Jan Cinert (Neděle 18. září 2011)  ⇑

Možná, že nyní ani není důležité, jestli se vždy jednalo o rondely nebo případně i rozorané mohyly. Z pohledu archeoastronomie je podstatné, kam směřovaly východy, případně v závislosti na zmíněné změně deklinace Slunce. Na čakovické rondely nalezené v roce 2008 jsem na internetu žádný odkaz nenašel. Snad by bylo možné vyhledat kontakt na autora výzkumu a požádat ho o informaci, jestli to bylo někde publikováno.

Našel jsem takovou zajímavost, kterou jsem ale už nějak předpokládal. Dne 18. 11. 776 př. n. l. došlo ke zrození planety Venuše ve Slunci, čili k heliaktickému východu Venuše přímo ve slunečním kotouči. V tomto roce začalo počítání starořeckého letopočtu podle čtyřletých Olympiád. O rok později 15. 8. došlo ke konjukci Marsu s Venuší, a to je s velkou pravděpodobností mýtická nevěra Afrodity s Áresem. Dne 14. 4. 753 naopak mizí Venuše ve slunečním kotouči a v tomto roce měl být založen Řím a začalo počítání římského letopočtu. V posledním případě si ale ještě nejsem zcela jist, jestli je v tom souvislost.
Hledání kojukcí planet se mi jeví jako perspektivní. Škoda, že hvězdná obloha Jířího Josipa neobsahuje i planetu Merkur. Ta byla ve starověku známa, narozdíl od Urána, který kvůli pomalému pohybu nebyl považován za bludnou ovci, tedy pohybující se planetu.

Franta (Sobota 17. září 2011)  ⇑

Nejblíž by tomu asi odpovídal obrázek, který odkazujete jako č.3 , tam je vidět hodně daleko a Slunce vychází nad obzorem, který je na obrázku patrný. Já to myslel tak, že se Slunce objeví na nebi někde v místech, kde je normálně obzor, který my v mlze (oparu) nevidíme. Jako extrémní ukázka by
možná posloužilo tohle. Obzor se objeví až s objevením se vycházejícího Slunce. Při jasné obloze vypadá kopec, kde Slunce vychází takto

J. Čihák (Sobota 17. září 2011)  ⇑

Vypadá ten východ Slunce třeba takhle(1, 2, 3, 4)? Můžete najít lepší ukázky?

Také bych potřeboval plánek celého naleziště. Už proto, abych mohl uložit spojnici do seznamu. Nechci jen tak kliknout někam ke středu stadionu.

Franta (Sobota 17. září 2011)  ⇑

J.Čihák: hora, která není na zamlženém obzoru vidět, se v okamžiku, kdy za ní stojí sluneční kotouč obvykle na obzoru objeví - silueta hory s pozadím, které tvoří rudý kotouč Slunce.

U těch několika čakovických rondelů se nabízí spekulace, že jsou různého stáří a jejich umístění v krajině se posouvalo s tím jak se měnila deklinace Slunce - tedy i azimut jeho východu. Pro 15 km vzdálený kopec jsem vypočetl, že za 1000 let je potřeba posunout místo pozorování asi o 100 m (po rovnoběžce).

V roce 2008 měly být další tři kruhové útvary objeveny asi 100 - 150m od původního. Pro další spekulování by to chtělo souřadnice všech čtyř kruhů.

J. Čihák (Sobota 17. září 2011)  ⇑

Franta: Ještě jednou Vám děkuji za vaši předvídavost. Takhle(1, 2, 3) většinou vypadá výhled na sever od hvězdárny, ale občas se hodně vyjasní a v Krkonoších lze rozeznat smrkové lesy od zasněžených svahů.

J. Čihák (Sobota 17. září 2011)  ⇑

Místo dalekého rozhledu
“V těsném sousedství Hvězdárny Ďáblice je výhled na téměř 1/2 území Čech. Podle podmínek okamžité viditelnosti je možné pozorovat krajinu od blízkého okolí až po pohraniční hory (Krušné, Jizerské, Krkonoše). V době přítomnosti pracovníků hvězdárny je instalován dalekohled pro pozorování krajiny spolu se směrovou růžicí.“
“Když je pěkné počasí, postaví pracovníci hvězdárny před budovu dalekohled pro pozorování krajiny se směrovou růžicí. Můžete tak za dobré viditelnosti dohlédnout až k pohraničním horám a rozeznat nejen Říp, Milešovku nebo Bezděz, ale dokonce Klínovec a Sněžku.“

Výborná viditelnost až k pohraničním horám není častá. Bývá vidět obrys Ještědu, ale Krkonoše zůstávají více zamlžené. Myslím si však, že východ Slunce nad zamlženými horami je o mnoho magičtější, než východ při výborné viditelnosti. Ilustrační foto 1, 2, 3 a při dobré viditelnosti 4.

J. Čihák (Sobota 17. září 2011)  ⇑

Prof. PhDr. Stanislav Stuchlík, CSc., se zaměřuje na archeologii doby bronzové.
“Tento kruhový žlábek leží v bezprostřední blízkosti stavební destrukce, označované jako vnitřní val, tedy přibližně v nejvyšším místě hradiště. To má svůj význam - velmi dobrý výhled do okolí mohl být důležitý i z jiného než vojensko-strategického hlediska (Stuchlík 1999, 69). Situování kruhového příkopu na vyvýšeném místě je společným jmenovatelem pro většinu rondelů našeho pravěku, které bývají umístěny nejčastěji na vyvýšené plošině nad menším vodním tokem s viditelností na velké vzdálenosti, v mnoha případech nad křižovatkou pravěkých stezek.
Malé rozměry křižanovického rondelu jsou sice výjimečné, ale ne tak aby neodpovídal trendu zmenšování těchto staveb. Masivní příkopové útvary postupně mizí s koncem starší doby bronzové, kdy jsou nahrazovány lehčími a menšími palisádovými konstrukcemi – viz Kuřim. U mladších rondelů se stává pravidlem přítomnost středové či poněkud excentricky umístěné kamenné stély nebo dřevěného sloupu.“(Takže malý rondel, taky rondel. jč)

Franta: Byl jste předvídavý. Jeden z rondelů u knovízské osady v Čakovicích směřuje vchodem ke Sněžce a k slunovratu, vzdálenost:107.993km, azimut: 52,13˚, podle Mapy.cz 53˚, Obrázek 1 a 2.
Profil: rondel Čakovice-Sněžka
www.gpsvisualizer.com/profile?format=googleearth&units=metric&lat1=50.146395&lon1= 14.528868&lat2=50.736387&lon2= 15.740242&convert_format=&gc_segments=2000&gc_altitude=&tickmark_interval=&show_wpt=3&add_elevation=auto&trk_colorize=altitude; Window-target: _blank

ZH (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Zakřivení Země je nejspíš kompenzováno až hyperkompenzováno refrakcí...

Franta (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Ony to nejsou rondely v pravém smyslu slova, nejspíš jen jako malý rondel vypadají.

Jan Čihák (Pátek 16. září 2011)  ⇑

V Čakovicích byly objeveny 4 rondely blízko sebe. Archeologická lokalita se nacházela v místě, kde je dnes stadion. Tak to tedy s tou Sněžkou prověřte.

Pozorování východu Slunce nad Troskami z valu keltského opevnění Semín, foto a článek. Trosky mi připomínají situaci rondel Byseň-sedlo Bezdězu.

ZH (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Je někde něco o čakovických rondelech, nikdy jsem to neslyšel, krom kruhových objezdů?

Při opravě přestupných roků v Azoru zmizelo vyznačení slunovratů a rovnodenností, už jsem to opravil.

Odjíždím teď na 14 dní pryč, mějte se.

Franta (Pátek 16. září 2011)  ⇑

A nefungovalo by to se Sněžkou?

Také si myslím, já jsem si hned říkal, že 0,242 dne je prokotina.

J. Čihák (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Východ Slunce vidět nebyl. Krkonoše nevadí, ale trochu jsem se unáhlil při odhadu zakřivení země za 40.kilometrem. Po zpřesnění tam překáží kopce 310-366m.

Myslím, že pečlivým pozorováním Slunce a počítáním dnů se zabýval jenom šaman. Když se odchyloval o 2 dny, tak to válečníci kmene nepoznali.

Franta (Pátek 16. září 2011)  ⇑

J.Čihák: tak to byl vidět východ slunce o letním slunovratu mezi věžemi Trosek?

Ta má úloha byla opřena o východ Sluncem nad kopcem Líska (viz uložné) a to 6.9. Dny byly spočteny z rozdílu datumů (Excel) a původně mi vyšlo 213 a 153 dnů, což jsem upravil na 212+153. V tomto případě vychází tedy rovnodennost na 21.9. - tedy o dva dny vedle, o jedeň stupeň na obzoru (přibližně dva sluneční kotouče) než je východní směr. To je nejspíš způsobeno tím, že se Země po své dráze kolem Slunce pohybuje různě rychle, tedy že oběžná dráha není kruhová - váš model dopočítává zbývající dny do "čtvrtin kruhu".
Je to takový praktický výsledek, který mohl např. signalizovat, že z datem Velikonoc není něco v pořádku.

J. Čihák (Pátek 16. září 2011)  ⇑

Věděli jste, že od čakovických rondelů jsou vidět Trosky? Vzdálenost: 64.589km, azimut: 50.13°.
Profil Čakovice-sedlo Trosek
www.gpsvisualizer.com/profile?format=googleearth&units=metric&lat1=50.145985&lon1= 14.529795&lat2=50.516266&lon2= 15.230899&convert_format=&gc_segments=2000&gc_altitude=&tickmark_interval=&show_wpt=3&add_elevation=auto&trk_colorize=altitude; Window-target: _blank