J. Čihák (Středa 15. února 2012)  ⇑

Boskopský člověk – génius pravěku nebo malformace? Matrix-2001

J. Čihák (Středa 15. února 2012)  ⇑

Jan Cinert (Středa 15. února 2012)  ⇑

Opravdu to jsou pěkné úlovky. O těchto nálezech jsem nevěděl. Mám takovou drobnou hypotézu, že foukání do něčeho má svůj původ ve vzývání původního boha ZO, aby se zvedl vítr a přinesl zataženou oblohu s deštěm, později by to mělo být přeneseno na zbožnění jarní rovnodennosti, kdy vlahý vánek přináší oteplení a končí obdobých dlouhých nocí. Je to pěkně zachyceno v mýtu o soupeření Marsya s Apollónem, kde Marsyas hrající na flétnu prohrál a byl zbaven svého atributu zastíněnosti, tedy chlupaté kůže.
Jenže uctívání boha ZO by podle mne mělo mít počátek za vzniku usedlého života, kdy lidé přestali putovat za zvěří a tedy i vláhou, ale naopak potřebovali aby vláha přišla k nim. Tak brzký výskyt píšťal něco nabourává. Buď mojí hypotézu, nebo naše dosavadní představy o potulujících se lovcích a sběračích. Již dříve mi bylo divné, že tehdy lidé vytvářeli trvalé hodnoty na jednom místě (jeskynní malby), když by se v místě měli zdržet jen přechodně.

ZH (Úterý 14. února 2012)  ⇑

To jsou pěkné odkazy.
Pochopil jsem u toho třetího, že je spor, zda je to neandrtálská diatonická flétna o třech oktávách, nebo kost ohlodaná jiným medvědem :). Pravda, ten můj antropolog říkal, že jsme my, černí Afričani, vnikli do Evropy mezi ty ušlechtilé bledé neandrtálce.
Nicméně přiznávám, že bych s dnešními svými vědomostmi a tehdejšími prostředky takové nástroje asi nedokázal vyrobit, takže ti lidi museli být důmyslní.

J. Čihák (Úterý 14. února 2012)  ⇑

ZH: Máte pravdu: “Potenciální lidské schopnosti se za posledních pár desítek tisíc let moc nezměnily.“ Viz pravěké píšťaly, články 1, 2, 3.

J. Čihák (Pondělí 13. února 2012)  ⇑

Knihu si půjčím a na stať se podívám, možná najdu další zajímavé obrazce. Neumím si přesně představit pracovní postupy při stavbě hradeb. Tabulka mohla sloužit ke kontrole správného souběhu prací. Napadají mě i jiné možnosti, např. do tabulky zapisovali plánovanou či vykonanou práci a pak umazávali tu zaplacenou.

ZH (Pondělí 13. února 2012)  ⇑

Dík. Nojo, ve stati V. Píši O vývoji Prahy v raném feudalismu je na náčrtcích onen hypotetický most mezi malostranskými věžemi a Platnéřskou důsledně kreslen, ale nevšiml jsem si toho, protože v textu se o tom P. nezmiňuje a je to vždy někde na okraji mapek. Potěšilo mě, že jsem jinými prostředky dospěl ke stejné hypotéze. To, že komunikace jde přesně východozápadním směrem od Prašné brány k Mosteckým věžím, i orientace věží do tohoto směru, byť dnešní podoba je z pozdější doby, leč nesměřuje do Juditina ani Karlova mostu, by podle mě nasvědčovala, že tam bylo něco důmyslnějšího než brod.

Jinak tu stať doporučuji Janu Čihákovi, jsou tam zmiňovány desítky zaniklých kostelů v Praze.

Jan Cinert (Pondělí 13. února 2012)  ⇑

Jednotlivé navazující úseky hradby budovali pravděpodobně jednotliví velmožové (údělníci), jak to právě dokládá Kosmova zmínka o provedení části u svatojiřského kláštera údělníkem Spytihněvem II. Jejich pracovní čety se skládaly z lidí či podskupin s vymezenými úkoly. Šachovnice byla vyryta najednou, takže záznamy rozdělení nebo vykonané práce hlinkou by byly řešením. Jenže proč by pak byl kámen s takovými záznamy u země? Rytina musela mít funkci jen před budováním hradby nebo v jejím počátku, aby pak již nepotřebný kámen byl použit v základu.

J. Čihák (Neděle 12. února 2012)  ⇑

J.Cinert: Třeba to byla organizační pomůcka, na kterou zaznamenali pracovní cykly a pak je odměřovali. Do políček se udělaly hlinkou značky a pak byly mazány.

Jan Cinert (Neděle 12. února 2012)  ⇑

Ještě to věcně upřesním. Nejstarší příkop je dosud identifikován bez hradby, ale je nutné předpokládat val asi s palisádou, vybudovaný z hlíny vyházené z příkopu. Spekuluje se zda byl předbořivojovský nebo Bořivojův. Následovalo dochované dřevohlinité opevnění s plentou z poč. 10. stol., čili Spytihněvova hradba. V Kosmově kronice je zmínka o opravě této hradby údělníkem Spytihněvem za vlády Břetislava I. (jak strhl pec abatyše kláštera). Kamenná hradba je dílem Soběslava I., nikoliv Břetislava.

Původní plánek mostu byl publikován v "Vladimír Píša: O staroměstském opevnění Juditina mostu. In: Ochrana památek, Sborník Klubu Za starou Prahu, 1960". Je tam rozdělen na dvě stránky a s českými nápisy. Já jsem převzal scelené provedení s německými nápisy z "ff.ujep.cz/~velimsky/cz.

ZH (Neděle 12. února 2012)  ⇑

Trochu jsem se toulal po www, na leccos narazil, chci se zeptat Jana Cinerta, odkud je onen plánek s "naivním" Holzbrücke.

ZH (Neděle 12. února 2012)  ⇑

Nojo, kdybych měl lepší paměť, tak bych si vzpomněl, že jsem tu o tom v Opevnění a věže napsal před 7 lety pojednání ;). Nicméně ani tehdy mi nebylo jasné, v jakém jsou hradby a příkopy, např. pod oním středním křídlem, vzájemném vztahu. Nyní tedy vím, že do vnějšího z příkopů byla vestavěna zděná Břetislavova hradba. Pak je tam ale ještě vnitřní příkop a dřevohlinitá Bořivojova (když to zjednoduším) hradba, pro ně ale zbývá minimum prostoru a nevím, v jakém jsou vztahu. No a pak je onen příkop předbořivojovský se známkami palisády na vnitřní straně. Ten, jestli to dobře chápu, je pod tělesem oné dřevohlinité hradby.

Čili, napřed byl příkop s palisádou, do příkopu později zabudovali dřevohlinitou hradbu s novým vnějším příkopem a do toho zase později zabudovali zděnou hradbu, pochopitelně, předpokládám, s dalším příkopem. Tak by to mohlo být?

Jan Cinert (Neděle 12. února 2012)  ⇑

S příkopy na západní straně Hradu je to pořád o tomtéž. Nejstarší je mělký příkop, u kterého nebyla dosud identifikována hradba, z 9. století. Druhý příkop souvisí s dřevohlinitým opevněním s čelní kamennou plentou, dendrochronologicky datovaným do poč. 10. století. Formulace "z 10. - 11. století" je tedy trochu zavádějící. Je tím míněno, že v těchto stoletích opevnění bylo funkční, do postavení románské zděné hradby Soběslavem I. (po roce 1135).

Dodatečně jsem si všiml, že rytina není odhalena celá. Šachovnice zabíhá vlevo pod nalepenou hlínu a je s podivem, že archeology nebyla celá obnažena. Nalepená hlína není případným jílovitým pojivem mezi kameny, je zbytkem zásypu, a proto není důvod pro její zachování.

ZH (Sobota 11. února 2012)  ⇑

Omlouvám se, že jsem zase abruptně napsal něco, co jsem neměl rozmyšlené. Ta kamenná hradba, viditelná v průjezdu, je z 12. století. Tahle z 10.-11. století, dřevohlinitá s kamennou čelní plentou, je tedy při vnitřní straně oné zděné, tudíž při průzkumu byla její líc vidět. Borkovský odkryl r. 1948 v průjezdu dva příkopy a zjistil, že do vnějšího z nich byla vystavěna zřejmě ona zděná hradba z 12. století. 2001-2 byl odkryt příkop s dotyčnou dřevohlinitou hradbou. Ty příkopy mi tedy jasné nejsou.
Originální zpráva ARUP.

Jan Cinert (Sobota 11. února 2012)  ⇑

Vzhledem ke znění této zprávy to na "románskou hradbu" nevypadá, ale mělo by se jednat o předrománské dřevohlinité valové opevnění s čelní kamennou plentou. Autor odkazovaného článku si zřejmě plete termíny pro epochy.

Tvar kamene je opravdu zvláštní, vlastně se nehodící pro použití v plentě. Vypadá trochu jako sedátko, ale nějaké malé.