J. Čihák (Čtvrtek 21. července 2011)  ⇑

Pokud by přes pražské území vedla stará cesta, potom by také musela existovat nová cesta a musel by se rozlišovat brod na staré cestě a brod na nové cestě. Název Prahy tedy může mít původ v potřebě rozlišit dvě cesty a dva brody, které se nacházely blízko sebe. Pra Ga je doslova “postaru chodit“ a z toho podle mého názoru mohl vzniknout název návrší, přes které se chodilo jako zastara. Nemyslím si, že starou cestu pojmenovali Praga. Ta byla stále jen starou cestou, které se mohlo obecně říkat starocesta. Pojmenování se týkalo vrchu Opyše nebo dokonce celých Hradčan a Malé Strany.

Název Volga mohl vzniknout z volské stezky, která vedla podél řeky. Vol Ga – volové jdou. Ovšem taková stezka, která by vedla po březích řeky Volhy, není známa.

ZH (Úterý 19. července 2011)  ⇑

Dobrý nápad. Mohlo by to být taky per-ga - přechod (řeky).

J. Čihák (Úterý 19. července 2011)  ⇑

Našel jsem několik informací, které mě znovu přivedly k úvahám, že Prahu je možná správnější dělit na Pra-ga a nikoliv na Prag-a.

“Slovo hora vzniklo z Ga Ra - jít ke Slunci.“
“Slovo sága vzniklo ze Sa Ga - bílí jdou, název staroskandinávské pověsti o životě a stěhování bílých národů.“
“Slovo ga ve staroslovanštině a staroárijštině znamená pouť, cestu a pohyb, proto je noga/noha orgán realizující pohyb. Starý výraz terigať původně znamenal dopravovat se na dlouhé cestě.“

Už dříve jsem zde napsal, že slovo praga mohlo znamenat stará cesta, starocesta. Nyní si myslím, že postaru jíti nebo stará cesta se řeklo Pra Ga a osídlení u této cesty pak mohlo dostat název Praga. Došlo by tedy ke spojení slov.

ZH (Sobota 16. července 2011)  ⇑

Také vítám Petra Krále a ten rozbor se mi líbí.
Jak si zde může každý všimnout, jsem starej šťoura, a tak zkusím namítnout, že basilika v architektonickém smyslu slova (hranatý kostel atd.) je možná až relativně novodobý termín (pro církevní budovu), s jistotou to nevím. Nicméně v raném středověku se to myslím chápalo jako významný kostel nadaný zvláštními právy, nejčastěji sídlo biskupa. Těžko říct, jaké označení se v Praze pro Víta, jakožto biskupský kostel, používalo, třeba pro odlišení od méně významných kostelů.

Jan Cinert (Sobota 16. července 2011)  ⇑

V předchozím příspěvku jsem to popletl. "Byl a je" se týká kostela sv. Petra na Budči, který stále existuje.

Jan Cinert (Pátek 15. července 2011)  ⇑

Petr Král: Váš souhrn výrazů pro kostel v Kristiánově legendě je výborný počin. Před lety jsem si všiml, že se tam používá "basilica" pro rotundu sv. Víta, ale neviděl jsem v tom zřetelný důvod pro mé přiklonění se k dřívějším datacím legendy do počátku 14. století. Stejné je to i s "byl a je" u zmínky o kostelu sv. Klimenta na Levém Hradci. Ať žil Kristián v jakékoliv době, "byla a je" i rotunda sv. Petra na Budči, takže se podle toho jeho doba určit nedá.
Otázkou je i to, zda Kristiánovy různé výrazy pro kostel nejsou důsledkem toho, že kompiloval z více zdrojů a rovněž pro stylizaci textu je výhodné výrazy obměňovat. Nicméně je jeho používání obměn opravdu podezřelé a Váš souhrn přínosem.
Vím, že nemohu své výklady někomu vnucovat, ale přesto je např. vyloučené, aby Bořivoj postavil kostel sv. Klimenta na Levém Hradci a aby byl ve Staré Boleslavi kostel sv. Kosmy a Damiána. Zkáza hradiště Stará Kouřim je archeologicky doložena kolem roku 950, následně byla opevněna Libice a na ní dosazen údělník Slavník. Stará Kouřim potom nemohla být součástí přemyslovské domény již v letech 930 - 940.
V každém případě je Váš vstup do této diskuze vítaný, pokud si dovolím takto za ostatní a zejména ctěného majitele webu Z. H. :-) a je vidět, že datace Kristiánovy legendy je stále živou záležitostí.

Petr Král (Pátek 15. července 2011)  ⇑

Dovolil bych si upozornit na můj text na www.kristian.webzdarma.cz. Týká se datování legendy Kristián v souvislosti s chrámem (rotundou) sv.Víta.

J. Čihák (Pátek 15. července 2011)  ⇑

Znovu jsem našel názor, že “praga“ je všeobecné označení vyvýšeniny blízko brodu. Myslím, že Slované tak mohli odlišovat prag v řece od pragu-terasy na břehu.

Jan Cinert (Středa 13. července 2011)  ⇑

Práce Libora Elledera je výborná, děkuji za podnětné upozornění. Zde je na ní opravený odkaz.
Mám-li to zatím shrnout, tak povodeň roku 1157, která měla strhnout údajný dřevěný most přes Vltavu, je zcela vymyšlená. Totéž platí pro povodeň roku 1002. Křížek na zámecké skále v Děčíně, který má označovat výšku hladiny v roce 1118, pochází asi z 16. století, čímž je nedůvěryhodný. Byť se uvádí, že by mohl být vytvořen podle nedochované informace. To mi připadá jako hodně přitažené za vlasy. Obzvláště, když by pak byla mezera v záznamech až do roku 1342.

ZH (Úterý 12. července 2011)  ⇑

Koukal jsem pomocí Google, tak ještě upozorňuji na Elledera a Havlíka.

J. Čihák (Úterý 12. července 2011)  ⇑

Málokdo napíše např. toto: “Poslední dřevěný most byl zničen snad povodňovou vlnou Vltavy někdy v roce 1157. A pak byl postaven první most kamenný, Juditin, jenž byl založen snad roku 1160 a dokončen byl za dvanáct, možná čtrnáct let.“ Většinou to bývá tak, že jeden napíše líbivý článek s nepravdivými údaji a ostatní je opisují nebo rovnou celý článek kopírují. Pak se zdá, že údaje jsou zaručeně přesné.

Jan Cinert (Úterý 12. července 2011)  ⇑

Zmíněná diplomová práce je skvělý úlovek. Moc děkuji za spolupráci. Z klimatologicky zjištěného vlhkého období roku 1002 asi pochází "zaručený údaj" o povodni v tomto roce. O povodni roku 1157 tam ovšem není žádná zmínka.
V kap. 4.1 je v tab. 2 zařazena povodeň roku 1118, navíc s číselnou chybou. Nejstarší záznam výšky hladiny na zámecké skále v Děčíně je ale až z roku 1432. Jak tedy někdo (Krolmus ?) došel k přesnému zjištění výšky hladiny roku 1118? Pouze Kosmas uvádí "vystoupala přes 10 loktů nad most", přičemž se neví jak byl most vysoký. (Bude o tom v mém připravovaném článku.) Opět se tam uvádí zaručený přesný údaj, který není vůbec pravdivý, navíc s odkazy na odbornou literaturu. Úžasné :-).

J. Čihák (Úterý 12. července 2011)  ⇑

V diplomové práci Největší přírodní katastrofy na území českých zemí za posledních 1000 let, 4.9 Hladomory, jsem našel zajímavou informaci, která možná souvisí s povodní v roce 1002.
“Druhé tisíciletí nezačalo radostně. Jedenáctileté vlhké období 1002 – 1012 způsobilo neúrodu. Navíc se jednalo o období politických sporů. V důsledku deštivého období a poničení zasetého obilí na zamokřených polích vypukl hladomor. Nejhoršími roky tohoto období byly rok 1002 a 1009.“

Jan Čihák (Pátek 8. července 2011)  ⇑

Bugské prahy na Ukrajině mohou být příkladem. Podobné prahy ze štěrku a balvanů mohla v Pražské kotlině vytvářet i rozvodněná Vltava.

Jan Cinert (Čtvrtek 7. července 2011)  ⇑

Například zde se s jistotou tvrdí, že jsou doložené povodně roku 1002 a 1157. Prošel jsem středověké kronikáře a žádný z nich o tom nic neví. Mám pocit, že jisté tvrzení asi vzniklo z moderních domněněk. Nevěděl by někdo něco ze starší literatury? Například Hlavsa - Vančura: Malá Srana (1983) uvádějí rok 1157, ale bez doložení.