ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

Trochu jsem hledal kolem GPS výšek.
Hory jsou vesměs dle G-E nižší o pár metrů až desítek metrů, např. Sněžka o 12m, Dachstein asi o 60m. Labe u Hřenska je naopak o 13 metrů dle GPS výše než dle topografického modelu.
No, a GPS Visualizer má Dachstein nižší o 260 metrů. Což je asi tím, že v listopadu 2006 byla data v oblasti horstev vylepšena; GPSV vznikl v r. 2003 a nejspíš používá původní databázi.
Model geoidu a elipsoidu se liší zanedbatelně, cca +- 2m.
Kdesi lze stáhnout síť výškových bodů pro USA, buď 15m nebo 30m rozlišení. Pak ještě záleží na interpolaci. DEM
Na Dachsteinu se v GE nejvyšší bod ukazuje někde na stráni dost daleko od zobrazeného vrcholu. Což je zřejmě tím, že je fotka ze šikma, tedy je třeba při určování souřadnic vrcholu na satelitní či orto mapě se orientovat ne dle fotky, ale dle výšky.
Google Earth má nástroj na zobrazení profilu podobný GPSV, který je tedy zřejmě aktuálnější než GPSV, umožňuje zobrazit výšku a souřadnice v kterémkoli bodě trasy a zároveň se bod zobrazí na mapě. Je ovšem třeba trasu zakreslit ne jako měření vzdálenosti, ale jako Přidat cestu. Nebo tam najet např. z Azoru, pak je cesta zakreslena. Ovšem nepochopitelně to zobrazí profil jen střední části cesty, teprve, když se najede co podrobněji na jeden z koncových bodů, zobrazí to správně, tedy při přístupu z Azoru; ale Přidat cestu na delší vzdálenost je vopruz, protože nelze zadat souřadnice druhého bodu.
Takhle se nedá dělat věda ;).

Mimoděk jsem při tom našel reliéfní mapu, bohužel nejde tak daleko, aby zobrazovala číselně výšky kót.

ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

1,5 km jižně od Windmill Hill je Silbury Hill - kruhová pyramida, a dalšího půl kilometr na jih Avebury Henge.

ZH (Sobota 29. října 2011)  ⇑

Na Windmill Hill je zajímavé, že je v jeho centru křižovatka silnic, které tam vnikají ze čtyř stran. Chce se mi říct "dodnes". To by snad nasvědčovalo nějakému tržišti, mýtnici či fóru. Hm, průměr Windmill Hill je 460 m.

Jestli od Británie po Slovensko a od Rakouska po Skandinávii jsou stovky rondelů postavených možná v rozmezí pár desítek let, nasvědčovalo by to, že šlo o centrálně řízenou říši, nedovedu si představit, že by to při tehdejších možnostech dopravy a komunikace vznikalo jen nápodobou.

ZH (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Na 360cities.net je kruhový rozhled ze Žižkovského vysílače, je mlhavě vidět České středohoří a kopce Českého ráje, pohraniční hory ne. Zkoušel jsem přesnost map při pohledu na Milešovku, spojnice probíhá prakticky přes střed jižní fasády Trojského zámku, snad dva tři metry vlevo od středu. Mapy.cz a Google Earth to zobrazují přesně, maps.google.com nikoliv.

Opravil jsem ještě nedostatečnou výšku obrázku Křivek, když je hodně velká vzdálenost.

ZH (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Tady píšou, že rondely (causewayed enclosures) v jižní Anglii byly vesměs postaveny v rozmezí pouhých 75 let, Windmill Hill např. někdy v letech 3700 BC and 3640 BC, Whitehawk byl používán 200 let. Nejstarší egyptská pyramida - Džoserova - pro srovnání údajně 2630 BC–2611 BC.

ZH (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Mimochodem, přinejmenším u rondelu v Ruzyni se myslím dá vyloučit funkce nějaké nebeské observatoře, protože je v ďolíku u potoka, asi 3-4 m nad jeho hladinou, ač je v dosahu dvou km Bílá hora, Hvězda a Malý vrch (s letištním radarem) - vše cca o 45-50 m výše.

Přemýšlel jsem o žďáření, kdy by ideální tvar šířícího se ohně z ohniska byl kruh, tak by se dal třeba získat prostor pro cosi na způsob římského fóra. Aby se oheň nekontrolovaně nešířil, mohli preventivně vykopat příkopy i s těmi přerušeními pro vyžďáření místa pro vstupy. No, to je jen nápad.

Franta (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Souhlasím, má paměť nesahá moc dlouho do minulosti. Spíše jsem to bral z té druhé strany, tedy co se zachovalo do dnešní doby. Vždyť téměř nic nevíme o předkřesťanských, natož předindoevropských zvycích. Blesk zapalující oheň je asi archetypální představa, která se nám zachovala ještě z dob, kdy člověk běhal spolu se zebrami po savaně.

Ostatně, i současná katolická církev zapaluje každý rok nový oheň, když je před tím všechen ostatní uhašen. V noci z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně ho pak přináší do temného kostela.

Krystaly pyritu jsou krásné, pro křesání je prý však vhodnější jemně krystalická struktura - tedy nejspíš, že je tam těch ostrohranných krychliček mnoho bedle sebe

ZH (Pátek 28. října 2011)  ⇑

Oheň prý lidé využívali už před 1,5 milionem let, jsou důkazy z belgické jeskyně, že rozdělávali oheň křesáním pyritu železného o křemen (ani jsem nevěděl, že může pyrit takto krásně krystalizovat) před 10-15 tisíci let.
Takže to samovznícení asi neměli před 6-7 tisíci lety zapotřebí, tím méně blesk. Franta má asi pravdu, i když se myslím nemůže vědět o podrobnostech obřadů bůhví jakého etnika v té době, zřejmě před příchodem Indoevropanů.

Zabitý kopec i nedaleký Zlatý kopec s pozůstatky staršího paleolitu jsou pěkné, koukám, že na Zabitém kopci byla protiraketová základna, podobně jako na Vidouli a Čihadle, sotva tam něco jiného zbylo.

Koukám, že Jan Č. si hrál s křivkami, kdyby byl nějaký problém nebo námět, tak ho řekněte, dokud to mám v hlavě. Ta levá verze je asi přívětivější. Podotýkám, že program zatím nepočítá s nárůstem refrakce vlivem převýšení, na což mi zatím nezbyly síly ani čas, to myslím není problém při spojnici z hory na horu, ale z nížiny na horu ano. Tam bude možnost dohledu příznivější.


Mimochodem jsem si docela oblíbil ony nové mapy.cz, pokud je pouštím v prohlížeči Chrome nebo v novém Maxthonu 3, kde neblbnou.

Franta (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Posvátný oheň byl zapalován každý rok a v docela přesně určených termínech - na blesk se opravdu čekat nedalo. Připomínám, že se veškerý oheň uhasil a pak byl obřadně zapálen nový.

To z Irska (od Tary) asi nebudou pozůstatky rondelů, spíše to vypadá na pozůstatky mohylových chodbových hrobů.

J. Čihák (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Tohle je snad nejdelší pokoukání v Čechách.
Klínovec, 50°23'46.252", 12°58'2.856"
Velká Deštná, 50°18'5.259", 16°23'52.756", vzdálenost:243.619km, azimut:91.16°, refrakční koeficient=0,24.
zhola.com/reza/zobrazit.php?uci=50_396181_12_96746_50_301461_16_397988_0_24

J. Čihák (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Měl jsem představu, že uvnitř rondelů byly modly, menhiry, pec s posvátným ohněm a mohyla na žíhání obětin. Pak jsem se začal zajímat o čakovické rondely a to mě uvedlo do rozpaků. Rondely patří ke knovízské vesnici a jsou malé. Stále více mám dojem, že to byla opevnění srubu velmože a hlavní svatyně (sluneční?) se nacházela na Zabitém kopci. Myslím, že i v sídle mohla být malá svatyňka orientovaná přes vchod ke slunovratu. Pravdu můžete mít Vy, rondely mohly sloužit jako pohřebiště. Záhadu je třeba posuzovat i z hlediska období a kultury.

Předpokládá se, že posvátný oheň byl zapálen bleskem. Zatím jsem se nesetkal s názorem, že v “nevysvětlitelném“ samovznícení byla též spatřována nadpozemská příčina.

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

1, 2.

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

No, já zase jedu po svém ;), analogií s Gízou aj. jakožto nekropolí. Velké rondely byly hrobky velmožů, malé jejich manželek či dětí. Viz ten shluk rondelů u Kolína, který je zřejmě jen výsečí z většího počtu neodkrytých. Proč by tam byly nejméně čtyři velká shromaždiště (když pominu byvší poznámku Jana Cinerta, že nemusely být ze stejné doby. I malé rondely byly s např. třemi čtyřmi vchody viz (Kolín), to je mimochodem u potoka.

Podmínky pro biologické samovznícení jsou: (http://firepatch.blog.cz/0901/samovzniceni)
- vlhkost ( za suché je považováno seno s maximálním obsahem vlhkosti 16%)
- velká hromada ( minimálně asi 3000 kg, tj 35m3)
- minimální doba uskladnění ( 8 až 10 dnů)
- nerovnoměrné rozložení vlhkosti ( různorodá jakost vrstvené hmoty)

J. Čihák (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Velké rondely mohly být kultovní shromaždiště a malé s jedním vchodem mohly sloužit jako tvrze.

ZH (Čtvrtek 27. října 2011)  ⇑

Já jedu, co...
Nějaké inspirace od dcery k rondelům. A priori předpokládala, že šlo o obřadní ohniště, vzpomenuvši si na obřad skautského (původně indiánského) ohně (kruh kolem ohně, další kruh, kam nikdo nesmí krom vyvolených, zapaluje se obřadně ze čtyř stran, spousta restrikcí atd.). Jsou i postranní skautské ohně.

Já jsem vždycky předpokládal, že takto situované příkopy kolem rondelů, které nemohly mít obrannou funkci, byly vodní (viz zde 23.6.2010), a jako takové, krom toho, že lákaly komáry ap., měly bránit ohni, aby se dostal buď dovnitř, nebo ven.
Zbytky po ohni v rondelech nalezeny byly.
Ale pokud by byl sebevětší obřadní oheň uprostřed stometrového rondelu, nebyl by důvod k příkopům.
Předpokládal jsem funkci pohřební viz, podobně jako se to předpokládá u pyramid, s tím, že šlo o pohřeb žehem. Kdybych to zkombinoval s nedávným nápadem o ohništi po téměř celé ploše rondelu, mohl velmož chtít takto impozantním a přitom technicky dostupným způsobem splynout se slunečním božstvem. Pohled by to byl ještě více fascinující než u pyramid, jako lokálpatriot bych dokonce předpokládal, že se Egypťané tímto inspirovali, ale neměli dost paliva ;) - tohle jediné myslím žertem, ono je dělilo pár tisíc let. A ještě víc tisícovek uplynulo k Žiži...

Jinak, jak jsem již tehdy podotknul, ve Francii nalezli kolem 100 rondelů, v Británii 80, nalezeny byly i ve Skandinávii, ovšem anglicky se nazývají causewayed enclosure, kde causeway je ono charakteristické přerušení příkopu.


Taky, napadá mě teďka, mohl být rondel jakýmsi zásobníkem ohně v dobách, kdy byl problém jej rozdělat a menší ohně trpěly zhášením deštěm. V té souvislosti přemýšlím, zda taková sestava nemohla sloužit k zapálení ohně - samovznícení stohu. Bylo by to velmi praktické, velmož zemře, do předem připraveného rondelu se nanosí seno, velmože uloží na ně, se po čase (jako v té kapli Sv. hrobu) seno samo vzplane, velmož splyne s božstvem a ještě přináší lidem po dlouhou dobu oheň.