ZH (Čtvrtek 22. září 2011)  ⇑

S těmi ohni je to dobré, kouřová znamení by se asi mohla použít i dnes k hledání spojnic.
Sněžka je ve slunovratové linii nejspíš od Vyšehradu a Staré Boleslavi, ale odtud vidět nemůže být. Ostatně Sněžka, jak je zcela nebo částečně skrytá za předchozími kopci, je nenápadná, nevím, jestli by na 150 km ji někdo neznalý školního zeměpisu bral jako významný bod.
Ta Studničná hora byl můj omyl, od Čakovic přes Trosky to ukazovalo na Stříbrné návrší, tedy do sedla Špindlerova Mlýna.

Jan Cinert (Čtvrtek 22. září 2011)  ⇑

Franta: Díky za upozornění, je to opravdu překlep.

Z. Homola: Bohužel koukám z oken na druhou stranu. Až bude někdy vyfoukáno, tak to zkusím prověřit od sousedů nebo ze své střechy. Kdysi jsem někde četl, že K. H. Mácha chodil na Prosek se dívat na Krkonoše.

Celá záležitost kolem Juditina mostu se ukázala jako velmi komplikovaná i vzhledem ke s jistotou opakovaným nedoloženým úvahám. Vladislav II. také založil strahovský klášter v roce 1140 a kamenná výstavba měla začít s několika letým zpožděním. Zkusil jsem datovat zdejší baziliku Nanebevstoupení P. Marie jestli se nedá najít nějaký vztah k výstavbě mostu. Bazilika byla kupodivu založena již v roce 1140, stránku jsem uložil.

Franta (Čtvrtek 22. září 2011)  ⇑

Nad zámkem Jezeří je Jánský vrch. Tento vrch se dříve jmenoval Johannesfeuerberg a podle fotky v knize Z. Ministra (západ Slunce nad Medvědí skálou z Ondřejova) by nespíš planoucí vatra byla vidět i v Praze. Zde se tedy hovoří přímo o slunovratovém ohni. Azimut Pražský hrad - Jánský vrch je 309° což odpovídá západu Slunce o letním slunovratu.

Franta (Čtvrtek 22. září 2011)  ⇑

Jan Cinert: Díky za odkaz na nový článek. Nakoukl jsem a periferním viděním jsem uviděl: Vyobrazení vytvořené podle Píša 1960 převzato z ff.ujep.cz/veleminsky/cz. To "veleminsky" se mi zdálo divné, domnívám se, že jde o překlep. Obrázek se zakresleným dřevěným mostem přes Vltavu se dá načíst zde:
https://pf.ujep.cz/~velimskyt/Dejiny_umeni/Dejum12/%9fr108.jpg

Také jsem viděl plánek Prahy s dvěma zakreslenými kostely sv. Vavřince. Vrch Petřín by mohl na počátek nějaké linie klidně aspirovat a u kostela v Jinonicích bylo hradiště. Linie vedené z obou kostelů směřují pod úhly blízkými azimutu slunovratu do Krkonoš do prostoru Sněžky, kde je ostatně také kaple sv. Vavřince (ovšem zjevně pozdější). Linie od kostela sv. Vavřince v Jinonicích má (podle TOPO Czech pro 2011) dokonce azimut 51°. Vavřinec není ale moc "slunovratový svatý". Viditelnost z Jinonic by snad mohla být. U Lomnice nad Popelkou linie prochází kolem hory Tábor. Proč se tato hora jmenuje zrovna Tábor?

Dá se asi s nadsázkou říci, že celá Praha je "slunovratově orientovaná" ke Sněžce.

ZH: pokud myslíte fotku z "mysliveckého serveru" tak si pořád myslím, že byla pořízena dost daleko od Prahy

ZH (Čtvrtek 22. září 2011)  ⇑

Dík za odkaz na stať o mostě, bohužel mám tady na poznávací dovolené málo prostoru na tak dlouhé čtení, aha, uložím si to na notebook do autobusu, těším se.
S těmi spojnicemi kopců nevím, jestli to někam povede. Ale čistě z technického hlediska by mě zajímalo, zda jsou ty internetové mapy, co se spojnic týče, přesné. Nevidí náhodou Jan Cinert z okna směrem na Trosky? Všiml jsem si kdysi, že firma Bylo to jinak by na té spojnici mohla sídlit ;). Chtělo by to ovšem silný neolitický dalekohled, taky asi Trosky neměly věže, a kdoví, jestli je Sněžka z toho směru vůbec vidět, vlastně dle té fotky ano. Kamarádka, která chodila běhat každý den na Ládví, říkala, že jsou občas vidět prostým okem i sjezdovky na Černé hoře, tak možná v protisvětle to hledí-muška může být vidět.

Jan Cinert (Čtvrtek 22. září 2011)  ⇑

Franta: Při pohledu na snímek se mi to také zdálo podezřelé. Takže jako obvykle, zdánlivý jistý objev je nepřesným přáním.

Před časem jsme tu diskutovali o pražských brodech, mostech a ostrovech. Konečně jsem se dočkal obrázků k novému článku První pražský most nevedl přes Vltavu a umístil jej na svůj web. Snad to někomu bude připadat zajímavé.

Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

Lokalita Semín má asi 180 ha. Podle popisu pozorování je možné přiližně najít místo pozorování - je uvedena zeměpisná šířka a vzdálenost od Trosek. Také je uveden čas, kdy se Slunce dostalo mezi oba čedičové suky - 5:30 letního času a dále je uveden azimut, ve kterém bylo vidět Slunce - 63° od severu. I když není zcela jasné místo pozorování, z času a azimutu jasně vyplývá, že úkaz nebyl pozorován bezprostředně po východu Slunce, který bývá v čase letního slunovratu několik minut před pátou a Slunce tedy mělo čas odputovat na jinou pozici.

J. Čihák (Středa 21. září 2011)  ⇑

Cinert: Už před prázdninami jsem chtěl polevit ve zkoumání. Přestal jsem hledat původ názvu Praha, ale místo toho jsem se začal zabývat jinými věcmi. Také nebudu mít nyní moc času. Čeká mě řešení jiných důležitějších záležitostí, zejména po Novém roce. Takže do fóra budu vstupovat méně, spíše budu číst co nového. Musím si už od toho odpočinout, ale vím, že mě to časem zase chytne a pustím se do zkoumání.

Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

viz také záznam z pozorování východu Slunce z lokality Semín

Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

Jen si nejsem jist tím letní slunovratem, o kterém se píše v mnou odkazovaném článku Semí - Trosky. Azimut mi vychází 68°19′00″
Trosky
N50 30 59.3 E15 13 51.1
Semín
N50 30 33.6 E15 12 09.4

To spíše ukazuje na deklinaci Slunce +14,5°/-14,5°. A to by spíše ukazovalo na čtvrletní dny označované jako "beltine" a "lugnasad", tedy něco jako je orientace baziliky sv. Jiří na Pražském hradě (podle Ministra) a tedy by to mohlo být blízko i k vstupu Slunce do znamení Býka.

Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

Možná by se dalo spekulovat na vstup Slunce do znamení Býka . Slunce mezi býčími rohy jak na zemi, tak na nebi.

Franta (Středa 21. září 2011)  ⇑

J.Čihák: klidně pátrejte, děkuji za inspiraci. Na druhou stranu, kopce Raná, Milá, Oblík se Srdovem a Brníkem jsou kopce na začátku, či konci - jak se na to udeme dívat, Českého středohoří. Jak už jsem podotkl v souvislosti s kopcem Lovoš, je takových vyrazných dominant - kopců, kopečků a sedel mezi nimi - na obzoru spoustu. A tím pádem, když začneme spojovat věechno se vším, vynoří se spoustu spojnic.

U Trosek jsem si postavení obou věží vědom. Záhada byla ta hora Tábor. Když jsem ji našel (je asi 6 kopců, které se jmenují Tábor) tak jsem si nakreslil linii, to je to (data podle TOPO Czech Pro 2011).
To, co není možné od stolu a PC snadno určit je to, zda jsou obě skalní věže Trosek v zákrytu, či zda mezi nimi zůstává, byť je tenký průzor - štěrbina, která třeba při normálním pozorování není vidět, ale pokud se za ní objeví sluneční kotouč může skutečně paprsek světla problesknout. Tedy Trosky se mohou jevit na obzoru jako jedna věž, kterou sluneční paprsek rozpůlí. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velice přesné zaměření směru.Také asi nesmíme "polohu hory" redukovat jen na geografické souřadnice bodu, který označuje vrchol.

Kolem Trosek je kraj, který je označován jako "sakrální prostor" Keltů. Blízko jsou např. Markvatrice a to, co je považováno za keltskou čtyrúhelníkovou svatyni.

Jan Cinert (Středa 21. září 2011)  ⇑

Z mytologického pohledu by Trosky byly dvěma rohy býčí hlavy, tedy zimním a letním slunovratem a uprostřed sedla rovnodennosti. Nedá se v průsečíku těchto linií něco najít? Případně i jinde na tomto principu? Já teď nemám bohužel čas to zkoumat.

J. Čihák (Středa 21. září 2011)  ⇑

Franta: Dovolil jsem si pátrat v okolí Havraně, nevím, jestli jste se tím zabýval, ale můžete si rozšířit svoje stránky. Pozorováním východů Slunce za Oblíkem z Milé je možné zjistit, že nastal čas začít s přípravami na zimní slunovrat a opačně.
Milá 50°26'4.855"N, 13°45'27.182"E, 510m. Oblík 50°24'40.768"N, 13°48'29.558"E, 509m. Vzdálenost:4.43km, azimut:125.87°.