ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel :
Pokud je osa presbytáře odkloněna od hlavní osy kostela, toto odklonění představuje Kristovu hlavu skloněnou na kříži.

http://www.kpufo.cz/wuh/a_2.htm

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Asi něco jako useknuté hlavy vyvěšené v koších na věžích...

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Dobrý postřeh s tím začátkem dne večer, ač to vím, neuvědomil jsem si, že to posouvá datum.

Když jsem se zajímal o chrliče a podobné plastiky na gotických chrámech, vyrozuměl jsem, že jsou to takové skalpy pohanských démonů, které vítězící církev vystavuje na odstrašení, i když jsem to takhle výslovně nikde nečetl a jistý si tím nejsem.

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák:
díky za ten odkaz kde je Juno s laní.

Co to má ten anděl s "jedním křídlem" , na tom odkazu ze Santa Maria, pod sebou? Zajímavé je také zarámování "SOLa" - to skoro vypadá jako kruh s pentagramem postaveným na vrchol.

J. Čihák (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Tady je podobné Slunce a Měsíc jako v Santa Marii.

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

J.Čihák:
Millstatt
Měsíc
Slunce

J. Čihák (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Španělský kostel Santa Maria Quintanilla de la Vinas. Oblouk, Slunce a Měsíc.

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Ještě pár poznámek z Wikipedie

Židovský kalendář počítal dny od západu do západu Slunce nebo od soumraku (když se objevily tři hvězdy druhé magnitudy). Tento způsob byl pak převzat i křesťanskou církví, která počítala den od nešpor.

Damašský dokument, jehož kopie byla také nalezena mezi svitky od Mrtvého moře, stanoví s ohledem na zachovávání Sabatu že, Nikdo se nesmí v pátek zabývat jakoukoli prací od chvíle, kdy sluneční disk stojí nad obzorem ve vzdálenosti rovnající se svému průměru, z čehož zřejmě vyplývá, že klášterní společenství, zabývající se touto prací, uvažovalo s koncem dne krátce před západem Slunce.

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Když se u nás ve středověku začínal den navečer, a úplněk NASA spočetla na 20.11. 22:41, tzn, že úplněk vlastně podle středověkých představ připadá na 21.11. Slunce tedy vyšlo "za úplňku"?

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

P.S. Je teda fakt, že v tom roce 1344 odpovídá azimut katedrály prvnímu novoluní po Velikonocích, tedy tomu prvnímu srpku (viz) ;).

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

No, toho dne převzal Arnošt pallium, což mu zřejmě dalo oprávnění světit, jestli tomu dobře rozumím, hned posvětil litomyšlského biskupa a položil základní kámen (viz).

Franta (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

podle
http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phases1301.html
1344 - Nov 20 22:41
byl úplněk

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

P.S. Tím, že baziliku sv. Víta vyměřoval amatér (Spytihněv) by se dal vysvětlit její atypický azimut.

ZH (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

To je zajímavé, jak jednoduše bylo možno zatmění předpovědět, možná i pro delší časové úseky, nicméně ten rozptyl východu Slunce/Měsíce by měl být oněch +-5° azimutu, resp. možná o nějaký stupeň víc vlivem sklonu ekliptiky proti obzoru.

To je otázka, kdo rozhodl o ose chrámu. U baziliky sv. Víta píše Kosmas výslovně, že chrám vyměřil v r. 1060 sám Spytihněv. Základní kámen ke katedrále sv. Víta byl položen 21.11.1344 Karlem IV., arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a Janem Lucemburským v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství (30.4. téhož roku).
Románské kostelíky asi nestavěly žádné specializované hutě, baziliku už asi jo, gotické katedrály určitě. Zednáři se odkazují k těmto stavitelským cechům, počínaje Šalamounovým chrámem.
V rozmezí mnoha staletí se kostely stavěly stále v podobném směru. Výjimkou je např. ústavní kostel v Bohnicích, který o výjimku z urbanistických důvodů musel žádat už nevím přesně jaký církevní úřad, tedy dodnes je nějaký kánon.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. ledna 2011)  ⇑

Franta: Mám stejný pohled. Myslím si, že k náhlým změnám nedocházelo a vývoj byl pozvolný, kdy se staré prolínalo s novým.

Z. Homola: Všiml jsem si takového postavení fází snad někdy v létě. Včera v noci bylo vidět, že Měsíc v úplňku míří k jihozápadu a měl by tam za úsvitu dorazit. Takže i v zimě by to tak, alespoň někdy, mělo být. U zakládání kostelů bych spíše vycházel z toho, že je vytyčovali lidé vázaní na vlastní výstavbu kostela. Biskup prováděl až vysvěcení. Nikdy jsem se nezajímal o Svobodné zednáře, připadalo mi to příliš záhadologické a odrazoval mne ten názorový a neujasněný balast kolem nich. Jejich předchůdci by mohli být těmi, kdo zakládal kostely podle "tajemných" praktik a jejichž znalost si uchovávali pro sebe.