ZH (Středa 7. září 2011)  ⇑

Ještě doplním, že pokud se pohybujeme ve výšce 544 m.n.m., pak na vzdálenost 59 km přibude pouze 4,2 m oproti nulové nadmořské výšce. Ostatně GE ukazuje o 30 m méně, ne více, než WGS84. Diference by mohla vzniknout při nějakém interním zaokrouhlování a převodu ze stupňů na setiny či opačně, dále pak tím, zda výpočet WGS84 kalkuluje se středním průměrem Země, nebo s místním, diference mezi rovníkovým a poledníkovým průměrem je 43 km, což je zhruba 100x více než těch popsaných 544 metrů, což by cca odpovídalo tomu rozdílu 30 m.
Tudíž by asi GE a Mapy.cz byly nejpřesnější, co se týče vzdálenosti, GE uvádí, že používá WGS84 model pro souřadnice, nicméně se zdá, že pro azimut používá kulový model. Takže pro přesný výpočet azimutu je asi třeba použít ten CGG v základním režimu a nezapomenout zatrhnout East místo defautlního West. Sice by se asi pro A°zor dalo sehnat WGS84 model nebo ho obšlehnout z CGG, ale nemám na to ani morálku, ani energii...

Jan Cinert (Středa 7. září 2011)  ⇑

J. Čihák: Já bych pozdním místním pověstem moc nevěřil. Takhle se nechali nachytat historici tím, že rotundu na Levém hradci měl zase postavit kníže Bořivoj. V Nebušicích měl být hrad kněžny Libuše, která z něj volala na bušícího kováře: Nebuš! Ta rotunda stojí vzhledem k terénu na přirozeném místě a byla součástí dvorce. Nemá tedy vztah k pohanské svatyni a liniím k obzoru. Krosina - krásná je nějaká naivní etymologie. Primární význam jmenného kořene je "krýt", a tak by Krosina měla být zakrytá, tedy chlupatá a tmavá. Teprve podle "kraska" (barva), která původně zakrývala, se význam posunul na "krásná". Takže i takhle je to pozdní záležitost.

Ty rozdíly ve vzdálenostech v praxi naštěstí nic neznamenají při tak vysokých hodnotách a na štěstí pro mne do toho zas tak nevidím abych si tím lámal hlavu :-). Horší jsou rozdíly v azimutech.

Z. Homola měl před časem připomínku, že u mého článku o rotundě sv. Víta by měl být závěrečný souhrn. Tehdy jsem to odbyl doplněním v několika bodech. Teď jsem si udělal čas na lepší, delší a doplněné zpracování formou "přístupnou široké veřejnosti", jak se to nazývá. Jako obvykle jsem se nemohl vyhnout rýpání do "uznávaného výkladu". Já za to ale nemohu, je to všechno tak propojené...

ZH (Úterý 6. září 2011)  ⇑

Ten azimut Rondel Byseň - sedlo Bezdězu má na Google Earth stejně jako A°zor - 55.27°, ale vzdálenost je stejná jako na Mapy.cz - 58.789 km.

Great Circle Calculator ukazuje na modelu WGS84 55.338° a 58.809 km.
Na sférickém modelu ukazuje 55.265°a 58.638 km.

Zdá se, že A°zor používá model FAI sphere (script na výpočet jsem převzal), tj. 55.265° a 58.678 km.

Zatímco Google Earth používá pro azimut zřejmě sférický model (toho jsem si všiml dávno) pro vzdálenost bůhvíco, možná na modelu WGS84 (nebo kulovém?) kalkuluje s nadmořskou výškou, která přidává pochopitelně metry vůči modelu, který počítá s mořskou hladinou.

P.S. opravil jsem chybu v A°zoru, kdy bylo chybně zatrženo políčko azimut, byť byly vyplněny v Cíli souřadnice. Tím se zobrazila chybná spojnice na GE, GM a GPSV. Pokud by to ještě blblo, tak mě upozorněte.

J. Čihák (Úterý 6. září 2011)  ⇑

Zjevně bude lepší posunout místo legendárního pohanského kultu k jihovýchodnímu okraji obce, na výběžek vrstevnice 350 m. Zlepší se výhled na vrch Ládví.

J. Čihák (Úterý 6. září 2011)  ⇑

Legendy a mýty?
V Přední Kopanině stojí rotunda sv.Maří Magdaleny. Podle legendy ji měla založit sv.Ludmila na místě, kde pohané uctívali bohyni Krosinu. Přitom mohli sledovat východ Slunce nad vrchem Ládví. Slunce zde vycházelo 4.-5.dubna (greg.), tedy půl lunárního měsíce po jarní rovnodennosti. Viz A˚zor. Bohyně Krosina byla podle Slovanů krásná, ladná(ladová?) a prý pomáhala vyprosit déšť u boha Peruna.

J. Čihák (Úterý 6. září 2011)  ⇑

Dnes jsem uložil dvě stránky do historie výpočtů. Nevím, jestli byl důležitější první paprsek nebo rozzáření celého Slunce v sedle Bezdězu. Určit den je obtížné i kvůli nepřesným výpočtům azimutů a vzdáleností. A˚zor vypočetl 58,678km, 55,27˚ a Mapy.cz 58,787km, 56˚.

Jan Cinert (Sobota 3. září 2011)  ⇑

Skvělé, funguje to perfektně, děkuji snad i za ostatní. Včera jsem měl východ opravdu ještě dole a kroutil hlavou, aniž bych před tím klikal.

Mně se zase zkomplikoval článek o mostu. Jako obvykle, čím více do toho člověk šťourá, tím více nalézá nepřesností a nedoložeností v uváděných výkladech, které musí pracně ověřovat a opravovat. Ale vyplatilo se a zatím pustím jeden špek - Juditin most byl dokončen v roce 1161. Ještě nějaký čas potrvá dodělání obrázků, což nemohu ovlivnit.

ZH (Sobota 3. září 2011)  ⇑

Tabulky tam byly vždycky (ty s planetami ap. pod obrázkem nebeské sféry), ale asi jste měl malou obrazovku nebo okno ;). Není to moje zásluha, je to mírně upravený skript JJ.

Základní obrázek byl vždycky s východem vlevo, ne? Když se na něj kliklo, byl východ dole, tak, jak se díváme na vycházející Slunce.

Teď jsem tedy udělal, že kliknutím na oblasti kolem S, V, J, Z se otevře zvětšená celestiální sféra s příslušnou světovou stranou u obzoru. Kliknutím na střed obrázku pak bude Slunce uprostřed dole. Doufám to funguje, měl jsem hravou chvilku, ale samozřejmě se mi to trochu zkomplikovalo a už mě to pak nebavilo...

Jan Cinert (Sobota 3. září 2011)  ⇑

Pro mě osobně je to v nejbližší době přínosné tak, že bych se pokusil najít shody či obdoby u významných úkazů u hvězd a pokusil se to sloučit s mytologií nebo obecnou orientací svatyň. Takže zprůměrování nehraje roli a asi i u jiných, kteří by v takovém období něco hledali. Všimnul jsem si, že tam přibyly i nějaké tabulky, jste pilný!

Pořád mám problém s tím natočením s východem dole. Tlačí mne to neustále k naklánění hlavy a vypadám při tom jako Miloš Zeman. Nebylo by přece jenom praktičtější dát východ vlevo, aby se tak simuloval pohled člověka stojícího na zemi a sledujícího oblohu jak je tomu po tisíce let?

ZH (Sobota 3. září 2011)  ⇑

V souladu je to přibližném ;).
Za prvé Jirka Jozif vychází z téže publikace, která nejde pod r. -1000, a nevím, jak si poradil s roky předcházejícími, když interval neomezil.
Hlavně ale se z A°zoru na Celestial Spheru najíždí přes časový údaj, který, jak jsem vysvětlil, není přesný, vychází z průměrného okamžiku zimního slunovratu, ne z konkrétního pro daný rok, včera to bylo ještě trochu jinak.

Jan Cinert (Pátek 2. září 2011)  ⇑

S úpravou A°zoru je to bomba. Denní nepřesnost by myslím neměla být důležitá. Škoda, že nemám čas začít si s tím hrát. Mám pořád na krku ten avizovaný článek o prvním pražském mostu. A hvězdná obloha je s tím v souladu?

ZH (Pátek 2. září 2011)  ⇑

S tou parcelací máte pravdu, koukal jsem na tereziánský stabilní katastr, bohnický zámek a další domy jsou takto orientovány. Doufám jsem vám tím nevyfouk ten balík peněz ;).

JČ: umožnil jsem zadat v A°zoru interval -4713 až 2500 let s upozorněním, že jde o orientační údaje. Ani Astronomical Algorithms Jeana Meeuse nenabízejí vzorce pro výpočet dne slunovratů a rovnodenností pod r. -1000. Tím je v A°zoru nejistý okamžik slunovratů a rovn., ale hodnota jejich azimutu by měla být v pořádku. Snad to říkám dobře, už jsem problematiku pozapomněl.

Jan Cinert (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Myslím si, že pravá podstata vzniku vyspělých svatyň, ať už jakýchkoli, bylo to, že se jim nechtělo lézt po kopcích a vyhledávat přírodní útvary shodné s astronomickými principy (např. Lovoš - Bezděz). Proto si tyto zákonitosti vytvořili v malém provedení v blízkosti svého bydliště a případně je ještě nadále umísťovali a orientovali podle dominant na obzoru.

Se shodou orientace bohnického kostela, sídliště a pozemku léčebny je to opravdu pěkný "blázinec". Snad je to trochu náhoda a pozůstatek staré parcelace. Ale jinak pěkný námět pro záhadology, mohli by na tom vydělat slušné peníze :-).

ZH (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Střed rondelu Byseň by měl být zde. Přes Řípec to tedy nejde, ostatně Z. Ministr to formuluje v knize poněkud jinak.

J. Čihák (Pátek 2. září 2011)  ⇑

Nacházím uznávané tvrzení, že od východu Slunce v sedle Bezdězu se odpočítával letní slunovrat. Pravděpodobně se jedná o pěkný příklad lunisolárního kalendáře. Avšak kalendář bylo nejsnažší upřesňovat při rovnodennosti. To je možné téměř přesně pohledem z Lovoše 50°31'39.003"N na Velký Bezděz 50°32'21.198"N.