Miroslav Broz (miroslav.broz@email.cz), Aug 30th 2002

c-----------------------------------------------------------------------

real*8 function refrakce(h,p,t)

implicit none
real*8 h,p,t

c parametry: h ... vyska nad obzorem, [h] = rad
c p ... tlak vzduchu, [p] = hPa
c t ... teplota vzduchu, [t] = deg C

real*8 pi, deg, rad
parameter(pi = 3.1415926535d0, deg = pi/180.d0, rad = 180.d0/pi)
real*8 h0, p0, t0

h0 = h*rad
p0 = p
t0 = t
if (p0.lt.0.d0) then
p0 = 1013.25d0
endif
if (t0.lt.-273.15d0) then
t0 = 10.d0
endif

if (h.gt.0.d0) then
refrakce = 0.28d0*p0/(t0+273.d0)/tan((h0+7.31d0/(h0+4.4d0))
: *deg)*(1.d0/60.d0*deg)
else
refrakce = 0.d0
endif

cc jine, nepouzite vztahy; viz tmp/refrakce.plt
c if (h.gt.15.d0*deg) then

c else if (h.gt.0) then
c refrakce = p0/(t0+273.d0)*(0.1594d0+0.0196d0*h0
c : +0.00002d0*h0**2)/(1.d0+0.505d0*h0+0.0845d0*h0**2)*deg;
c else
cc refrakce pri horizontu
c refrakce = 34/60*deg
c endif

return
end
c-----------------------------------------------------------------------


Azimut 81° má ten druhý kopec. Mě to v julia.php počítá bez korekcí 80,89°

Ty dny byla ráno docela zima, bylo jasno a velmi výrazná rosa. Nevím přesně jestli to bylo ten den, ale v jednom z dní byla na hromádkách slámy, která ještě ležela na poli, jinovatka.

Jinak Ministr tvrdí, že refrakce je nevypočitatelná záležitost - mohu-li to tak řící - srvonával prý focené Krušné hory z Ondřejova, přes Prahu a vysílač na Žižkově používal jako měřítko - na různých fotkách je hřeben Krušných hor v různé výšce vysílače. Tvrdí, že rozhodující je vždy kvalifikovaně popsaná fotografie

J. Čihák (Středa 22. prosince 2010)  ⇑

Osa Mikuláše nemá zjevně nic společného se Sluncem a Měsícem. Možná míří k bodu na obzoru, kde vychází určitá hvězda v některý významný křesťanský den. Už dávno jsem uvažoval, že souhvězdí "Severní kříž" bylo pro křesťany důležité. Mohlo být tušeným obrazem Kristova kříže na noční obloze. Neznám však žádné křesťanské dogma o posvátném souhvězdí a tak mi nezbývá nic jiného, než zase spekulovat o hermetickém učení. K tomu mohu jen říci, že astrologie, náboženství a duchařina se stále prolínaly.

Možná je to předčasné, ale uvažuji o tom, že mnoho azimutů zůstane nevysvětleno a bude nutné hledat další možnosti. Už jsem se setkal s názory, že takzvaný Severní kříž, který je součástí souhvězdí Labutě, mohl určovat body na obzoru svými pomyslně protaženými rameny. Deneb, Sadir a další hvězdy kříže také mohly posloužit k určení bodů na obzoru a to pomocí svislic.
http://mladez.astro.cz/upload/clanky/nocni-obloha/minimum_o_hvezdach/obr.13-jarni_obloha.jpg


Ze slov azimut a axon lze vytvořit názvy Azimutaxon, Azimaxon, Azimax.