ZH (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Trochu jsem testoval to zadávání azimutu a délky, zkuste třeba 59.1° - zatrhnout Google Earth. Uvidíte, že od hrobky sv. Václava se tímto azimutem dostanete přímo do kostelíku sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, který má i shodnou orientaci. Pokud byste celou linii posunuli o pár metrů severněji, bude směřovat od západního chóru baziliky ke kostelu sv. Václava ve St. Boleslavi, na druhou stranu protíná chór strahovské baziliky, i když se to nezdá (ona je na ortofoto hodně šikmo). Těch 59.1 není můj výmysl, Hilbert výslovně píše, že osa západního chóru Svatovítské baziliky je o 10.5° odkloněna od katedrály.

ZH (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Mimochodem, upozorňuju, na to, čeho jsem si na začátku nevšiml. V tom neuvěřitelně dokonalém programu Google Earth se k získání GPS souřadnic daného místa používá takový obří žlutý špendlík v zaměřovacím čtverečku s naznačeným křížem. Automaticky jsem se domníval, že je potřeba na kýžené místo umístit střed kříže a špendlík je jen ozdoba, ale ne, zaměřovacím bodem je špička špendlíku, která je při blikání čtverce chvilkama vidět.

Nemluvím o tom, že moje česká mutace GE vyplivne souřadnice s označením šířky S/J (sever/jih) a délky V/Z, ale sama tomu pak nerozumí, což je ostatně asi dobře, protože S je Sud.

Jan Cinert (Neděle 2. ledna 2011)  ⇑

Při korekcích a kontrole jsem v dříve uvedeném seznamu kostelů nalezl několik chyb. Kdyby na ně někdo narazil, tak se prosím nedivte. Ve výsledném článku to bude v pořádku.

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Franta - dík, to je super, dal jsem to tam.

Na té druhé stránce mají pěkně udělané linie na Google Maps ve stránce, ale bez javascriptu to zřejmě nejde. Když jsem hledal, narazil jsem i na tohle. Vyhýbám se javascriptu, protože Jan Č. ho nemůže použít.

Jan Cinert (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Z. H: Samozřejmě. Jde mi jenom o to, že nemohu a nechci, aby to ve výsledku vypadalo pouze jako moje zásluha. Výsledné znění pak budeme konzultovat.

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Já z různých důvodů o větší publicitu nestojím, když si to někdo najde na webu, tak OK. Trochu to kontrastuje s povzdechnutím, že to třeba nikdo nepoužije, vím. Kdyby to bylo na prodej nebo šlo o převratný objev, tak by to bylo jiné. Ostatně převratný objev chystám ;), vzniklo to jako vedlejší produkt při práci na tomhle. V podstatě se bojím závazků, které publicita přináší, v době, kdy už mě to dávno přestane bavit.

Můžu poprosit, abych nebyl uveden jako spoluautor, ale že pro výpočty byl použit mj. ten a ten program, tak, jak to je?

Franta (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

ZH: zkuste použít vzorce, které jsou na:
http://williams.best.vwh.net/ftp/avsig/avform.txt
http://www.movable-type.co.uk/scripts/latlong.html

Jan Cinert (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Jsem teď zahrabaný v korekcích a pak bych chtěl ještě přidat další kostely, ale nejsem dnes příliš v kondici. Potom, teď nejisto kdy, bych umístil článek s přidanými historickými souvislostmi s snad i obrázky na svůj web. Budete tam uvedeni jako spoluautoři a celý výsledek bude vám oběma k dispozici pro jakékoliv použití kdekoliv.

Rok a půl jsem se snažil o medializaci obsahu mé knihy a dalších poznatků uvedených na mém webu. V podstatě marně. Naposledy jsem takto oslovil redakci časopisu Vesmír (14. 10.), navíc s nabídkou vytvoření oponentních článků ke článkům M. Webera (2007) a J. Brůžka a V. Novotného (1997). Ani po urgenci redakce neodpověděla. Tuto marnou činnost jsem tímto ukončil, když často dotyčným nestojím ani za odpověď. To neznamená, že se o to nemůžete pokusit vy. Jenom bych snad počkal na výsledný článek na mém webu, aby záležitost byla co nejobsažnější.

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert:
Před nějakou dobou jsem sem dával obrázek, kde jsem porovnal svůj a AA náčrt (viz), sloupky východní krypty baziliky se zdají na obou náčrtech souběžné, o 7.1° ukloněné od osy katedrály, která má 69.6. Snažil jsem se kombinovat vlastní pozorování (vůči základům katedrály ap.) s různými náčrty podzemí v čele s Hilbertovým. Zda to opravdu geodeticky měřili v AA, nevím, doufám jo. Vzhledem k tomu, že jsem se tou zalomenou osou opravdu trápil, protože jsem dlouho nechtěl věřit, že by zalomená byla, tak jsem si dal záležet. Třeba je to zanedbatelné...

Franta: možná tam dám nějaká klíčová slova pro vyhledávače, ale víc asi pro propagaci neudělám...
Asi opráším svůj první záměr, jak vypočítat slunovrat, on je principiálně dobrý, ale nějak jsem to konil (s tím výpočtem tropického roku rok od roku). To, co tam teď je, je omezeno rokem -1000, a když se to jmenuje archeo... Kontaktoval jsem autora té tabulky, výpočet v js je uplatněn např. tady, vřele mi doporučoval publikaci, na kterou má odkaz u té tabulky. No, post scriptum, nechám tam, co tam je...
Vy máte s GeoCalc větší zkušenosti, nevíte, jestli by se z toho dal vytáhnout obrácený postup, tedy jedny souřadnice, azimut a délka by daly druhé souřadnice? To by bylo myslím užitečné, kml pro Google Earth vytyčit azimut čáry zřejmě neumí.

Franta (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

ZH: Gratuluji k dokončení a smekám před Vámi pomyslný klobouk za koncentrované úsilí, které jste tomu v posledních dnech věnoval.

Jestli to ještě někdy někdo použije bude asi taky odvislé od toho jakou program získá publicitu. Vídím to jako další krok učiněný za jednoduchým návodem jak spočítat azimut východu Slunce, který ve své knize uvádí Z. Ministr, a který je také někdy citován na internetových stránkách. Asi by to tedy chtělo vyvinout jisté popularizační úsilí.

Jan Cinert (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Z. H.: Projíždím upravený prográmek, někde bude korekce letopočtu, ale systém zůstává zachován. I teď bych pro stoprocentnost potřeboval trochu "zfalšovat" azimut baziliky sv. Víta :-) u které vycházím z Vašeho zaměření osy 62,5°. Není to vyloženě nutné, ale líbilo by se mi 62,8°. Můžete připustit takovou toleranci nebo je to vyloučené?

Výsledná podoba prográmku je vynikající a nemám vůbec žádné obavy, že by se dále nepoužíval. Naopak, koukám přes GE na viditelné vykopávky a postupně přidám do seznamu další kostely. Já ale jen ty viditelné, takže u ostatních bude aplikace na archeolozích a to i u v budoucnu nalezených kostelů. Kdyby měl někdo chuť a čas, může u některého kostela použít můj postup a nezávislé výsledky porovnáme. Dobře viditelná je třeba bazilika na hradišti u Mikulčic (48 48 13.09, 17 05 17.52).

Jan Cinert (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Nalezena anomálie. Podélný kostel Na Pohansku má azimut jen 45,5° (48 43 55.6, 16 53 49.5, 156 m, 843.2 m ve vzdálenosti 126.5 km). Přes poměrně velkou vzdálenost obzoru to asi refrakcí nebude. Možná první ovlivnění urbanizací, protože kostel je rovnoběžně s budovami dvorce, nebo ještě něco jiného?

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

Dělal jsem ještě pro klid svědomí nějaké pokusy s Lískou, teď už to odpovídá. Mj. i přízemní refrakce.
Takže, pokud někdo nenajde chybu, to považuju za hotové.
Teď ještě, jestli to ještě někdy někdo použije, když Jan Cinert je hotov ;). Ale zdolání Lísky je pro mě stejně hřejivé jako když někdo zdolá Everest, což taky pro jiného nemá celkem význam ;).

ZH (Sobota 1. ledna 2011)  ⇑

P.S. zatím je tam jirkaj tabulka, tak by program měl být nyní přesný. Zajímalo by mě, jaký algoritmus používá NASA v oněch horizons, pokud slunovrat počítá s vědomou chybou.

ZH (Pátek 31. prosince 2010)  ⇑

Franta: nakonec jsem to vymyslel elegantně, onu desítku (nebo 284) v základním vzorci nahradit přesným úsekem času od slunovratu či rovnodennosti k 1.1. Jenže výpočty slunovratu jsou různé, nejčastěji jako toto: http://www.beda.cz/~jirkaj/seasons/, ale NASA má tohle: http://aom.giss.nasa.gov/srvernal.html, což se dosti liší, hlavně po delším časové úseku (NASA tam o možné chybě píše.)
Já to počítal spontánně systémem jako NASA.
Nevíte o tom něco?