J. Čihák (Čtvrtek 2. února 2012)  ⇑

Tajemné znaky na prachovské Fortně

Vrch Bučina, Valdštejnská skála

Stříbrné doly

Nápis na Velestúre

Tajemné znaky na Komberku

Záhadný kámen z Pražského hradu

J. Čihák (Čtvrtek 2. února 2012)  ⇑

Ještě bych se chtěl zmínit o “nejstarším nápisu v Čechách“, viz článek. Řešení je v tomto případě jiné, viz např. Kynžvartský kámen.

ZH (Čtvrtek 2. února 2012)  ⇑

Ta eroze zas není tak pokročilá, na to, že je to porostlé mechem. Srovnával jsem to v hlavě třeba s těmi reliéfy na druhé straně kopce (Ježíš, Světlonoš ap.), nebo se skalními sochami v lese u Kuksu. Ale neumím to řádně posoudit.

Ty značky na Zvíkově jsou kamenické, ne? Tady jsou zase Krumlovské. Před pár lety byla na Pražském hradě výstava na toto téma, ale moc jsem se tomu nevěnoval. Na stavebních prvcích mají logiku, ale ne v lese.

J. Čihák (Čtvrtek 2. února 2012)  ⇑

Ke stáří se nemohu vyjádřit. Na jednom kameni jsou značky zachovalé a na druhém je patrná eroze. Vzpomněl jsem si na tajemné značky, které jsou na Hlízové věži hradu Zvíkov.

ZH (Středa 1. února 2012)  ⇑

Při té příležitosti jsem narazil na skvělou stránku symbols.com.

ZH (Středa 1. února 2012)  ⇑

To je zajímavá hádanka. Přemýšlel jsem o astrologických symbolech, hlaholici, cyrilici, novodobém graffiti. Tolkienovi, různých jiných obrázkových písmech ap., ale nic mě netrklo, nejsem dost vzdělaný. Co si myslíte o stáří, je to pozoruhodně zachovalé, je-li to pískovec, tak bych to osobně řadil někam do doby stavby IKL. Zase ten můj skepticismus ;).

J. Čihák (Středa 1. února 2012)  ⇑

Záhadné kameny se znaky.

ZH (Úterý 31. ledna 2012)  ⇑

Devil's stone near Pravda castle :-) jsem neznal. Jsou tam i Stone hands. Skalních reliéfů je tam víc - Světlonoš aj. Tohle je taky zajímavé: Česká kaplička, byť ne z našeho hlediska.

Franta (Úterý 31. ledna 2012)  ⇑

Na svahu pod Pravdou je Čertův kámen a kus dál od něj je mnohem menší, Čertice. Podle stromů, které jsou u kamene který uvádite, je Čertův kámen mnohem větší, je to spíš skalka. Čertův kámen je také u Mutějovic, ten má být křemencový

Gibbon je také něco slepeného z docela velkých křemenných valounků

ZH (Úterý 31. ledna 2012)  ⇑

Dotyčný kopec nad Nečemicemi je přesně o 100 metrů nižší než Rovina - 426/526 m.n.m. Na úbočí Malého hradiska, i na úbočí Pravdy jsou ve výšce kolem těch 425 metrů pískovcové balvany viz největší zde, vlastně mě napadá, zda to není onen kamenný stůl. Někde jsem o něm cosi četl, ale už to asi nenajdu. Nicméně se zdá, že v oblasti jsou usazené horniny v pořadí odspodu pískovec, opuka, křemenec (jak jsem říkal, bohužel tomu nerozumím, na geology.cz jsou vrstvy popsány odbornějšími názvy, soudím, že ono "místy silicifikované" (slínovce a jílovce) by mohly být křemence. Opuka je prachovitý druh slínovce. Čert se v tom vyznej. Ale zajímavé by byly okolní vrchy se stejnou nebo o něco větší nadmořskou výškou - Pískový vrch v západní části roviny a Džbán - zda tam nejsou podobné balvany.

J. Čihák (Úterý 31. ledna 2012)  ⇑

Nečemické řady leží na svahu, který je skloněn k jihozápadu. Řady probíhají po spádnici. Pískovcové kameny jsou místního původu a materiál odpovídá horninám v podloží. Zatím zde nebyly provedeny arch. sondy a nebyl nalezen žádný křemenec. Z toho usuzuji, že řady nemusí časově souviset s těmi u Kounova a Klučku. Obilí se tam určitě nepěstovalo, spíše to byly vinice.

F.Hammer, externí spolupracovník Archeologického ústavu v Praze, ve své zprávě r.1960 mimo jiné napsal: "Mezi 2.a 3.řadou leží nějaké kameny v souvislé kolmé řadě, jakožto jakési spojení vytvořené mezi podélnými řadami..."

Zídky vinice ve vesnici Biscoitos (Azorské ostrovy).
Zpustlé vinice se zídkami na ostrově Pico.

ZH (Neděle 29. ledna 2012)  ⇑

Jen pro zajímavost, tady je profil lůmku přiléhajícího k velkému lomu na severní straně cca u prostředních řad viz.

Nejhlubší nálezy pylů byly údajně 30 cm pod povrchem, orat se tam mohlo ještě poměrně nedávno, na mapě kolem r. 1850 je v oblasti řad značen stejný povrch jako na východní i západní straně, tedy zřejmě zemědělská půda. 1880 už lesík.

J. Čihák (Neděle 29. ledna 2012)  ⇑

Arch. sondy ukázaly, že úlomky keramiky leží v úrovních prokazatelně mladších, než byla doba konstrukce řad. Ale není to jen omyl? Balvany se zatlačují do země vlastní hmotností. Zejména na jaře. Půda je po rozmrznutí nakypřená a měkká. Za cca 500 let se kameny mohly protlačit do starší vrstvy a řady mohly vzniknout až v 15.století. Záhady je dobré posuzovat velmi obezřetně, možná je o jednu méně...

ZH (Sobota 28. ledna 2012)  ⇑

Už si nepamatuju, jak bylo prokázáno, že jsou KŘ starší než keramika. Nicméně pod kameny střepy tedy logicky nejsou, a jsou-li na políčkách, nelze z toho nic vyvozovat, protože ve 30 cm je již tuším kamenné podloží a obdělávání z toho udělalo mišmaš.

J. Čihák (Sobota 28. ledna 2012)  ⇑

Už se tady psalo, že nelze zanedbat archeologické nálezy v oblasti řad. U Kounova byly nalezeny střepy keramických nádob z 15. století a novověké úlomky keramiky. U Klučku byly nalezeny střepy keramiky ze 16. století. Starší předměty tam nalezeny nebyly. Stopy po orbě se nepodařilo datovat, nejdříve snad ve 13. století. Kounovské řady jsou starší než střepy keramiky. Takže z toho vzniká dojem, že řady měly původně kultovní význam, později se mezi nimi začalo orat a staly se z nich pásové plužiny. Kdo se v tom má vyznat?