Jan Cinert (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Zohlednění a zpracování odchylek v létech mezi přestupnými roky se ukázalo jako časově náročnější. Omlouvám se, ale dnes to ještě zjevně nedodělám.

J. Čihák: Se Svojanovem jsme si nerozuměli. Měl jsem zato, že se jedná nejpozději o románský kostel, nebo že jsou známy takové zbytky a s nejstarší písemnou zmínkou. Můj názor je bohužel ryze pragmatický. Založení tohoto kostela bylo již ovlivněno tvarem terénu a vedle probíhající cestou. Podle fotek je to jistě kostel unikátní.

Já právě věřím lunárněsolárnímu principu při zakládání nejstarších kostelů. Nějak si nedovedu představit vytyčování v noci, když svítí hvězdy. No, jdu se do toho zase ponořit.

Franta (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Obdélníček na TOPO3, který představuje kostel ve Starém Svojanově má azimut 25°.
Ráno před východem Slunce, v azimutu kolem 30°, je Deneb začátkem prosince
http://pefr.net/Deneb_06-12-2011-06-34-27.png
je asi ale příliš nízko aby souhvězdí bylo vidět - ve směru pohledu se zdá terén docela převýšen.
Našel jste jiný heliakální východ Denebu?

Franta (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Že by zobrazení souhvězdí Labutě?
http://www.hrady.cz/data_g/8663/90512.jpg

J. Čihák (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Cinert: Zatím jsem neměl čas pátrat po něčem zvláštním v historii kostela. Jsou tam původní konsekrační kříže, ale ty byly ve všech katolických kostelích. Přehlédnout se nedá ani úzké okno v presbytáři, kterým byl zajisté vidět Deneb při odtržení "Severního kříže" od obzoru. Prohlédněte si fotografie.
www.hrady.cz/index.php?OID=8663&PARAM=2

Hvězdy nám neutečou, ale přesto se zamyslete nad zajímavými výsledky. Azimuty heliaktického východu hvězdy Altair jsou: Praha 76˚, Cařihrad a Řím 77,5˚, Jeruzalém a Betlém 79˚. Hvězda leží ve vrcholu přibližně rovnoramenného "letního trojúhelníku", který ukazuje jako šipka dolů. Symbolicky mi to připomíná Trojici-Otec, Syn a Duch. Možná si kdysi mysleli, že se Spasitel vrátí od východu hvězdy Altair a nikoliv od velikonočního východu Slunce nebo dokonce od východní strany, jak se to dosud vysvětluje.

zh (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Pisu z mobilu. Ufon tu nema signal, tak nashle kolem Silvestra.

Jan Cinert (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

J. Čihák: Názvy mi zní lépe a připadají výstižnější nežli např. Azimutor. Bude ale na autorech, Frantovi a Z. Homolovi, aby se rozhodli pro název. Můj produkt to není.

S hvězdami bych počkal. Kostel neznám, máte shromážděné údaje o historii kostela?

J. Čihák (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Program počítá oblohu od roku 1980, takže archeoastronomové si musí přimyslet precesi. Program také funguje na http://tornado.kai.tul.cz/brenner/index.php.

Kostel sv.Mikuláše ve Starém Svojanově směřuje ke hvězdě Deneb, když právě vyšel celý "Severní kříž". To je velmi zajímavé a překvapivé.

J. Čihák (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Cinert: Do názvu je možné zašifrovat kostelní osu, např. Eklexon, Castelaxon>Castelax.
Našel jsem prima hračku pro archeoastronomy.
http://hvezdnamapa.ic.cz/index.php

ZH (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Teoreticky v roce, kde je neshoda, by se měl použít azimut pro předešlý den, snad to říkám dobře.

Ale ještě neříkám hop, protože nevidím do té funkce, která v php převádí juliánské dny na datumy, obecně je bordel v tom, zda se juliánské dny počítají pro poledne, nebo pro půlnoc, a nevím, jak to počítá php, protože mi to přijde divné, ale to musím ještě prověřit.

Dřu, ne že bych tolik toužil pomoct konkurenci v hledání azimutů kostelů ;), ale nedá mi to; dokud ten La Manche nepřeplavu, nebudu mít klid ;). Jestli mé staré oči neotráví titěrný netbook a demence dovolí myslet, tak to snad do zítřka dokončím. Jestli tedy přežiju D jedničku, koukám že na Vysočině hustě sněží.

Udělám si tu poznámky: v php počítají juliánský den od půlnoci, juliánský a gregoriánský kalendář se shodují v r. 300, ne 325. Tím ale není řečeno, kdy se půlnoc 1.1. v juliánském kalendáři shoduje s půlnocí tropického dne, což by mělo být referenční datum, které musím najít. Toto datum je 1863 a 1962, kdy je vernal equinox v 02:30, přičemž podíl odchylky na 81 dní od 1.1. je 2:30. (http://ns1763.ca/equinox/vern1788-2211.html)

Tudíž se na to, co jsem napsal na začátku, nespoléhejte.

Jan Cinert (Úterý 28. prosince 2010)  ⇑

Dřete na tom. Jestli jsem to správně pochopil, tak nyní zatím použiji přirozené odchylky mezi roky 1 - 0 pro gregoriánský kalendář v prográmku.

ZH (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

No, pochlapil jsem se a udělal tabulku, o kterou jsem tři dny usiloval. Od ní je kousek k aplikaci do programu.
viz
Všimněte si roku 2010, kdy jsme se trápili tou odchylkou Lísky podle mě o den.

Budu tam mít netbook a zákaz sedět nad ním ;), ale tohle tam už asi dodělám. Ještě nevím, co s rokama před nikajským koncilem, přinejhorším to omezím od r. 325.

Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Já ty odchylky nějak jednoduše a orientačně zohledním, zatím se nejeví jako významné, ale mohlo by dojít i k rozporům, kdy přesnost bude potřebná.

Užijte si dovolenou a pokud se mi podaří dodržet slovo, tak se tam večer podívejte na internet, bude-li k dispozici.

ZH (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Předesílám, že ráno odjíždím na dovolenou a tudíž to nedokončím.

Jde o to, že např. okamžik rovnodennosti je během čtyřletého cyklu přestupných let každý rok o čtvrt dne posunut + ještě o asi 45 minut, které jdou na vrub 365,25-365,2422 dne. Resp. délka tropického roku se dá spočítat pro různé roky takto: $tropicalYear = 365.2421896698 - 6.15359*pow(10,-6)*$T - 7.29*pow(10,-10)*pow($T,2) + 2.64*pow(10,-10)*pow($T,3); (kde $T je den v jednotce juliánská století)

Tím se stane, že to jednou za čtyři roky přeleze přes půlnoc do jiného dne, ale ne pravidelně, viz výše. A trochu jinak je to o jarní rovnodennosti, letním slunovratu atd., a taky to vychází trochu jinak pro první leden. Proto myslím, že to nelze mechanicky vztáhnout k přestupným rokům. Ty si běží svým cyklem, v juliánském bez dalších kompenzací, v gregoriánském s kompenzací jednou za 100 let atd... A ten přírodní cyklus si jde víceméně pravidelně den po dnu po svém.

Tak jak to máme, vychází třeba letní slunovrat vždycky na 173. den, a tím je 3x 22. června a nato 21. června, to je, když přibude 29. únor. Jenže je tam těch 45 minut, které každé 4 roky přibudou a které jsou kompenzovány mechanicky jednou za 100 let v gregoriánském kalendáři a v juliánském vůbec.

Takže mně jde o to zjistit, v kterých prvních lednech jednou za cca 100 let se to ve skutečnosti stane. A v kterých letech je to odlišné od kalendáře.

Franta: ten vzorec je myslím ekvivalentní tomu s obliquity*cos(2*pi()/365*(den+10). Co mě ale štvalo, když jsem chtěl obarvit slunovraty a rovnodennosti, že tam byl jeden z těchto eventů stejný pro dva dny, např. stejná deklinace pro 21. a 22. června, myslím, že je to tak i v Julii, teď nevím pro který event.

Jan Cinert (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Přestupné roky měl již juliánský kalendář, jenže nepřesně, takže pozvolna narůstala odchylka od solárního času. Já jsem to pochopil tak, že v prográmku není čtvrtdenní posun kalendáře vůči solárnímu času, tedy i k azimutům východu Slunce, mezi přestupnými roky.

Franta (Pondělí 27. prosince 2010)  ⇑

Možná mi něco uteklo, ale v 10. století žádné přestupné roky nebyly. Výpočet azimutu je založen na rozpočtu maximální deklinace Slunce pro jednotlivé dny roku. Já jsem nakonec použil:
$d=deg2rad($deklls*sin(2*pi()/365*($den+284)));
počítám podle juliánského kalendáře, vypočítávám zpoždění a to posunuji proměnnou $den ($deklls je deklinace Slunce o letním slunovratu).
Při výpočtu zpoždění se spoléhám na PHP, který mi převede juliánské datum na gregoriánské - tedy se v juliánském kalendáři dopočítám v pohodě až do dneška.
To, že např. v roce 2008 nemám 31.12 jde na vrub algoritmu - prostě mám cyklus, který se 365x opakuje, stačí to upravit cyklus tak aby se zastavil až bude 31.12 podle juliánského kalendáře. Při převodu juliánského na gregoriánské datum PHP v gregoriánském kalendáři s 29.2 počítá.

Možná by stačilo pro přestupný rok upravit vzorec tak, že se 365 nahradí 366 a dopočte se proměnná $den tak aby sin závorky byl 1.
Stejně je to, dle mého soudu, asi nějaká aproximace jednotlivých denních deklinací Slunce.