ZH (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Snažil jsem se být pečlivý a najít skutečnou ortomapu pyramid, protože Google Maps to kolmo nezabírají, našel jsem ji nakonec (starší, černobílou), ale teď znova ne; mám ji zkopírovanou v práci. Ale pyramidy nejsou ve stejné výšce, objektivy soudkují nebo poduškují atd, není jednoduché to ověřit. Na plánky se taky asi nedá spolehnout.

J. Čihák (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Franta: To je velmi zajímavé, pozorně si články přečtu.

ZH: Druhá řada se skládá z více hvězdiček, avšak nevím, jestli jsou takto vidět bez dalekohledu. Tomu možná odpovídá řada dalších pyramid.

Franta (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Orion z českých luhů a hájů.

Zajímavá je také zmínka o souhvězdí Panny v knize o katedrále v Chartres

J. Čihák (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

...a docela to sedí, vizmapa.

J. Čihák (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

V souhvězdí Orionu je druhá řada 3 hvězd, přibližně ve vrcholu rovnoramenného trojúhelníku.

ZH (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Náhodně jsem teď narazil v PC na srovnání velkých pyramid v Gíze a Orionova pásu (viz), které jsem si udělal po návratu z Egypta, byl jsem na rozpacích, jestli to mám uznat, nebo ne, když to není úplně přesné. Ale když Jan Č. upozornil na ty posuny hvězd... Ty jsem tedy neověřoval. Ale připomnělo mi to ty čtyři rondely u Kolína atd.

ZH (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Ten výpočet časové rovnice pro jiné epochy je neúměrně složitý vzhledem k tomu, že to programu samému nic nepřinese. Pokud bych měl někdy roupy, tak si tady dávám odkaz, podle kterého by to snad šlo: viz, js viz.

J. Čihák (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Autor článků Nejstarší historie rakety a Rozšiřování raket ve 13.století získal dobrý přehled o nejstarší historii raket. Starověké výjevy a znázorněné předměty je třeba posuzovat opatrně, ale to už je hodně vzdálené od Pražského hradu.

Jan Cinert (Pátek 14. ledna 2011)  ⇑

Já Vám mohu jenom držet palce, ale věřím, že to zvládnete. Také si myslím, že by se dalo trochu zvolnit. Já se snažím umě skládat věty do článku o kostelech a zároveň už myslím na Klanění tří mudrců. Přitom mám tak rád, když se nejprve dodělá jedna věc a pak se rozdělá druhá. To ani nemluvím o dalších rozdělaných záležitostech.

Jestliže je opravdu Venušina nevěra něco určující, tak k úplné konjukci nemuselo dojít. Nevěra je něco nepatřičného a oproti legitimnímu svazku nedokonalého. Zaujalo mne, že motiv Klanění mudrců při zrodu Slunce je vlastně již na té akkadské pečeti z let -2300 až -2200 a zároveň zde je přítomen Mars s Venuší. Proto by celá záležitost blízké konjukce Venuše a Marsu mohla být velmi stará, včetně spojení s příchodem Spasitele. No ale to chce v klidu dořešit ze všech úhlů pohledu.

ZH (Čtvrtek 13. ledna 2011)  ⇑

To nové planetárium jsem podcenil, je v něm perfektní, že když myší označíme jakoukoliv položku data a hodiny a stiskneme šipečku vedle, krokuje to plynule po rocích, měsících ... až minutách, a tak můžeme vypozorovat, kdy se planety k sobě blíží a pak podrobnějším krokováním najít konjunkci. Ta konjunkce Venuše a Marsu neproběhla, planety byly jen blízko sebe. Zato ona absolutní konjunkce dvou nejjasnějších "hvězd" Venuše a Jupitera, navíc v souhvězdí Lva (které Starý zákon asociuje s židovským národem) blízko hvězdy Regulus identifikované prý s královstvím, se zdá mnohem zajímavější. to mám z onoho odkazu. Problémem je jen údajné Herodovo úmrtí v roce 4 BC, byť jsou názory, že to bylo v r. 1 BC.

Bohužel mám, doufám už naposled, zamotanou hlavu, protože jsem sice vyřešil problém se Sluncem, nesedícím na rovníku oné hvězdné mapky, vyřešením rovnice času, ovšem nenapadlo mě, že ta je pro různé epochy jiná v závislosti na obliquity aj. a zatím nevím, jak ji upravit pro ony vzdálenější epochy. Podotýkám, že výpočet Azoru je dobrý, ale protože data do mapky přenáším pomocí středního slunečního času přepočteného na UT (jinak to do programu zadat neumím), k čemuž je třeba počítat rozdíl mezi pravým a středním SČ pomocí oné rovnice, nesedí to. Mám panickou hrůzu, že nějaký rozumbrada řekne po vzoru tamtoho, o kterém kdysi Franta mluvil, že je to pěkné, ale přesnost je nulová :).

Jan Cinert (Čtvrtek 13. ledna 2011)  ⇑

Franta: To není ucho/uši ale roh/rohy a vyjadřují protiklad oproti bezrohému lvu. Ten výjev je oblíbenou, byť nevím proč, stylizací ve které blíženci zabíjejí své zvířecí protiklady, lva (Světlo) a rohatce (Stín). Na "raketovém" vyobrazení se pro nízkou kvalitu nic s jistotou rozhodnout nedá.

Jan Cinert (Čtvrtek 13. ledna 2011)  ⇑

Ještě jsem zapoměl dříve napsat, co mě napadlo, když jsem psal Frantovi svůj výklad tohoto. Vlevo by podle mne měl být Enlil, který, ale rovněž podle mne, by měl být "úterním" Jarním válečným bohem. Čili řeckým Aresem se kterým byla Afrodita nevěrná a římským Martem. Tím se obloukem zase dostáváme k již zmíněné blízké konjukci Venuše a Marsu v roce 2. Kdyby "někdo zběhlý" měl chuť a čas, mohl by prověřit, jak to s takovou konjukcí za slunovratu při východu Slunce bylo dříve před rokem 2? Tedy je-li to jednoduché. Už jsem zmínil nápad o případné možnosti datovat vznik některých mýtů právě na takových konjukcích. Ovšem to by byl běh na podstatně delší trať nežli azimuty kostelů. Pořád je tak trochu ve hře i rok údajného narození Ježíše v roce 2. Obchod Marie do Betléma kvůli sčítání lidu vyhlášeném v roce -8 a vložení příběhu do Herodesovy vlády -37 až -4, by pak bylo pozdější osmiletou mýlkou. Celá astronomická podstata mýtu by mohla být daleko starší.

Franta (Čtvrtek 13. ledna 2011)  ⇑

Mne zaujal ten ušatý tvor (tedy to hlavou dolu vpravo od letní bohyně) protože podobné zvíře je i tady

Jan Cinert (Čtvrtek 13. ledna 2011)  ⇑

Franta: Došlo trochu k mýlce. Rachejtle, alias rýč, je až v dalším odkazu. Nejsem Děd Vševěd a ani si na něho nechci hrát, ale podívejme se ještě na scénu s praporem, alias raketou. To není jedna souvislá scéna. Zleva je stylizace spořádaných blíženců, následuje Letní bohyně, pak zápas blíženců nebo svržení/zabití časového héroa následujícím. Pak následuje mocnější héroi na voze, přičemž přítomnost vozu je doklad aktualizace staršího mýtu. Je to obrazová zkratka nějakého mýtu v podobě odpovídající době vzniku "ilustrace".

Franta (Čtvrtek 13. ledna 2011)  ⇑

Pokud v té scéně s rachejtlí něco fouká, tak by to mohly být čtyři větry, které patřily Mardukovi a tedy foukaly s ním a ne proti němu:

Enúma eliš:

Od svého děda dostane Marduk dvojí božství a čtyři větry. Anu také stvoří prach a vlny, které poháněny větry ruší Tiámat.

Marduk získá moc od bohů osudu. Je stvořeno souhvězdí zvěrokruhu a Marduk ho jako důkaz své moci zničí a poté znovu stvoří pouhým slovem. Marduk si vytvoří svoji zbraň, luk, udělá síť a vezme své větry. Poté pozvedne potopu a svým vozem, doprovázen atributy boje, vyrazí do bitvy. V ní Tiámat spoutá sítí a zbaví ji života. Její vojsko rozdrtí, Kingua zajme a pošle ho do podsvětí, při čemž mu odnímá Tabulku osudu. Nyní Marduk může započít svou stvořitelské dílo a z Tiámat vytvoří nebesa a oceány. Nad nebem si postaví nové sídlo nazvané Ešarra.

ZH: on v monoteismu není nejvyšší bůh nikdy sám, takže interpretovat by se vždycky asi něco dalo