Jan Cinert (Čtvrtek 18. srpna 2011)  ⇑

Franta: Výborně jste to vysvětlil. Předhradištní ostroh s rotundou je tedy podle toho také příliž ostrý na to, aby si s ním model poradil. Všimnul jsem si, že na Geoportálu jsou jinak i vrstevnice.

Geodézie Podyjí to bude mít správně. Rotunda je totiž ještě na skalním výchozu vysokém asi 5-6 m a my jsme tu porovnávali různé výšky severně od rotundy, protože bylo jasné, že žádný mapový podklad s výchozem počítat nebude. Jak je vidět, tak i relativně plochý okolní ostroh je problém.

Důvod natočení map já už vůbec nevím a ze školy si nic nepamatuji. Ale asi to souvisí s promítnutím zaoblené plochy na kvadratické mapové listy, čímž zřejmě neuvádím žádnou novinku.

Franta (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

To zatím nevím.

Dobral jsem se ale, po konzultaci s jedním čerstvým geografickým bakalářem, asi k tomu jak je to s tou Lískou. Vektorová mapa je složena z jednotlivých vrstev. V jedné vrstvě mohou být třeba kóty označující vrcholy, v jiné třeba vrstevnice - tyto objekty je možné chápat jako vstupní data. V jiné vrstvě je pak něco, co můžeme označit jako matematický model terénu - tedy vypočtená plocha, která supluje povrch zeměkoule.V mapě jsou pak vrstvy naskládány na sobě.
U kopce Líska lze na vrcholu, vedle kóty 534.22, vytvořit trasový bod, který má 511m. Stejně tak bod, který je vytvořený mezi vrstevnicemi 520 a 530 má zase 511m. Kopec je docela špičatý kužel a matematický model, kterým je aproximován terén prostě nedokáže vytvořit tak ostré lokální maximum aby odpovídalo skutečnosti, jemu vyjde to lokální maximum 511m - pro lepší výsledek by asi musel být použit výpočetně náročnější model. Na místech, kde není žádný předefinovaný bod si program pomůže tím, že převezme hodnoty z vrstvy odpovídající modelu.Když je bodů málo a jsou vhodně zkominované (model x reálná data), mohou asi vyjít lokální nesmysly.

Trochu vada na kráse je, že geodetům z Geodezie Podyjí s.r.o. vyšla jiná nadmořská výška, než ta, která je uvedena u rotunty jakožto trasového bodu (tedy pravděpodobně převzatá z jiného geodetického měření, možná i z jiného modelu). Tady je pak asi na místě diskuze, která hodnota je správná.

ZH (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

Mimochodem, nevíte, PROČ jsou ty katastrální mapy natočeny? Svoji původní lichou domněnku jsem raději smazal, aby nebyla v textu pro ostudu. Magnetickou deklinací to asi taky nebude. Ale zdá se, že poledníky katastrální sítě a zeměkoule se kryjí v těžišti Rakouskouherské říše, tj. někde v Budapešti. Pak je otázka, zda náklony se postupně zvyšují, nebo jsou všude v Čechách stejné, na Moravě jiné, ale stejné atd. Nikde jsem k tomu neviděl komentář.

Jan Cinert (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

U zakreslení půdorysu použili S - JTSK, takže je opravdu otázka, zda se jedná o azimut v trigonometrickém systému, nebo reálný azimut. Zkusím jim ještě napsat o tomto.

Franta (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

A podle knihy KONEČNÝ, Lubomír Jan: Románská rotunda ve Znojmě je osa rotundy odkloněna k severu o 16,5°, tedy je azimut 73,5° - jako zdroj dat o astronomické orientaci je uveden RNDr Jiří Mareš z Fyzikálního ústavu AV ČR Praha.

ZH (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

PSS: u moravských map je odchylka menší, snad 2,6°, podle tohoto náčrtku.

ZH (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

PS: změřil jsem na GE azimut osy rotundy a vyšlo mi 70°, dříve jsem to nezkoušel. Otázka je, zda těch 7-8° navíc není zase ta proklatá odchylka katastrálních map. Jak jste došli k těm 73,5°?

ZH (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

Ještě se té firmy zeptejte na metodiku zjištění azimutu, ono to vypadá vznešeně, když je to na setiny stupně, ale třeba je to podle buzoly...

J. Čihák (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

ZH: O slově hledví (hleděti a věděti) už jsme tady diskutovali. Dokonce jsem někde četl, že název Hledvý vznikl přesmykem ze slova výhled.

Cinert: Už A.Profous psal, že Ládvý znamenalo vrch ledvinný, totiž ledvinové podoby. Nevím, jak na to přišel, viz mapa s vrstevnicemi.

Jan Cinert (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

Zakládání kostelů: Jde právě o to, že posvátné vytyčení kostela asi bylo prvořadé, nikoliv možnost dokončit stavební etapu do zimy. Jenom pro zpřesnění: základní kameny se pokládaly od 12. století, tedy od doby, kdy je již nutno počítat s případným odklonem od vytyčování podle azimutu východu Slunce.

Jinak bomba se znojemskou rotundou. Z firmy Geodézie Podyjí (od nich je ten výškopis rotundy) mi ochotně poslali půdorys s azimutem 77,49°. Dosud se publikoval 73,5° a 75°. Zatím nemám čas to vyhodnotit, ale zkusil jsem se ještě dotázat na ty rozdíly ve výškách u rotundy. Tak uvidíme. V každé případě je jasné, že s převzatými starými azimuty je nutno pracovat opatrně.

ZH (Středa 17. srpna 2011)  ⇑

Štěpán - myslíte-li vídeňský - tuším se tam překrývají tři možné motivy - Vánoce, sv. sv. Štěpána a zimní slunovrat, asi to bude podobná výjimka, jako bazilika sv. Víta, resp. nemáme zmapováno, jak jsou orientovány rakouské kostely. Pochybuju, že by začali kopat základy na Vánoce, základní kámen však postavit mohli. Jaké byly obřady při zakládání staveb za raného středověku, tuším nevíme, je známo, že základní kámen katedrály sv. Víta položili Karel, Jan a Arnošt...

Biologický kompas - proto ten New York ;), ale třeba se to dá vygooglit.
Nemyslím, že byste podvědomě vnímal sklon Slunce, jsou základní biorytmy, jeden tuším 25 hodinový další z hlavy nevím, které jsou synchronizovány cyklem den - noc na 24 hodinový (při dlouhodobém experimentálním pobytu v jeskyni ap. dochází k desynchronizaci cyklů, které se vrací k původním hodnotám a psychickým a somatickým poruchám). Když je okurková sezóna v novinách, píše se o jakémsi tuším Rusovi či Rusce, který kdykoli byl tázán, uváděl čas s přesností na vteřinu, zdroje ovšem neuváděly, jaký čas uváděl, zda místní sluneční, místní střední čas, či pásmový čas.

Jan Cinert (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Bazilika sv. Štěpána byla také založena na jaře, nebo jim zamrzl kompas? :-) Biskupové nezakládali kostely, ale vysvěcovali je postavené. Samotné postavení kostela bylo z promyšlené vůle světského stavebníka, který si na stavbu zjednal lidi znalé příslušného řemesla.

U Davlic se zapomenulo na biblického Davida, který byl protějškem Saula. Jejich obdobami jsou Achiles a Patrokles a naši Neklan a Tyr. Saul je Světlo podle Slunce a David je Stínem (*tap/dav).

Lidé v sobě nemusí mít chemickou střelku ukazující k severu. Může se jednat o podvědomé vnímání strana ze které přichází světlo a teplo, tedy jihu. Na opačné straně je sever. Uvnitř budov také ztrácím orientaci ke světovým stranám, takže to může být tím. Já zase většinou když se podívám na hodiny, tak zjistím že je tolik, kolik jsem si myslel, že je. Což je asi způsobeno nevědomým vnímáním sklonu Slunce. Na podzim pak bývám časem často zaskočen.

ZH (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Nevzal byste onu známou z vědeckých důvodů do např. New Yorku, kde je t.č. deklinace -13°?
Zajímavé, že já se ve volné přírodě intuitivně orientuji vůči světovým stranám bez problémů, ale třeba v podzemních garážích mě jímá hanba před ženskejma, nevím, nakolik se tam uplatňuje magnetické pole Země, Faradayova klec, elektrická vedení, či jen zrakem postižitelné vjemy.

Franta (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Já bych tomu i věřil.
1. nedávno proběhla internetem vlna článků, viz třeba:
http://technet.idnes.cz/lide-maji-v-tele-chemickou-strelku-ukazujici-k-severu-sesty-smysl-1cp-/veda.aspx?c=A110621_214530_veda_mla
+odkaz na originální článek
http://www.nature.com/ncomms/journal/v2/n6/full/ncomms1364.html

2. mám známou, která na požádání ukáže směem k severu. Její mávnutí ruky směrem k severu se až trapně shoduje se severním směrem.

ZH (Úterý 16. srpna 2011)  ⇑

Inu, tehdy lidé ještě neměli tak zakrnělé šišinky, byli na tom možná jako husy šedé, které mají v pineální žláze krystalky železa, kterými prý řídí dálkové lety podle magnetického pole. Zejména slepci, kterých tehdy bylo jistě víc než dnes, byli senzitivní na směr k východu. Někdy se ale halt bodli, za slunečních magnetických bouří, které dnes dovedou vyřadit dálková elektrická vedení.

Ale vážně (:-)): Kostely se jistě zakládaly na jaře, kdo by nějakou stavbu začínal jindy, jaro rovnalo se Velikonoce. Jenže určit první jarní úplněk nebylo snadné, někdy se to o měsíc prošvihlo nebo předběhlo, zejména když byly ranní mlhy a mračna nebo osoba zodpovědná za pozorování Slunce během zimy umrzla či zemřela hlady, taky byly jarní vody, biskupové se zdrželi u brodů nebo naopak spěchali na další štaci, byl to pěknej zmatek.