ZH (Neděle 16. října 2011)  ⇑

Dle Stelaria 19.8.,
dle Heliacu
Gregorian cal.: souřadnice 50/15, alt. Siria 1°: 28/8/2011 AD, UT= 2 h 49 min, Altitude of the sun= -12 deg.18 min.

Přitom výpočet postavení hvězd pro určitý okamžik je zhruba stejný.
S magnitudou hvězdy Heliac počítá (2 až 3 -9, pod 2 -6, nad 3 -12°).
Sirius má -1.46 (měřítkem je Vega s 0).

Takže se to asi liší druhem rozednění a tím, jestli se díváme dalekohledem, nebo prostým okem (to modifikuje hodnotu magnitudy), jaká altituda odpovídá viditelnosti nad obzorem. Když se zadá hvězda s malou magnitudou a příliš malá hodnota altitudy, tak to upozorní, při jaké altitudě je hvězda teprve viditelná.

ZH (Neděle 16. října 2011)  ⇑

Ten js prográmek je skvělý, ale výsledky se liší od ostatních.

Podle toho prvního odkazu (už jsme o něm mluvili 19.1.) záleží na magnitudě hvězdy, jasnější je vidět, i když je Slunce už výše pod obzorem, než méně jasná hvězda. Pro Sirius uvádějí vhodnou altitudu Slunce -7°, pro Antares -11°. (Nevím, jestli v posledním příspěvku není zaměněna altituda hvězdy a Slunce, nebo proč je tam 12°?) Altituda hvězdy by asi měla být 2° (podle příkladu, který mají na stránce programu.
Výsledky se liší o pár dní od oné tabulky i flashového programu.

A vysvětlete mi, proč na tomto výpisu, kde jsou data od 0° altitudy do 7° altitudy, skáčou data nepravidelně.

Franta (Neděle 16. října 2011)  ⇑

pro
50:05s.š. a 14:24 v.d.

Arcturus
altitude: 12˚
rok 1344

MORNING (heliacal) RISING
Julian cal.: 5/10/1344 AD
GREGORIAN cal.: 13/10/1344 AD
UT= 4 h 45 min
Julian day: 2212231.698
Azimuth = 68 deg.45 min.
Altitude of the sun= -6 deg.33 min. -> občanský soumrak (rozednívání)

Pokud bychom chtěli pracovat s "heliacal rising" chtělo by to asi docela exaktně definovat, kdy ten "heliacal rising" nastane. Také by to mohl být zdroj odchylek (chyb) při stanovování azimutu.

Franta (Sobota 15. října 2011)  ⇑

a ještě jednou pro Arctura

MORNING (heliacal) RISING
Julian cal.: 30/9/1344 AD
GREGORIAN cal.: 8/10/1344 AD
UT= 4 h 16 min
Julian day: 2212226.677
Azimuth = 59 deg.49 min.
Altitude of the sun= -9 deg.59 min.

Franta (Sobota 15. října 2011)  ⇑

pro hvězdu Arcturus spočítá odkazovaný javaskript z minulého odkazu:

rok 1000
altitude 5˚

MORNING (heliacal) RISING
Julian cal.: 27/9/1000 AD
GREGORIAN cal.: 2/10/1000 AD
UT= 4 h 11 min
Julian day: 2086577.674
Azimuth = 56 deg.34 min.
Altitude of the sun= -9 deg.19 min.

Franta (Sobota 15. října 2011)  ⇑

Franta (Sobota 15. října 2011)  ⇑

Franta (Sobota 15. října 2011)  ⇑

v PHP5 je na výpočet těchto časů funkce date_sun_info()

ZH (Sobota 15. října 2011)  ⇑

Napsal jsem tu nějaké hlouposti, tak jsem využil svého mazacího privilegia a smazal to.
Hrál jsem si s různými planetárii, zejm. Stelariem a SkyViewCafe.com, a usoudil, že ve shodě s nápovědou k Heliacal Rising Simulator by se měl jako správný okamžik zvolit the start of twilight, tj. rozbřesk. Rozeznávají se sluneční, civilní, námořní a astronomický twilight (rozednívání). V HRS trvá rozednění podle zem. šířky a roční doby cca od půl hodiny do třech a půl hodin při polárním kruhu.

Franta (Sobota 15. října 2011)  ⇑

Heliacal Rising Simulator - hezká hračka.
Východ Slunce a Siria v našich zeměpisných šířkách. Zřejmě vysvětlení původu výrazu "kaníkuly" - tedy psí dny, lépe řečeno dny psí hvězdy. Slunce je severně od "Východu", Sírius jižně. Směr mezi nimi vede k východ Slunce o rovnodennosti

Franta (Sobota 15. října 2011)  ⇑

Zaujalo mne to, i v souvislosti s tím jak jste psal o prosvětlované hostii, že mi to připomnělo společné zobrazení Slunce a Měsíce. A jestli tomu popisu rozumím dobře (horizontálně položený půlměsíc) tak by se jednalo o jev, který je označován jako "býčí rohy", který vzniká při zatmění Slunce.
Ale to je asi kouzlo nechtěného.

ZH (Sobota 15. října 2011)  ⇑

Omlouvám se za občasné komplikace při odesílání příspěvku, je to daň za to, že se nemusí registrovat, opisovat nečitelná písmena z obrázku atd. Taky mě to někdy naštve, ale můžu si v několik let starém zdrojáku oči vykoukat a nevidím, proč se ten odkaz ztratí.

Zimní slunovrat - jedná se zřejmě o poznámky studenta při výkladu vyučujícího Pavlíka, asi je za tím skryta sofistikovanější myšlenka.

Té horizontální lunuly jsem si také všiml, v souvislosti s nápadem o dutém zrcadle, ale nezdálo se mi to použitelné, tohle je zajímavější. Bohužel se v katolické liturgice téměř neorientuju. Vlastně ale nevím, proč vás to zaujalo.

Mám senzační zprávu pro Jana Čiháka: Heliacal Rising Simulator, když to tam tak nabízejí, dal jsem kopii i na zhola.com/hr.
Je tam sice jen Sirius a Vega, ale pomocí deklinace a rektascenze lze zadat jakoukoliv hvězdu, která se objevuje při obzoru, taktéž jakoukoli latitudu.

Franta (Sobota 15. října 2011)  ⇑

S odkazem na nutnost projít úvodní stránkou se nepodařilo předchozí můj příspěvek uložit a tak zmizel z textu odkaz

Franta (Sobota 15. října 2011)  ⇑

Slunce symbolem zimního slunovratu?

Hezký je ovšem tento text
V monstranci je hostie uchycena v lunule, což je svorka z ušlechtilého materiálu (často zlatá a zdobená) ve tvaru horizontálně položeného půlměsíce.

J. Čihák (Sobota 15. října 2011)  ⇑

Záblesky se dají vytvořit chemickou reakcí. Příkladem je reakce sodíku s vodou 2Na+2H2O > 2NaOH+H2. Probíhá bouřlivě, ale k zapálení dojde pouze, pokud sodíku zabráníme v pohybu, viz video.

Vodík se také uvolňuje při reakci Zn+2HCl > ZnCl2+H2 a pak vytváří třaskavou směs se vzdušným kyslíkem. Kyselina chlorovodíková je silná kyselina, jedna z nejdéle známých a lidstvem nejvíce využívaných. Jde o vodný roztok plynného chlorovodíku HCl.