J. Čihák (Pátek 20. dubna 2012)  ⇑

Také tam mohla být vnitřní a venkovní okenice, obě s malými otvory nebo čočkami. Prošel jsem zběžně loňskou diskuzi. 14.10. sdělujete nápad, že tam mohla stát nějaká monstrance či co, s dutým kovovým zrcadlem, která soustředila paprsky na oltář.

Výškový uhel slunečních paprsků se při průchodu oknem dne 17.4. měnil od 29˚ do 44˚ ( podle vašich 110˚-141˚). Mám ověřeno, že pruh světla se zkracuje a zanikne dříve, než nastane těch 141˚.

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Asi jo, Franta 6.10. spočítal 112,5°? - 125,5° - 138,5°, já jsem teď došel k výsledku 110° - 128° - 141° pro holý otvor. Pokud tam byla vnitřní okenice s okulkem, bylo by rozpětí ovšem cca 2x menší. Otázka je, jestli je průduch věrně zrekonstruovaný.

S tou čočkou je to zajímavé, paprsek by se opravdu dal soustředit do určitého bodu, resp. křivky v prostoru, a byla-li by v určitém místě křivky zápalná látka, mohlo to fungovat.

J. Čihák (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Slunce svítí otvorem ve zdi i šikmo, takže asi to bylo takhle.

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Vám vyšla osa okna 128°, mě spíš 129°, takže to tak nějak bude.

Nechápu potom, proč azimut 128.76° odpovídá pro den, kdy jste to fotil (17.4.) o hodinu pozdější době, 10:32 SELČ - viz.

J. Čihák (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Zatímco otázek je mnoho, odpověď není žádná. Myslím, že v kapli na Petříně mohla být okenice s malými otvory. Na Wikipedii je historie camery obscury. Již arabští učenci ji používali k pozorování Slunce. Holandský astronom Frisius uveřejnil roku 1545 první nákres camery obscury, s jejíž pomocí o rok dříve pozoroval zatmění Slunce. Od roku 1550 byly do vstupního otvoru vkládány čočky. 1685 byl popsán vliv čoček o různých ohniskových vzdálenostech na velikost promítnutého obrazu.
Čas zobrazený na mých fotografiích je letní. Když bylo zataženo, tak to bylo špatné znamení.

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Úplně jsem zapomněl na ten Svatý oheň v Jeruzalémské kapli.
Kaplička na Petříně je malá, co kutí kněz, by vidělo jen pár lidí.
Tak možná měl opravdu obraz Slunce zapálit nějakou snadno zápalnou látku. V okenici mohla být sada otvorů nad sebou, z nichž nezakrytý byl jen ten pro daný den vhodný. Mezi prvním a posledním výskytem Velikonoc (22.3. - 25.4.) je časový rozdíl, kdy je Slunce ve stejném azimutu 129°, jen asi 20 minut.

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

No, "Eucharistická modlitba končí závěrečnou doxologií: kněz pozdvihuje tělo a krev Kristovu nad oltářem a za celé shromáždění vzdává Bohu chválu za to, co nám v Kristu daroval."

Vzhledem k tomu, že Velikonoce jsou pohyblivé, je Slunce o velikonoční mši v různé výšce, má-li být v dotyčném směru. Tak bych odhadl, že kněz pozvedal patřičné předměty nad, resp. těsně před oltářem tak, aby na ně obraz Slunce dopadal. Co, když ale bylo zataženo?

ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)  ⇑

Všechno je relativní, pochvaloval jsem, jak přesně jsme změřili úhel štěrbiny, ovšem, jak jsem psal v říjnu, vypočítal jsem azimut štěrbinového okna na 129°. Dělal jsem to tak, že jsem úhel pohledem odhadl zblízka a postupně se vzdaloval, aby v linii vždycky byl nějaký směrový kámen, až jsem se dostal do prostoru druhé kaple, aby se to dalo odečíst na ortofotomapě (viz, kam také přidám vaše fotky). Tomuto azimutu pro 17.4. ovšem odpovídá čas 9:33 CET (10:33 letního času). Máte ve foťáku nastaven letní, nebo zimní čas?
Zajímavé také je, že se azimut okna 129° shoduje s azimutem kaple při pohledu z věže strahovské baziliky a jak jsem spočítal, 25.12. vychází Slunce v místě kaple výškově i směrově.

Vzhledem k tomu, že kaple i klementinská observatoř vznikly přibližně ve stejné době (kdy vznikly štěrbinové hodiny a okno v kapli není známo, nemusí se to shodovat se vznikem stavby, určitě ne u Klementina, kde jsou tři okénka ve vybouraném a vyzděném původním větším okně), lze předpokládat, že i na Petříně byla ve štěrbině okenice s otvorem.

Proč paprsek dopadá na přední okraj kamene a ne doprostřed? Koukal jsem na kámen v Jeruzalémě, nic na něm umístěno v současné době není, jen má ozdobný rantl kolem dokola. Musím někdy zajít na mši, abych viděl ceremoniál, kam se na oltářní mensu pokládá monstrance. Pokud mělo Slunce posvítit na hostii v monstranci, je třeba přidat ještě pár decimetrů k výšce kamene.

ZH (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

P.S. Tady je popis (viz)
Nejvýše položené obdélníkové okno na jižní stěně věže hvězdárny má místo skleněných tabulek tři malá nezasklená okénka. Z nich levé, nejmenší, je opatřeno pod stříškou otvorem se světlostí asi 1 cm, kterým kolem poledne vnikají do „místnosti kvadrantů“ sluneční paprsky a vytvářejí na úzké prkenné podlážce obraz Slunce o průměru několika cm.

ZH (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

Já myslel v 9:20 dopad paprsků na kámen.
V tom Klementinu je zajímavé, že Slunce vytváří svůj obraz, což podle mě musí být způsobeno jevem camera obscura, viz odkaz, který už tu byl. Na fotkách z Klementina není moc jasné, jak štěrbina vypadá, obraz se tam vytváří. Z venku to vypadá relativně podobně jako na Petříně, zevnitř je z půlky vidět jakési kulaté okénko. Ale to se mi zdá moc velké, aby na krátkou vzdálenost obraz vytvořilo. Mohl být takovýto jev i v kapli na Petříně?

J. Čihák (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

Světelný jev začíná asi v 9:06, zatím ještě na podlaze. Uvidíme jak se úkaz bude vyvíjet, ovšem obloha má být znovu dost oblačná.

Trocha souvisejích zajímavostí:
“Unikátní štěrbinové sluneční klementinské hodiny jsou zřízeny na Astronomické věži. Štěrbinou ve zdi věže, orientované přesně k jihu, proniká na podlahu místnosti sluneční paprsek. Když paprsek splyne s poledníkovou značkou na podlaze, je přesné poledne. V dřívějších časech přesně v tento okamžik dával pomocník na věži signál praporkem a dělostřelci výstřelem z prostoru dnešní Kramářovy vily oznamovali Pražanům, že je čas zasednout k talířům.“

“Okamžik přesného slunečního poledne lze určit při vhodném provedení štěrbinových hodin velmi přesně. Takové hodiny můžeme vidět v Astronomické věži pražského Klementina nebo Matematické věži v polské Vroclavi.“

“Štěrbinové polední hodiny lze spatřit v kostele Saint Sulspice v Paříži, v chrámu San Petronio v Boloni či v katedrále Santa Maria dell Fiore ve Florencii.“

ZH (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

Koukal jsem na diskusi z 8.10.2011, předpověděli jsme dobře, kdy a kam paprsek dopadne, jev začal 17.4. asi v 9:20 (na sérii Janových fotek není ještě zastiženo) a skončil asi 9:48 SELČ. 19.4. to bude asi o minutu a půl později.
Střední výskyt velikonoční neděle je 8.4., nejčasnější 22.3., nejpozdější 25.4. Ty dřívější termíny jsme ovšem prošvihli, nicméně se to dá vypočítat. Z voleje se mi zdá, že by azimut, kdy Slunce dopadá na kámen, měl být cca mezi 110 a 117° a výška cca mezi 30 a 35°. Ovšem pro 22.3. je při azimutu Slunce 117° altituda 21,5°.

ZH (Středa 18. dubna 2012)  ⇑

Odkaz na dopad světelného paprsku v kapli Božího hrobu na Petříně (foto J. Čihák) viz.

ZH (Úterý 17. dubna 2012)  ⇑

To je skvělé skorovyrcholení oné diskuse o dynamickém rozsahu, ještě to tu publikovat, s tím asi musím pomoct.
Mám ale pochybnost, jestli se někdy pruh na střed kamene dostane, to okno-škvíra umožňuje vstup Slunce v různé výšce nad obzorem, ale vždy ve stejném směru, resp. rozmezí směrů.

Z jiného soudku: byl jsem tuhle ve Starém Plzenci, ta rotunda je předsunutá do tří čtvrtin svahu, místo co by byla nahoře na hradě-hradišti, zdá se mi, že se vztahuje k údolí, jako dominanta na kopci, při cestě na hrad, a nejde tedy o hradní kostel, ty tam jsou taky, patrně mladší, ostatně bůhví, co tam všechno bylo. Je tam rotunda opravdu nejstarší?

Rotunda sv. Víta byla taky postavena, aby byla vidět zdola, což bylo podpořeno i roklí, která od ní sbíhala. Taky byla nad studánkou, vlastně na svahu ke studánce, ne úplně nahoře. Zatímco tzv. kostel P. Marie z dolního města vidět nebyl. Rotundy prý byly, na rozdíl od podélných kostelů, stavěny na paměť světců - jejich smrti či zázraků. Zatím ale nevím přesně, co tím chci říct...

J. Čihák (Úterý 17. dubna 2012)  ⇑

Dnes ráno jsem nafotil ten světelný pruh na Petříně. Nejprve se objevil na podlaze, potom přešel přes přední část kamene zprava doleva. Bude zajímavé zjistit, kdy se objeví rovnou na horní ploše kamene, ale příští dny nám nebude přát počasí.