J. Čihák (Sobota 17. března 2012)  ⇑

Vraťme se zase zpátky do Prahy, třeba k pruhu světla v kapli na Petříně. Ve Francii mají něco podobného, foto, článek.

J. Čihák (Sobota 17. března 2012)  ⇑

Zodiak z Dendery je ve špatném stavu a kvalitní fotografie nejsou k mání. Teď jsem zjistil, že kráva má rohy, ale u jiných figur je to sporné. Postava Arctura má býčí hlavu a rohy zde vypadají jako půlměsíc. Také jsem se dočetl, že vyobrazený člun s podélným profilem půlměsíce může opravdu vyjadřovat Měsíc plující po nebi. Zejména pokud se člun zjevně vznáší a veze nějakého boha.

J. Čihák (Pátek 16. března 2012)  ⇑

Tady je Háthor (chrám v Dendeře) v podobě krávy. Rohy je možné vysvětlit laicky tak, jakoby měla na hlavě půlměsíc, který se chystá zakrýt hvězdu Sirius.

J. Čihák (Pátek 16. března 2012)  ⇑

Několikrát jsem se setkal s vyobrazením a nevěděl si rady, jestli jsou to býčí rohy nebo ležatý srpek Měsíce. Tady je to jasné, zleva Thoth a Hathor.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. března 2012)  ⇑

Sín a Šamaš jsou jiná záležitost, personifikace Měsíce a Slunce. Ještě jsem zapoměl napsat variantu, že Slunce v měsíčním srpku může být také zástupné vyjádření denních blíženců Světlo - Stín, a proto jsou spojeni s denním bohem ZO. Někteří mytologové se domnívají, že mýtičtí blíženci jsou právě Slunce a Měsíc. Těžko odhadovat k jakým posunům v ikonografii došlo v průběhu mnoha tisíciletí a i chybným popisům božských znaků ve vyprávěných a pak psaných mýtech.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. března 2012)  ⇑

J. Čihák: Ano, to je ono a je to určitá záhada. Podobně má germánský bůh "zatažené oblohy" Wodan - Odin jen jedno oko. Stejně je Thovt přirovnáván k řeckému bohu ZO Hermovi, který takový atribut nemá. Zároveň měli jedno oko Kyklopové, kteří "dříve bývali kováři". Zřejmě se jedná o pozůstatek nezachycené přeměny "boha oblohy" se Sluncem a Měsícem na boha pouze "zatažené oblohy" přinášejícího vláhu a spojeného se stínem. O starých podstatách bohů se bohužel většinou dozvídáme z nepřesných oslavných hymnů, z nichž jsou pak odvozovány různé "funkce" stanovené v moderní době. Ztotožnění Herma s Thovtem a zároveň použití srpku se slunečním kotoučem nemám ještě systémově dořešené.

J. Čihák (Čtvrtek 15. března 2012)  ⇑

J. Čihák (Čtvrtek 15. března 2012)  ⇑

J.Cinert: Možná jste se setkal s touto ikonografií: Thovt nebo Anup v antickém pojetí.

J. Čihák (Čtvrtek 15. března 2012)  ⇑

Není to “naše" ani druhé okno.

Bude to zajímavé. Moje hlava už ráda zapomíná a tak jsem si musel znovu přečíst starou diskuzi. Doporučoval jsem pozorování od začátku dubna, abychom něco nezameškali.

ZH (Čtvrtek 15. března 2012)  ⇑

Mimochodem jsem dostal jakýsi kolovací text o Petříně, kde píšou "Při opravách v letech 1994–1996 restaurátoři kaple Božího hrobu odkryli okno, orientované tak, aby jím ve tři hodiny odpoledne o Velikonocích dopadal sluneční paprsek přímo na oltářní kámen." Nicméně to nemůže být "naše" okno. Pravděpodobně by k tomu měli co říct projektanti rekonstrukce, ale kde je ulovit?

JČ: brzo přijde kýžené období pro pozorování ;).

J. Čihák (Čtvrtek 15. března 2012)  ⇑

Ta teorie není přesvědčivá, opírá se o výpočet doby zákrytu, kdy mince platila. Konjukce nebo zákryty hvězd či planet Měsícem bych znázornil jinak. Inspirující je římská mince na této stránce.

Jan Cinert (Úterý 13. března 2012)  ⇑

Podle mne nemají zákryty přesnou pravidelnost a tak se nemohly stát základem pro kalendáře. Navíc tyto úkazy viděli jen lidé pravidelně sledující ranní oblohu a pro ostatní to nebylo důležité. Proto si také myslím, že zákryt Jupitera s Měsícem na mincích je nemožný. Na ruce drží panovník nedokonalou šesticípou hvězdu v původním vyobrazení, kvůli vyjádření ztotožnění osoby s vládcem Jupiterem. Co vyjadřuje srpek Měsíce nad hlavou v tuto chvíli nevím, ale dříve jsem se s tím už nějak setkal.

J. Čihák (Úterý 13. března 2012)  ⇑

Zákryt Jupitera Měsícem byl možná ve starověku důležitý, viz článek a mohl souviset s betlémskou hvězdou, druhý článek.

J. Čihák (Úterý 13. března 2012)  ⇑

Našel jsem fotografie zákrytu Venuše Měsícem pořízené roku 2007 za denního světla. Obě tělesa byla natolik jasná, že úkaz byl pozorovatelný pouhým okem. Noční sledování zákrytů planet je snadnější a proto nemohly uniknout pozornosti už v pravěku. O kultovním významu těchto úkazů se asi dá jenom spekulovat.

J. Čihák (Pondělí 12. března 2012)  ⇑

Správně se tomu říká zákryty. Zákryt planety Jupiter Měsícem.