Pražský hrad -

TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM

ZH (Pondělí 17. října 2011) ⇑

Neuměl jsem si moc představit, jak se do lunuly vkládá hostie, tady je to názorné. S býčími rohy mi Franta připomněl egyptské malby, např. Thovta, ale jistě nejsem první koho to napadlo a vy jste poučenější.

J. Čihák (Neděle 16. října 2011) ⇑

"Diamantová monstrance, nazývaná též Pražské slunce, je uložená v Loretánské klenotnici a je součástí tzv. Loretánského pokladu, zhotovena v letech 1696-99. Praktické užití tohoto skvostu v liturgii je dnes již řídké, omezuje se pouze na mimořádně slavnostní okamžiky. Naposled mohli poutníci uctít Tělo Páně vystavené v gloriole zářících diamantů při slavnosti konané na podzim r.1999, kdy uplynulo 400 let od příchodu prvních kapucínů do Čech."

Franta (Neděle 16. října 2011) ⇑

ZH: 12° je tam proto, že pro tuto hodnotu se pro rok 1344 azimut hvězdy Arcturus na ranním nebi blížil 69°.

ZH (Neděle 16. října 2011) ⇑

Proč by měl být problém s azimutem letohrádku? Zejména když se jeho osa zřejmě shoduje s prostřední cestou, na střední vzdálenosti asi měří Google Earth ap. správně, vychází to 103° (přesněji 102.84° dle GE).
Ale heliaktický východ Siria v r. 1555 byl kolem 118°, jestli jsem něco nepopletl.

J. Čihák (Neděle 16. října 2011) ⇑

Azimut východu Siria se dá spočítat, ale problém bude zjistit přesný azimut hlavní osy letohrádku.

Stále mi vrtá hlavou, proč jsou kaple Božího hrobu u nás tak rozšířené. Pro baroko je příznačná rozmařilost, avšak přesto si myslím, že se od těch napodobenin očekávalo více. Možná si mysleli, že se tam budou dít zázraky: svatý oheň, uzdravení a zjevení.

ZH (Neděle 16. října 2011) ⇑

Dle Stelaria 19.8.,
dle Heliacu
Gregorian cal.: souřadnice 50/15, alt. Siria 1°: 28/8/2011 AD, UT= 2 h 49 min, Altitude of the sun= -12 deg.18 min.

Přitom výpočet postavení hvězd pro určitý okamžik je zhruba stejný.
S magnitudou hvězdy Heliac počítá (2 až 3 -9, pod 2 -6, nad 3 -12°).
Sirius má -1.46 (měřítkem je Vega s 0).

Takže se to asi liší druhem rozednění a tím, jestli se díváme dalekohledem, nebo prostým okem (to modifikuje hodnotu magnitudy), jaká altituda odpovídá viditelnosti nad obzorem. Když se zadá hvězda s malou magnitudou a příliš malá hodnota altitudy, tak to upozorní, při jaké altitudě je hvězda teprve viditelná.

ZH (Neděle 16. října 2011) ⇑

Ten js prográmek je skvělý, ale výsledky se liší od ostatních.

Podle toho prvního odkazu (už jsme o něm mluvili 19.1.) záleží na magnitudě hvězdy, jasnější je vidět, i když je Slunce už výše pod obzorem, než méně jasná hvězda. Pro Sirius uvádějí vhodnou altitudu Slunce -7°, pro Antares -11°. (Nevím, jestli v posledním příspěvku není zaměněna altituda hvězdy a Slunce, nebo proč je tam 12°?) Altituda hvězdy by asi měla být 2° (podle příkladu, který mají na stránce programu.
Výsledky se liší o pár dní od oné tabulky i flashového programu.

A vysvětlete mi, proč na tomto výpisu, kde jsou data od 0° altitudy do 7° altitudy, skáčou data nepravidelně.

Franta (Neděle 16. října 2011) ⇑

pro
50:05s.š. a 14:24 v.d.

Arcturus
altitude: 12˚
rok 1344

MORNING (heliacal) RISING
Julian cal.: 5/10/1344 AD
GREGORIAN cal.: 13/10/1344 AD
UT= 4 h 45 min
Julian day: 2212231.698
Azimuth = 68 deg.45 min.
Altitude of the sun= -6 deg.33 min. -> občanský soumrak (rozednívání)

Pokud bychom chtěli pracovat s "heliacal rising" chtělo by to asi docela exaktně definovat, kdy ten "heliacal rising" nastane. Také by to mohl být zdroj odchylek (chyb) při stanovování azimutu.